Bulharsko, organizovaný zločin a Rusko

Dle některých bulharských aktivistů je údajně téměř celé hospodářství této země v rukou lidí s vazbami na mafii. Navíc kvůli vývoji na Ukrajině rostou ve starých členských zemích EU obavy z ruského vlivu v Bulharsku. Píše Petr Pietraš.

Bulharsko, Rusko, mafie, ilustrace Richard Cortés | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bulharsko, Rusko, mafie, ilustrace Richard Cortés | foto: Česká pozice
Bulharsko, Rusko, mafie, ilustrace Richard Cortés

Každý řetěz je natolik pevný jako jeho nejslabší článek. V případě Evropské unie se zdá, že tím nejslabším článkem je Bulharsko. Německo například vší silou brání tomu, aby se Bulharsko a Rumunsko staly členy schengenského prostoru. Důvodem je kritika Bruselu, že nedostatečně bojují s korupcí a organizovaným zločinem.

Od zveřejnění amerických diplomatických depeší neziskovou mediální společností WikiLeaks je zřejmé, že v Sofii vládnou mafiánsko-oligarchické struktury. Diplomaté USA v těchto depeších informují svou vládu ve Washingtonu o fungování sázkařské mafie v Bulharsku a o ovlivňování bulharského fotbalu organizovaným zločinem.

Fotbalové kluby kontrolují přímo, nebo nepřímo lidé z podsvětí a slouží k legalizaci peněz z obchodů s drogami, prostituce a z pašování cigaret. V tomto nezdravém byznysovém světě propojeném s politikou bylo od pádu komunismu v Bulharsku zavražděno několik fotbalových šéfů.

Konec parlamentního systému

Také proto si Ivo Christov, člen neziskové organizace Solidární Bulharsko, stejně jako většina Bulharů myslí, že parlamentní systém v jeho zemi skončil. Dle něho od pádu komunismu ovládají téměř celé bulharské hospodářství lidé s vazbami na mafii, přičemž nové vlády nepřinášejí ideologickou změnu, ale pouze přeskupení oligarchického systému.

Bulharský spisovatel Ilja Trojanov, který žije ve Vídni, prohlásil v rozhovoru pro rakouský Der Standard, že v Bulharsku neexistuje rozdíl mezi státem a mafií ani skutečné demokratické struktury. Na jakýkoliv pokus prosadit vládu zákona reagují mafiánské klany brutálně – občas v centru hlavního města Sofie vybuchne bomba v automobilu.

Televizní stanice, noviny a další média ovládají oligarchové, a pokud je nějaký zločinec dopaden, dokáže mafie prosadit, aby ho soud osvobodil. Zpravodajský server Club-z na svých webových stránkách ironicky vtipkuje, že každý stát má svou mafii, ale v případě Bulharska má mafie svůj stát. Bulharsko by si proto mělo zaregistrovat doménu www.mafia.bg a používat jí jako svou oficiální stránku. Zatím je prý volná.

Ruské předmostí

Nejen organizovaný zločin a jeho byznys, ale i bulharská legální ekonomika jsou propojené s Ruskem. Pro Bulharsko je Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem. Dováží z něho téměř 90 procent svého plynu, jehož dodavatelem je státní ruský energetický koncern Gazprom.

Jediná rafinerie v zemi – Lukoil Neftochim Burgas – zpracovává výlučně ruskou ropu a oba tisícmegawattové reaktory bulharské atomové elektrárny Kozloduj, která vyrábí 40 procent elektřiny v zemi, fungují na ruské jaderné palivo. Bulharsko je tedy zcela závislé na dodávkách ruské energie, a proto vůbec nepřekvapuje, že vystupuje proti ekonomickým sankcím EU vůči Rusku.

Kvůli vývoji situace na Ukrajině rostou ve starých zemích EU obavy z ruského vlivu v Bulharsku. Podle studie německých zpravodajských služeb, kterou získali novináři týdeníku Der Spiegel, se německá vláda obává, že Rusko si v Bulharsku buduje předmostí. Mimo jiné se v ní uvádí, že třetinu bulharské ekonomiky přímo, nebo nepřímo kontroluje Moskva.

Nový kontext

Vládní koalice Bulharské socialistické strany (BSP) a Hnutí za práva a svobody (DPS), jež reprezentuje tureckou menšinu, je spojencem Kremlu. Obě strany ovládají staré komunistické kádry, bývalí spolupracovníci komunistické tajné služby a postkomunističtí oligarchové, kteří rozvíjejí obchodní styky s lidmi blízkými ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Tyto vztahy jsou natolik dobré, že Moskva přímo ovlivňuje bulharské zákonodárství.

Týdeník Der Spiegel zmiňuje korespondenci Gazpromu, která se dostala na veřejnost. Vyplývá z ní, že tento energetický koncern diktuje bulharským úředníkům zákony o výstavbě plynovodu South Stream. Vláda v Sofii vyhlásila svou část plynovodu za jednoduchý spojovací úsek, čímž ji vyňala z bruselských regulací.

Bulharsko je podle spisovatele Trojanova nestabilní zemí, jež je od roku 1989 neustále v krizi, přičemž Bulhaři stále častěji demonstrují – velké protesty například vyvolalo loňské zdražení elektřiny. Po událostech na Ukrajině pak získává rozhodnutí bulharských úřadů odebrat ČEZ, Energo-Pro a rakouské EVN licenci nový kontext.