Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bláhové snění (48.) O marketingovém nápadu měnícím Židy v padouchy

  14:18

Šavel proměněný v Pavla povýší židovského Mesiáše s novým řeckým pojmenováním Christos na Bohem seslaného spasitele všech, kdo v něho uvěří.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

Ježíšovi pozůstalí učedníci kázající morální přerod jako přípravu na návrat Mesiáše přidávají další sektu k judejské náboženské potyčce saducejů, farizejů, samaritánů, zélótů, křtitelovců nepřešlých k Ježíšovi, simoniánů odpadlých od křtitelovců a dalších tuctů sekt rodících se jako houby po dešti. I tato nová mesiášská sekta se brzy rozhádá na nazarény kázající spásu vírou, nadějí a láskou a ebionity prosazující dobrovolnou chudobu s puntičkářským dodržováním Mojžíšových zákonů.

Křesťanství by zůstalo součástí pestré a věčně se oživující palety židovských sekt, které spolu nemluví a házejí po sobě kamením, nebýt posedlého fanatika jménem Šaul (Šavel), původem z Tarsu. Ten je perzekvuje na každém kroku, až ho musí krotit vůdčí postava Sanhedrinu rabín Gamaliel. Tento vnuk Hilelův a současně šéf hilelské rabínské školy propracovává Hilelovu filozofii napravování světa (tikun olam) etickou obrodou a laskavými a tvůrčími skutky. Zabíjení souvěrců, ať už jakkoli poblouzněných, se mu k tomu nezdá zrovna nejvhodnější metodou.

Atrapa zavržená Bohem

Rabínu Gamalieovi však prakticky pod nosem Šavel tu shodí Ježíšova bratra a nynějšího vůdce nazarénů Jakuba se schodů, až mu zpřeláme kosti, tu zfanatizuje dav k ukamenování jednoho z jejich kazatelů, a tím stvoří prvního křesťanského mučedníka jménem Svatý Štěpán. Tomuto fanatikovi se najednou, při stíhání uprchlého Petra do Damašku, zjeví Ježíš (ať už ten skutečný, vzkříšený, oživený, nebo vlastní halucinace) a obrací ho naruby.

Pavel proměňuje Židy ve zkamenělou atrapu, kterou Bůh zavrhl a svou někdejší lásku předal nově věřícím křesťanům

Z židovského fanatika s hebrejským jménem Šavel se stává protižidovský fanatik s novým řeckým jménem Pavel. Zříká se svého židovství a dostává marketingový nápad, nad jehož genialitou dodnes nezbývá než zírat s obdivným zajíknutím. Naroubuje těžce pochopitelný židovský koncept nehmotného, věčného a všudypřítomného Boha Tvůrce na řeckou mytologii a všechny bohy se všemi jejich syny nahradí jediným Bohem s jediným synem.

Vybodne se na nekonečné hádky řevnivých židovských sekt a odchází kázat Řekům. Ruší všechny zákony dělající Žida Židem, jako je obřízka, košer dieta či přísné dodržování šábesu. Etnické rozdíly mezi Židem a Řekem prohlašuje za nerelevantní a židovského Mesiáše s novým řeckým pojmenováním Christos povýší na Bohem seslaného spasitele všech, kdo v něho uvěří. Kdo neuvěří, zůstane zatracený a Bohem opuštěný.

Židy proměňuje ve zkamenělou atrapu, kterou Bůh zavrhl a svou někdejší lásku předal nově věřícím křesťanům v novém příslibu. Zničení Jeruzaléma Římany v roce 70 a rozehnání Židů pod nadvlády pohanů toho bude jasným potvrzením a Božím trestem.

Obvinění

Literární formou zvanou epištola adresovanou různým novým stoupencům nového náboženství Pavel vysvětluje, co, jak a proč mají věřit. Přetahuje z jeruzalémského židovského nazarénského tábora Jakubova několik původních učedníků a nyní zkušených kazatelů do svého náboženství bez hranic a rozesílá je k pohanům s vysvětlením, že svou mesiášskou misi nejlépe splní přivedením pohanů k Bohu.

Pavel a jeho autorští epigoni přemění Žida usilujícího o spásu svého národa v nástroj jeho perzekuce

Než stačí vymřít Ježíšovi pozůstalí židovští pamětníci, Pavel a jeho autorští epigoni napínavě, emočně a přitažlivě psaným literárním stylem přemění Žida usilujícího o spásu svého národa v nástroj jeho perzekuce.

Třebaže tři ze čtyř cenzurou prošlých evangelií ještě budou čtenáře informovat, že Ježíše chtěla zničit hrstka kolaborantských „velekněží a soudců s podporou privilegovaných“, ale nemohli, neboť „všechen lid mu visel na ústech“, Pavlovi protižidovští spoluautoři typu evangelisty Jana promění celý židovský národ v rodilé a nenapravitelné padouchy.

  • Ježíše perzekvovali „Židé“.
  • Boží slovo není pro „Židy“.
  • Žádný „Žid“ se neřídí přikázáními.
  • „Židé“ jsou potomci Ďábla, zloději a lupiči, kradou, zabíjejí a ničí.
  • „Židé“ házeli po Ježíšovi kamením a „Židé“ se rozhodli ho zabít.
  • „Židé milují víc oslavu lidí než Boha.
  • „Židé“ žádali pro Ježíše od Piláta smrt.
Zločin bohovraždy

Už ne pár kněží a soudců. Židé. Ježíš, povýšený na Boha, přestává být Židem a nikdy jím nebyl. Tak se v myslích křesťanů rodí v dějinách dosud neznámý zločin bohovraždy. Budou jím od této chvíle vinni všichni Židé, muži, ženy, děti, všude, navždy.

Ježíš, povýšený na Boha, přestává být Židem a nikdy jím nebyl

„Zabili jste nám našeho sladkého Ježíška,“ budou se jeho bratři a sestry dozvídat ještě za dvě tisíciletí. „To já ne, to támhle Netanjahovic Bibi,“ budou se jako při rošťárně přistižení školáci bránit vinu přijímající, vinou se mučící a po odpuštění viny toužící Židé, jako je Noam Chomsky nebo Harold Pinter.

A bude jim to houby platné.