Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Bláhové snění (39.) Proč zanikají civilizace

  11:33

Řím vydržel celých tisíc let ani ne tolik díky své kultuře, jež byla odvarem řecké, jako sebejistotě a krutosti, s níž ji bránil a šířil.

Thomas Cole: Příběh říše: Zkáza (1836) foto: © Thomas ColeČeská pozice

Z civilizací, které po sobě zanechávají dlouhodobé užitečné dědictví, si historie postupně zvýrazní jejich dobra, moudra, technologii, organizaci, státotvornost a kulturu. Pozapomíná naopak jejich padoušství, ničivost a krutost, bez nichž by ve svém soudobém, podobně padoušském, ničivém a krutém světě dlouho nevydržely a nic užitečného by po nich nezbylo k dědění.

Řím vydržel celých tisíc let ani ne tolik díky své kultuře, jež byla odvarem řecké, jako sebejistotě a krutosti, s níž ji bránil a šířil. Padl, až když ztratil víru v sebejistotu a apetit ke krutosti. Zůstaly po něm jen zříceniny a vykopávky.

Obdiv k pozůstatkům

Civilizace nezanikají na nedostatek civilizovanosti, nýbrž na její přemíru, zpohodlnění, zeslábnutí, zlaskavění a falešnou víru, že civilizační nadřazenost sama o sobě zvítězí, protože ji nám každý závidí a bude se od ní chtít učit. A že ji tudíž ani vlastně nemusíme bránit, protože každý jiný se jí chce přizpůsobit. Takovému pádu vždy předchází ztráta úcty k vojenství a pohrdání hrdinstvím. Civilizační války prohrávají civilizace bez hrdinů ochotných obětovat život.

Civilizační války prohrávají civilizace bez hrdinů ochotných obětovat život

Dnes, 1,5 tisíciletí po zániku Říma, můžeme obdivovat pozůstatky jeho architektury, pozemních staveb, dopravních komunikací, vyhřívaných vil a lázní, obelisků, koloseí, amfiteátrů, arén, chrámů, soch a mozaik a zapomínat, že je vybudovaly armády ponižovaných otroků, jejichž fyzické mučení bývalo na denním pořádku.

Až takové, že i hrdý oslavovatel římského práva a častý obhájce omylem či protiprávně stíhaných občanů Cicero jednou považoval za nutné ujmout se obhajoby surově a bezdůvodně mučeného otroka, jehož majitel z něho chtěl za malou nedbalost sedřít kůži. Cicero nehájil ani tolik otroka jako římskou morálku a smysl pro spravedlnost.

Zametání pod historický koberec

Kopírujeme důmyslné římské zákony regulující už od 5. století před naším letopočtem vlastnická práva a vylepšené až v dodnes uctívaný a napodobovaný občanský zákoník Corpus iuris civilis. Zametáme však pod historický koberec časté případy falešně obžalovaných Římanů, jejichž majetku se zachtělo vysoce postavenému padouchovi.

Zametáme pod historický koberec časté případy falešně obžalovaných Římanů, jejichž majetku se zachtělo vysoce postavenému padouchovi

Mezi ty nejpostiženější řadí historik Tacitus bohatého patricije Marcuse Scribonia Liba, obžalovaného „nesmyslnými, šílenými až směšnými důkazy“ z nekromancie (magické komunikace s mrtvými) s údajným cílem poškodit několik senátorů a císaře. Ještě před odsouzením spáchal sebevraždu, což se bralo jako přiznání viny. Ani starý římský zákon zakazující mučení otroků nezabránil vyšetřovatelům mučit Libovy otroky, aby proti němu křivě svědčili. A vůbec žádný zákon nebránil jeho obžalovatelům si hned po Libově smrti rozebrat jeho majetek.

Naše státní systémy s dvěma poslaneckými komorami kopírují patricijský římský senát a plebejské comitie. A nedbale střežená demokracie se nám ráda, stejně jako ta římská, zvrhává v oligarchii. Dnešní pořádková policie je dědičkou římských ozbrojených městských kohort (cohortes urbanae), jejichž úkolem bylo udržovat městský pořádek, potlačovat vzpoury a výtržnosti. Štítové formace dnešních pořádkových čet pocházejí z římského „testudo“ napodobujícího želví krunýř.

Proměna náboženství v politický nástroj

Morálka římských kohort se pravidelně zvrhávala v terorizování občanů. Z jejích řad se rodívali fízlové a křivopřísežníci podílející se na majetku odsouzených. Jejich obhájců čistých jako Cicero bylo pořídku. Tresty smrti vynášené za kdejaký přečin, nespočívaly v bezbolestném a rychlém stínání hlav, nýbrž prodlouženém utrpení. Za vraždu příbuzného vás zašili do pytle s hadem, kohoutem, psem a opicí a po chvíli bolestivého soužití s nimi hodili do vody, kde vás až do úplného utopení drásala s vámi chcípající zvířata. Chtěli-li jste někomu takovou smrt připravit, stačilo nenápadně zabít jeho příbuzného a umučit si k jeho odsouzení pár otroků a uplatit k svědectví pár kamarádů.

Náboženství se proměnilo v politický nástroj moci povýšením Caesara do funkce velekněze a hlavy římské církve

Republika se zhroutila a přeměnila v diktaturu všudypřítomností zkorumpovaných spiklenců závidících jeden druhému a vzájemně se žalujících, obviňujících a odsuzujících. Náboženství se proměnilo v politický nástroj moci povýšením Caesara do funkce Pontifexe Maxima – velekněze a hlavy římské církve. Pozdější císařové se nechávali rovnou pasovat na bohy. Kdo z okupovaných národů císaře nezbožňoval a ve svých svatyních mu neobětoval beránka, byl vzbouřencem a nepřítelem Říma hodným ukřižování.

Judea si po jednom takovém projevu neposlušnosti a zpupnosti na začátku nového tisíciletí vysloužila během pár týdnů dva tisíce ukřižovaných – jen vůdcovské špičky poražených rebelů. Židovští kněží se však nakonec poddávají a obětují jehňátka po římsku. Aby to však žárlivého Hospodina tolik nermoutilo, přetvořili si rituál po svém a k obrazu Jeho. Neobětuje se císaři, nýbrž za císaře. Aby se hodným stal, jestliže hodný není. A aby ho pak Hospodin uchránil zdravého, a pokud možno vzdáleného.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...