Zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů byl dnem 1. 1. 2012 v České republice zřízen nový bezpečnostní sbor. Jeho postavení, možnosti a rizika z nich vyplývající analyzuje a komentuje Zdeněk Ondráček.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Ředitel inspekce plní funkci vedoucího organizační složky státu. Jednoduše řečeno: ředitel inspekce má stejné postavení jako policejní prezident.
Čtenář neznalý poměrů v bezpečnostních sborech tuto změnu možná ani nezaznamenal a je nutno i přiznat, že je mu také jedno, kdo odhaluje či vyšetřuje trestnou činnost policistů nebo dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Těch změn v názvech je tolik, aby se v tom čert vyznal. Dříve Inspekce ministra vnitra, pak Inspekce Policie ČR a nyní GIBS, tedy zase inspekce, jen s honosným názvem. I lidé zůstali stejní, jen to zase stálo nemalé peníze. Změna se však odehrála a je celkem podstatná.
Zcela nový úkol
Nejde zdaleka jen o to, že GIBS se podstatně rozšířil okruh osob, na které se její činnost vztahuje. Ve vyhledávání, odhalování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, jsou to tradičně:
- příslušníci policie ve služebním poměru,
- nově však také příslušníci Celní správy ČR,
- příslušníci Vězeňské služby ČR
- samotní příslušníci inspekce,
- zaměstnanci policie nebo inspekce a také zaměstnanci Celní správy ČR anebo Vězeňské služby ČR, ale pouze pokud byl trestný čin spáchán v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů.
Zcela novým úkolem inspekce, a tomu se budeme věnovat detailněji, se však navíc stalo vyšetřování trestné činnosti těchto osob. (Z jejich okruhu jen logicky vypadli samotní příslušníci inspekce, neboť by vyšetřovali sami sebe.) Úkolem inspekce zůstalo provádění zkoušek spolehlivosti.
Ještě než se budeme věnovat důsledkům těchto změn, pár čísel na téma personálního obsazení. Na základě usnesení Vlády České republiky má mít GIBS 335 tabulkových míst, z toho 275 příslušníků a 60 zaměstnanců. K 1. lednu 2012 bylo z Inspekce Policie ČR do nového bezpečnostního sboru jmenováno 179 osob (174 ve služebním poměru a 5 civilních zaměstnanců). Z jiných bezpečnostních sborů bylo jmenováno 22 příslušníků. Další doplňování stavu bude probíhat průběžně.
Klíčový problém
Pouhé zařazení do platové třídy ještě automaticky nezajišťuje znalosti
Spatřuji jej v tom, že Inspekce Policie ČR do počátku tohoto roku neprováděla vyšetřování, tedy proces od zahájení trestního stíhání po jeho ukončení. To dělal státní zástupce. Nová inspekce, tedy GIBS, tuto pravomoc nově má. Jenže vzhledem k tomu, že ze staré Inspekce Policie ČR si nový úřad převedl více než polovinu svých nových příslušníků, chybí tedy dostatek inspektorů (pokud má vůbec nějaké), kteří by s tímto procesem měli odborné zkušenosti. Pokud však střední a vrcholový stupeň řízení tvrdí, že inspektor v 9. platové třídě si musí umět poradit, je to jen blábol a neznalost složitosti procesu vyšetřování. Pouhé zařazení do platové třídy automaticky nezajišťuje znalosti.
Dalším kamenem úrazu je specializace. Kolik inspektorů-vyšetřovatelů je nebo bude v regionu? Jeden nebo dva? Vzhledem k tomu, že trestní zákoník má ve své zvláštní části zhruba 280 skutkových podstat trestných činů, je určité specializace třeba.
Třeba u kriminální policie jsou specialisté na dopravní nehody, na činy násilné povahy nebo pro vyšetřování trestné činnosti mládeže a na mládeži, kde je velká pozornost věnována tomu, aby byl výslech prováděn zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby nemusel být opakován, což by v důsledku mohlo mít za následek nepříznivé ovlivnění duševního a mravního vývoje jedince. Policie má k těmto výslechům vyškolené specialisty. Má je i GIBS? Kdo bude vyslýchat například nezletilou dívku, která byla svědkem domácího násilí nebo se stala obětí pohlavního zneužívání? I této trestné činnosti se mohou příslušníci bezpečnostních sborů dopustit.
Umím si představit zlost kriminalistů
Samostatnou specializací je pak hospodářská trestná činnost, neboť pokud se kriminalista-specialista bude dopouštět tohoto protiprávního jednání, bude jeho činnost sofistikovaná a jen těžko odhalitelná. Následkem toho všeho může být, že trestná činnost příslušníků bezpečnostních sborů a jejich civilních zaměstnanců nebude dostatečně odhalována, ale zejména odborně vyšetřována, a k soudu se tak dostane jen určité procento méně závažné trestné činnosti.
Celou věc převezme GIBS a vzhledem k nedostatečné znalosti problematiky nebude s to předložit dostatek důkazů
Umím si představit vztek a zklamání kriminalistů, kteří například několik měsíců rozpracovávají organizovanou skupinu pachatelů majetkové trestné činnosti páchané na určitém území republiky. Po jejich zadržení se zjistí, že dílčím spolupachatelem byl příslušník bezpečnostního sboru. Celou věc převezme GIBS a vzhledem k nedostatečné znalosti problematiky pošle celou věc do kopru (státní zástupce nebo soud bude konstatovat, že pro potrestání pachatele nebyl předložen dostatek důkazů).
Na vedení GIBS tak čeká nelehký úkol v personálním obsazení tabulkových míst. Určité procento lidí by mělo mít vztahy a vazby na ostatní bezpečnostní sbory, zejména Celní správu ČR, ale i na Vězeňskou službu ČR. Vyhledávání, odhalování a prověřování trestné činnosti v uzavřeném prostoru věznic určitě není jednoduchý úkol. A že se jí tam děje! Jen to většinovou část obyvatelstva mimo věznice tak nějak netrápí.
Zvláštní vztahy pana ředitele a pana premiéra
Ředitele GIBS podle zákona jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny premiér, jemuž je ředitel z výkonu funkce odpovědný. Petr Nečas jmenoval v listopadu 2011 prozatímním ředitelem Ivana Bílka, který byl v minulosti náměstkem policejního prezidenta.
Proč se pan premiér rozhodl právě pro pana Bílka? Pro jeho odbornost nebo jejich osobní vazby? Každý by očekával, že především pro odbornost, ale ze samotného vyjádření pana Bílka to spíše vypadá na osobní vazby. V rozhovoru pro regionální zpravodajský týdeník Trutnovinky Ivan Bílek uvádí: „Pro pana premiéra Nečase nejsem neznámou osobou. Známe se více než patnáct let. Moji práci zná dobře. Ať jsem byl během posledních patnácti let v jakékoliv pozici, vždy o mě a mé práci věděl. Nevím, proč si vybral právě mě, ale možná to je proto, že mě pokládá za vhodnou osobu pro zřízení nové inspekce.“
Z tohoto vyjádření Ivana Bílka je zřejmé, že se s Petrem Nečasem zřejmě zná od doby, kdy se stal okresním policejním ředitelem v Trutnově. Petr Nečas byl podle svého životopisu v září 1995 jmenován prvním náměstkem ministra obrany. V této funkci působil do roku 1996, kdy byly sněmovní volby. Po nich zastával mimo jiné funkci předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a člena podvýboru pro zpravodajské služby. Funkci předsedy výboru pro obranu a bezpečnost zastával i po mimořádných volbách v roce 1998. Po sněmovních volbách v roce 2002 se stal členem podvýboru pro reformu ozbrojených sil. Ivan Bílek také uvádí: „Během té doby mě několikrát požádal o různá stanoviska.“
Nevím, kolik z bývalých okresních ředitelů bylo Petrem Nečasem nebo jiným politikem takto požádáno o různá stanoviska, ale vzhledem k tomu, že by policie měla být apolitická, přijde mi to trochu zvláštní. Byly tyto žádosti podávány cestou policejního prezidia, nebo přímo, tedy bez vědomí tehdejších Bílkových nadřízených? Pokud to bylo bez jejich vědomí, nelze považovat tuto aktivitu za zcela korektní v rámci zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který v § 47 odst. 1 uvádí, že příslušník nesmí být členem politické strany ani vykonávat činnost v její prospěch.
Generálská odměna?
To, že se Ivan Bílek stal z okresního ředitele náměstkem policejního prezidenta, bylo jistě ohodnocením jeho aktivit pro Petra Nečase a ODS
Nevíme, o jaká stanoviska šlo, ale to, že se Ivan Bílek stal z okresního ředitele náměstkem policejního prezidenta, bylo jistě ohodnocením jeho aktivit pro Petra Nečase a ODS. V raketovém kariérním vzestupu mu tehdy trochu bránil právě zákon o služebním poměru, který „žabákování“ o více než jednu hodnost neumožňuje, ale to se zařídilo přes krajské ředitelství v Hradci Králové, kde byl Bílek po krátkou dobu formálním náměstkem. Když je vůle, tak jde vše. Své o tom vědí i jiní policisté na policejním prezidiu. Ivan Bílek si dnes na tuto bezvýznamnou krajskou epizodu ve svém služebním životopise ani nevzpomíná, respektive ji neuvádí.
Předpokládám, že předseda vlády Ivana Bílka do funkce ředitele GIBS brzy jmenuje, a tím dojde odpovídajícího ohodnocení Bílkova práce pro ODS a společnost. Chybí už jen generálské výložky: na první návrh podávaný odstupujícím ministrem vnitra Ivanem Langerem tehdy prezident reagoval odmítavě. Snad to vyjde na druhý pokus…