Lidovky.cz

Babišovo praktické řešení

  17:55
Andrej Babiš se v případě daňově zvýhodněných korunových dluhopisů nechoval předpisově, ale pro většinu lidí je to přijatelné chování v realitě života. Jak mi k případu daňových optimalizací v Lichtenštejnsku řekl tamní bankéř: „Možná to není úplně katolické, ale je to praktické.“ Komentář Pavla Matochy.

Andrej Babiš byl 25. února na celostátním sněmu ANO v Praze znovu zvolen předsedou hnutí. foto: ČTK

Ministr financí Andrej Babiš má dle usnesení sněmovny a výzvy premiéra do konce dubna vysvětlit obchody, které uzavíral s vlastními firmami a vyvrátit podezření z daňových úniků. Pokud tak neučiní, tak rázný předseda vlády Bohuslav Sobotka prý vyvodí důsledky.

Nechme stranou, jaké důsledky by tak asi mohl Sobotka vyvodit, když k odvolání ministra potřebuje součinnost prezidenta Miloše Zemana, kterou v tomto případě sotva dostane. Nebo kvůli tomu premiér půl roku před volbami ve spolupráci s opozicí bude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vlastní vládě a shodí ji a nechá prezidenta, aby na půl roku jmenoval úřednickou vládu?

Podle výsledků volebních preferencí stran i důvěryhodnosti politiků je zřejmé, že přehazování vlastních prostředků z levé kapsy do pravé a zpět za účelem snížení daňové zátěže voliči nevnímají jako zásadní problém.

Ve skutečnosti je totiž úplně jedno, co k tomu Babiš na konci dubna řekne. Podle výsledků volebních preferencí stran i důvěryhodnosti politiků je zřejmé, že přehazování vlastních prostředků z levé kapsy do pravé a zpět za účelem snížení daňové zátěže voliči nevnímají jako zásadní problém.

Všichni vědí, že impérium Agrofert je Babišovo, a jestli si třeba od nějaké firmy z koncernu půjčil peníze, aby mu je zpátky půjčil nákupem daňově zvýhodněných korunových dluhopisů (jako že Andrej Babiš tvrdí, že tak to nebylo, že měl dost peněz na soukromých účtech na tu transakci), tak to sice je za hranou předpisově správného chování, ale pro většinu lidí je to přijatelné chování v realitě života. Jak mi jednou k případu daňových optimalizací v Lichtenštejnsku řekl tamní bankéř: „Možná to není úplně katolické, ale je to praktické.“

Mirek Dušín by se choval jinak

Stejně tak si všichni pamatují, že dnešní zásadoví politici Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek měli docela nedávno osobní problém vysvětlit, kde vzali peníze na nákup bytu. Premiér Sobotka si koupil byt v Praze Stodůlkách za 7,1 milionu korun, a aby mu to vycházelo ze všech jeho předchozích poslaneckých a ministerských platů a nemusel si na pomoc zvát Grossova strýce Vika, musel v roce 2009 přiznat, že k tomu zneužil i poslanecké náhrady, které dostával třeba na cestování za svými voliči na jižní Moravu.

Všichni si pamatují, že dnešní zásadoví politici Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek měli docela nedávno osobní problém vysvětlit, kde vzali peníze na nákup bytu.

Poslanec Miroslav Kalousek pak v roce 2002 musel vysvětlovat, kde během čtyř let vzal tři miliony na stavbu rodinného domu v Bechyni, tři čtvrtě milionu na odkoupení bytu v pražském paneláku a jak to, že navíc ještě má k dispozici luxusní dvousetmetrový byt v pražském Veleslavíně. Byt ve Veleslavíně vlastnil podnikatel Lubomír Kašák, majitel stavební firmy IDOS Praha, která dostávala zakázky od příbramské radnice, kterou vedl Kalouskův přítel a člen celostátního vedení KDU-ČSL Josef Vacek. Kašák, respektive IDOS přispíval Kalouskovi i Vackovi na předvolební kampaň a prvně jmenovanému dal k dispozici i veleslavínský byt, a to za výrazně podhodnocený nájem.

Sobotka ani Kalousek tím zřejmě neudělali nic nezákonného, ale Mirek Dušín by se choval jinak. Prostě zvolili v reálném životě řešení praktické, místo řešení přísně katolického. Pak ale sotva mohou kvůli obdobnému jednání věrohodně ostřelovat Andreje Babiše.

Nejde o to, co Babiš řekne v dubnu

Z hlediska domácí politiky tak důležitým měsícem nebude duben, ale říjen, kdy se budou konat volby do sněmovny a kdy se ve volebních urnách ukáže politická pravda. K tomu vše směřuje a v jejich světle je třeba vnímat i zvýšenou antibabišovskou aktivitu Kalouska a Sobotky, i nově vznikající koalice.

Při zisku mandátů podle současných preferencí by vládu nejspíše sestavovaly ANO a ODS, a to za vstřícné podpory prezidenta.

Podle únorových průzkumů (zprůměrujeme-li výsledky CVVM a SANEP) by ANO získalo 30 %, ČSSD 19 %, KSČM 11 %, ODS 10 %, KDU-ČSL 8% a TOP 09 6%. Všichni ostatní jsou pod pětiprocentní vstupní branou. Z hlediska dohodnuté koalice KDU-ČSL se STAN jsou důležité i preference starostů, protože pro dvoučlennou koalici je pro vstup do parlamentu potřeba získat alespoň 10 %. STAN má přitom aktuálně 1,7 %, což ukazuje na hodně vysoké riziko, že stáhne lidovce mezi mimoparlamentní strany.

Kvůli této hazardní předvolební politice KDU-ČSL a kvůli dlouhodobému propadu TOP 09 se může docela snadno stát, že do Poslanecké sněmovny se v říjnu dostanou pouze čtyři strany – ANO, ČSSD, KSČM a ODS. Topka na celostátní úrovni zjevně směřuje k osudu podobně politicky ukotvených a osobnostně sestavených stran z polistopadové minulosti (ODA a Unie svobody), tedy do politické bezvýznamnosti. A lidovci, pokud ještě nezvrátí koaliční dohodu se STAN, což by znamenalo nutnost změny jejich vedení, mají vysokou šanci po několika letech opět opustit Poslaneckou sněmovnu.

Při zisku mandátů podle současných preferencí by vládu nejspíše sestavovaly ANO a ODS, a to za vstřícné podpory prezidenta. Stane-li se tak, pak musejí Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek doufat, že Andrej Babiš nemá v naturelu Zemanovu mstivost, nedostatek velkorysosti a neschopnost odpouštět. Tím se v kruhu vracíme k událostem minulého týdne.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.