Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ať roboti přispívají k obecnému blahu a platí daně

  10:54
Zakladatel Microsoftu Bill Gates nedávno navrhl pozoruhodné usmíření odvěkých nepřátel a volá po zdanění „robotických dělníků“. Bizarní nápad, nebo počátek cesty k nové historické dohodě?

Spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates. foto: Reuters

Traduje se, že když uváděl zakladatel dynastie Henry Ford do provozu první výrobní linku, na které pracovaly pouze automaty neboli roboti, pozval si předáky odborů, aby jim nový systém představil, a přitom škodolibě poznamenal: Tyhle si zkuste přimět ke stávce. Jenže ani odboráři se prý nenechali zaskočit a bez váhání kontrovali: A vy si zkuste těmhle prodat auto.

Zkrátka a dobře, historie robotů a vůbec všech strojních systémů, které činí lidskou práci „zbytečnou“, je nanejvýš rozporuplným příběhem plným konfliktů. S velmi pozoruhodným prohlášením přišel v této souvislosti před nedávnem Bill Gates. To, že nějaký pracovník z technického hlediska není živá bytost, ještě neznamená, že by neměl platit daně, myslí si zakladatel Microsoftu, jenž mimochodem disponuje největším soukromým majetkem na světě.

V jednom z nejnovějších rozhovorů Gates mimo jiné prohlásil, že roboti, anebo jak je sám nazývá „robotičtí dělníci“, by měli být zdaněni úplně stejně jako lidská pracovní síla. Díky tomu by pak bylo mnohem snazší financovat také systém základních sociálních služeb. „Prostě a jednoduše se těchto daňových příjmů nemůžeme vzdát,“ uvedl Gates.

Podivný obraz budoucnosti

Tolik tedy zpráva z tisku, jež se na první pohled možná může jevit trochu bizarně, stojí ovšem za to se nad vším důkladně zamyslet, neboť nelze vyloučit, že se jedná o předzvěst jedné z nejpodstatnějších změn v 21. století. V uplynulých letech se této otázce věnovala řada analýz, z jejichž závěrů se nám rýsuje dosti podivný obraz budoucnosti.

Podle expertizy Oxfordské univerzity by mohly stroje v letech 2023–2033 převzít až 50 procent veškeré lidské práce. Studie Kinseyho institutu z roku 2015 zase poukazuje na to, že 45 procent dnešních pracovních úkonů by bylo možné vykonávat pomocí strojů.

Podle expertizy Oxfordské univerzity by mohly stroje v letech 2023–2033 převzít až 50 procent veškeré lidské práce. Studie Kinseyho institutu z roku 2015 zase poukazuje na to, že 45 procent dnešních pracovních úkonů by bylo možné vykonávat pomocí strojů. Podle loňské zprávy společnosti PwC by se dalo v oblasti výroby a zemědělství ušetřit pomocí dronů pracovní sílu o objemu 126 miliard dolarů. Bill Gates má za to, že svůj díl odpovědnosti by měli přijmout i výrobci robotů, kteří by měli určitou formou přispívat k obecnému blahu. Systém by fungoval podobně jako nyní, kdy vláda lidem odebere a znovu rozdělí část jejich příjmů, aby tak mohla financovat veřejně prospěšné služby, jako jsou například zdravotnictví, infrastruktura nebo veřejná bezpečnost.

K tomu, abychom celý tento souhrn otázek lépe pochopili, musíme odpovědět na onu zdánlivě evidentní otázku, co je vlastně stroj a jak se vztah člověka a stroje vyvíjel v průběhu uplynulých staletí.

Vztah mezi člověkem a strojem

Člověk je jediným tvorem, který nástroje nejen nahodile používal, ale začal je i vědomě rozvíjet. Konstruováním čím dál komplexnějších nástrojů nakonec stvořil stroj, který není ničím jiným než komplexním systémem sestaveným z elementárních nástrojů, nezřídka dokonce nástrojem na výrobu nástrojů, čímž byl odstartován proces historického významu, který polský spisovatel a polyhistor Stanisław Lem nazval jako „technoevoluci“.

Je velmi důležité zdůraznit, že zrod čím dál všestrannějšího pokolení strojů je ve skutečnosti čím dál větší intenzity nabývajícím projevem duchovních výkonů člověka, schopných transformovat materiální skutečnost. Z historického hlediska jsou všechny nástroje, a tím pádem i všechny stroje výplodem pomalého a trpělivého snažení každodenní práce rolnického obyvatelstva.

Podle tradiční sakrální logiky věcí by mezi člověkem a strojem neměl existovat konflikt, neboť člověk a stroj „společně vyrůstají“ v bratrské jednotě s lidským světem.

Podle tradiční sakrální logiky věcí by tudíž mezi člověkem a strojem skutečně neměl existovat konflikt, neboť člověk a stroj „společně vyrůstají“ v bratrské jednotě s lidským světem. Přesto vidíme, že počínaje 18. stoletím se lidé proti strojům pravidelně a často bouří. První rozbíječi strojů ve vzteku házeli mezi rotující části strojů vlastní dřeváky v naději, že je tím zastaví. A protože francouzský výraz pro dřevák je „sabot“, uchovala se díky pojmům jako sabotáž či sabotér vzpomínka na tyto počáteční konflikty takřka ve všech jazycích.

Z rolníka se stal postupem času dělník a ze stroje, který se zrodil jako jeho „vlastní bratr“, se stal jeho nepřítel na život a na smrt. Příčina je celkem jednoduchá. V průběhu brutální likvidace tradičních společností byl rolník obrán nejen o takřka veškeré materiální prostředky pro živobytí, ale i o ještě podstatnější vlastnictví duchovní (a také duševní a morální): o to, aby mohl mít své původně univerzální vědomosti neustále pod svou kontrolou a aby svou pomalou a trpělivou prací mohl sám vytvářet stroje, se kterými by ho tak už z principu pojilo přátelství.

Největší vlastníci kapitálu vědomosti rolnických vrstev (spolu s jejich nositeli) jednoduše „skoupili“ a obrátili je proti nim samotným. Chceme-li být ještě přesnější, z většiny rolníků během tohoto procesu udělali proletáře, kteří byli obráni o vlastní vědění, zatímco vědomosti nadané menšiny, kterou i s jejími vědomostmi skoupili, přetavili ve stroje a výsledek celého tohoto procesu obrátili proti masám rolníků degradovaných v proletáře. Proletáři obraní o svoji půdu, domy i nástroje, a tím pádem v podstatě i o komplexní vědomosti potřebné k reprodukci jejich existence tak mohou na stroje pohlížet pouze jako na nepřátele, a právem.

Privatizace vědomostí a usmíření

Právem, protože stroje jim „berou“ práci, anebo ji přinejmenším jak v materiálním, tak v duchovním smyslu neustále devalvují. Za to všechno samozřejmě nemohou nebohé stroje, které jsou pouze neživými předměty. Ve skutečnosti dělají z dělníků a strojů vzájemné nepřátele rozhodující vlastníci kapitálu prostřednictvím „historické privatizace“ čím dál komplexnějších vědomostí, jež jsou v strojích ukryty. Právě to tvoří skutečný základ celého konfliktu.

Čím dál větší část kapitálových příjmů v globální ekonomice dnes již nepochází z materiálních procesů výroby, nýbrž z „abstraktního“ vědění, jak nejlépe ilustrují práva duševního vlastnictví.

Čím dál větší část kapitálových příjmů v globální ekonomice dnes již nepochází z materiálních procesů výroby, nýbrž právě z tohoto „abstraktního“ vědění, jak nejlépe ilustrují práva duševního vlastnictví. Třeba v případě elektroniky, například chytrých telefonů, tvoří samotný materiál a cena za jejich smontování pouze jedno dvě procenta jejich ceny, zatímco zbytek představuje extra profit připadající majitelům duševního vlastnictví. Je velkým historickým otazníkem, zda tento fatální proces a z něj pramenící konflikty povedou k explozi, anebo pokojné úmluvě a zda je jakákoliv šance na historicky důležité prozření, že tento několik set let trvající proces vede do slepé uličky.

Bill Gates má k iniciování usmíření dobrý důvod, neboť 99 procent jeho majetku pochází právě z takovýchto „abstraktních“ zisků z duševního vlastnictví. Nejde vůbec o to, že by si lidský talent a duševní schopnosti nezasluhovaly odměnu v podobě vysokého materiálního ocenění, nýbrž o to, že bez přerozdělení části takto vznikajícího permanentního extra profitu na celospolečenské úrovni by mohl celý globální systém modernity západního typu utonout v nezvladatelných konfliktech. Daně by samozřejmě neplatili roboti, nýbrž jejich majitelé, kteří aniž by si to často sami připouštěli, pobírají zisky plynoucí z duševního vlastnictví, jehož historické zdroje, jak jsem se právě pokusil demonstrovat, se dostaly do jejich vlastnictví díky takřka neskrývanému násilí.

Samozřejmě si neděláme iluze, že by se síly tvořící dnešní globální kapitálové struktury vzdaly tohoto extra profitu, který v celosvětovém měřítku představuje biliony dolarů, dobrovolně, avšak iniciativa Billa Gatese by snad mohla rozhodující představitele přimět k zamyšlení a skutečně by v tomto směru mohla vzniknout nová historická dohoda, jakýsi globální New Deal.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...