Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Andrej Babiš versus ÚPN: O vicepremiéra jde až v poslední řadě

  21:47
Rozhodnutí bratislavského soudu v odvolacím řízení ve věci žaloby Andreje Babiše na Ústav paměti národa kvůli jeho neoprávněné evidenci coby agenta StB by mohlo být počátkem konce „blbé nálady“, již v zemích s „lustrovatelnou“ minulostí šíří ideologicky zaťatí dezinterpreti historie.

Andrej Babiš u bratislavského soudu foto: Peter Mayer, Hospodárske noviny

Bratislavský krajský soud potvrdil loňské rozhodnutí soudu první instance, dle něhož je ministr financí Andrej Babiš v archivních svazcích StB evidován jako její agent neoprávněně. Vůči verdiktu se již nelze odvolat. Článek Jana Schneidera ponecháváme v původním znění.

V úterý 30. června 2015 proběhne před Krajským soudem v Bratislavě odvolací řízení ve věci žaloby Andreje Babiše na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli neoprávněné evidenci jmenovaného coby agenta Státní bezpečnosti (StB).

V první instanci bylo loni rozsudkem bratislavského okresního soudu žalobci vyhověno. Stalo se tak v precizně vedeném, velmi náročném procesu. Soudkyně Zuzana Doricová přitom vyhověla všem návrhům žalovaného ÚPN. Ty však několikrát vyzněly přímo proti intencím navrhovatele. Proto nebyl výsledek překvapivý.

Podstata kauzy

Jistou průvodní tragédií je mediální vyznění procesu, v němž je přeexponována politická figura, vicepremiér české vlády. To velmi deformuje náhled veřejnosti na podstatu kauzy, a navíc ji kontaminuje průmětem osobních či politických sympatií či antipatií ke jmenovanému.

Podstatou kauzy není jeden politik, nýbrž důsledky nedostatečného porozumění státobezpečnostním materiálům

Podstatou této kauzy totiž není jeden politik, nýbrž důsledky nedostatečného porozumění státobezpečnostním materiálům. Konkrétně škody, způsobené osobám, o nichž je v nich zmínka. Operativní materiály zpravodajských služeb byly, jsou a budou vytvářeny za specifických podmínek. Jejich forenzní využití je proto záludné, a bez dokonalé znalosti kontextu až zavádějící. (Což ostatně mohlo být přímo záměrem.)

Řečeni jinak, zpravodajec, který neumí zaregistrovat několik neexistujících agentů, vést na ně svazky, připisovat jim jinde získané informace a čerpat na ně zvláštní finanční prostředky, nemá ve zpravodajské službě co dělat. Zpravodajec, který to ale udělá, tam taktéž nemá co dělat.

Divný svazek

To se právě stalo na bratislavské XII. správě ZNB, kde byl veden státobezpečnostní svazek „Bureš“, který je předmětem tohoto soudního sporu. Rozsáhlou defraudaci zvláštních finančních prostředků tam odhalila Inspekce ministra vnitra v roce 1986.

Na Andreje Babiše byl veden svazek jako na agenta StB. Svazek je však divný.

Skončilo to potrestáním všech nadřízených příslušníka StB Julia Šumana, který inkriminovaný svazek vedl. Šuman před soudem vypověděl, že k záznamu o úspěšné „verbovce“ Andreje Babiše coby agenta Bureše však byl donucen svým nadřízeným, aniž by kdy „verbovka“ proběhla. A o té inspekční razii se píše, což jest v této souvislosti obzvlášť zajímavé, ve studii o bratislavské XII. správě ZNB, kterou zpracoval a vydal právě žalovaný ÚPN.

Situaci lze zrekapitulovat docela jednoduše. Na Andreje Babiše byl veden svazek jako na agenta StB. Svazek je však divný. Babiš měl být podle něj nejprve nevědomým spolupracovníkem („D“ – důvěrník), pak vědomým spolupracovníkem („A“ – agent), ale na závěr svazku je návrh, aby byl opět nevědomým spolupracovníkem („D“).

Účelový výklad historie

Klíč k objasnění tohoto nesmyslného postupu má – stejně jako všechny další materiály – ÚPN. Jde o onu studii, obsahující též závěry inspekčního šetření z roku 1986. Po něm totiž zůstala jen necelá polovina tehdejších „agentů“, ostatní byli buď převedeni do kategorie „důvěrník“, nebo byli úplně vyřazeni. Mnoho agentů totiž bylo právě „papírových“.

Slovenskému Ústavu paměti národa zřejmě nejde o zkoumání, ale o účelové vykládání historie

ÚPN však soudu toto vysvětlení neposkytl a ze svých materiálů soudu jednostranně předkládal pouze ty, které se snažil vykládat proti Babišovi. Tím se prokázala ideologicky deformovaná tvář tohoto institutu, kterému zřejmě nejde o zkoumání, ale o účelové vykládání historie.

Očekávané rozhodnutí odvolacího soudu bude jistě pro Babiše důležité, ale mnohem důležitější bude jeho dopad obecný. Mohlo by být počátkem konce „blbé nálady“, kterou v našich zemích spojených „lustrovatelnou“ minulostí neustále šíří partička ideologicky zaťatých desinterpretů historie.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...