Začaly prázdniny a dovolené, čímž skončila sezona demonstrací. Středoškoláci přestali s pátečními akcemi za globální klima, kterým dávali přednost před páteční výukou, ale nikoliv před prázdninovým volnem. Stejně si dal Milion chvilek pro demokracii po velkých manifestacích na Václavském náměstí a Letné letní přestávku, protože chápe, že i pro demonstranty má dovolená větší cenu než shromáždění s transparenty, táborovými řečníky a druhořadými umělci. Asi demonstrantům o moc nejde, když nejsou ochotní obětovat den prázdnin.
Když byly demonstrace za minulého režimu, byli demonstranti ochotní obětovat mnohem více než jeden den dovolené. Je to logické. Současné demonstrace jsou možná zábavnými happeningy pro zúčastněné, ale z hlediska svých cílů nesmyslné. Nechme stranou nemocnou Gretu a její dětské stoupence – v pubertě jsme vyváděli i šílenější věci, jen jim tedy tehdejší dospělí nepřikládali takovou váhu – a podívejme se spíše na dospělé demonstrace Milionu chvilek pro demokracii.
Jak funguje demokracie
Demokracie není složitá, její základy jsou triviální, navzdory tomu mnoho lidí má potíže jí porozumět. Zopakujme si proto demokratické axiomy. Ve svobodném demokratickém režimu nevládnou lepší, vyvolení ani morálnější, ale zvolení. Každý dospělý občan, který splní zákonem stanovená kritéria, se může ucházet o zvolení v demokratických svobodných volbách, případně ve skupině s jinými prostřednictvím politické strany nebo hnutí. A zároveň má právo si vybrat a někomu dát hlas. Na vládě – v obci, kraji či ve státě – se pak podílejí ti, kdo ve volbách vyhrají.
Z mechanismu, jak demokracie funguje, je evidentní, že vždy bude hodně těch, kdo si přáli jinou vládu. Jenže u voleb bylo více příznivců jiných stran. Takže ti, kdo ve volbách nevyhráli, jsou buď v opozici v parlamentu, nebo se tam ani nedostali, ale nejpozději za čtyři roky to mohou zkusit znovu. Tak funguje demokracie – a lepší způsob vlády nemáme. |
Na celostátní úrovni jsou klíčové parlamentní volby. Lídr strany, která vyhraje volby, bývá pověřen sestavením vlády, a když pro ni získá většinu v Poslanecké sněmovně, pak i vládne. Z mechanismu, jak demokracie funguje, je evidentní, že vždy bude hodně těch, kdo si přáli jinou vládu. Jenže u voleb bylo více příznivců jiných stran. Takže ti, kdo ve volbách nevyhráli, jsou buď v opozici v parlamentu, nebo se tam ani nedostali, ale nejpozději za čtyři roky to mohou zkusit znovu. Tak funguje demokracie – a lepší způsob vlády nemáme.
Z tohoto vyplývá jednoduchá a logická odpověď na výzvy k demisi premiéra Andreje Babiše, které opakovaně nastolovali demonstranti, jichž na Václavském náměstí bylo asi sto tisíc a na Letné více než čtvrt milionu. Babišovo hnutí ANO suverénně vyhrálo poslední parlamentní volby, kdy všechny hříchy Andreje Babiše již byly známé (minulost v podniku zahraničního obchodu, Čapí hnízdo a konflikt zájmů s Agrofertem). A v Poslanecké sněmovně má stále stabilní většinu, proto není žádný důvod, proč by měl premiér odstupovat a vládu pokládat.
Že si to přeje na tři sta tisíc demonstrantů, je irelevantní. I kdyby jich na další demonstraci, kterou svolali v předvečer 30. výročí 17. listopadu 1989, přišlo ještě víc, budou jejich skandování a transparenty stále irelevantní. V parlamentních volbách 2017 více než 1,5 milionu lidí volilo Babišovo ANO, další v pořadí dostali zhruba třikrát méně. Mandát pro sestavení vlády tedy měl Babiš naprosto evidentní. Zároveň je jasné, že mnohým se Babiš a jeho hnutí nelíbí, z pěti milionů voličů jich 3,5 milionu dalo hlas jinému subjektu.
Stejně rozdané karty
Že mnohým z těchto 3,5 milionu lidí, kteří Babiše nevolili, se jeho vláda a vládnutí nelíbí, nepřekvapuje. Minorita z nich pak opakovaně chodí na náměstí, aby v davu podobně přesvědčených křičela, že Babiš má odstoupit. Proč by ale na jejich nevoli měl brát premiér zřetel? Proč by mělo mít přání těchto 280 tisíc letenských demonstrantů větší váhu než 1,5 milionu voličů, kteří si naopak vládu Babiše přáli? Proč by měl Babiš kvůli svým nevoličům zklamat a zradit své voliče?
Po Zemanově vládě by přišly volby a v nich pravděpodobně opět drtivé vítězství ANO a podobné zisky ostatních, tedy stejně rozdané karty pro vyjednávání ve sněmovně o nové vládě a tato jednání by opět vedl vítěz voleb Andrej Babiš. Co by se tedy pro demonstranty změnilo k lepšímu? |
Kromě absence demokratického porozumění ukazují demonstranti absenci zdravého rozumu. Co by se stalo, kdyby Babiš hypoteticky dal na demonstranty a položil vládu? Jiná většinová koalice ve sněmovně není, a není ani realisticky představitelná. Do hry by tedy vstoupil prezident Miloš Zeman, proti němuž vystupují zhruba titíž co proti Babišovi a kterého by pád vlády posílil. Prezident by jmenoval svou vládu, jež by vládla do předčasných voleb. Tedy minimálně několik měsíců politického bezčasí s obrovsky posílenou mocí prezidenta Zemana. To si, demonstranti z Letné, vážně přejete?
A dále... Všechny průzkumy veřejného mínění ukazují, že voličská podpora pro hnutí ANO je s velkou převahou stále největší a že volební výsledky se dnes podobaly těm před dvěma roky. Tedy po Zemanově vládě by přišly volby a v nich pravděpodobně opět drtivé vítězství ANO a podobné zisky ostatních, tedy stejně rozdané karty pro vyjednávání ve sněmovně o nové vládě a tato jednání by opět vedl vítěz voleb Andrej Babiš. Co by se tedy pro demonstranty změnilo k lepšímu?
Vyvolávání nenávisti vůči vítězi voleb a zesměšňování jeho voličů („koblihy“) ničemu pozitivnímu nepomohou. Naopak budou jen dále rozdělovat společnost a oslabovat společenskou smlouvu a úctu k demokratickým mechanismům. Chcete-li se zbavit Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, musíte ho porazit ve volbách. Dokud bude ve volbách vyhrávat, bude to znamenat, že stále pro největší skupinu spoluobčanů představuje nejlepšího z kandidujících politiků – či, opačně řečeno, nejmenší zlo. A až ve volbách prohraje, přestane být problémem.
