Diskuze
A české vyrovnání se s totalitarismem je kde?
Děkujeme za pochopení.
Bob Senior
Co tím chce autor českému občanu říci?
Autor klade otázku jak je možné,že přelom studené války a začátek "postsudenoválečného" období nevedl české disidenty k reflexi?A uvádí,že on vidí jistou odpověď v knize R.Scrutona "Zápisky z podzemí" o níž tvrdí,že v českém překladu vzbudí politickou senzaci.Její děj se odehrává v Praze za v polovině 80.let 20.století.
Na základě knihy dochází k otázce proč čeští disidenti,kteří měli tak úžasné zkušenosti s totalitarismem a velký intelektuální potenciál,nevypracovali svou filozofickou reflexi totalitarismu.Dodává,že zná pouze dva,z nichž jeden byl po r.1968 v emigraci a druhý v letech 1993 až 2003 soudcem ústavního soudu a své názory podal v díle Otázky demokracie.O žádném z obou nic více neuvádí.
Žádnou z knih neznám,takže nebudu s uvedenými názory polemizovat.Ale nesouhlasím s většinou toho,co autor článku má za skutečnosti.Ze svého profesního života od konce WW II po "sametovou revoluci",nebo lépe řečeno "druhou transformaci mechanismu fungování čs.ekonomiky"mám jiný názor.
Bob Senior
Re: Co tím chce autor českému občanu říci?
Autor uvádí,že od normalizačních kádrů,kolaborantů s režimem,či "šedou zónou" žádnou reflexi neočekává,čímž přehlíží značné množství občanů,kteří by do některé z těch "inkriminovaných" skupin patřili.Dovolím si otázku,ale na něj.Co mu dává právo přehlížet tyto skupiny občanů a nebrát zřetel na jejich kladný přínos pro společnost, i když ta byla vedena vedoucí silou (značně samozvanou),se kterou názorově nesouhlasili.
Disident je podle Akademického slovníku cizích slov nejen aktivní odpůrce totalitního politického zřízení,ale také člověk odlišně smýšlející.Nemusí tedy dávat na jevo své mínění činem,který by mu mohl být škodlivý a neprospíval jiným,kteří smýšlejí podobně jako on.
Měl byste vzít na vědomí,že ta "šedá zóna",nebo i kolaboranti s režimem,kteří nekonali nic jiného,než to co jim podle pracovního zařazení náleželo,byli často potřebnější,než ti,kteří dávali svůj odpor najevo.Dobře vykonanou prací vytvářeli hodnoty,které by chyběly společnosti,nikoliv jen totalitnímu režimu!
Tatana
Vážený autore, my máme proti západu výhodu,
každý věděl, že již od školních let na něj někdo donáší. Kdo to byl se zjistilo jednoduše - dostával devizový příslib .
Když někdo musel volat do zahraničí, v telefoně to neustále klapalo podle toho, jak často měnil jazyk.
Ty záznamy jsou sice dodnes dohledatelné, ale hodně lidí vůbec nezajímají, protože všeobecně o donášení věděl a na stará kolena si nechce kazit mezilidské vztahy.
Ti na západě byli špiclováni úplně stejně, nebo i více , i tam existovaly "kádrové materiály", jenže jejich režim se nezhroutil a oni nemají možnost se do svazků podívat, v tom je jediný rozdíl.
Dneska kdekdo odposlouchává kohokoli a je úplně jedno kde na zeměkouli.
Takže "otevření Pandořiny skříňky" nemá vypovídající schopnost / některé materiály STB nejsou, ruské a americké materiály se stejně nezveřejní/.
Za chvíli "oslavíme" 100 let od rozpadu Rakousko-Uherska, získali jsme tím něco dobrého, nebo jen pohled do zrcadla, kde obraz není nijak krásný? Nesnesli jsme se v jednom státě ani s Němci, ani se Slováky, Maďary a Poláky.<
S58t49a80n23i95s98l47a47v 81T64o30m82á84š
Re: Vážený autore, my máme proti západu výhodu,
Dobře vysvětleno. Ona ta naše hlavní nemoc je asi v převlékání kabátů.
Vězňové komunismu z 50. let
toho napsali docela dost. Omezit okruh od něhož očekáváme vyjádření na oficiální disent 1970 - 1989 zjevně není úplně na místě. Synové těchto vězňů - generace disentu 1970 - 1989, pokud neemigrovali, neměli úplně tendenci sedět za jedním stolem s "revoluční mládeží", která posílala jejich otce umřít v kriminálu.
Takže proč není analýza napsaná disentem? Protože v disentu nebyli ti praví, kdo by ji měli psát. Budiž jim ke cti, že si to často uvědomovali.
Re: Vězňové komunismu z 50. let
Ad Štys (23.11.2014 16:53)
Souhlas!
Že „přelom konce studené války a začátek poststudenoválečného období nevedl české disidenty k reflexi, ..„ to jednoduše znamená, že k žádné reflexi ve skutečnosti nedošlo, nebyla..
P. Mach
Bývalý stbák, který mohl vše
zatímco ti ostatní nic nebo bachař, který rád mlátil politické vězně, by současnost, kdy již nemají moc nad lidskými životy, tak mohli vnímat. Normální a hlavně morální lidé dnes žádnou totalitu nepociťují.
vysrehovat
Joch by se mel na dva tri roky vystehovat treba do Vermontu nebo Minnesoty, mluvit s lidma , nejen s legracnima intelektualama z par universit. taky tam pracovat za penize. Pak by mel moznost lepe pochopit co je liberalni demokracie ve statech, kde je zakon zakonem ... a min cist flozofy, kteri pisou sedic na zadku
Re: vysrehovat
Myslíte třeba fungování jako ve Fergusonu, nebo několik justičních vražd ročně...? Děkuji, nechci, dávám přednost evropskému konzervatismu. Nehledě na to, že znám lidi, kteří tam řadu let svobodně žili, pracovali a vydělávali a při první příležitosti se vrátili sem a žijí tady. Ostatně mám dojem, že pan Joch nějakou stáž v USA dokonce absolvoval.
Mir
Autor asi chtěl říci, že nám zde chybí
zemité, neideologické konzervativní myšlení, které důkladně rozebere např. celou normalizaci.
Nechci ted´ jmenovat, ale takových myslitelů tu byla celá řada ze stran ODA, US, DEU, Konzervativní strana,
i Jochův občanský institut a jsou dále. Univerzitní půda, kde se hraje spíš o granty a počet citací, jim
nesvědčí. Proto tam ten všeobjímací kulturní marxismus ve společenských vědách vítězí. Pana Jocha to už
taky semílá. Schválně používám vid nedokonavý, nebotˇ mu nepřeji, aby ho to semlelo úplně.
K98a93r98e89l 89P10l95í80h56a59l
Re: Autor asi chtěl říci, že nám zde chybí
Netuším, jací konkrétní politici z Vámi jmenovaných stran by byli schopni požadované neideologické analýzy. Můžete někoho uvést? Tyto strany poměrně rychle zanikly. Jako voliči jsme neměli zájem o žádné filozofování, zajímalo nás, kolik máme v pěněženkách.
J. Václav 261
Hledám v článku ty pravé příčiny,
bohužel nic. Vědecká studie je jaksi nad mé chápání, a účelovost v dnešní dob nemá ten pravý důraz. Asi jsem žil někde jinde, nebo jsem primitiv. To druhé bych bral spíš.