Firmy vyjde zaměstnanec v exekuci draho. Ministerstvo jim chce pomoci

Lidé v exekuci mívají velmi často jen malou motivaci pracovat naplno a ještě k tomu se firmám jako zaměstnanci prodražují. Ministerský návrh strhávat jim z platu 50 korun ve prospěch zaměstnavatelů, kteří s výpočtem jejich mzdy mají práci navíc, však odborníci považují za kontraproduktivní přístup při řešení problému.

Vojtěch Wolf 24.4.2019
Má Česká správa sociálního zabezpečení posílat na své dlužníky exekutory? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má Česká správa sociálního zabezpečení posílat na své dlužníky exekutory? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má Česká správa sociálního zabezpečení posílat na své dlužníky exekutory?

Exekuce nejsou trápením jen pro ty, na které jsou uvaleny. Stále více způsobují problémy i firmám, které lidi v exekuci zaměstnávají. Těm totiž kvůli vyřizování požadavků exekutorů roste administrativa, navíc exekutoři po nich často požadují i údaje, které jim nesmí o zaměstnancích dát. Krom toho mají potíž s nízkou pracovní morálkou lidí v exekuci, kterých je v Česku více než 800 tisíc.

Stát proto hledá způsoby, jak zvýšené náklady v souvislosti se zaměstnáváním lidí v exekuci firmám nahradit. Ministerstvo spravedlnosti například navrhuje pro zaměstnavatele náhradu ve výši 50 korun měsíčně za jednoho takového pracovníka. Ta by byla zahrnuta do celkové sumy, která je takovým lidem měsíčně srážena ze mzdy na úhradu dluhů.

„Návrh byl v prvním čtvrtletí tohoto roku projednán v Legislativní radě vlády, kde bylo jednání přerušeno. Předpokládá se, že materiál bude projednán ve vládě ve druhém čtvrtletí tohoto roku a poté bude postoupen Poslanecké sněmovně,“ informoval Martin Bačkovský z resortu spravedlnosti.

Zaměstnavatel vs. věřitel

Tento typ náhrady by uvítala více než polovina ze 147 firem oslovených Svazem průmyslu a dopravy ČR. Část z nich by však chtěla víc než navrhovanou padesátikorunu. Podle Radka Hábla z Agentury pro sociální začleňování, který stojí za projektem Mapa exekucí, to ale nic neřeší.

„Bojuji proti tomu už dva roky, co se o tom mluví. Jednak by se vzaly peníze lidem v exekuci, a nakonec to ještě více zatíží administrativu zaměstnavatele. Především by to ale mohlo poškodit i věřitele, protože zaměstnavatel by byl na prvním místě,“ argumentuje Hábl.

Problém s lidmi v exekuci ukazuje i příklad jednoho nejmenovaného obchodního řetězce, který zaměstnává více než tisícovku lidí v exekuci či v insolvenci. Na vyřizování jejich agendy musí vyčlenit dva až tři lidi navíc.

Prakticky každý větší zaměstnavatel musí tyto problémy řešit. Například Česká pošta v současnosti zaměstnává na 30 tisíc lidí, z nichž v exekuci je asi pět procent. „Jedná se o velmi náročnou agendu z hlediska administrativy, ale především z hlediska odborných znalostí, které musí zpracovatel mít. Legislativou je navíc daná vysoká odpovědnost včetně sankcí, kterou musíme nést,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Podobné výtky zaznívají i odjinud. Problém s lidmi v exekuci ukazuje i příklad jednoho nejmenovaného obchodního řetězce, který zaměstnává více než tisícovku lidí v exekuci či v insolvenci. Na vyřizování jejich agendy musí vyčlenit dva až tři lidi navíc.

Podle průzkumu SPČR, kterého se zúčastnilo 147 firem z odvětví jako sklářství, doprava, energetika, výroba či obchod, má zkušenosti s exekucí platu zaměstnance drtivá většina z nich. Velký problém tkví i v tom, jaké informace může firma vůbec exekutorovi poskytnout.

Účetní v kleštích exekutora

„Mzdová účetní, která běžně exekuce nedělá, nedokáže snadno vyhodnotit, co mu může dát. Navíc jí hrozí, že bude zaměstnavateli odpovídat za způsobenou škodu v případě, že by poskytla součinnost špatně a exekutor firmě vyměřil pořádkovou pokutu,“ říká Eva Veličková ze SPČR.

Exekutoři si často zjednodušují práci a využívají zaměstnavatele jako bezplatný zdroj informací, za které by jinak museli platit.

„Zaměstnavatelé jsou často v kleštích požadavků exekutora a evropského nařízení GDPR o ochraně osobních údajů, které jsou často ve střetu,“ potvrzuje Radek Hábl. Třináct z dotázaných firem si například stěžuje, že se jich exekutoři dotazují na majetkové poměry pracovníků. „Zaměstnavatelům ale zjišťování těchto údajů zakazuje § 316 zákoníku práce. Požadavky exekutorů se týkají také soukromých telefonních čísel, což uvedlo 20 firem, a také e-mailů, což uvedlo devět dotazovaných,“ uvedla další příklady Veličková.

Exekutoři si totiž rovněž často zjednodušují práci a využívají zaměstnavatele jako bezplatný zdroj informací, za které by jinak museli platit. Například 27 firem z průzkumu tvrdí, že exekutoři po nich chtěli čísla účtu zaměstnance, kam jim zasílá mzdu. Exekutor si přitom může tato data za několik stokorun vyžádat od bank.

Ztráta motivace

Problémy se exekucemi dopadají na firmy i jinak. Ochota lidí pracovat v situaci, kdy jim exekutor zabaví vše kromě minima, jež se pohybuje v rozmezí 6,5 až 12 tisíc korun, se velmi snižuje.

Problémy se exekucemi dopadají na firmy i jinak. Ochota lidí pracovat v situaci, kdy jim exekutor zabaví vše kromě minima, jež se pohybuje v rozmezí 6,5 až 12 tisíc korun, se velmi snižuje.

„Motivace lidí v exekuci pracovat rapidně klesá. Jinými slovy pracují jen do výše svého platu,“ říká Hábl. „Exekuce znamenají, že zaměstnavatelé ztrácejí motivační nástroje jako bonusy, prémie, zvyšování mzdy či kariérní postup,“ říká dluhový expert. A doplňuje, že tito lidé jsou častěji a déle nemocní, protože i když jsou na nemocenské, tak dostanou nakonec stejně peněz. Mnohem častěji také hledají nové zaměstnání, takže rostou i náklady na hledání nových pracovníků.

„Exekuční agenda a komplikovaný způsob výpočtu exekučních srážek ze mzdy spolu s minimální motivací ke zvyšování příjmu zaměstnance poškozuje ve svém důsledku výkonnost celé české ekonomiky. Zvlášť absurdní je pak povinnost komunikovat s mnoha exekutory kvůli jednomu zaměstnanci. Všechny exekuce by se měly slučovat u jednoho exekutora dle principu místní příslušnosti,“ uzavírá Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.