Finanční krize změnila společnosti, politickou scénu i svět

Finanční krize zničila konsenzus, že finanční a ekonomický liberalismus je správnou cestou. Politická scénu se polarizuje, levicoví a pravicoví extremisté získávají stále větší politickou moc. Dřívější převládající přesvědčení o evropské integrace je na ústupu, pověst liberálních demokracií utrpěla ránu.

Petr Kain 31.10.2018
Adam Tooze, Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adam Tooze, Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Adam Tooze, Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World.

Před 20 lety bylo v módě mluvit o nadcházejícím století jako o „americkém“. Rozpočet USA byl přebytkový, Wall Street stejně jako Silicon Valley vzkvétaly. Americký komentátor Charles Krauthammer vyhlašoval začátek unipolární éry pod americkou hegemonií. Tyto představy vzaly za své s finanční krizí roku 2008. Americké ekonomické, finanční i politické elity ztratily důvěru zbytku společnosti, rozpočet se propadl do červených čísel a místo století americké hegemonie nás podle mnohých čeká století amerického úpadku.

Kniha Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World (Krach. Jak desetiletí po finanční krizi změnilo svět) britského historika Adama Tooze, který působí na Kolumbijské univerzitě, je ambiciózním pokusem, jenž se snaží osvětlit, co se nejen USA, ale celému světu v průběhu deseti let od krize stalo. A také, kde tkví příčiny krize, která přeměnila celý svět.

Pocit nespravedlnosti

Není to veselé čtení. Tooze popisuje, jak hrozící krachy bank vedly „ke skandálním vládním intervencím na záchranu soukromých oligopolů“, i to, jak krize hluboce poznamenala mezinárodní vztahy: Německa a Řecka, Velké Británie a eurozóny, USA a Evropské unie či Západu a Ruska. Nejen to, finanční krize fatálně otřásla důvěrou zbytku společnosti v poctivost a kompetentnost elit, což vedlo i ke ztrátě demokratické legitimity.

Zatímco úsporné programy snížily úroveň podpory, které se dostávalo málo majetným lidem, stovky miliard dolarů proudících do ekonomiky uměle nafukovaly ceny mnoha finančních aktiv, díky čemuž ještě více bohatli nejbohatší. Z toho vyplýval obrovský pocit nespravedlnosti obyčejných lidí.

Tooze v této souvislosti popisuje přemet vlád v USA, ale i Velké Británii či Německu, které místo aby se zaměřily na primární příčinu krize, tedy finanční odvětví utržené ze řetězu, shodily vinu na příliš štědrou fiskální politiku předchozích vlád. Logickým dopadem pak byla série tvrdých úsporných opatření, jejichž důsledkem byla vysoká nezaměstnanost a osekání veřejných služeb. Kombinace obrovského množství peněz, které po krizi do ekonomiky nalévaly centrální banky, a souběžných tvrdých fiskálních úspor měla velký efekt na distribuci bohatství ve společnosti.

Zatímco úsporné programy snížily úroveň podpory, které se dostávalo málo majetným lidem, stovky miliard dolarů proudících do ekonomiky uměle nafukovaly ceny mnoha finančních aktiv, díky čemuž ještě více bohatli nejbohatší. Z toho vyplýval obrovský pocit nespravedlnosti obyčejných lidí, z jejichž peněz byly zachraňovány banky vydělávající desítky miliard dolarů. Důsledkem byly zásadní změny ve společnosti, které zcela změnily svět.

Finanční krize vedla k pádu dosavadního konsenzu, že finanční a ekonomický liberalismus je nejsprávnější cestou. Zcela změnila politickou scénu, která se silně polarizuje, levicoví, ale především pravicoví extremisté získávají čím dál větší politickou moc. Dřívější převládající přesvědčení o potřebnosti a nutnosti evropské integrace je na ústupu, pověst liberálních demokracií utrpěla těžkou ránu a je otázkou, zda a v jaké podobě přežijí éru, jejíž podobu diktují Putin, Trump a brexit.

Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World

Krach. Jak desetiletí po finanční krizi změnilo svět

AUTOR: Adam Tooze

VYDAL: Viking 2018

ROZSAH: 720 stran

Politické konsekvence Marshallova plánu

Benn Steil, ředitel pro mezinárodní ekonomiku v neziskové organizaci Rada pro mezinárodní vztahy, napsal informacemi nabitou knihu The Marshall Plan: Dawn of the Cold War (Marshallův plán. Úsvit studené války), jež ukazuje, že politické konsekvence Marshallova plánu byly přinejmenším stejně podstatné jako její politické dopady.

Úspěšná reintegrace západního Německa do svobodného světa stejně jako ekonomická rekonstrukce západní Evropy byly základními kameny pozdějšího vítězství Západu ve studené válce. V dobách, kdy americký prezident považuje demokratickou Evropu za svého nepřítele, je tato kniha mimořádně důležitá.

  • The Marshall Plan: Dawn of the Cold War

Marshallův plán. Úsvit studené války

AUTOR: Benn Steil

VYDAL: Simon & Schuster 2018

ROZSAH: 624 stran

Proč stagnují platy dělníků

Produktivita práce sice roste, ale platy dělníků v uplynulých desetiletích stagnovaly. Korporace sice dosahují rekordních zisků, sociální podpora nejslabším je ale seškrtávána. Nad otázkou, proč tomu tak je, se ve své knize Can Democracy Survive Global Capitalism? (Může demokracie přežít globální kapitalismus?) zamýšlí novinář Robert Kuttner.

Podle něho není vinen technologický pokrok, nebo snad imigrace, ale globální kapitalismus. Jeho důsledkem je omezení práv dělníků a naopak svoboda pro bankéře a také obří korporace, jež se snadno vyhýbají placení daní. Roste nerovnost a syrový kapitalismus útočí na základy demokratické společnosti.

  • Can Democracy Survive Global Capitalism?

Může demokracie přežít globální kapitalismus?

AUTOR: Robert Kuttner

VYDAL: W. W. Norton & Company 2018

ROZSAH: 384 stran

Počet příspěvků: 1, poslední 1.11.2018 09:16 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.