Fenomén SUV: Tak trochu jiná terénní auta

Nebývalé popularitě, jež neustále roste, se těší vozy kategorie SUV. V Evropě tvoří už zhruba pětinu trhu a podobně v Česku. Do konce desetiletí by do škatulky SUV mohla v Evropě patřit až třetina všech prodaných osobních vozů.

Luděk Vokáč 1.11.2015
Vývoj aneb Volvo XC90 z roku 2015 versus model V70 z roku 2005. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vývoj aneb Volvo XC90 z roku 2015 versus model V70 z roku 2005. | foto: Volvo
Vývoj aneb Volvo XC90 z roku 2015 versus model V70 z roku 2005.

Evropští zákazníci v oblibě SUV následují ty americké, kde se úspěch této kategorie zrodil. Automobilky jen vozy patřičně upravily evropskému vkusu. Proto v Evropě nenajdeme většinou klasická SUV dle americké definice, ale spíš auta, kterým Američané říkají crossovery.

Odlehčenější evropská SUV pak ovlivňují chutě zákazníků po celém světě a automobilky si mnou ruce, protože na dané kategorii vydělávají více než na běžných vozech.

Sport plus užitek

Označení SUV pochází z výrazu sports utility vehicle, tedy sportovně-užitkový vůz. V USA šlo původně v podstatě o terénní vozy postavené na technickém základu tamních pick-upů s rámovou konstrukcí podvozku, takzvaných light trucks. Do terénu se ovšem tato auta většinou během své služby zákazníkům vůbec nepodívají, i proto v posledních letech výrazně roste podíl SUV, která mají pohon jen jedné nápravy.

Vznik dnes tak oblíbené kategorie v podstatě falešných terénních aut byl velmi pragmatický. U zrodu stála americká pravidla ohledně spotřeby paliva ze 70. let a skuliny, které v nich výrobci našli.

Vznik dnes tak oblíbené kategorie v podstatě falešných terénních aut byl velmi pragmatický. U zrodu stála americká pravidla ohledně spotřeby paliva ze 70. let a skuliny, které v nich výrobci našli. Spotřeba byla totiž u klasických osobních vozů přísně regulována a automobilky zjistily, že velká terénní kombi mohou nabízet jako užitkové vozy – právě ony light trucks. Nástup popularity byl postupný, ale v 90. letech začal za oceánem opravdový boom. Od té doby si SUV získávají celý svět, loňský rok pro ně byl ve všech ohledech rekordní, ale ještě zdaleka nedosáhla vrcholu.

Jen v domovských USA tvořila auta, která Evropané považují za SUV, v roce 2014 více než třetinu tamního trhu. Nejžádanější jsou v USA crossovery, ty tvořily 26,9 procenta prodejů. Klasická SUV dle tamní definice zaujala 7,1 procenta zákazníků. A přičteme-li pick-upy, které představují 13,7 procenta amerického trhu s novými vozy, mají auta s terénními ambicemi v USA skoro polovinu trhu. Crossovery jsou v USA jednoznačně nejpopulárnější kategorií aut a z řad pick-upů se pro změnu rekrutují nejprodávanější modely. Ford F-150 je nejprodávanějším autem na americkém trhu už 32 let.

Definice SUV a crossoveru

  • SUV a crossovery jsou obecně auta s typicky zvýšenou světlou výškou podvozku, vyšší stavbou karoserie a volitelným pohonem všech kol.
  • Podle americké definice jsou SUV homologována dle pravidel kategorie light trucks, technicky většinou vycházejí z populárních pick-upů.
  • Jako crossover Američané označují auta podobné stavby, která ovšem technicky vycházejí z běžných osobních aut a jsou homologována dle jejich pravidel.
  • V Evropě se s prvním typem SUV setkáváme jen zřídka (i kvůli jiným pravidlům homologací), jako SUV se tu v podstatě označují obě zmíněné americké kategorie vozů.
  • Evropa zná i pojem crossover, tím však označuje auta, která se jen těžko řadí do některé konkrétní třídy. Jedním z typických příkladů je třeba nový Renault Espace, který už není typickým rodinným MPV, víceúčelovým vozidlem, jde spíš o jednoprostorové kombi na trochu vyšším podvozku.

O čtvrtinu dráž

To v Evropě mají ještě SUV co dohánět, i když jejich podíl na trhu byl v loňském roce podle údajů Jato Dynamics téměř pětinový. Rychleji než segment SUV rostly v Evropě jen prodeje některých okrajových kategorií – elektromobilů a luxusních kupé. Automobilky jásají. Auta, která technicky vychází z běžných modelů a nejsou nijak zásadně dražší na výrobu a vývoj, totiž zákazníkům prodávají s pořádnou přirážkou. Jako příklad může posloužit český ceník Peugeotu. Zatímco základní malé SUV Peugeot 2008 vyjde na 331 500 korun, klasický pětidveřový hatchback 208 se shodnou motorizací 1.2 PureTech jen na 266 200 korun. Za stejnou techniku tak automobilka u SUV vyinkasuje téměř o čtvrtinu více.

Peugeot 2008.

Peugeot 2008.

Právě malá SUV teď zažívají v Evropě největší rozmach. Meziročně jejich prodeje vzrostly o 52 procent a v roce 2014 se jich tu prodalo přes 716 tisíc kusů. I podle analytiků tento segment nadále poroste nejrychleji: zatímco vloni se jich po světě prodalo celkem 1,1 milionu, během následující dekády mají prodeje narůst na 3,2 milionu. Analytici IHS Automotive přitom zároveň odhadují, že prodeje kompaktních aut v tom samém období vzrostou ze 4,7 milionu na 5,3 milionu. Není tedy divu, že malá SUV nabízí čím dál více automobilek – zatímco v roce 2014 bylo na evropském trhu čtrnáct modelů této třídy, v první polovině letošního roku se jejich počet zvýšil na osmnáct.

Malá SUV, která nemají vlastně vůbec nic společného s původní americkou myšlenkou, nejspíš brzy v Evropě předeženou i doposud nejúspěšnější kategorii těchto vozů, kterými jsou SUV kompaktní třídy. Tedy vozy, jež vychází z tradiční kategorie hatchbacků, jakým je třeba Volkswagen Golf. Těch se vloni v Evropě prodalo poprvé více než milion kusů, před sedmi lety přitom byla prodejní čísla poloviční.

Rychlejší růst

A i letos tato kategorie roste o něco rychleji než celý evropský automobilový trh. Právě z kompaktních modelů se rekrutuje i nejprodávanější evropské SUV. Je jím japonský Nissan Qashqai, který si vloni v Evropě pořídilo více než 202 tisíc zákazníků. Druhý Volkswagen Tiguan si koupilo o 50 tisíc lidí méně. Qashqai se dostal i do desítky nejprodávanějších aut v Evropě, v tomto žebříčku jen o několik tisíc kusů zaostal za Škodou Octavia. Nejprodávanějším vozem v Evropě byl vloni Volkswagen Golf s více než 520 tisíci prodanými kusy.

Úspěch modelu Qashqai, ale i menšího typu Juke, který v Evropě před lety zakládal segment malých SUV, vynesl v dosavadním průběhu letošního roku Nissan na pozici nejprodávanější asijské značky v Evropě, když předběhl Toyotu. Z dvanácti modelů, které automobilka na starém kontinentě nabízí, patří čtyři do kategorie SUV a jeden je pickup. V první polovině roku 2015 prodal Nissan v Evropě 303 507 vozů, což představuje nárůst o 21 procent. Qashqai si z autosalonů odvezlo 124 346 zákazníků.

Škoda Yeti.

Škoda Yeti.

V dané kategorii je velmi úspěšná i česká Škoda Auto se svým modelem Yeti. Se 102 867 kusy tvořil Yeti téměř 10 procent loňského odbytu automobilky. Nejlepšími trhy pro tento model jsou Německo, Velká Británie, Rusko, Čína a také Česko. Je tak logické, že Škoda chystá i větší SUV, které se dostane na trh v roce 2016. České SUV je samozřejmě nejúspěšnějším modelem svého druhu na domácím trhu.

Terénní auta přitom byla za rok 2014 dle Svazu dovozců automobilů třetí nejprodávanější kategorií na českém trhu po malých a kompaktních vozech. Tuto pozici drží SUV i v průběhu první poloviny letošního roku. Češi se v hladu po SUV neliší od průměrného Evropana, v Česku si je pořídilo téměř 17 procent zákazníků. Mezi ojetými auty zatím SUV tak populární nejsou, podle údajů z největší sítě autobazarů AAA Auto byl jejich podíl v roce 2014 jen 8,7 procenta, za prvních sedm měsíců letošního roku už ovšem tvořila SUV desetinu prodaných vozů v síti.

Touha po SUV se nevyhýbá ani asijským trhům. V Číně, největším automobilovém trhu světa, tvořila v roce 2014 SUV 26 procent trhu, letos by to mělo být dokonce 28 procent.

Záchrana

Ještě zajímavější než samotná popularita vozů SUV je jejich schopnost zachraňovat automobilky. Například značka Porsche a její model Cayenne: zatímco v roce 2002, kdy automobilka své první SUV k nelibosti tradicionalistů představila a zaváděla jej do prodeje, putovalo k zákazníkům jen něco přes 54 tisíc automobilů této značky, vloni hlásila automobilka rekordní odbyt téměř 190 tisíc vozů.

Porsche Cayenne.

Porsche Cayenne.

Cayenne z toho s téměř 66 tisíci prodanými vozy tvořil více než třetinu a druhým nejúspěšnějším modelem značky se stalo menší SUV Macan, které se začalo prodávat v dubnu. Pořídilo si jej 44 636 zákazníků a letos se nejspíš Macan utká s větším sourozencem o titul nejprodávanějšího modelu Porsche.

V součtu prodala vloni značka více SUV než kdy jindy a to jí pomohlo k rekordnímu provoznímu zisku ve výši 2,4 miliardy eur. Macan sice jako levnější model snižuje průměrný zisk na jedno prodané auto, ale s částkou 14 220 eur na jeden prodaný vůz si nemá automobilka nač stěžovat.

Teprve třetí pozici v interních statistikách drží opravdový sportovní vůz značky Porsche, model 911. Pro jeho novou verzi si po celém světě přišlo 30 510 zákazníků. Nebýt ovšem zisků z prodejů SUV, kdo ví, jestli by dnes vůbec automobilka sporťáky prodávala. O podobnou záchranu se teď bude pokoušet i další legenda na poli sportovních vozů, značka Maserati. Že po SUV touží i ti nejbohatší na světě, dokazují plány na výrobu SUV u značek Rolls-Royce, Bentley i Lamborghini.

SUV ale nemají držet nad vodou jen značky pro bohaté. Třeba aktuální úspěch koncernu Fiat Chrysler Automobiles stojí téměř výhradně na oblibě modelů značky Jeep.

SUV ale nemají držet nad vodou jen značky pro bohaté. Třeba aktuální úspěch koncernu Fiat Chrysler Automobiles stojí téměř výhradně na oblibě modelů značky Jeep. Nebýt této americké ikony, nejspíš by dnes neměl koncern peníze na investice jak do zmíněného Maserati, tak třeba do další legendy – Alfy Romeo. I tato značka by měla nejspíš v příštích dvou letech do svého výrobního programu SUV zařadit.

Zásadní jsou SUV i pro švédské Volvo, jeho model XC60 tvořil vloni i v první polovině letošního roku třetinu odbytu značky. Je to vůbec nejprodávanější SUV prémiové značky na trhu. Letos navíc postupně narůstají prodejní čísla druhé generace velkého SUV XC90, které bývá často považováno za vysněný rodinný vůz. U Volva tvoří SUV a crossovery polovinu prodaných vozů. A třeba zvýšeného kombíku XC70 se prodá více než klasické varianty V70.

Pozor, jede SUV

Popularita SUV je pro mnohé záhadou. Nebývají nijak zásadně prostornější než odpovídající běžná osobní auta, takže nelze hovořit o větší praktičnosti. Zákazníci tak na těchto vozech oceňují spíše mohutný vzhled a mnozí se zhlédli ve vyšší pozici za volantem, která poskytuje trochu lepší rozhled vpřed a dodává řidiči i posádce určitý falešný pocit bezpečí. Ten pramení i z případné přítomnosti pohonu všech kol, který je ovšem u menších modelů spíše vzácností.

2005 versus 2015

  • VOLVO V70 D5
  • délka 4710 mm
  • výška 1514 mm
  • šířka 1804 mm
  • hmotnost 1630 kg
  • spotřeba 7,4 litru
  • zavazadlový prostor 485 litrů
  • nad sedadly vpředu 960 mm
  • nad sedadly vzadu 920 mm
  • výkon motoru 136 kW
  • poháněná kola přední
  • max. rychlost 225 km/h
  • zrychlení 0–100 km/h 8,5 s
  • základní cena 1 222 000 Kč

Volvo V70 D5.

Volvo V70 D5.

VOLVO XC90 D5 AWD.

VOLVO XC90 D5 AWD.

  • VOLVO XC90 D5 AWD
  • délka 4950 mm
  • výška 1776 mm
  • šířka 2008 mm
  • hmotnost 2205 kg
  • spotřeba 5,8 litru
  • zavazadlový prostor 692 litrů
  • nad sedadly vpředu 1020 mm
  • nad sedadly vzadu 970 mm
  • výkon motoru 165 kW
  • poháněná kola 4×4
  • max. rychlost 210 km/h
  • zrychlení 0–100 km/h 7,8 s
  • základní cena 1 429 000 Kč

Podle studie německých pojišťoven z roku 2011 řidiči SUV sice nebourají častěji než řidiči běžných vozů, ale následky jejich nehod bývají vážnější. Většinou ovšem pro druhé auto, se kterým se mohutné SUV střetne. SUV jsou také nebezpečnější pro chodce, vždyť za jejich mohutnou kapotu se snadno schová dítě.

Rádoby terénní modely například nejsou ani nositeli inovací, ty se odehrávají v jiných třídách a modelech

I vzhledem k dalším světovým trendům je vlastně popularita SUV u zákazníků naprosto iracionální. Větší a těžší auta mají vyšší spotřebu paliva a nehodí se tak do současné vlny snižování emisí. Za to, že jsou tak populární, vděčí sportovně-užitková vozidla i současným příznivým cenám ropy. SUV tak vlastně ukazují, že to s tím snižováním emisí není zase tak vážné, i když se i v jejich případě zákazníci alespoň v Evropě přiklonili k menším a úspornějším modelům.

Rádoby terénní modely například nejsou ani nositeli inovací, ty se odehrávají v jiných třídách a modelech a SUV dostávají prověřenou techniku. Pro automobilky jsou tyto modely jednoduše zdrojem zisku a snaží se z nich vytěžit maximum.

Koráb ke koním

Velká SUV jsou, přiznejme si, v našich končinách dost zbytečná auta. A o jejich majitelích si většina lidí myslí opravdu ledasco. Jsou to však komfortní auta a žádné jiné neposlouží tak skvěle třeba pro tahání přívěsu s koňmi nebo s lodí na dlouhých cestách. Přesně k takovému účelu se skvěle hodí i Audi Q7. I v nové generaci jde o auto, které se tak trochu předvádí.

Audi Q7, model 2015.

Audi Q7, model 2015.

Z aktuálního provedení zmizela určitá vizuální obhroublost, a ačkoli je i tentokrát Q7 prostě obří, nepůsobí tak těžkopádně a vulgárně. Je luxusní a posádku hýčká všemi možnými myslitelnými prvky výbavy. Tedy pokud za ně při koupi připlatí tučné částky.

Q7 je auto pro ty, kdo mají rádi pocit bezstarostného plutí krajinou a nikam se neženou. Komfort na palubě je maximální, odhlučnění auta výborné, izolace od okolí téměř dokonalá. Vnitřní prostor je královský a panuje tu uklidňující atmosféra. Vzduchové odpružení dovede v komfortním režimu vytvořit pocit, že vůz pluje po vodní hladině. Nic pro ty, kdo trpí mořskou nemocí, ale naštěstí tu jsou ještě další nastavení podvozku, která houpání trochu zklidní.

Audi Q7 druhé generace je také důkazem, že obří SUV nemusí být „užrané“. Průměrná spotřeba 8,4 litru na 100 kilometrů na trase téměř 700 kilometrů po českých cestách i necestách většinou v plném obsazení čtyřmi lidmi a jejich bagáží je sice na hony vzdálená oficiálnímu údaji výrobce, ale na tak velké auto je to skvělá hodnota.