Fagan, miliony, dluhopisy. Tentokrát vydané za války v Sudetech a Protektorátu.

Právník Ed Fagan tvrdí, že i Češi mohou vydělat na nárocích z dluhopisů z války uplatňovaných vůči německé DekaBank a Německu.

Ed Fagan is now looking for Germany and DekaBank to pay up for past bonds | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
Ed Fagan is now looking for Germany and DekaBank to pay up for past bonds | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kontroverzní americký právník Ed Fagan odstartoval další kolo nároků z dluhopisů, které může rozdmýchát historické napětí a otevřít staré rány mezi Českou republikou a Německem.

Fagan přijel ve čtvrtek do Brna, aby vysvětlil své požadavky týkající se dluhopisů vydaných za druhé druhé světové války v Sudetech a v Protektorátu Čechy a Morava, nacisty okupovaném torze české části Československa, s tím, aby byly splaceny v současné hodnotě.

Na rozdíl od jeho dřívějšího útoku, jehož cílem byly dluhopisy vydané ve dvacátých letech 20. století západočeským lázeňským městem Karlovy Vary, je Faganova pozornost tentokrát zaměřena nikoli na český stát, ale na Německo a německou banku DekaBank.

„Když tyto nároky budou úspěšné, mohly by vést ke stovkám milionů dolarů nebo stovkám milionů českých korun jako restitučním penězům, z nichž většina by měla být dána k dispozici, aby pomohla českým občanům,“ uvádí v prohlášení Fagan.

Požadavky na proplacení dluhopisů z druhé světové války vznesené americkým právníkem mohou otevřít historické rány mezi Německem a Českem

Fagan prohlašuje, že v letech 1941 a 1942 byly v Sudetech – pohraničních oblastech obývaných převážně německojazyčnými obyvateli, které byly v roce 1938 odtrženy od Československa podle mnichovské dohody a později připojeny k Hitlerově třetí říši – vydány dluhopisy v ceně 139 milionů říšských marek. Tvrdí, že jejich současná hodnota by se pohybovala kolem 12,6 miliardy korun.

Vydané protektorátní dluhopisy pak měly v roce 1942 celkovou hodnotu 846,8 milionu korun, což by v současnosti podle Fagana odpovídalo zhruba 148 milionům dolarů, tedy po přepočtech a úrokových úpravách přibližně částce 2,81 miliardy korun.

Fagan tvrdí, že má v držení 32 těchto dluhopisů, ale očekává, že až majitelé uslyší, že by mohly mít nějakou hodnotu, najdou a opráší tisíce dalších.

Dopad na DekaBank?

Nová řada Faganových požadavků bude nárokovat, aby dluhové instrumenty vydané v minulosti splatilo především Německo a sdružením spořitelen vlastněná DekaBank, nástupnická firma původního emitenta dluhopisů Deutsche Girozentrale (DGZ). Američan však varuje, že by cílem mohla být i Česká republika, kdyby se pokusila jeho nároky blokovat.

Tvrdí, že československá vláda v padesátých letech podnikla nějaké počáteční kroky směřující k vyrovnání nároků z dotyčných dluhopisů. Ačkoli z toho nakonec nic nebylo, mohlo by to naznačovat určitou odpovědnost, dodal. „To bylo velmi hloupé jednání,“ poznamenal Fagan.

Americký právník tvrdí, že v minulosti nebyly podniknuty žádné reálné kroky k uplatnění nároků z dluhopisů, i když byly splatné v roce 1992 a i po dvacetiletém prodlení jsou platné a oprávněné.

„Domnívám se, že si lidé prostě mysleli, že to jsou bezcenné papírky, možná se nepodívali na zadní stranu,“ dodal Fagan. Říká, že závazek na zadní straně slibuje, že je splatí DGZ nebo jakákoli následnická banka, čímž se prý do jeho zorného pole teď dostává DekaBank. Dopad na nároky z historických dluhopisů na tuto německou banku bude okamžitý, prohlašuje Fagan, protože ze svých účtů bude muset dát stranou velké částky, které jsou ve hře.

Mohou se otevřít historické rány

Lze očekávat, že Faganovy nároky z dluhopisů otevřou historické rány mezi Německem a Českou republikou. Obrátí také pozornost na některé svízelné historické otázky, jako je postavení protektorátní vlády, stále formálně vedené českou hlavou státu a předsedou vlády po nacistické okupaci v březnu 1939. Exilová vláda bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, který rezignoval těsně po podepsání mnichovské dohody, za druhé světové války tvrdila, že je zákonnou vládou, což akceptovaly spojenecké síly.

98letá Irena Ravelová, jež vlastní jeden sudetský a jeden protektorátní dluhopis, usiluje o symbolickou spravedlnost

Je paradoxní, že když Faganovy kroky budou úspěšné, mohli by z nich mít užitek nejen sudetští Němci a jejich potomci, ale i Češi.

Na čtvrteční tiskové konferenci v Brně byla po Faganově boku 98letá Irena Ravelová, Židovka, která přežila pobyt v koncentračním táboře v Terezíně a vlastní jeden sudetský a jeden protektorátní dluhopis.

Ravelová sdělila ČESKÉ POZICI, že usiluje o symbolickou spravedlnost, když vznáší své požadavky poté, co spolu s manželem trpěla za nacistů, potom za československého komunistického režimu a nedostalo se jí spravedlnosti ani v postkomunistickém Československu po roce 1989 a v České republice. „Právníci tady (v České republice) mně řekli: nejprve vás okradli nacisté, potom komunisté a teď my,“ vysvětlila.

Když se ČESKÁ POZICE telefonicky spojila s DekaBank, ta na otázku nároků z dluhopisů nijak bezprostředně nereagovala.