Evropské dilema: Migranti jako pracovní síla versus robotizace

Uprchlíci představují spíše nové konzumenty a dodavatele dat než pracovní sílu. A internetové firmy se snaží získat z tohoto zdroje informací co nejvíce.

Uprchlíci versus roboti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uprchlíci versus roboti. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Uprchlíci versus roboti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hlavním tématem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu ve druhé polovině ledna sice byla čtvrtá průmyslová revoluce a její dopady, ale významnou roli hrály i současná krize eurozóny a Schengenu a migrační vlna. Podle studie společnosti PricewaterhouseCoopers zveřejněné na začátku fóra, v jejímž rámci bylo osloveno skoro 1500 manažerů z 83 zemí, se každý druhý z nich obává kolapsu Evropy.

Destabilizace spojence v důsledku nárůstu nacionalismu a odchodu Británie z Evropské unie zneklidňuje i USA. Od konce studené války nevládla ve vrcholných ekonomických kruzích pesimističtější nálada.

Důsledky automatizace

Šéf německé asociace zaměstnavatelů BDA Ingo Kramer se obává rozšíření hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru, protože ohrožuje ekonomiku jeho země: „To může politicky i ekonomicky špatně skončit. Mnoho z toho, co produkujeme, se skládá z dílů ze zahraničí. Budou-li opět kilometrové zácpy na hranicích a nákladní doprava znovu několik dní čekat na odbavení, nastane ekonomická katastrofa.“

Robotizace a automatizace přinesou nejen zánik pracovních míst nevyžadujících vyšší vzdělání, jako je řidič taxíku nebo prodavač, ale i kvalifikovaných sil

Platí-li však předpovědi, které v Davosu zazněly ohledně čtvrté průmyslové revoluce, pak jsou tyto obavy plané. Pokud si totiž v blízké budoucnosti vytiskneme doma v 3D tiskárně vše potřebné k životu – od kartáčku na zuby přes protézu kyčelního kloubu až po náhradní díly do aut –, nastane návrat k lokální ekonomice. Výrobní řetězce v celé Evropě ztratí opodstatnění a vedlejším efektem bude lepší životní prostředí, protože ze silnic zmizí nákladní doprava.

Navíc v případě, že stroje zanedlouho nahradí člověka, budeme čelit zániku pracovních míst. Studie Carla Benedikta Freye a Michaela A. Osborna z Oxfordské univerzity The Future of Employment: How Susceptible Are Jobs to Computerisation? (Budoucnost zaměstnanosti: Nakolik pracovní místa ovlivňují počítače?) z roku 2013 předpokládá, že do 20 let ubude v USA polovina současných pracovních míst.

Robotizace a automatizace totiž přinesou nejen zánik pracovních míst nevyžadujících vyšší vzdělání, jako je řidič taxíku nebo prodavač, ale i kvalifikovaných sil – pravděpodobnost, že v nejbližší době například některá úřednická zaměstnání budou nahrazena stroji, je 90procentní.

Změna ekonomického prostředí

Obavy, že stroje vezmou člověku práci, panují od vynálezu parního stroje. Zatím se však vždy ekonomika dokázala transformovat natolik, že nové technologie vytvořily dostatek pracovních příležitostí pro ty, kteří o práci přišli. Otázkou zůstává, bude-li tomu tak i tentokrát, a zda nastupující generace nečeká masová nezaměstnanost.

I pokud se podaří ve změněném ekonomickém prostředí najít dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele, není jisté, že vznikne dost pracovních míst i pro miliony migrantů do Evropy

I pokud se však podaří v tomto změněném ekonomickém prostředí najít dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele, není jisté, že vznikne dost pracovních míst i pro miliony migrantů do Evropy, od nichž navíc někteří očekávají, že omladí evropskou populaci a doplní chybějící kvalifikované zaměstnance.

Loni v září vyslovil na frankfurtském autosalonu šéf společnosti Daimler Dieter Zetsche naději, že migrační vlna může představovat základ pro další německý hospodářský zázrak – stejně jako přispěly miliony gastarbeiterů v padesátých a šedesátých letech 20. století k vzestupu Německa. Podobně se však argumentovalo před čtvrt stoletím při znovusjednocení Německa. Ekonomická zaostalost východní části země se měla stát obrovskou příležitostí pro nastartování německé konjunktury.

Ve skutečnosti však ve východním Německu ubyly dva miliony obyvatel, odehrála se deindustrializace a celé jeho oblasti se vylidnily, přestože východní Němci hovořili stejným jazykem a jejich mentalita nebo vzdělání byly na podobné úrovni. Navíc druhá a třetí generace dětí těchto gastarbeiterů častěji závisí na sociálních dávkách a má horší výsledky ve vzdělání než místní obyvatelé.

Odpověď ekonomiky

Není tedy jasné, proč Zetsche a další očekávají záchranu německé ekonomiky od migrantů. Ti nejenže nejdříve musejí překonat jazykovou barieru, ale i přicházejí ze zemí, které nemají ani průmyslovou tradici, ani v nich nevznikla žádná světově významná firma, a navíc bojují s negramotností a velkými nerovnováhami ve společnosti.

S ohledem na robotizaci se požadavek nových pracovních sil zdá jen odpovědí ekonomiky na současnou situaci – krátkodobý plán bez ohledu na dlouhodobý vývoj

Na přechodnou dobu bude proto muset břemeno financování jazykových kurzů a integraci migrantů převzít stárnoucí německé obyvatelstvo. Integrace do pracovního trhu však bude nějakou dobu trvat, a než se odehraje, budou migranti patřit k neproduktivní části společnosti. V Německu ale bylo v prosinci 2015 oficiálně 2,68 milionu nezaměstnaných, přičemž ještě horší situace vládne na jihu Evropy. V Řecku, Itálii a Španělsku se nezaměstnanost mladých lidí do 25 let pohybuje mezi 40 a 60 procenty.

Pokud se pro ně nedaří najít pracovní uplatnění, přičemž vládnou jazyky, mají povolení k pobytu a k práci v Evropské unii a zdravotní a důchodové pojištění, proč jsou někteří příslušníci nejen německé, ale i evropské ekonomické elity přesvědčeni, že u migrantů ze zcela jiných kulturních okruhů tomu bude jinak?

S ohledem na robotizaci se požadavek nových pracovních sil zdá jen odpovědí ekonomiky na současnou situaci – krátkodobý plán bez ohledu na dlouhodobý vývoj. A internetové koncerny se využíváním veřejné infrastruktury a zaměstnáváním obrovského počtu neplacených zaměstnanců snaží co nejvíce snížit své daňové zatížení, přičemž náklady na vzdělání a integraci přenechávají státu.

Nerovnováha pohlaví a kriminalita

Předměstí Paříže nebo čtvrtě, jako je berlínský Neukölln, jsou uváděny za příklad, že integrace uprchlíků je dlouhodobý proces, západní Evropě se však nedaří zabránit vzniku ghett a paralelních společenství. Navíc obavy z důsledku migrační vlny do Evropy se loni ještě o jeden problém zvětšily – o výrazný nárůst nerovnováhy mužů a žen ve společnosti. Podle údajů švédské vlády z konce loňského listopadu bylo ze všech žadatelů o azyl 71 procent mužů, v případě nezletilých dokonce 90 procent.

Z řady studií, jež se věnují vztahu nerovnováhy pohlaví ve společnosti a kriminality, vyplývá, že čím je tato nerovnováha vyšší, tím pravděpodobnější je vznik zločineckých band nebo protistátních skupin

Profesorka z Texaské univerzity Valerie Hudsonová ve své knize Bare Branches: The Security Implications of Asia’s Surplus Male Population (Pouhá fakta. Bezpečnostní důsledky převahy mužů v Asii) popsala negativní dopady převahy mužů v čínské populaci. Podle ní společnosti s velkou převahou mužů jsou nestabilnější, náchylnější k nepokojům a k útokům na ženy.

Z řady studií, jež se věnují vztahu nerovnováhy pohlaví ve společnosti a kriminality, vyplývá, že čím je tato nerovnováha vyšší, tím pravděpodobnější je vznik zločineckých band nebo protistátních skupin. Proto Kanada klade důraz na vyváženost pohlaví přistěhovalců a liberální vláda Justina Trudeau přijímá ze Sýrie jen ženy a rodiny s dětmi a odmítá samostatné mladistvé a muže.

Opomíjení rizik

Německý sociolog Gunnar Heinsohn vytvořil takzvaný válečný index – podíl 15- až 19letitých mužů vůči 55- až 59letitým. Je-li od tří do šesti, pak na posty tisíce mužů odcházejících do důchodu připadá tři až šest tisíc mladíků. V Německu činí tento podíl 1000 ku 660.

Rizika vyplývající z nevyváženosti pohlaví, nedostatečné integrace či z infiltrace teroristickými organizacemi jsou známá, navzdory tomu nadále přicházejí do Německa tisíce migrantů

V muslimských společnostech je situace ještě horší, protože mnohoženství umožňuje stovce bohatých mužů mít třeba čtyři manželky, z čehož vyplývá, že tři sta nemajetných si nemůže dovolit ani jednu. Heinsohn považuje tuto nerovnováhu za důležitý faktor k pochopení válečných konfliktů na Blízkém východě, arabského jara a současné migrační vlny.

Rizika vyplývající z nevyváženosti pohlaví, nedostatečné integrace či z infiltrace teroristickými organizacemi jsou známá, navzdory tomu nadále přicházejí do Německa tisíce migrantů. Podle šéfa policejních odborů Rainera Wendta se nejen u většiny z nich nezaznamenává jméno, ale německý stát dokonce ztratil kontrolu nad svými hranicemi.

Protikladné fungování státu

V německé společnosti narůstá pocit, že stát minimálně v otázce ochrany hranic nefunguje a není schopný je kontrolovat, což je v protikladu k sofistikovaným kontrolním mechanismům uvnitř společnosti a tomu, nakolik stát dbá o dodržování svých zájmů, jako je oční prohlídka k obdržení řidičského průkazu. Tu sice provádí každý optik, ale je k ní třeba mít občanský průkaz, jehož číslo je zaneseno do dotazníku a následně několikrát zkontrolováno, aby se zabránilo jeho zneužití.

V německé společnosti narůstá pocit, že stát minimálně v otázce ochrany hranic nefunguje a není schopný je kontrolovat, což je v protikladu k sofistikovaným kontrolním mechanismům uvnitř společnosti

Například v Bavorsku nelze získat poznávací značku na auto bez potvrzení, které se však vydává jen na základě platby z bankovního účtu. Kdo jej nemá, musí si jej pořídit, jinak značku na auto nedostane. Policejní a státní kontrola jsou prováděny ve všech oblastech německé společnosti – od povinnosti zaměstnavatele dohlížet, mají-li noví zaměstnanci pracovní povolení, až po nařízení leteckým společnostem kontrolovat, mají-li cestující v pase platné vízum.

Jak rozumět protikladným signálům, kdy na jedné straně jsou migranti považovaní za zdroj pracovních sil, a na druhé se klade důraz na robotizaci, která je učiní přebytečnými. Kdy je i oční prohlídka součástí státního dohledu, ale současně překračují německé hranice tisíce migrantů bez jakékoliv kontroly. Kdy údajně vzniká informační společnost, přičemž diskuse ve veřejném prostoru se zhoršuje a na sociálních sítích se stupňuje radikalizace.

Kontrola pohybu

Odpověď je třeba hledat v informační éře a v nástupu moderních technologií, nikoliv však v tom smyslu, jak se o nich diskutovalo v Davosu. Daňové přiznání, spotřeba elektrického proudu, lékařský předpis nebo přihláška na přednášku na univerzitě, prakticky vše je dnes propojené s internetem. To platí i pro migranty a převaděče, kteří jej na cestě do Evropy prostřednictvím svého mobilního telefonu používají k navigaci a sociální sítě ke komunikaci.

Pohyb migrantů není kontrolován ve státoprávním smyslu, který se vyvinul v Evropě od druhé světové války, ale Google a Facebook vědí o každém jejich kroku a prostřednictvím zpravodajských služeb má k těmto datům přístup i stát

Jejich pohyb není kontrolován ve státoprávním smyslu, který se vyvinul v Evropě od druhé světové války, ale Google a Facebook vědí o každém jejich kroku a prostřednictvím zpravodajských služeb má k těmto datům přístup i stát. Od událostí 11. září 2001 až po Bataclan měl všechny informace k dispozici, postrádá pouze software k jejich okamžitému vyhodnocení.

Z ekonomického hlediska představují migranti spíše nové konzumenty a dodavatele dat než budoucí pracovní sílu, což naznačuje i znovu otevřená diskuse o státem garantovaném příjmu pro všechny a internetové koncerny, jež chtějí získat co nejvyšší podíl na tomto zdroji informací. Google poskytl v rámci charitativní pomoci v Německu migrantům 25 tisíc laptopů, Telekom jim chce zajistit bezdrátové spojenía firma Yourfone rozdat 50 tisíc SIM karet.

Informace jako zboží

Role informace se sice změnila, ale představa, že svobodný internet povede k šíření demokracie a svobody, se nenaplnila. Informace se nestala svobodnou, jen se oprostila od kontextu. A v důsledku privatizace školství, zdravotnictví, věznic nebo armády se změnilo i informační vlastnictví. Stát opouští stále více oblastí, které dříve kontroloval, a rozhodování přenechává algoritmům, jež vlastní soukromé firmy.

Informace se staly zbožím, jež podléhá obchodnímu tajemství, a jsou izolovány podle potřeb jejich majitele. Realita jedniček a nul byla zredukovaná na kliknutí ano, nebo ne.

Informace se staly zbožím, jež podléhá obchodnímu tajemství, a jsou izolovány podle potřeb jejich majitele. Realita jedniček a nul byla zredukovaná na kliknutí ano, nebo ne – buď je daňové přiznání elektronicky odeslané, anebo se dotyčný stává neplatičem; buď je letenka elektronicky zaplacená, anebo není, což rozhoduje, zda daný člověk odletí.

Vše, co bylo dříve mezi ano a ne, přestalo existovat. Špatný signál nebo nestabilní spojení se serverem nejsou kritériem, na které by se dalo kliknout, volba je omezená na ano, nebo ne – a navíc bez kontextu. Informace Googlu a zprávy na Facebooku jsou filtrované algoritmy, zda odpovídají názorům a zájmům uživatele. Jeho názory pak utvrzuje echo, v němž se však vytrácí veřejná diskuse. Virtuální radikalizace a polarizace se stává normou.

Lajkování

V USA je Facebook stále častěji jediným informačním zdrojem. Podle studie Pew Research Center z loňského roku je pro 49 procent Američanů do 35 let Facebook důležitým nebo nejdůležitějším informačním zdrojem a nad 35 let pro 34 procent. Lajkování, kdy kliknutím se označuje to, co se líbí, se přesunuje plynule z virtuálního prostoru do fyzického světa.

Lajkování, kdy kliknutím se označuje to, co se líbí, se přesunuje plynule z virtuálního prostoru do fyzického světa

Aniž by se republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump musel obávat konfrontace vlastních výroků s realitou nebo společenskou debatou, produkuje informační ohňostroj a zvyšuje svou mediální prezentaci. Podobně jako jsou lajkována veselá videa, obrázky zvířat nebo recepty na vaření, zaplavuje media snadno lajkovatelnými výroky. „Postavíme na jižní hranici zeď a Mexiko to zaplatí“ – lajk. „Zákaz vstupu muslimům do Ameriky“ – lajk. „I kdybych někoho zastřelil, nic se mi nestane“ – lajk.

Ve své knize Zápisky z podzemí britský filozof Roger Scruton píše: „Éter je okamžitě plný všeho, co se právě děje, teď je všudypřítomné, a to vede k nepopiratelnému nedostatku porozumění, neboť přítomnost dává smysl jen ve vztahu k minulosti, která se však neustále utápí v záplavě nových informací, a výsledkem je nakonec to, že vlastně žádné zprávy nejsou.“

Postoj bez názoru

Oddělení informace od kontextu mění západní společnost, protože zaujmout k něčemu kladný, nebo záporný postoj lze jen v jeho rámci. V době hodnotového relativismu, kdy jsou opouštěny dosavadní myšlenkové vzory, představuje postoj bez názoru hlavní proud.

V době hodnotového relativismu, kdy jsou opouštěny dosavadní myšlenkové vzory, představuje postoj bez názoru hlavní proud

Neochota zaujmout vlastní názor je ale výrazem kapitulace, která urychluje proces, v němž se v záplavě informací bez kontextu nebo Scrutonova oddělení od minulosti, odpovědnost za rozhodování přesunuje od lidí ke strojům.

Ve společenském kontextu nejde jen o obsah informace, ale i o to, jak je vnímaná, a jak se s ní zachází. V informační době je proto třeba si všímat nejen toho, co je k internetu připojeno, ale i toho, co je pro internetové koncerny nezajímavé, protože jde často o věci životně důležité pro právní stát a občanskou společnost.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.3.2016 09:51 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.