Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy

„Potřebujeme méně Evropy a efektivnější Evropu. Prosazovat, aby to byl silný pakt členských států. Ne že národní státy de facto skončí. Musí existovat a být sebevědomé. Evropa musí být společenstvím silných, nezávislých národů, které spolupracují na důležitých projektech s nadnárodním významem,“ říká v rozhovoru premiér Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci.

V domácím prostředí Andrej Babiš (ANO) prosazuje, že ve vysokých úřadech mají sedět manažeři, ne politici. Hanlivé přízvisko „nikým nevolený“, které rád používá prezident Miloš Zeman, přisoudil premiér Evropské komisi (EK), jednomu z vrcholů bruselského mocenského trojúhelníku. „Komise je nikým nevolená instituce, která supluje demokraticky zvolené orgány. Eurokomisaři by měli být spíš manažeři, experti v dané oblasti. Politický směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat,“ říká Babiš v rozhovoru.

Takové rozdělení rolí mu vyhovuje už proto, že je z titulu funkce účastníkem Evropské rady. Eurokomisaři se rekrutují z politických řad, nominaci schvaluje vláda, a zodpovídají za odborné portfolio podobně jako v členských zemích Evropské unie ministři. Podle české eurokomisařky Věry Jourové, která vzešla z ANO, je chiméra se domnívat, že EK může být robotem bez názoru.

V domácím prostředí Andrej Babiš prosazuje, že ve vysokých úřadech mají sedět manažeři, ne politici. Hanlivé přízvisko „nikým nevolený“, které rád používá prezident Miloš Zeman, přisoudil premiér Evropské komisi, jednomu z vrcholů bruselského mocenského trojúhelníku.

„Jedni říkají, že je komise zpolitizovaná, třeba právě Andrej Babiš, nebo zas že je bezzubá, a v rozhodujících chvílích nebouchla do stolu. To nejenže závisí na tom, kdo to říká, ale i v jakém momentu. Fascinuje mě, když mě někde nazývají úřednicí. Nezažila jsem těžší politické rozhodování než v komisi,“ sdělila LN již dříve.

Předseda vládního hnutí uvádí, že se svým postojem není sám, a až se rozjede debata o kandidátech do vedení bruselských institucí, protesty přijdou z různých směrů. A vedle oslabení politického postavení komisařů budou žádat i zkrocení „vysoce postaveného úředníka, který prosazuje svoje zájmy a my jako členské státy s tím máme problém. Z vícera stran padne názor, že není možné, aby to fungovalo takhle,“ dodal premiér.

Slova míří na německého právníka Martina Selmayra s přezdívkou „bruselské monstrum“. Zdatný zákulisní hráč byl šéfem kabinetu Jeana-Clauda Junckera, až se z něho loni na jaře stal ještě mocnější generální tajemník EK. Kvůli podezření na „zflikované“ výběrové řízení povstali europoslanci různých frakcí.

Hnutí ANO v předvolební kampani do Evropského parlamentu razilo především tři témata. První dvě byla národovecky kontroverzní, poslední si osvojily téměř všechny strany a stal se z něj letošní hit. Jsou to nepřekonatelný odpor vůči přerozdělování migrantů, přeměna Evropské komise v ryze úřednický aparát a dvojí kvalita potravin.

Hnutí ANO v předvolební kampani do Evropského parlamentu razilo především tři témata. První dvě byla národovecky kontroverzní, poslední si osvojily téměř všechny strany a stal se z něj letošní hit. Jsou to nepřekonatelný odpor vůči přerozdělování migrantů, přeměna Evropské komise v ryze úřednický aparát a dvojí kvalita potravin. Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je za rozdíly často poptávka řetězců.

„Pokud chce někdo párky s 96 procenty masa, dostane je. Pokud chce 40 procent, taky je dostane. Kvalitu i obal určují řetězce. Naši výrobci dělají superkvalitní zboží a mohou ho dodat na náš trh, když si to řetězec objedná,“ říká v rozhovoru Babiš.

LIDOVÉ NOVINY: Vysíláte rozporné signály. Na jedné straně je Evropská unie skvělá a má být silná. Na druhé chrlí nesmysly a silné mají být národní státy. Co si z toho mám vybrat?

BABIŠ: Projekt Evropské unie je skvělý v tom, že máme mír, a to je strašně důležité. Za druhé máme schengenský prostor, kde se můžeme volně pohybovat, máme přístup na vnitřní trh, i když limitovaný, což je stále velký problém. Naši lidé mohou v rámci EU pracovat, z evropského rozpočtu jsme dostali 740 miliard za 15 let. Po odpočtu našich odvodů. To jsou hlavní plusy.

Nelíbí se mi zpolitizovaná Evropská komise a to, že velké státy často nerespektují ty malé a že po letech integrace unie své členy spíše rozeštvává, než aby přispívala k jejich větší kooperaci, že má strašně zákonů a legislativy

Jsou tu i negativa. Podle mého názoru přijímá EU příliš mnoho legislativy a pro občany vzniká velmi nepřehledná situace. Nelíbí se mi ani zpolitizovaná Evropská komise a to, že velké státy často nerespektují ty malé a že po letech integrace unie své členy spíše rozeštvává, než aby přispívala k jejich větší kooperaci, že má strašně zákonů a legislativy.

LIDOVÉ NOVINY: Je zpolitizovaná, nebo z podstaty věci politická?

BABIŠ: Komise má být především nestranná a objektivní. Komise jako jediná v EU může navrhovat novou legislativu. Systém spitzenkandidátů, kdy si dvě velké strany prosadí vliv, není dobrý. Komise dělá politiku, vyjadřuje se k politickým záležitostem, ale měla by především dohlížet na plnění smluv. Máme Evropský parlament, radu a komisi. Hlavní slovo by měla mít Evropská rada s parlamentem. Komise je nikým nevolená instituce, která supluje demokraticky zvolené orgány.

LIDOVÉ NOVINY: Copak nemá?

BABIŠ: Ne úplně. Nemáme zpětné informace, znám to z vlastní zkušenosti. Když jsem byl v USA a mluvil s prezidentem Donaldem Trumpem o clech na auta, zjistil jsem, že ani není schválen společný evropský mandát k jednání pro eurokomisařku Cecilii Malströmovou, jedna země to blokovala. Až poté, co jsem to otevřel, byl společný mandát přijat.

Když jsem byl v USA a mluvil s prezidentem Donaldem Trumpem o clech na auta, zjistil jsem, že ani není schválen společný evropský mandát k jednání pro eurokomisařku Cecilii Malströmovou, jedna země to blokovala. Až poté, co jsem to otevřel, byl společný mandát přijat.

Chápete, že to jednání o tak důležitém obchodním vztahu pro všechny evropské země stálo a nikdo to neřešil? Některé země jsou víc průmyslové, jiné zemědělské. A my se o tom na radě dost nebavíme. Kancléřka Angela Merkelová má pravdu, když navrhla, abychom se nesetkávali jen třikrát do roka. Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy.

LIDOVÉ NOVINY: Znovu – copak to tak není?

BABIŠ: Máme pocit, že některé věci se tam dostatečně neprobírají. I na úrovni Evropské rady bychom měli víc diskutovat o zahraniční politice – proč jsme ztratili vliv v Sýrii, co tam budeme dělat, jak to bude s Libyí. Každý mluví o Africe, ale kde je pro ni konkrétní plán? Také obchodní vztahy s USA, ruské sankce, které zatím nesplnily politický cíl.

Rusko potkáváme všude, má vliv v Sýrii, bohužel větší než EU. Přitom šest milionů uprchlíků čeká na návrat do Sýrie, což se Evropy zásadně týká. Někdy cítíme, že se některé věci domlouvají mimo radu a že se zástupci Evropské komise stavějí do role, jako by byli víc než členské státy. Komunikace je těžkopádná, všechno dlouho trvá.

LIDOVÉ NOVINY: Třeba?

Někdy cítíme, že se některé věci domlouvají mimo radu a že se zástupci Evropské komise stavějí do role, jako by byli víc než členské státy. Komunikace je těžkopádná, všechno dlouho trvá.

BABIŠ: Typickým příkladem je rozpočet. Nevíme, kde se ta čísla vzala. Proč se náklady navyšují o 23 procent, když Spojené království odchází, kolik stojí celá struktura se dvěma sídly parlamentu. Evropský parlament stojí 1,9 miliardy eur ročně, to jsou gigantické částky. Evropské struktury na příštích sedm let mají stát 87 miliard eur. Proč to navyšovat? Podobně jsem zažil debatu v rámci Frontexu. Migrace dramaticky klesla, teď je to hlavně o marocké cestě do Španělska.

Z diskusí víme, že země se ubrání samy. Dokonce i ty, které nejsou v Schengenu, mají lepší ochranu před nelegální migrací než ty, jež tam jsou. A vůbec nebyla debata, proč Frontexu navyšovat o tolik finanční prostředky. Třeba na pobřežní stráž, když některé členské země si to nepřejí a celkem máme v rezervě až sedm risíc policistů. Frontex má dělat hlavně návratovou politiku a monitoring, ale tolik pohraničníků asi nepotřebujeme. Jednání Evropské rady neprobíhá, jako když například sedíme ve V4 nebo i v ALDE, kde volně diskutujeme, na radě je to víc formální.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy nebo v čem se komise chovala politicky nebo zpolitizovaně?

BABIŠ: Neustále něco mediálně komentují. Jeli jsme do Varšavy na setkání deseti zemí, které vstoupily v roce 2004, a místopředseda komise ještě předtím, než tam přijde, dá rozhovor, kde vzkazuje dost nepříjemné věci polskému premiérovi, svému hostiteli. To je zvláštní. Vystupoval, jako kdyby byl někým volený politik.

LIDOVÉ NOVINY: Eurokomisaři nejsou také politici?

Z diskusí víme, že země se ubrání samy. Dokonce i ty, které nejsou v Schengenu, mají lepší ochranu před nelegální migrací než ty, jež tam jsou. A vůbec nebyla debata, proč Frontexu navyšovat o tolik finanční prostředky. Třeba na pobřežní stráž, když některé členské země si to nepřejí a celkem máme v rezervě až sedm risíc policistů.

BABIŠ: Měli by být spíš manažeři, experti v dané oblasti. Politický směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat.

LIDOVÉ NOVINY: Naše eurokomisařka zvedala před volbami téma, že je třeba vnímat, jestli se výsledek nesnaží ovlivnit nikdo zvenčí. Do toho vpadl rakouský skandál. Je to na zvýšení bdělosti?

BABIŠ: Samozřejmě, ale to si musejí pohlídat členské státy, jestli jim někdo zasahuje do voleb a financují to cizí státy. To se nedá řešit centrálně, ale jednotlivé země si mohou předávat informace a zkušenosti. Musíme operativně spolupracovat a vyměňovat si relevantní informace.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že ruské sankce nefungují. Budete chtít otevřít debatu o jejich zrušení?

BABIŠ: Nechci, ale jde mi o to, aby Evropa nepoškozovala vlastní postavení. Máme velice ambiciózní klimatické cíle, Evropa dohodu z Paříže respektuje, vyprodukuje devět procent světových emisí. Ostatní globální hráči to nerespektují: USA, Čína, Indie. A na to konto některé státy vyhlásí, že nechtějí jádro, nechtějí uhlí, a do toho elektroauta. Je třeba být rozumný a můžeme se bavit o biopalivech, s nimiž přišla EU, aby plnila emisní cíle. A pak dotování solárů – a jak to dopadlo? Všichni evropští výrobci solárních panelů zkrachovali a teď je vyrábí Čína.

Jeli jsme do Varšavy na setkání deseti zemí, které vstoupily v roce 2004, a místopředseda komise ještě předtím, než tam přijde, dá rozhovor, kde vzkazuje dost nepříjemné věci polskému premiérovi, svému hostiteli. To je zvláštní. Vystupoval, jako kdyby byl někým volený politik.

Mám obavu, že když někdo vyhlašuje, jak v roce 2040 nebudou v Evropě žádná auta na benzin a naftu, zásadně poškodí náš automobilový průmysl. Je otázka, jestli to lidé budou kupovat. Nikdo neřekl, kolik emisí produkuje výroba baterie do elektroauta, jak se bude recyklovat. Hasiči říkají, že to nejde ani uhasit – a vyrábí to zase Čína nebo Korea.

Nikdo neřeší blackouty, které by připojování aut do sítě v jeden moment způsobovalo, nebo kde se všechna ta auta nabijí. Děláme všechno pro to, abychom zachovali přírodu, máme projekty na vodu, bojujeme proti kůrovci, chceme vysadit deset milionů listnáčů, ale nemůže se stát, že ohrozíme sami sebe coby velkého výrobce aut. Nákladový rozdíl mezi golfem na elektřinu a naftu je jedenáct tisíc eur, při stejné ceně to musí někdo dotovat. Pojďme vést diskusi o rozumném používání elektroaut ve velkých aglomeracích v rámci smart cities, ale je otázka jejich výhodnosti na dlouhé tratě.

LIDOVÉ NOVINY: V roce 2040 už dost možná bude konkurence mezi výrobci, tím klesne cena, zahustí se infrastruktura dobíjecích stanic.

BABIŠ: A proč jsme se pak tolik snažili, s dobrými výsledky, abychom dostali normální auta s emisemi dolů, i spotřebou? A najednou to všechno skončí, neumím si to představit. Pro naši zemi, pro náš průmysl to znamená zásadní ekonomické ohrožení.

LIDOVÉ NOVINY: Je to další krok, vývoj. Výrobci videokazet asi taky namítali, proč se vymýšlejí DVD, když už si všichni koupili video.

Členské státy si musejí pohlídat, jestli jim někdo zasahuje do voleb a financují to cizí státy. To se nedá řešit centrálně, ale jednotlivé země si mohou předávat informace a zkušenosti. Musíme operativně spolupracovat a vyměňovat si relevantní informace.

BABIŠ: Jasně, ale tady jde o energetiku. Primární je voda, bez ní není život. A pak máme energii, máme svůj mix a v něm chceme jádro. V Evropě se objevují hlasy, že jádro není úplně čistý zdroj, protože odpad z něj není obnovitelný. Říkáme ne, je to bezemisní zdroj. Nechci, aby nám Evropská komise diktovala energetický mix, vystačit si jen s obnovitelnými zdroji je ohrožením našeho průmyslu, který navíc zatěžujeme povolenkami. Příštích deset let mají české firmy zaplatit 230 miliard korun a Evropu ekologické náklady ročně vyjdou na 200 miliard eur.

LIDOVÉ NOVINY: Povolenka se zdražovala postupně, firmy měly čas, aby svoji uhlíkovou stopu snížily.

BABIŠ: Vždyť to dělají, my si cíle plníme. Otázkou je, jestli se mají ještě víc zpřísňovat, a to podle mě potřeba není. Dohody z Paříže držíme, bylo těžké je vyjednat. Proč to znovu otevírat, zejména když mimoevropské země to nedělají? Nad Evropou není uzavřený prostor, v němž si snížíme emise, klima nemá hranic. Dnes je to ale velice moderní. Také chceme řešit životní prostředí a klima, ale bavme se o tom opatrně, protože v minulosti všechna navrhovaná řešení nebyla úplně správná.Tady například někdo často mluví o biopalivech druhé generace, která ale de facto v Evropě neexistují.

LIDOVÉ NOVINY: Řekl jste, že biopaliva vymyslel Brusel. Když vám to vadí, proč na tom vydělává firma, jejíž jste obmyšlený?

BABIŠ: Mně to nevadí. U nás se mimochodem první biopaliva vyrobila v roce 1991, Brusel s tím přišel prvně v roce 2003 a závazně to vzniklo v roce 2009. A byl to velký hit, protože jedna globální investiční banka řekla, že ropa bude stát 200 dolarů za barel. Podnikatelé se do toho vrhli a já jako bývalý podnikatel jsem byl jeden z posledních v Evropě, který postavil fabriku na zpracování řepky.

Děláme všechno pro to, abychom zachovali přírodu, máme projekty na vodu, bojujeme proti kůrovci, chceme vysadit deset milionů listnáčů, ale nemůže se stát, že ohrozíme sami sebe coby velkého výrobce aut. Pojďme vést diskusi o rozumném používání elektroaut ve velkých aglomeracích v rámci smart cities, ale je otázka jejich výhodnosti na dlouhé tratě.

Pro české zemědělce je to výhodné, ušetří v porovnání s exportem na dopravě, ale hlavně dvě třetiny řepky se tu používají na potraviny, na řepkový olej, majonézu. Akorát tady někdo z řepky udělal politikum, celé je to pitomost a dezinformace s cílem mluvit o Babišově řepce. Česko nemělo čím plnit své závazky. Tento zdroj biopaliv byl schválen v rámci plnění závazku vůči EU, není jiný způsob, jak je plnit.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) se daný zákon otevíral, vedla se debata, bezvýsledná, jestli postupně neutlumovat podporu biopaliv první generace a nezačít s podporou generace druhé. Nemůžeme si za to pak sami, že to nemáme jak jinak plnit?

BABIŠ: Nikdo není připravený, druhá generace biopaliv není nikde v Evropě. Pokud vím, něco vyvíjejí Číňané. V Evropě výrobce druhé generace není. Jsou to jenom teoretické řeči.

LIDOVÉ NOVINY: Mohli jsme být první.

BABIŠ: Tak si najděte investora, budu vám držet palce. Já to určitě nebudu, protože už nepodnikám, už jsem bohužel politik.

LIDOVÉ NOVINY: To jste si vybral.

V Evropě se objevují hlasy, že jádro není úplně čistý zdroj, protože odpad z něj není obnovitelný. Říkáme ne, je to bezemisní zdroj. Nechci, aby nám Evropská komise diktovala energetický mix, vystačit si jen s obnovitelnými zdroji je ohrožením našeho průmyslu, který navíc zatěžujeme povolenkami.

BABIŠ: Jasně, k tomu se hlásím.

LIDOVÉ NOVINY: Máte na billboardech, že Česko ochráníte tvrdě a nekompromisně. Vážně nekompromisně? Kdyby si dal takový závazek každý, můžeme rozpustit partu.

BABIŠ: U migrace žádné kompromisy dělat nebudeme. Ilegální migrace je nepřijatelná, pašeráci nemohou rozhodovat, kdo kam půjde, kvóty jsou nesmysl a přes to nejede vlak.

LIDOVÉ NOVINY: Ochrana se tedy týká jen migrace?

BABIŠ: Ne, budeme i proti snahám nařizovat, jak máme nosit zbraně, je to i o dvojí kvalitě potravin. Potřebujeme méně Evropy a efektivnější Evropu. Prosazovat, aby to byl silný pakt členských států. Ne že národní státy de facto skončí. Musí existovat dál a být sebevědomé.

LIDOVÉ NOVINY: Méně Evropy a zároveň silné. Jak to jde dohromady?

Nad Evropou není uzavřený prostor, v němž si snížíme emise, klima nemá hranic. Dnes je to ale velice moderní. Také chceme řešit životní prostředí a klima, ale bavme se o tom opatrně, protože v minulosti všechna navrhovaná řešení nebyla úplně správná.

BABIŠ: Je to o tom, kdo vás reprezentuje. Je to o lídrech, o tom, kdo bude šéfem Evropské komise, rady, parlamentu. Chceme, aby v jedné z těch institucí měl region V4 zastoupení. Evropa má být silná vůči ostatním mezinárodním partnerům, ale zároveň musí být společenstvím silných, nezávislých národů, které spolupracují na několika důležitých projektech s nadnárodním významem.

LIDOVÉ NOVINY: Kde by měla mít V4 zastoupení?

BABIŠ: V jednom z klíčových postů, nejlépe v čele komise nebo Evropské rady.

LIDOVÉ NOVINY: Proč? Když má být komise jen apolitickým sborem úředníků.

BABIŠ: Jde o to, jak by ten člověk komisi pojal. Potřebujeme, aby komisi vedl někdo, kdo rozumí našemu regionu. Mění se komisaři, ale úředníci ne, ti jsou tam strašně dlouho. Někteří, a je tam jeden, o kterém každý mluví, ale bojí se oficiálně říci jeho jméno, před nímž mají údajně respekt i komisaři. Zapojuje se do dění i na radě a jeho pozice nefunguje úplně demokraticky.

LIDOVÉ NOVINY: O kom mluvíte?

U migrace žádné kompromisy dělat nebudeme. Ilegální migrace je nepřijatelná, pašeráci nemohou rozhodovat, kdo kam půjde, kvóty jsou nesmysl a přes to nejede vlak.

BABIŠ: Nechci to říkat, každý ví, o kom mluvím. Zkrátka je tam vysoce postavený úředník, který prosazuje svoje zájmy, a my jako členské státy s tím máme problém. V rámci jednání o nové komisi určitě z vícera stran padne názor, že to není možné, aby to fungovalo takhle. (Za nejvlivnějšího unijního úředníka je označován Martin Selmayr, generální tajemník Evropské komise – pozn. red.)

LIDOVÉ NOVINY: Pořád nerozumím, proč chcete, aby region V4 obsazoval šéfa komise, když má poskytovat akorát nehlučný, apolitický servis. K čemu to?

BABIŠ: Samozřejmě, že Evropská komise všechno procesuje, úředníci pracují, denně jsou výkonnou institucí. Potřebujeme z toho ale mít pocit, že komise měří každému stejným metrem bez ohledu na to, o jak velký členský stát jde, že je objektivní. Tento pocit nemá víc členských států.

LIDOVÉ NOVINY: Který ze států V4 je nejblíže, aby reprezentanta vyslal?

BABIŠ: To nechci říkat, ale možností není tolik, pokud to má být dobré jméno. Největší vliv, který jako republika máme, je na Evropské radě, a na radách ministrů, kde má u některých věcí náš hlas stejnou váhu jako všechny ostatní. Někdy ne, a tam potřebujeme spojence, účelové koalice – pro vnitřní trh, kohezi. Když si vezmete V4, jsme z různých uskupení – lidovec Orbán, socialista Pellegrini, konzervativec Morawiecki, ale ve většině otázek si rozumíme.

LIDOVÉ NOVINY: Je nějaká naděje, že bychom post šéfa komise získali my?

Je to o tom, kdo vás reprezentuje. Je to o lídrech, o tom, kdo bude šéfem Evropské komise, rady, parlamentu. Chceme, aby v jedné z těch institucí měl region V4 zastoupení.

BABIŠ: To si nemyslím. V4 pravděpodobně někoho navrhne. Pak je třeba to projednat v parlamentu a rozhodnutí padne nejdříve v červnu.

LIDOVÉ NOVINY: Na únorovém sněmu ANO jste považoval za hotovou věc, že kandidátkou na eurokomisařku bude opět Věra Jourová, teď jste se to v rozhovoru pro HN zdráhal potvrdit. Něco se stalo, už to neplatí?

BABIŠ: Nestalo, ale jsme v koalici.

LIDOVÉ NOVINY: ČSSD říkala, že s tím souzní.

BABIŠ: Tak fajn, mně to ještě neřekli. Pokud nemají sami nějakého kandidáta, pak je to jasné. Za nás je Věra Jourová určitě kandidátka.

LIDOVÉ NOVINY: Každý týden se konají demonstrace, jako důvod uvádějí ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, ale nemusíme si zastírat, že jde především o vás. Říkáte, že je to kampaň opozice před volbami. Nezlehčujete to?

Potřebujeme, aby komisi vedl někdo, kdo rozumí našemu regionu. Mění se komisaři, ale úředníci ne, ti jsou tam strašně dlouho. Někteří, a je tam jeden, o kterém každý mluví, ale bojí se oficiálně říci jeho jméno, před nímž mají údajně respekt i komisaři. Zapojuje se do dění i na radě a jeho pozice nefunguje úplně demokraticky.

BABIŠ: To jsem neřekl. První demonstraci měla neziskovka Milion chvilek a na těch dalších už na pódiu vystupovali politici. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který kritizuje Marii Benešovou za to, co sám navrhoval, když byl ve funkci ministra spravedlnosti za ODS. Všude na náměstích byli politici, minule třeba senátoři. To už není občanská záležitost, už tam vystupují politici, mluví o mně negativně, a tím pádem ovlivňují názor lidí na mě a na hnutí.

LIDOVÉ NOVINY: Není to spíš tak, že iniciativa je občanská a opozice využila příležitosti, protože taková je politika?

BABIŠ: Může být, nevím. Ale zvou si ty politiky na pódium, kde mají projevy, lžou, vytrhávají z kontextu. To je něco jiného, než když Bohuslav Sobotka jde do davu.

LIDOVÉ NOVINY: A jak to vnímáte po volbách?

BABIŠ: Máme svobodu a demokracii. Bohužel lidé demonstrují proti něčemu, co jsme vícekrát vyvrátili, a taky vůči spekulacím, které nenastaly. Žádné ohrožení justice neexistuje. Víc to ani nechci komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: Nemáte potřebu zavést s demonstranty dialog?

Samozřejmě, že Evropská komise všechno procesuje, úředníci pracují, denně jsou výkonnou institucí. Potřebujeme z toho ale mít pocit, že komise měří každému stejným metrem bez ohledu na to, o jak velký členský stát jde, že je objektivní. Tento pocit nemá víc členských států.

BABIŠ: Tam není zájem o dialog, chtějí jen ukázat svoje přesvědčení.

LIDOVÉ NOVINY: Máte nějaké konkrétní cíle, jichž chcete dosáhnout v mandátu, jenž vznikne po volbách?

BABIŠ: Nejdůležitější je rozpočet, musí se vyjasnit brexit. Velké a důležité téma je vnitřní trh.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se dá řešit vnitřní trh? Jsou státy, kterým se to nehodí a budou – tvrdě a nekompromisně – hájit své národní zájmy.

BABIŠ: Podle našich analýz, kdyby byly odstraněny všechny překážky na vnitřním trhu, v rámci volného pohybu služeb by se zvýšilo HDP Evropy o 235 miliard eur ročně. Pravidla musejí být pro všechny stejná, ať jsou v eurozóně, či ne. Nemůžeme mít dobře fungující společný trh se zbožím a vedle kulhající se službami.

Největší vliv, který jako republika máme, je na Evropské radě, a na radách ministrů, kde má u některých věcí náš hlas stejnou váhu jako všechny ostatní. Někdy ne, a tam potřebujeme spojence, účelové koalice – pro vnitřní trh, kohezi. Když si vezmete V4, jsme z různých uskupení – lidovec Orbán, socialista Pellegrini, konzervativec Morawiecki, ale ve většině otázek si rozumíme.

Kdyby byla směrnice o službách z roku 2006 řádně implementovaná, HDP celé EU by se zvýšil o 1,7 procenta – to je těch 235 miliard. Některé překážky vyplývají z různých právních výkladů ve 28 členských státech, některé z liknavosti a šlendriánu, jiné jsou zastřeným nebo otevřeným pokusem o ochranu národního trhu. Například nefungující služby e-governmentu, někde neuznávají některá elektronická podání.

LIDOVÉ NOVINY: V tom se zrovna sami nemáme moc čím chlubit.

BABIŠ: Bavíme se o trhu všeobecně. Je to taky uznávání odborné kvalifikace, přeshraniční pojištění odpovědnosti, likvidační důsledky zákonů o minimálních mzdách řidičů kamionů.

LIDOVÉ NOVINY: Vesměs věci, jež si dělají státy samy. Jak je chcete přesvědčit, aby se zbavily části svého dobra, protekcionismu svého trhu, aby z toho měli bene i ostatní?

BABIŠ: Pokud máme v EU čtyři základní svobody, měly by to členské státy respektovat. Nemyslím si, že by Česko někomu bránilo, vědomě nechtělo vyjít vstříc investorům, zahraničním pracovníkům.

LIDOVÉ NOVINY: Nemohou to některé státy brát tak, že jim zase nechceme vyjít vstříc s migranty, tak co by se snažily?

První demonstraci měla neziskovka Milion chvilek a na těch dalších už na pódiu vystupovali politici. To už není občanská záležitost, už tam vystupují politici, mluví o mně negativně, a tím pádem ovlivňují názor lidí na mě a na hnutí.

BABIŠ: Přece není normální, aby sem chodili nelegální migranti, jak jim máme vyjít vstříc? Ale takovou spojnici jsem nezaznamenal, zaznívaly názory na omezení fondů kvůli migrantům.

LIDOVÉ NOVINY: U dotací prosazujete, aby si státy samy řekly, nač je použijí. Ale to se zpřísňovalo po prvním dotačním období, kterého se Česká republika v plném rozsahu účastnila, protože to dopadlo tragicky. Lanovky odnikud nikam, školení, co nebyla, rozkrádání v rámci regionálních operačních programů. Proto se zavedly Dohody o partnerství, protože to, co s dotacemi prováděly některé členské státy, bylo čiré peklo.

BABIŠ: Jasně, byly aféry a případy korupce. Ale pokud budeme trvat na tom, abychom dostávali peníze na investice, ty se dají zkontrolovat docela jednoduše. Když to jde na školy, školky, zdravotnictví. Programy, co nám nastavili, jsme neuměli čerpat, a museli jsme žádat komisi o přesun prostředků.

LIDOVÉ NOVINY: Často ale z programů, které byly i naše priorita, to se týká hlavně programu na ministerstvu průmyslu. Zadrhli jsme se na vlastních chybách a vinách.

BABIŠ: Je pravda, že tam byly i dobré programy, které jsme z nějakých důvodů nezvládli zprocesovat. Rozpor je teď hlavně v kohezi, my jí chceme mít podstatně víc, víc peněz na dálnice a rychlovlaky. Na investiční projekty.

LIDOVÉ NOVINY: Kampaň se tu skoro u všech stáhla na dvojí kvalitu potravin. Není to přifouklé? Na trhu není jeden výrobce, zákazník může číst složení a vybrat si, občas jsou rozdíly pro různé trhy mizivé, občas dané specifickými chutěmi regionu. Občas se nedá říci, jestli je větší či nižší podíl něčeho lepší, či horší.

Máme svobodu a demokracii. Bohužel lidé demonstrují proti něčemu, co jsme vícekrát vyvrátili, a taky vůči spekulacím, které nenastaly. Žádné ohrožení justice neexistuje. Víc to ani nechci komentovat.

BABIŠ: Pokud máte stejný obal, měl by být výrobek stejného složení.

LIDOVÉ NOVINY: Je to opravdu takové téma? Z dikce to vypadá, jako kdyby se sem vozily leda psí konzervy.

BABIŠ: Stalo se to tématem. Měli bychom mít stejnou účinnost pracích prášků. Něco je stejné, ale pokud nějaká firma vyrábí ve stejném obalu rybí prsty, kde je 65 procent masa, a u nás 49 procent, to rozhodně není férové. Výrobky by měly být stejné, když mají stejný obal. Jednal jsem s řetězci i výrobci. Říkají, že třeba v Německu je ananas ve vlastní šťávě, tady v sirupu, což zdůvodňují rozdílem v chuťových preferencích, dávají lidem ochutnávky, a podle toho se prý rozhodují. Vláda teď přijala návrh zákona, kde říkáme, že nesmí být stejný obal s různým obsahem nebo složením.

LIDOVÉ NOVINY: Je tam ovšem změkčení podmínkou, pokud nemá k různému složení výrobce důvody, které umí hodnověrně vysvětlit.

BABIŠ: Diskutovali jsme o tom na vládě, ale ještě není hotová prováděcí vyhláška. Jsem zvědav, jak to bude fungovat v praxi.

LIDOVÉ NOVINY: Částečně to budete z praxe vědět, v Agrofertu jsou taky potravinářské firmy – a to mi neříkejte, že pro odlišné trhy nejsou odlišná složení.

Podle našich analýz, kdyby byly odstraněny všechny překážky na vnitřním trhu, v rámci volného pohybu služeb by se zvýšilo HDP Evropy o 235 miliard eur ročně. Pravidla musejí být pro všechny stejná, ať jsou v eurozóně, či ne. Nemůžeme mít dobře fungující společný trh se zbožím a vedle kulhající se službami.

BABIŠ: Určitě ne, ale nechci se bavit o Agrofertu. Potravinářské firmy v Čechách dodávají hlavně na tuzemský trh a dodávají to, co si přeje obchod. Pokud chce někdo párky s 96 procenty masa, dostane je. Pokud chce 40 procent, taky je dostane. Kvalitu i obal určují řetězce. Je minimum českých výrobců, kteří exportují, protože v globálním evropském byznysu je pro naše firmy složité prosadit se. Naši výrobci dělají superkvalitní zboží a mohou ho dodat na náš trh, pokud si to řetězec objedná.

LIDOVÉ NOVINY: Pojďme domů, na národní fond rozvoje, kam chcete, aby banky posílaly peníze na důležité veřejné investice. Vypadá to, že představa vás a bank se liší. Banky mluví o zvýhodněných úvěrech v rámci národního fondu, ne že dají peníze natrvalo.

BABIŠ: Ne, úvěry určitě ne. Na prvním setkání jsme si řekli představy a teď jsme hovořili již konkrétně, že by vznikl národní investiční fond, kam by čtyři největší banky vložily nějaký základní kapitál.

LIDOVÉ NOVINY: Nevratně?

BABIŠ: Ano.

LIDOVÉ NOVINY: A výnosy z investic by zůstávaly ve fondu?

Pokud máme v EU čtyři základní svobody, měly by to členské státy respektovat. Nemyslím si, že by Česko někomu bránilo, vědomě nechtělo vyjít vstříc investorům, zahraničním pracovníkům.

BABIŠ: O tom jsme se ještě nebavili, teď jsme v první fázi. Banky chtějí, aby fond byl nezávislý, mohou mít obavy, že to stát nebude zvládat a nebude to transparentní.

LIDOVÉ NOVINY: Co to znamená? Že by se vysoutěžil správce fondu?

BABIŠ: Aby zástupci ve fondu byli nezávislí, zkrátka, aby tam neseděli politici, ale lidi, co rozumějí investování, kteří dohlédnou, aby fond investoval správně. Ještě nemáme úplně vyjasněno, zda to bude přímá investice nebo participace na PPP projektu. Zatím jsme řešili jen princip fungování, protože jsou údajně i další zájemci, kteří by do fondu mohli přijít.

LIDOVÉ NOVINY: I někdo jiný než banky?

BABIŠ: Možná i pojišťovny, penzijní fondy. Neumím zatím posoudit, jestli by se to dalo otevřít i pro firmy mimo finanční sektor.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo by měl vybírat projekty, do nichž půjdou investice?

Výrobky by měly být stejné, když mají stejný obal. Jednal jsem s řetězci i výrobci. Říkají, že třeba v Německu je ananas ve vlastní šťávě, tady v sirupu, což zdůvodňují rozdílem v chuťových preferencích, dávají lidem ochutnávky, a podle toho se prý rozhodují. Vláda teď přijala návrh zákona, kde říkáme, že nesmí být stejný obal s různým obsahem nebo složením.

BABIŠ: Fond sám by to dělal, ale zásobník projektů by vyplýval z národního investičního plánu.

LIDOVÉ NOVINY: Počítá se s tím, že se k tomu nějak využije struktura Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která se už dvě stě let mění na Národní investiční fond?

BABIŠ: Ano, počítá. Je otázka, jestli fond bude v rámci té banky, nebo mimo. U ČMZRB počítáme hlavně s tím, že bude nabízet přístup k financování startupovým firmám, pomoc exportu, kapitálovou participaci. Jsou tu dva vehikly.

Jeden je ČMZRB, chceme, aby konečně poskytovala strategicky financování tam, kde to komerční banky nedělají – od úvěrů pro živnostníky přes novomanželské půjčky po přímé kapitálové vstupy. A pak je fond těch bank, kvazinárodní investiční fond, který by měl vzniknout kapitálovým vstupem bank. Musí se říci jasně, do čeho se ty peníze budou investovat. Počítá se s pákovým efektem, že to přinese další investice.

LIDOVÉ NOVINY: K penězům si vlády v uplynulých letech pomáhaly i přes Fond zakladatele ze zisků Lesů ČR. Přijde vám zpětně správné vytahovat z nich peníze, když se ekonomice dařilo a v lesích řádil kůrovec? Ty peníze jim chybějí.

Kvalitu i obal určují řetězce. Je minimum českých výrobců, kteří exportují, protože v globálním evropském byznysu je pro naše firmy složité prosadit se. Naši výrobci dělají superkvalitní zboží a mohou ho dodat na náš trh, pokud si to řetězec objedná.

BABIŠ: Nechybějí. Lesy mají dost peněz na projekty. Potřebují odbyt.

LIDOVÉ NOVINY: Mají dost peněz, a proto si letos braly půjčku na provoz od UniCreditu?

BABIŠ: Naopak, mají úložku, myslím dvě miliardy, kterou zatím nemohou čerpat a ani vypovědět. Mají peníze. Stát dává soukromým majitelům lesů 1,115 miliardy ročně, takže hlavní je odbyt. Dřevo, které napadl kůrovec, potřebujeme vyvézt. Na stole je Čína. V rámci Evropy je problém s kůrovcem všude a Čína je velký trh. Ředitel Lesů ČR byl kvůli exportu českého dřeva s prezidentem v Číně.

Počet příspěvků: 1, poslední 4.6.2019 05:25 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.