Evropská komise zastavila 114 miliard korun dotací pro Česko

Brusel kvůli nadměrnému počtu odhalených chyb pozastavil celý operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pod ministerstvem průmyslu a obchodu. Problém odhalil auditní oddíl ministerstva financí na konci loňského roku. Evropská komise se rozhodla, že do Česka žádné peníze nepošle, dokud a pokud se chyby nenapraví.

Průšvih jménem dotace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Průšvih jménem dotace. | foto: Lidové noviny
Průšvih jménem dotace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

U eurodotací vždy platí mantra: vyčerpat všechno a vyčerpat to rychle. Teď se ale soukolí zadřelo u třetího největšího programu, který Česko rozděluje. Evropská komise kvůli nadměrnému počtu odhalených chyb rozhodla pozastavit celý operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pod ministerstvem průmyslu a obchodu. Jde zhruba o 114 miliard korun. Dopis s rozhodnutím dorazil do Prahy v pátek 6. dubna. Problém odhalil auditní oddíl ministerstva financí na konci loňského roku.

Z prověrky vyplynula 14procentní chybovost, přičemž už pět procent se považuje za alarmující. Každý takový nález se musí hlásit do Bruselu. Evropská komise (EK) se rozhodla, že do Česka žádné peníze nepošle, dokud a pokud se chyby nenapraví. „Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ potvrdila LN mluvčí resortu Štěpánka Filipová s tím, že úřad zajistil e-mailové a telefonické horké linky pro podnikatele, kterých se to týká. Jejich počty půjdou do tisíců. Od malých firem po velké, od technologických či stavebních podniků až po zpracovatelské nebo energetické.

Výměna informací

Audit ukázal, že nastalo systémové selhání v nastavení programu, především co se týče pravidla pro podpořené projekty, které si zvládnou samy vydělat. Podnikatelé mají předpokládaný čistý zisk odečíst od peněz, které žádají, což se dle nálezu ne vždy dělo. Ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO) na problém přišel krátce po svém nástupu a obratem zadal mimořádné kontroly, aby se odhalily případné další miny.

Od ledna běží vzájemná výměna informací s EK, aby odstávka od unijních peněz trvala co nejkratší dobu. Prozatím se hned od Nového roku reorganizoval celý odbor na EU fondy, spustil se další interní audit a začala se upravovat dokumentace, podle níž se žadatelé řídí, právě s ohledem na pravidlo odečtení čistého zisku.

„Nedávno jsme podali trestní oznámení v kauze vědecko-technologického parku Nupharo (projekt poblíž Ústí nad Labem, který zkrachoval a v němž dotace bezúčelně zmizela) a nevylučujeme, že na trestní oznámení dojde i v tomto případě. Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN Hüner. Financování projektů, které už byly dříve schváleny, poběží bez ohledu na bruselskou stopku, ministerstvo je uhradí z domácích peněz a bude doufat, že Evropská komise přísun eur obnoví. Další nalezené chyby jsou i na straně příjemců podpory.

Jedna firma se třeba prokázala jako malý a střední podnik, pro které jsou dotace určeny, ale týden poté, co subvenci dostala, ji koupil nový majitel, a stala se velkou, čímž nároku pozbyla. Na ministerstvo to však nenahlásila. „Tento projekt je tedy stoprocentně špatně,“ vysvětlila mluvčí Filipová.

Od ledna běží vzájemná výměna informací s EK, aby odstávka od unijních peněz trvala co nejkratší dobu. Prozatím se hned od Nového roku reorganizoval celý odbor na EU fondy, spustil se další interní audit a začala se upravovat dokumentace, podle níž se žadatelé řídí, právě s ohledem na pravidlo odečtení čistého zisku.

Bývalé vedení resortu

Problém vznikl za bývalého vedení resortu, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný. Do úřadu ho přivedl Jan Mládek (ČSSD) a setrval tam až do Hünerova příchodu. Od té doby je na takzvaných překážkách, což podle dikce služebního zákona znamená, že do úřadu nedochází, ale pobírá 80 procent platu.

Problém vznikl za bývalého vedení resortu, kdy byl náměstkem odpovědným za evropské fondy Tomáš Novotný. Do úřadu ho přivedl Jan Mládek (ČSSD) a setrval tam až do Hünerova příchodu. Od té doby je na takzvaných překážkách, což podle dikce služebního zákona znamená, že do úřadu nedochází, ale pobírá 80 procent platu.

„Ukázat prstem na viníka můžeme v momentě, kdy je rozhodnuto o tom, že vznikla škoda, to zpravidla určuje soud. V této fázi nejsme. Obecně lze říci, že chyba byla v komunikaci a organizaci práce. Rychlost a schopnost čerpat byly upřednostněny před řešením potenciálních potíží. Pokud někdo upozorňoval na možný problém, který sníží čerpání, byl označen za toho, kdo škodí systému. Rychlost čerpání, která doznala zpoždění v samotném začátku, se musela za každou cenu zvýšit,“ dodala Filipová.

Mimochodem právě za rychlé a úplné vyčerpání celé alokace z minulé dotační sedmiletky udělil Mládek Novotnému v roce 2015 mimořádnou výkonnostní odměnu ve výši 1,3 milionu korun. Exnáměstek Novotný odmítá, že čerpání „za každou cenu“ podřídil vše ostatní a nehleděl na dodržování pravidel, která by mohla schvalování projektů zpomalit.

„Auditní zprávu jsem neviděl, na ministerstvu jsem skončil, nicméně mi ten nález přijde nepřiměřený. Je třeba se proti tomu maximálně hájit. Měli jsme rok předtím kontrolu Evropské komise a ta dopadla pod dvě procenta chybovosti. Tlak na rychlost patří k práci, ale problémy se určitě nepřehlížely,“ odmítá Novotný, že by byl původcem systémového průšvihu.

Vrácení a zkrácení peněz

U pravidla s čistým ziskem Novotný uvádí, že bylo relativně nové, sama EK uznala, že není dvakrát šťastné, a chystala se nařízení novelizovat, „protože je to nedomyšlené a výrazně to omezuje zájem podniků o dotace. Vracely by výraznou část příjmů, které by se odečítaly od dotace, již dostanou.“ Dosud se to ale nestalo a pravidlo platí.

„U projektů na vědu a výzkum jsme v tomto vyjednali výjimku, u dalších projektů byly platby zastaveny. Ale v první fázi, v oblasti energetiky, u pár případů omylem zřejmě k proplacení došlo. Věděli jsme, že se to takhle proplácet nemá. Zřejmě kolegové u pár případů v začátku omylem něco proplatili. Asi se stala chyba,“ doplnil Novotný.

Část podnikatelů bude muset neoprávněně získané peníze vrátit, u části, která má své projekty ještě v běhu, se přidělená dotace zkrátí. Jakmile ministerstvo na tento problém přišlo, zastavilo zpracování žádostí, dokud se problém nevyřeší.

Není to první dotační malér, který hloubkové kontroly loni v souvislosti s Novotného érou odhalily. Jak LN informovaly předminulý týden, u informačních a komunikačních projektů se proplácely firmám i náklady, u nichž to unijní pravidla neumožňují. Z dotací se dají platit mzdy pouze těch zaměstnanců, které podpořený podnik na projekt speciálně nabere. Případně se mohou na subvencovanou akci převést současní pracovníci, ale jejich odměny se smějí krýt z dotací, pouze když firma na jejich původní místa přijme nové lidi.

Toto pravidlo nebylo dodrženo ani v jednom ze 456 podpořených projektů. Vyplaceno tak zatím bylo 694 milionů, drtivá většina právě na mzdové náklady. Část podnikatelů bude muset neoprávněně získané peníze vrátit, u části, která má své projekty ještě v běhu, se přidělená dotace zkrátí. Jakmile ministerstvo na tento problém přišlo, zastavilo zpracování žádostí, dokud se problém nevyřeší.

Resort se obrátil na antimonopolní úřad a EK, aby se ujistil, že chápe dotační pravidlo o oprávněných mzdových nákladech správně. Od obou institucí dostalo ministerstvo odpověď, že ano. Kvůli oběma případům úřad aktivizoval svou Agenturu pro podnikání a inovace, kde jsou informační experti a projektoví manažeři přichystaní, že je teď čeká zvýšený nápor práce.



Počet příspěvků: 3, poslední 18.4.2018 08:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.