Evropa v technologických inovacích a byznysu prohrává

V první světové desítce obchodovaných firem na základě tržní kapitalizace je dnes osm amerických společností, z toho pět technologických, a dvě čínské, obě technologické. Ale žádná evropská.

Pavel Kysilka 6.12.2018
Politici a moderní technologie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Politici a moderní technologie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Politici a moderní technologie.

Před letošním létem tančila řada evropských politiků nad úspěšným vstupem holandské technologické společnosti Adyen na burzu. Šlo o evropský technologický burzovní rekord letošního roku, navíc v oblasti finančních služeb, v níž se Evropská unie snaží zvyšovat konkurenci „pozitivní“ regulací (PSD2).

Adyen je provozovatelem digitálních plateb, k jeho klientům patří Netflix, Spotify, Facebook a Uber a jeho tým odvedl bezesporu skvělou práci. A to bez ohledu na to, zda se naplní velká očekávaní investorů, kteří během pár hodin vyhnali cenu akcií na dvojnásobek, nebo skeptiků, kteří považují obchodování Adyenu za neuvěřitelný stonásobek (!) letošního plánovaného hrubého provozního zisku (EBITDA) za spekulační bublinu. Co je tedy na tomto skvělém příběhu problémem?

Neprolnutí světů

Případ, který v Evropě vzbudil velkou pozornost i nespecializovaných médií a nadšení europolitiků, se stane v USA každý týden. V běžných médiích se neobjeví, politiky a veřejnost nevzruší. V první světové desítce obchodovaných firem podle tržní kapitalizace dnes najdeme osm amerických společností, z toho pět technologických, a dvě čínské, obě technologické. Ale žádnou evropskou. Ani v první padesátce nenarazíme na evropskou technologicky inovativní firmu. To vše po letech rozmanitých bruselských i národních „technoagend“ a inovačních strategií v duchu „dohnat a předehnat“.

Chybějí Evropě technologické mozky, univerzity a kapitál? Proč chytří mladí Evropané odcházejí vymýšlet a tvořit do USA a mnozí a často nejlepší z USA do Číny? Jsme hloupější a chudší než Američané, Izraelci a Číňané? Žádná čísla tomu nenasvědčují. V Evropě však nevzkvétá americké a izraelské prolnutí světů, ekosystém inovačních hlav a kvalifikovaného kapitálu – mohutných a „zkušených“ peněz.

Začněme tím, co se každý den děje v obou inovačně byznysových centrech demokratické zóny světa, amerického Silicon Valley a izraelského Siliconu Wadi (čínský státní kapitalismus nemůže být pro náš kus světa inspirací). V Siliconech se propojily světy špičkového vzdělávání, výzkumu, vývoje s rizikovým kapitalismem. Hranice mezi nimi se rozpustily, lidé plynule přecházejí k vědcům, vývojářům, startuperům, rizikovým kapitalistům.

Chybějí Evropě technologické mozky, univerzity a kapitál? Proč chytří mladí Evropané odcházejí vymýšlet a tvořit do USA a mnozí a často nejlepší z USA do Číny? Proč je opačný pohyb z USA do Evropy výjimkou a také izraelské startupové mozky a investoři ji téměř ignorují? Jsme hloupější a chudší než Američané, Izraelci a Číňané? Žádná čísla tomu nenasvědčují. V Evropě však nevzkvétá americké a izraelské prolnutí světů, ekosystém inovačních hlav a kvalifikovaného kapitálu – mohutných a „zkušených“ peněz.

Dávat, nikoli brát

Prolínání světů v obou Siliconech pohání motor individuální chuti uspět, obětovat svému snu, práci a investování pohodu, jistoty a život bez rizika. V obou zemích napomáhají i „šťouchy“ vlád, třeba kosmický program v USA či bezpečnostní a obranné projekty v obou zemích, to vše tažené poměrně široce sdíleným chápáním národního zájmu.

Prolínání světů a jejich spolupráce ale roste odspodu z kořenů demokratického kapitalismu, z vůle a chuti jednotlivců uspět v konkurenci, vzít odpovědnost za své životy do vlastních rukou a mít pozitivní dopad na společenství, ve kterém žiji. Dávat, nikoli brát. Spolupráce není dekretována jako vůle státu či EU.

Prolínání světů a jejich spolupráce ale roste odspodu z kořenů demokratického kapitalismu, z vůle a chuti jednotlivců uspět v konkurenci, vzít odpovědnost za své životy do vlastních rukou a mít pozitivní dopad na společenství, ve kterém žiji. Dávat, nikoli brát. Spolupráce není dekretována jako vůle státu či EU. Není produktem evropského zaopatřujícího socialismu, který dělá z jednotlivců infantilní a nezodpovědné lidi s nataženýma rukama ke státní zaopatřovně.

Není náhoda, že Izrael, poté, co se proměnil z kibucového socialismu v rizikově kapitálový „startup nation“, leží v žaludku nové levice, která ovládla Evropu po pádu železné opony. Zde se nabízí námitka, že v tom se přece Evropa neliší od USA. Dokonce že agresivita a arogance bytostně neliberálních amerických „liberálek a liberálů“ je pro ty evropské stále nedostižným vzorem.

To je pravda – i v Siliconu jsou toalety pro třetí pohlaví standardem a Google musel přerušit spolupráci s armádou na nátlak tisíců svých zpovykaných googlerů. Na rozdíl od Evropy však nejde o nic víc než „roztomile blbou“ povinnou slupku, pod níž se mohutná kola kapitalismu točí dál.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.12.2018 10:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.