Evropa stále potřebuje sankce vůči Rusku

Po více než 1,5 roce od přijetí sankcí vůči Rusku se sice ani jeden problém nepodařilo vyřešit, ale silně ovlivňují ruskou ekonomiku, což vytváří tlak na Moskvu. Ta se snaží odklonit pozornost od aktivit na Ukrajině propagandou či účastí v syrském konfliktu. Evropská unie však nemůže těmto ruským snahám ustupovat. Píše David Kořínek.

Až se bumerang sankcí vrátí z Ruska... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Až se bumerang sankcí vrátí z Ruska... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Až se bumerang sankcí vrátí z Ruska... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V polovině loňského prosince Evropská unie prodloužila o šest měsíců sankce vůči Rusku, jež schválila v létě 2014 kvůli jeho anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Navzdory zlepšení situace v této zemi po dohodě Minsk II se stále zcela neuklidnila, a proto důvody pro sankce trvají. Navíc existuje řada důkazů o jejich pozitivním dopadu.

O prodloužení sankcí se rozhodovalo téměř dva roky od začátku ukrajinské krize na konci roku 2013, jež se následně proměnila v otevřený konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě země podporovanými finančně i vojensky Moskvou.

Popírání účasti

Rusko však svou přímou účast na východě Ukrajiny navzdory mnoha důkazům o dodávkách zbraní a vojenské techniky popírá – například tanků T-72B3, jednomu z nejmodernějších ruských pozemních bojových systémů, které byly zařazeny do výzbroje v roce 2013 a zatím nebyly prodány do zahraničí. Potvrzena byla i další ruská zbraň, kterou ukrajinská armáda nemá, a ani nikdy neměla – termobarické rakety TOS-1 Buratino.

Rusko svou přímou účast na východě Ukrajiny navzdory mnoha důkazům o dodávkách zbraní a vojenské techniky popírá

Server Bellingcat, analyzující informace z otevřených zdrojů a sociálních médií, navíc v uplynulých měsících zveřejnil důkazy o přítomnosti vojáků ruské 6. tankové brigády nebo o přesunu 136. motorizované pěší brigády na Donbasu. To vše však Rusko označuje za smyšlenky.

Podobně reaguje na vyšetřování sestřelení malajsijského Boeingu MH17 17. července 2014. Z dosud zveřejněných výsledků vyplývá, že se zřítil po zásahu raketou země-vzduch z protiletadlového systému Buk umístěného jižně od města Snižne, oblasti kontrolované separatisty, což Moskva zpochybňuje.

Navzdory mírovým dohodám...

Rusko se sice aktivně účastnilo mírových dohod Minsk I a Minsk II, navzdory jim však v regionu nadále působí a vojensky podporuje separatisty. Dodržování těchto dohod na Ukrajině ověřují pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jimž však pohyb na místech konfliktu neustále znemožňují separatisté.

Rusko se sice aktivně účastnilo mírových dohod Minsk I a Minsk II, navzdory jim však v regionu nadále působí a vojensky podporuje separatisty

Většinu sdělení pozorovatelů Ruská federace odmítá – například proti pozitivnímu hodnocení loňských říjnových ukrajinských voleb se ohradil šéf výboru pro postsovětské státy Státní dumy Leonid Sluckij, který je označil za „další dějství absurdního divadla“.

Hlavním důvodem k sankcím vůči Rusku byla jeho anexe Krymu na jaře 2014. Rusko nejprve ostře popíralo jakoukoliv účast svých ozbrojených složek na událostech, jež vedly k vyhlášení samostatnosti poloostrova, později je však Moskva potvrdila a dokonce vyznamenala tři sta ruských novinářů, kteří o této akci informovali.

Cíl ruských náletů

Anexe Krymu jasně porušuje územní celistvost Ukrajiny i bezpečnostní záruky, jež jí Rusko na začátku devadesátých let poskytlo výměnou za vzdání se sovětských jaderných zbraní. Jednostranné vyhlášení samostatnosti Krymu a jeho následné připojení k Ruské federaci odsoudilo i Valné shromáždění OSN.

Cílem ruských náletů není Islámský stát, ale upevnit postavení zdiskreditovaného syrského prezidenta Bašára Asada výměnou za posílení svého vlivu v oblasti a za odklon pozornosti od Ukrajiny

V uplynulých měsících se Rusko snažilo odvádět pozornost od Ukrajiny k Sýrii – odstartováním leteckých úderů ruský prezident Vladimír Putin ohlásil začátek boje s Islámským státem (IS). Ruská letadla se však zaměřují především na syrské opoziční skupiny, které bojují jak s IS, tak s režimem prezidenta Bašára Asada.

Potvrzuje se tím, že cílem ruských náletů není IS, ale upevnit postavení zdiskreditovaného syrského prezidenta výměnou za posílení svého vlivu v oblasti a za odklon pozornosti od Ukrajiny. Rusko přitom využívá nekonzistentní politiky EU a jejích nedostatečných schopností k řešení syrské krize.

Ruské ekonomické problémy

Hodnota rublu za uplynulé dva roky klesla téměř o polovinu a ruský HDP v období 2013 až 2014 o deset procent. Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní pokles ekonomiky země o čtyři procenta a i Putin přiznává, že za 25 až 30 procent ruských ekonomických problémů mohou sankce. Jejich účinek navíc posiluje propad cen ropy i zemního plynu, jejichž export tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu.

Vladimir Putin přiznává, že za 25 až 30 procent ruských ekonomických problémů mohou sankce. Jejich účinek navíc posiluje propad cen ropy i zemního plynu, jejichž export tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu.

První ruská prohlášení, že rychle nahradí export do EU dodávkami do Číny, se nepotvrzují. Rusko proto potřebuje vyvážet do unie, přičemž vzájemný obchod se za uplynulý rok v důsledku oboustranných sankcí snížil o třetinu. Důkazem snahy nepřijít o evropské odbytiště surovin je ruské naléhání na dostavbu třetí a čtvrté větve plynovodu Nord Stream.

Modernizované potrubí by Rusku umožnilo zvýšit dodávky zemního plynu do EU až na 110 miliard kubických metrů ročně, zhruba na dvojnásobek současného stavu, a z velké části obejít jeho tranzit přes Ukrajinu. Tato výstavba však odporuje třetímu unijnímu energetickému liberalizačnímu balíčku. A nejostřeji proti ní vystupuje Polsko, dle nějž by zisky z prodeje plynu mohlo Rusko použít na financování armády.

Právě v armádním rozpočtu se však škrtá, což Putinovi značně komplikuje slib modernizovat do roku 2020 téměř tři čtvrtiny vojenské techniky. V letech 2007 až 2013 se přitom náklady na zbrojení více než zdvojnásobily. Podle premiéra Dmitrije Medvěděva válka na Ukrajině přišla Rusko již na více než sto miliard dolarů.

Český export

Častým argumentem odpůrců sankcí vůči Rusku je, že zasáhnou ekonomiku EU. Ta však navzdory jim roste, přičemž za pomalejší tempo růstu mohou spíše ekonomické problémy jižní části eurozóny než výpadek obchodu s Ruskem. Podle studie Evropského parlamentu sankce způsobily pokles ekonomik členských států EU o 0,3 až 0,8 procentního bodu.

Český export do Ruské federace sice meziročně poklesl o více než 30 procent, ale naše ekonomika stále roste

Nejvíce se týkal baltských zemí, Finska a středoevropských států, jejichž export do Ruska je vyšší než zbytku EU. Například český export do Ruské federace sice meziročně poklesl o více než 30 procent, ale naše ekonomika stále roste. Podle Asociace exportérů tuzemský vývoz za rok 2015 meziročně vzrostl zhruba o šest procent.

Totéž platí pro Německo, které bylo na Rusko mnohem více exportně orientované. Český export do Ruské federace v uplynulých letech tvořil pouze zhruba tři procenta celkového tuzemského vývozu a v současnosti klesl asi na dvě procenta.

Proruská propaganda

Větší problémy nezasáhly ani energetiku, která patří mezi odvětví nejvíce závislá na ruském exportu. Nejcitelněji zůstává zasažen potravinářský průmysl, na který dopadl zákaz dovozu některých potravin z EU do Ruska, jejž přijalo v reakci na sankce. Ani v tomto odvětví však nejde o likvidační komplikace pro firmy.

Dalším důvodem k pokračování sankcí vůči Rusku jsou jeho sílící snahy o proruskou propagandu v členských zemích EU, zejména ve střední a východní Evropě

Dalším důvodem k pokračování sankcí vůči Rusku jsou jeho sílící snahy o proruskou propagandu v členských zemích EU, zejména ve střední a východní Evropě, kde jejím cílem není ani tolik podpora proruského smýšlení jako zahlcení společnosti alternativními teoriemi, čímž se uvnitř unie vytváří nejistota a nedůvěra.

Sankce vůči Rusku přijala EU kvůli jeho anexi Krymu a angažování se na východní Ukrajině. Po více než 1,5 roce od jejich přijetí se sice ani jeden problém nepodařilo vyřešit, ale silně ovlivňují ruskou ekonomiku, což vytváří tlak na vedení země, které se všemožně snaží odklonit pozornost od aktivit na Ukrajině – ať propagandou či účastí v syrském konfliktu. EU však nemůže těmto ruským snahám ustupovat,a proto je správné, že sankce prodloužila.

Počet příspěvků: 40, poslední 22.2.2016 09:41 Zobrazuji posledních 40 příspěvků.