EU chystá reformu ochrany soukromí. A také výkladová pravidla.

Úřad pro ochranu osobních údajů, který v Česku dohlíží na soukromí občanů, bude mít od podzimu nové vedení. Jeho význam vzroste s nařízením EU, jehož finální dojednávání začalo před dvěma týdny. Nová legislativa by se měla věnovat především hrozbám soukromí online.

Jan Klesla 9.7.2015
Ochrana soukromí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ochrana soukromí. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Ochrana soukromí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

S novým školním rokem skončí prázdniny i v instituci, na níž závisí soukromí každého, kdo žije v Česku. Právě prvního září by měl nastoupit nový předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a brzy poté se jeho úředníci začnou učit pracovat se zcela novou právní úpravou.

Kdo po dvou pětiletých funkčních obdobích nahradí v čele nenápadného, ale stále důležitější instituce Igora Němce, rozhodnou senátoři pravděpodobně na srpnové schůzi. Volební komise Senátu dostala ve lhůtě do poloviny června dvě jména – bývalé místopředsedkyně Ústavního soudu Ivany Janů a jednoho z inspektorů ÚOOÚ Josefa Vaculy.

Favoritkou Ivana Janů

Zájem kandidovat dříve veřejně oznámil i Josef Prokeš považovaný za jednoho z největších odborníků na problematiku ochrany soukromí a předseda Spolku na ochranu osobních údajů. Nenavrhl ho ale žádný ze senátorských klubů, jehož podporu nezískal ani Vacula. Toho navrhuje sám vlivný sociálnědemokratický předseda Josef Vícha, s jehož pomocí získal dlouholetý člen ČSSD už místo inspektora.

Za favoritku na předsedkyni ÚOOÚ je označovaná Ivana Janů, která prošla Ústavním soudem a těší se pověsti zastánkyně přirozených práv

Za favoritku je označovaná Ivana Janů, která prošla Ústavním soudem, následně soudila u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a těší se pověsti zastánkyně přirozených práv. Navrhly ji senátorské kluby KDU-ČSL, ANO a Starostů. Proti lidovecké poslankyni z počátku devadesátých let se zatím nikdo nevyslovil.

V kuloárech se mluvilo o výměně za znovujmenování sociálnědemokratického předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje, kterého ale lidovečtí ministři nakonec nepodpořili. Předsedu ÚOOÚ musí ještě jmenovat nevyzpytatelný prezident Miloš Zeman.

Hlavní úkol

Význam ochrany dat obzvlášť v digitálním prostředí se poslední dobou těší nebývalému zájmu a podle průzkumu Eurobarometru patří Češi v EU k těm, kteří se bojí nejvíce. O své soukromí mají obavu více než tři čtvrtiny lidí a více než unijní průměr si přeje, aby jim pomohly spíše národní než evropské instituce. Klíčový domácí úřad, který v červnu oslavil 15. výročí existence, ale čelí kritice, že zaspal.

Hlavním úkolem nového předsedy ÚOOÚ bude změnit současnou nepříliš dobrou pověst úřadu bude. Kritika se ozývá především proti systému sedmi inspektorů.

Nedávno jej kritizoval Nejvyšší správní soud ve sledovaném případu kamery Josefa Ryneše z Třebíče, který prošel předběžnou otázkou u Soudního dvora EU v Lucemburku. Brněnští soudci označili rozhodování ÚOOÚ za „nepředvídatelné a svévolné“. V květnu pak Městský soud v Praze rozhodl, že ani pokuta za zveřejnění fotografie zloděje na sociální síti Facebook nedává smysl.

Změnit současnou nepříliš dobrou pověst úřadu bude hlavní úkol nového předsedy. Kritika se ozývá především proti systému sedmi inspektorů, kteří nejsou navzdory svým stotisícovým platům a desetiletému funkčnímu období vůbec viditelní. Podle informací LN se objevují i úvahy o změně zákona a výrazné proměně celé instituce.

Dokončení unijního předpisu

Oslovení právníci pak zdůrazňují, že v čele úřadu musí být člověk, který chápe, že dnes jsou největší hrozby soukromí na internetu. „Pokud se budou dále zabývat vítáním občánků a vstupními systémy v továrnách, pak nemáme proti internetovým firmám šanci,“ uvedl jeden z nich.

Potřebě porozumění internetu na nejvyšším postu ÚOOÚ zdůraznila i eurokomisařka Věra Jourová. „Určitě by bylo dobře, kdyby byl v obraze, protože zneužívání dat se jednoznačně přesunulo do digitální sféry,“ uvedla dříve v rozhovoru pro LN. Právě Jourová chystá unijní nařízení, které bude základem ochrany soukromí i u nás.

Věře Jourové, české eurokomisařce pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, se nejspíš skutečně podaří dokončit předpis, o který se bojuje už několik let

Na ÚOOÚ se podle nového nařízení budou moci lidé přímo obracet pro ochranu i proti internetovým gigantům. Dosud musel úřad postupovat prostřednictvím instituce v zemi, kde je evropské sídlo firmy, povětšinou tedy v Irsku. Český úřad však na dotaz LN začátkem roku přiznal, že podobnou žádost zatím neučinil.

České eurokomisařce pro spravedlnost a ochranu spotřebitele se nejspíš skutečně podaří dokončit předpis, o který se bojuje už několik let. Ve čtvrtek 25. června začalo první kolo takzvaného trialogu mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí (EK) a Evropskou radou, tedy finální fáze pro přijetí nařízení. „Nařízení chceme dojednat do konce roku a v říjnu dosáhnout shody v radě,“ uvedla pro LN Jourová s tím, že se to týká i související takzvané policejní směrnice, a celá reforma tak bude vyjednávána jako celek.

Řádné zajištění dat

Zástupci všech tří euroinstitucí se po prvním jednání tvářili velmi pozitivně a poslanec Jan Philipp Albrecht poznamenal, že návrhy jsou si „blíže, než předpokládal“. Celkem je v plánu osm jednání v červenci a srpnu, kde by se mělo nové nařízení dojednávat kapitolu po kapitole. K přijetí do konce roku je nicméně třeba finální text předložit ke schválení na zasedání rady 8. a 9. října.

Podnikatelé budou muset zajistit ochranu sbíraných a zpracovávaných dat a dokázat, že jsou řádně zajištěná

Nová legislativa by měla nahradit letos už 20letou směrnici, na které stojí i český zákon. Ve formě nařízení pak má sjednotit praxi ve všech zemích osmadvacítky, a má se věnovat především hrozbám soukromí online. Nejdiskutovanější oblastí, které se také nejvíce obávala soukromá sféra, jsou bezpochyby navržené sankce. Ty by podle poslední dostupné verze mohly dosahovat dvou procent světového ročního obratu firmy, europoslanci přitom žádali až pět procent. Společnosti samy volají po zastropování pokut, zvažuje se částka jednoho milionu eur.

Podnikatelé budou muset zajistit ochranu sbíraných a zpracovávaných dat a dokázat, že jsou řádně zajištěná. Zároveň nebude nejspíš povinné mít za tímto účelem jmenovaného zvláštního odpovědného zaměstnance. Každopádně budou mít firmy přísnou povinnost oznámit narušení dat, například různé útoky a úniky. Lidé, jejichž soukromí bude zasaženo, by se o tom měli dozvědět do 72 hodin, EK dokonce navrhovala jen 24 hodin.

Právo uživatelů

Vyjasnit by se měla i otázka, kdy je třeba výslovný souhlas s využitím dat, což dnes kvůli různým výkladům dělalo problémy. Posílí se ale i právo na jejich vymazání, které vzešlo z „práva být zapomenut“ judikovaného Soudním dvorem. Firmy budou mít povinnost údaje smazat bez zbytečného odkladu poté, co se souhlas se zpracováním odvolá.

Velmi důležité pro online byznys může být pravidlo, podle kterého budou mít uživatelé právo na svá data od všech internetových služeb. Díky tomu by mezi nimi mohli snadno přecházet. Zajímavá jsou také omezení „profilování“ neboli prověřování osob na základě osobních údajů, například v práci.

Velmi důležité pro online byznys může být pravidlo, podle kterého budou mít uživatelé právo na svá data od všech internetových služeb

Nařízení se bude dotýkat nejen evropských firem, ale také všech, které v EU poskytují své služby. Mimořádně důležitá pak bude nová dohoda s USA o přenosu dat v režimu takzvaného „safe harbour“. O té se intenzivně jedná, aby se stihla zároveň s nařízením. Náměstkyně ministra zahraničí USA Catherine Novelliová začátkem června řekla, že jde o otázku týdnů, zjevně je ale třeba překonat některé neshody.

Společně s reformou ochrany soukromí slíbila EK následně vydat i detailní výkladová pravidla (guidelines), jak postupovat v konkrétních situacích. Především firmy by tím měly vědět, jak se přesně chovat, aby se vyhnuly citelným sankcím, a nařízení by nemělo způsobit drahou nejistotu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.