EU chce po Googlu či Facebooku více peněz na daních

Nová unijní pravidla by měla přimět americké technologické firmy platit v Evropě více na daních a zajistit spravedlivé rozdělení peněz mezi členské státy Evropské unie. Podle jedné z analýz totiž měly jen Google s Facebookem Evropskou unii v letech 2013 a 2015 připravit na odvodech o více než 5 miliard eur.

Sídlo Googlu v americkém Mountain View. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sídlo Googlu v americkém Mountain View. | foto: Shutterstock
Sídlo Googlu v americkém Mountain View. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Evropská unie utahuje daňovou smyčku kolem amerických technologických společností. Podle analýzy zveřejněné v souvislosti s digitálním summitem v estonském Tallinnu totiž jen Google a Facebook připravily EU v letech 2013 a 2015 na odvodech o 5,4 miliardy eur (v přepočtu téměř 140 miliard korun).

Nová legislativa by tomu měla zamezit a rozdělit peníze férově mezi členské státy, včetně České republiky. Šéf Applu Tim Cook se proto dokonce na začátku října sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Evropská komise rovněž představila svou vizi reformy daně z přidané hodnoty. Má vejít v účinnost od roku 2022 a jejím cílem je až o osmdesát procent snížit daňové úniky při obchodování přes hranici. Ty ročně v EU dosahují až 50 miliard eur.

Na technologické firmy míří návrh, který vzniká pod vedením Francie a s podporou Německa, Itálie a Španělska. Ten má zamezit stávající praxi, kdy firmy jako Google, Facebook a další oficiálně sídlí v Irsku či Nizozemsku, kde využívají daňových výhod.

„Komise svým návrhem sleduje lepší kontrolu členských států nad jejím výběrem, v zásadě to ale neovlivňuje způsob zdanění firem podnikajících v sektoru služeb, jako jsou například technologické firmy podnikající online,“ uvedl Tomáš Brandejs z daňového oddělení společnosti Deloitte.

Na technologické firmy však míří další návrh, který vzniká pod vedením Francie a s podporou Německa, Itálie a Španělska. Ten má zamezit stávající praxi, kdy firmy jako Google, Facebook a další oficiálně sídlí v Irsku či Nizozemsku, kde využívají daňových výhod. A přestože byznys jim kvete ve všech zemích EU, oficiálně zde nepůsobí, čímž státům unikají na daních nemalé peníze.

„Daně musejí být placeny tam, kde dochází k podnikání a je jedno, jestli to je offline nebo online,“ uvedl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. První návrh nových a férových pravidel by měl být hotov v prosinci, hlasovat by se o něm mělo příští rok. Třeba česká pobočka Googlu oficiálně funguje jen jako zprostředkovatel pro tu irskou. Drtivá většina příjmů proto stejně jako daně plynou tam. Například v roce 2014 Google v Česku podle výroční zprávy utržil 207,5 milionu korun a na dani odvedl 5,5 milionu. Celý tuzemský trh s reklamou v online vyhledávání přitom v té době podle Sdružení pro internetový rozvoj dosáhl 3,36 miliardy korun a největší konkurent Googlu Seznam.cz vykázal tržby miliardu a čtvrt.

„Jiná možnost v reklamě ve vyhledávání není. Existuje kvalifikovaný odhad pro celý trh, Seznam tržby jasně deklaruje a prostý rozdíl je podíl Googlu,“ sdělil LN dobře obeznámený zdroj z českého internetového trhu, který si však vzhledem k pozici Googlu přál zůstat v anonymitě.

Podobně je na tom česká větev dopravní aplikace Uber, která jitří emoce mezi taxikáři. V Česku oficiálně funguje nizozemská služba, tuzemské kanceláře zajišťují pouze marketingovou podporu a servis řidičům. Proto tu v roce 2016 Uber vydělal jen 1,4 milionu korun, z čehož na daních odvedl 737 tisíc. Facebook českou dceřinou firmu nemá.

Například v roce 2014 Google v Česku podle výroční zprávy utržil 207,5 milionu korun a na dani odvedl 5,5 milionu.

„Platíme všechny daně podle všech platných zákonů v zemích, ve kterých působíme. Evropské sídlo máme v Irsku. Když se pravidla změní, budeme je respektovat,“ řekla LN viceprezidentka Facebooku pro Evropu Nicola Mendelsohnová.

Zpráva Komise uvádí, že zatímco na zahraničních trzích mimo EU Google zaplatí na daních až devět procent tržeb, v EU je to jen 0,82 procenta. V případě Facebooku se podíl pohybuje mezi 28 a 34 procenty, v Evropě ale jen mezi 0,03 a 0,1 procenta. Proto se Macron nechal v Tallinnu slyšet, že technologické firmy nepřispívají ke všeobecnému blahu, což Cooka zřejmě ještě více vyprovokovalo ke schůzce.

Apple sám řeší problém v Irsku, kde už rok dluží za nelegální daňovou podporu 13 miliard eur. EU proto na začátku října oznámila, že za neschopnost Irska tyto peníze vymoci požene zemi k arbitráži. Zároveň tvrdě udeřila i na další americký technologický gigant Amazon, po němž chce 250 milionů eur plus úroky za podobné zvýhodnění v Lucembursku.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.