Etiopie: Hrozba výbuchu kvůli porušování lidských práv

Gesto stříbrného olympijského maratónce Feyisy Lilesy upozornilo na porušování lidských práv v Etiopii. Tato diktatura je spojencem Západu, a proto jsou její hříchy přehlíženy. Co znamená masakr příslušníků etnika Oromo z počátku října?

Tomáš Nídr 1.11.2016
První protesty v Oromiji začaly v roce 2014 kvůli plánovanému rozšiřování Addis... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy První protesty v Oromiji začaly v roce 2014 kvůli plánovanému rozšiřování Addis... | foto: Reuters
První protesty v Oromiji začaly v roce 2014 kvůli plánovanému rozšiřování Addis...

Když během maratónského závodu na letošních Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru dobíhal Feyisa Lilesa na druhém místě, zvedl nad hlavu paže a zkřížil je. Pro českého diváka jen nezvyklý projev radosti, pro etiopského jasné politické poselství. Překřížené ruce jsou symbolem boje jeho etnika Oromo proti útlaku, který trpí od vlády v Addis Abebě.

Lilesa svým činem riskoval nejen ztrátu medaile, protože na olympijských turnajích je sportovcům zapovězená politická agitace, ale možná i života – a určitě svobody, kdyby se vrátil do své vlasti na východě Afriky. Etiopie ho sice ujišťovala, že ho přivítá s poctami pro medailistu závěrečné olympijské disciplíny, ale 26letý vytrvalostní běžec zamířil za azylem do USA. Vzdorovitým gestem se mu však podařilo přitáhnout pozornost k brutalitě režimu, jehož porušování lidských práv svět často mlčky přechází.

Problémy etiopské diktatury

V Etiopie se od konce loňského roku konají demonstrace Oromů, které policie násilím rozhání a jejich účastníky zavírá do vězení. Počátkem října byla během tradičních oslav začátku zemědělských prací ve městě Bishoftu 40 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Addis Abeby provolávána hesla „chceme spravedlnost“ a „chceme svobodu“, načež muži v uniformách spustili střelbu a nastala panika.

Tvrdá diktatura, která v Etiopii vládne 25 let a má mnoho hospodářských úspěchů, jimiž zemi dostala z velkých problémů, se otřásá v základech nejvíce od převzetí moci

Na následky střelných ran či ušlapání zahynulo nejméně 50 osob, jež je třeba přičíst k 400 mrtvým, kteří se podle minimálních odhadů stali obětí policejního násilí od začátku nepokojů. Tentokrát však už i vláda premiéra Hailemariama Desalegna musela zareagovat. Na veřejných budovách visely vlajky na půl žerdi a hlavní představitel tyranie sliboval potrestání viníků.

Tvrdá diktatura, která v Etiopii vládne 25 let a má mnoho hospodářských úspěchů, jimiž zemi dostala z velkých problémů, se otřásá v základech nejvíce od převzetí moci. Proto v neklidné oblasti vyhlásila výjimečný stav.

Nejpočetnější etnikum

Oromové jsou nejpočetnějším etnikem na východě Afriky. Z 30milionové populace naprostá většina žije v Etiopii, kde tvoří téměř třetinu z 90 milionů obyvatel. Nejméně od 14. století obývají její centrální a jižní oblasti, které jsou díky úrodnosti nazývané sýpkou východní Afriky.

Oromové jsou nejpočetnějším etnikem na východě Afriky. Z 30milionové populace naprostá většina žije v Etiopii, kde tvoří téměř třetinu z 90 milionů obyvatel.

Také Oromové se koncem 19. století stali cílem kolonizátorů – nikoli z Evropy, ale ze severních hor zvaných Habeš. Vedl je monarcha Menelik II., který vytvořil stát, jenž na rozdíl od zbytku Afriky dokázal proti bělochům uhájit domorodou nezávislost. Pro Oromy, kteří v Etiopii byli občané druhé kategorie, to nebyla žádná výhra.

Všechnu moc si uzurpovali Amharové, kteří jsou nyní s 20 miliony druhou největší skupinou obyvatelstva. Jejich dominance trvala až do roku 1991, kdy v občanské válce uspěl Meles Zenawi, který do vedoucích postů prosadil příslušníky svého malého pětimilionového kmenu Tigrajů.

Pro Oromy se však nic nezměnilo, zůstali na poslední příčce společenského žebříku. Meles obě velká etnika proti sobě poštvával. Amharce vydával za nadřazené feudalisty, zatímco Oromy za separatisty toužící rozbít Etiopii. Své Tigraje pak vydával za ty, kteří mohou jako jediní v pozici balančního prvku zajistit mírumilovný rozvoj země a její jednotu.

Vzor Čína

V Etiopii vládne jedna strana, byť je opozice teoreticky připuštěna, ale o jejích skutečných možnostech vypovídá, že ve volbách v roce 2015 Etiopská lidová revoluční demokratická fronta a její spojenci získali 100 procent parlamentních křesel. O deset let dříve režim situaci podcenil a podle prvních výsledků to vypadalo na triumf opozice, proto Meles přikázal, aby se sčítání upravilo v jeho prospěch. Následující protesty vyřešila střelba do demonstrantů a masové zatýkání.

Etiopská diktatura si za vzor vzala Čínu, a to nejen v pacifikaci společnosti, ale i v hospodářských otázkách. V Etiopii funguje státní kapitalismus, kde stát zasahuje do všech velkých projektů, které často financuje díky ochotě svého hlavního obchodního partnera z Pekingu.

Etiopská diktatura si za vzor vzala Čínu, a to nejen v pacifikaci společnosti, ale i v hospodářských otázkách. V Etiopii funguje státní kapitalismus, kde stát zasahuje do všech velkých projektů, které často financuje díky ochotě svého hlavního obchodního partnera z Pekingu. A Meles má pozoruhodné výsledky. Ze země známé hladomory se stal jeden z afrických hospodářských tygrů, který soustavně zaznamenává velký ekonomický růst – pro letošek jej Mezinárodní měnový fond odhaduje na 6,5 procenta.

Pozitivní je, že se pozoruhodný hospodářský výkon odráží i v přístupu k základní zdravotní péči nebo ke vzdělání. Byť je Etiopie neustále zaostalá, zvedá se z bídy – počet lidí v chudobě se podle Světové banky snížil za první desetiletí 21. století o třetinu. Etiopská diktatura má plán stát se dílnou Číny, která přestává být levnou globální továrnou. Dokonce kvůli tomu okolo hlavního města vytvořila speciální ekonomické zóny. A značně se zlepšila i infrastruktura.

Rozbité cesty mezi nejdůležitějšími ekonomickými centry nahradily asfaltové silnice, Addis Abebu křižují dvě linky tramvaje. A 5. října byla zprovozněna 750kilometrová železniční trať mezi metropolí a přístavem v Džibuti, jež by měla několikatýdenní přepravu zboží poruchovými kamiony zkrátit na hodiny. Reportér francouzského deníku Le Monde však musel svou zprávu o otevření trati poslat několika SMS, protože internet byl zablokován. Vláda se tak snaží organizátorům oromských demonstrací znemožnit koordinaci.

Důsledky rozšíření Addis Abeby

K pochopení současné situace je třeba se vrátit do 19. století, kdy Menelik II. přesunul ve svém rozšířeném impériu hlavní město více do centra, a to do místa, jemuž Oromové říkají Finfinnee, ale svět zná jako Addis Abebu. Kvůli výstavbě monarchova sídla a úřadů se musely svých polností a domovů nedobrovolně vzdát tisíce Oromů, což zanechalo v etniku dosud nezahojený šrám. Před rokem přišel od režimu podobný plán.

Vláda by pro pětimilionovou Addis Abebu chtěla z teritoria Oromů odebrat dalších 15 tisíc kilometrů čtverečních na rozvoj, čímž by tisíce z nich opět ztratily svou půdu, byť je jejich jen pocitově

Metropole, kterou obklopuje výhradně 285 tisíc kilometrů čtverečních rozeklanného státu Oromia, absorbuje davy příchozích z venkovských oblastí, takže potřebuje prostor na rozšíření. Vláda by pro pětimilionovou Addis Abebu chtěla z jejich teritoria odebrat dalších 15 tisíc kilometrů čtverečních na rozvoj, čímž by tisíce Oromů opět ztratily svou půdu, byť je jejich jen pocitově. V Etiopii vlastní půd stát, jehož úřady ji mohou dávat zájemcům do pronájmu, což v případě zahraničních investorů většinou bez problémů dělají.

Protesty proti konfiskaci půdy začaly v Ginchi, kde se školáci postavili proti zabrání jejich fotbalového hřiště. Odtud se rychle šířily po celé Oromii, na což vláda odpověděla vyhlášením výjimečného stavu v tomto státě a nebývale krvavými represemi. Navzdory tomu počátkem srpna dokázali organizátoři zřejmě z řad studentů a mladých úředníků dostat do ulic nespokojené občany na 200 místech Oromie a také v samotné Addis Abebě. Vláda nakonec od plánu na rozšíření metropole ustoupila, ale už nejde jen o půdu.

Geopolitické ticho

V demonstracích se projevuje veškerá frustrace za uplynulých 25 let od konce občanské války. Znechucení z dominance Tigrajů, omezování svobody, zločinů policie a armády a z všudypřítomné korupce nepotlačí ani zlepšující se hospodářská situace. Pro režim je obzvlášť varovné, že se k protestům Oromům nekoordinovaně přidávají další etnika včetně jejich tradičních nepřátel Amharů. Hrozí, že Etiopie nekontrolovatelně vybuchne jako sopka.

Geopolitické zájmy převažují nad lidskými právy a Etiopie je spolehlivým spojencem Západu v boji s islamistickým terorismem v rohu Afriky

Jedním z důvodů, proč se dosud nepodařilo nenásilné protesty Oromů ukončit, je, že v čele Etiopie už není všemi respektovaný Meles, který jako výborný machiavelista uměl problémům předcházet. Zemřel náhle v 57 letech v srpnu 2012 a nahradil ho jím vybraný Hailemariam Desalegn. Ten však není Tigraj, ale z malého kmenu na jihu, což mu nepomáhá u tigrajských veteránů z občanské války, kteří kontrolují silové složky.

Objevují se spekulace, že nezvládnutí oromských demonstrací je součástí „hry o trůny“, kdy se tigrajská klika snaží intrikami dosadit někoho ze svých. I kdyby tomu tak bylo, ze západních zemí se při odsuzování zločinů tyranie rozléhá ticho. Geopolitické zájmy totiž převažují nad lidskými právy a Etiopie je spolehlivým spojencem Západu v boji s islamistickým terorismem v rohu Afriky.

Kdyby nebylo etiopských vojáků, kontrolovali by dnes Somálsko ideologičtí spojenci Islámského státu. Například prezident USA Barack Obama při své loňské návštěvě Addis Abeby kvůli zachování této vzájemně prospěšné spolupráce neváhal vládě přišpendlit pochvalný přívlastek „demokraticky zvolená“.

Do tohoto ticha zaznělo maratoncovo překřížení paží v cílové rovince jako výstřel. Jak se USA postaví k žádosti světoznámého sportovce Feyisy Lelisy o politický azyl, když si chtějí udržet pověst planetárního ochránce demokracie a zároveň potřebují, aby za Američany někdo dělal černou práci na východě Afriky?

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.