Estonský eurokomisař: Vytvořme jednotný evropský digitální svět

Namísto obnovování hranic v Evropě bychom měli zbourat i ty zbývající – umělé hranice na internetu –, říká v rozhovoru místopředseda Evropské komise a bývalý estonský premiér Andrus Ansip.

Jan Klesla 7.2.2016
Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pokud se nechceme stát skanzenem, musíme sjednotit internetový trh v celé EU a soustředit se na digitální ekonomiku. Odstranit překážky a otevřít tak celý půlmiliardový trh. Nedopustit, aby se omezila svoboda světové sítě, protože jen tak na ní mohou vznikat nové nápady a firmy. Připravit se, že internet bude naprosto všudypřítomný, doslova na dotek. Přitom musí zůstat bezpečný, abychom mu svěřili svoje soukromí. Potřebujeme kvalitní internetové připojení do každé domácnosti, ale především továrny, které budou už zanedlouho plné chytrých a hlavně propojených strojů. A v neposlední řadě se nachystat, že se zcela změní náš život a celá ekonomika, padnou některé tradiční firmy a obchodní modely a nahradí je nová generace, která teprve vystrkuje růžky.

Za vzor celé evropské osmadvacítce se dává pobaltská země, pro svůj vřelý vztah k elektronizaci přezdívaná dokonce „E-stonsko“. Není tak divu, že tím, kdo má starý kontinent přivést do internetového věku, je Andrus Ansip, který byl deset let estonským premiérem. Dostal k tomu miliardový rozpočet a význam jeho agendy jako jedné z hlavních priorit podtrhuje i funkce místopředsedy současné Evropské komise.

LIDOVÉ NOVINY: Co přinese váš plán na sjednocení digitálního trhu v EU Evropě a Česku?

Digitální svět je všude a dnes už není správné oddělovat online a tradiční odvětví. Značná část přidané hodnoty, která vzniká díky internetu, je v tradičních sektorech. Je to celosvětový trend a žádná fragmentace a oplocování trhů tak nedává smysl.

ANSIP: V Evropě máme unikátní svobody volného pohybu zboží, služeb a kapitálu na jednotném trhu, který ale neexistuje v digitálním světě. Cena za to je obrovská, podle studie Evropského parlamentu 415 miliard eur ročně! To je obrovská částka, o kterou přicházíme, takže přínos bude nesmírný pro všechny. Na překonání online hranic mezi členskými státy vydělají občané i podnikatelé, kteří nebudou muset fungovat na 28 různých trzích. To je mimořádně důležité hlavně pro malé a střední firmy. Právě ty české jsou velmi úspěšně v internetovém obchodě a je pro ně zvláště důležité, aby se nemusely zabývat osmadvaceti různými předpisy na ochranu spotřebitele a jinými povinnostmi. Digitální svět je všude a dnes už není správné oddělovat online a tradiční odvětví. Značná část přidané hodnoty, která vzniká díky internetu, je v tradičních sektorech. Je to celosvětový trend a žádná fragmentace a oplocování trhů tak nedává smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Jste si ale jistý, že vaši strategii nepotká stejný osud jako ambiciózní plány vaší předchůdkyně Neelie Kroes?

ANSIP: V roce 2010 poslala čtveřice premiérů Finska, Dánska, Nizozemska a také Estonska svým kolegům v EU dopis navrhující vytvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015. Dnes v roce 2015 máme teprve strategii pro jeho vytvoření. Takže skutečně hodně spěcháme, protože každý rok nám utíká přes 400 miliard eur. Některé věci v EU opravdu trvají, ale věřím, že se plán na jednotný digitální trh podaří realizovat velmi rychle. Třeba zrušení roamingu se plánovalo už v roce 2006, dnes je tu ale politická vůle a konečně tak víme, že tyto příplatky napřesrok opravdu skončí. Do přípravy strategie jsme také proto zapojili všechny zainteresované strany, firmy, politické strany i veřejnost.

LIDOVÉ NOVINY: Jde jenom o peníze?

ANSIP: Není to jen otázka peněz, ale i základních práv. Proč bychom se měli smířit třeba s diskriminací na základě národnosti? Proč byste se k některým online službám neměl dostat jen proto, že je vaše kreditní karta vydaná ve špatné zemi, nebo za ně platit víc? To je v Evropské unii ve druhé dekádě 21. století něco nepřijatelného. Takové omezování podle států, takzvaný geoblocking, je u fyzického zboží nelegální a je snadné říct, že v tom digitálním je to otázka obchodního modelu. Nemyslím, že to tak je.

LIDOVÉ NOVINY: Které části vaší strategie jsou klíčové a musíte je prosadit jako první?

Proč byste se k některým online službám neměl dostat jen proto, že je vaše kreditní karta vydaná ve špatné zemi, nebo za ně platit víc?

ANSIP: Celá strategie je důležitá. Musíme se soustředit na všechny body, které nám umožní dosáhnout sjednocení digitálního trhu v EU. Musíme naplnit všech šestnáct cílů, které jsme stanovili, jinak se to nepodaří. Cena za to by byla obrovská a musíme si pospíšit. Komise proto už letos předkládá první legislativní návrhy a zahájili jsme množství veřejných konzultací.

Je to týmová práce, na které se podílí patnáct eurokomisařů včetně české komisařky Věry Jourové, jež má na starosti především ochranu dat. Bouřlivě se rozvíjející oblast financí a technologií spadá pod britského komisaře pro finance Jonathana Hilla, e-zdravotnictvím se zabývá Vytenis Andriukaitis z Litvy. Polská komisařka Elżbieta Bieńkowska pak cenami přeshraničních poštovních zásilek, které jsou i podle vašich podnikatelů velký problém. Každý z komisařů v mém týmu má část digitální agendy, která zasahuje do jeho portfolia. Každý z nich má svou roli.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli hraje v digitální ekonomice dánská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager?

ANSIP: Mimořádně důležitou, protože se ukazuje, že někdy musíme věnovat větší pozornost vymáhání pravidel. A právě její šetření internetových odvětví nám poskytne informace, abychom mohli říct, jestli máme regulovat více, méně, nebo třeba nedělat nic. I to je někdy dobrá cesta.

LIDOVÉ NOVINY: Měl by stát do digitální ekonomiky vůbec zasahovat a určovat pravidla třeba pro otevřený internet?

ANSIP: Jsem rád, že se nám podařilo shodnout právě třeba na principech internetového provozu, takzvané síťové neutrality. Dosud je měly některé státy jako Nizozemsko, Finsko nebo Slovinsko, a pokud bychom nenašli společnou řeč na evropské úrovni, opět bychom se rozpadli na 28 států a trhů. V Evropě a USA dnes shodně mluvíme o internetu bez blokování, omezování nebo nedovoleného zvýhodňování mezi stejnými službami. Je to velmi důležité pro investory i běžné lidi, kteří si mohou být jistí, že internet v Evropě zůstane svobodný a otevřený, jako je dnes.

Digitální politik

Nerad dávám příklady z Estonska, tvrdí poněkud překvapivě muž, který jako estonský premiér zavedl třeba elektronické spisy na jednání vlády. A když kvůli tomu jeden ministr pohrozil rezignací, prostě ji přijal. Podobně klidně vypráví Andrus Ansip o digitální budoucnosti EU, vytáhne iPad a začne se ptát, proč si v Česku stěžujeme, když zaostáváme jen ve veřejné správě. Vystudovaný chemik, bankéř a byznysmen je od roku 2014 místopředsedou Evropské komise.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.