Energetická koncepce je fajn. Jen pozor na blackout!

Kolik energie potřebujeme k přežití rozsáhlého výpadku proudu? A bude tato záchovná dávka dostupná právě tam, kde je jí zapotřebí?

Petr Karas 10.10.2011
Pokročí vytváření společné evropské plynárenské sítě tak daleko, aby pro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pokročí vytváření společné evropské plynárenské sítě tak daleko, aby pro... | foto: Jiří BušekČeská pozice
Pokročí vytváření společné evropské plynárenské sítě tak daleko, aby pro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

ČESKÁ POZICE přináší další pohled na návrh Státní energetické koncepce ČR 2011 – 2060, kterou letos v srpnu zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. V předchozích třech analytických článcích předlohu rozebral odborník na energetiku Vratislav Ludvík, tentokrát se nad souvislostmi kolem tvorby koncepce zamýšlí energetický expert Petr Karas, který v 90. letech působil jako šéf elektrárenské společnosti ČEZ.

Připravovaná novela Státní energetické koncepce není zatím veřejně přístupná. Komentáře k různým pracovním verzím jsou zajímavé, stejně jako reakce politiků. Scénáře budoucích potřeb energie jsou užitečné a lze o ně vést nekonečné spory. Život však žijeme právě teď. Víme vůbec, kolik energie potřebujeme k přežití například v případě blackoutu? A bude tato minimální, záchovná dávka dostupná právě tam, kde je jí zapotřebí?

Naše současná energetika je stále ještě v dobré kondici. Navzdory tomu je možnost rozsáhlého výpadku proudu reálná. A od vzniku blackoutu trvá k vyhlášení výjimečného stavu pět dní. Mysleme na to při tvorbě i posuzování energetických koncepcí.

Jak to vidí veřejnost

Na nedávné konferenci „Vliv změny německé energetické strategie na energetiku a průmysl ČR“ hovořil šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann na téma Veřejné mínění a energetika. Zjištění, která zmínil, by mohla zajímat jak tvůrce energetických koncepcí, tak  politiky. Připoměňme alespoň několik z nich:

Názor veřejnosti na energetický mix

  • Za nejspolehlivější zdroje energie považujeme v ČR jadernou energii a uhlí.
  • Na rozdíl od Německa a Rakouska má u nás rozvoj jaderné energetiky podporu veřejnosti, rozhodně to však neznamená odpor proti obnovitelným zdrojům – pochybuje o nich méně než třetina.
  • Zvýšené využívání zemního plynu k výrobě tepla a elektřiny většina dotázaných nepodporuje.

Souhrnně vzato, o výrobu elektřiny se příliš nezajímáme, ale přeci jen o ní přemýšlíme a na související otázky má většina veřejnosti nějaký názor.

A co spolehlivost dodávek elektřiny?

  • Každodenní dvouhodinové vypínání elektřiny nevidí lidé jako zásadní problém. Pouze polovina z nás je ochotná za nepřetržité dodávky připlatit, a to jen málo.
  • Spolehlivost dodávek se ovšem cení. Dvě třetiny lidí nejsou ochotny přistoupit na nižší cenu výměnou za nižší spolehlivost.
  • Mladí do 29 let si takovou situaci mnohdy vůbec nedokážou představit.
  • Obyvatelé Prahy kupodivu častěji tvrdí, že by se bez elektřiny obešli týden. Asi nemají dost zkušeností.

Shrnuto – o přenos elektrické energie se nezajímáme a skoro nic o něm nevíme. Tušíme, že delší přerušení dodávek by znamenalo problém, ale na cenu nám kvůli tomu nesahejte.

Reálná možnost rozpadu elektrizační soustavy však objektivně existuje i v České republice. V nedávné minulosti jsme několikrát byli na pokraji takové situace.

Co když přijde blackout

O dopadu přerušení dodávek elektřiny na společnost hovořil na téže konferenci Jaroslav Pejčoch ze společnosti T-soft. Vycházel přitom z hodnocení konkrétních případů:

  • Pokud taková situace netrvá déle než 24 hodin, (například blackout USA 2003, Itálie 2003), tak po odeznění zůstávají zachovány funkce uspokojující základní fyziologické potřeby, potřebu bezpečí a zachovávající sounáležitost ve společnosti.
  • Déletrvající narušení dodávek způsobí sociální nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší.
  • Pokud mimořádná situace trvá déle než pět dní, nastává dezintegrace společnosti. Příklady: Auckland (Blackout 1998), New Orleans (Katrina 2005), Haiti a Chile (zemětřesení 2010). Vláda vyhlašuje výjimečný stav.

Je proto žádoucí posilovat odolnost společnosti tak, aby i v případě dlouhodobých mimořádných stavů zůstaly zachovány funkce uspokojující základní potřeby lidí i společnosti. Analýzy potvrzují reálnou možnost vytvořit „ostrovy života“ a připravit podmínky pro takzvaný „gray-out“ umožňující udržet integritu společnosti. Jak se s tímto tématem vypořádává Státní energetická koncepce?

Koncepce a bezpečnost

Citujme ze zákona o hospodaření energií z roku 2000: „Státní energetická koncepce (SEK) vyjadřuje cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužící i pro vypracování územních energetických koncepcí.“

V uvedené definici není explicitně vyjádřeno hledisko bezpečnosti státu. Proč by tam mělo být? Východiskem pro úvahu o vztahu státu a energetiky může být ústavní zákon z roku 1998 o bezpečnosti České republiky. Uveďme alespoň dva příklady:

  • „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“ (čl. 1)

Komentář: Dlouhodobější celoplošný výpadek dodávek elektřiny ohrožuje životy, zdraví a majetkové hodnoty, obdobně platí u dodávek tepla. Je proto základní povinností státu činit opatření k předcházení takovému stavu. Případně pokud takový stav nastane, tak být schopen zajistit základní funkce státu, vytvoření podmínek pro přežití obyvatelstva a minimalizaci materiálních škod.

  • „Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky….“

Komentář: Ze znění tohoto článku lze na jedné straně odvodit zájem státu na existenci takové energetické koncepce, která podporuje bezpečnost České republiky. Na druhé straně z něj lze odvodit povinnost fyzických i právnických osob zdržet se takového jednání, které by působilo proti zajišťování bezpečnosti České republiky.

Ze zákona o bezpečnosti ČR a věcných souvislostí plyne, že

  • energetika je jedním z klíčových faktorů bezpečnosti České republiky;
  • státní energetická politika i územní energetické koncepce by měly být formulovány tak, aby
    1. nebyla ohrožena bezpečnost státu ani krátkodobě, ani dlouhodobě;
    2. v případě vzniku mimořádných situací bylo funkční nouzové zásobování energií tak, aby zůstaly zachovány základní funkce státu a bylo zajištěno přežití obyvatelstva.
Důležité vazby

Energetická koncepce ČR je fakticky tvořena ve dvou úrovních:

  1. Státní energetickou koncepcí (SEK);
  2. Územními energetickými koncepcemi (ÚEK).

Je žádoucí, aby obě tyto úrovně byly vzájemně provázané.

Státní energetická koncepce respektuje zájem státu jako celku ve všech jeho relevantních aspektech, mezikrajových i mezinárodních souvislostech. V maximální možné míře přihlíží k oprávněným zájmům krajů. Územní energetické koncepce vycházejí ze zájmů jednotlivých krajů s respektováním zájmů státu jako celku. Toto je zatím pouhé přání, realitě velmi vzdálené.

Je zřejmé, že SEK nemůže být pouze resortní záležitostí ministerstva průmyslu a obchodu. Je užitečné podrobněji rozpoznat a analyzovat vazby, které ve vztahu k energetickému sektoru existují mezi jednotlivými ministerstvy, dalšími centrálními úřady a orgány samosprávy. Harmonizování těchto vazeb je patrně jednou z nutných podmínek pro vytvoření věcně i politicky stabilní SEK a na ni navazujících územních energetických koncepcí.

Pozornost si v této souvislosti zaslouží „Závěrečná zpráva Komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu“. V jedné z kapitol autoři doporučují „být připraven na neočekávané situace“.

Z této její části pro ilustraci uvádíme:

  • „Energetické vazby jsou zatím založeny na soukromopodnikatelských dohodách, ale budoucnost ukáže, že potřebují zastřešení nějakou politickou a institucionální dohodou.
  • V případě krizových stavů jsou nesmírně důležité domácí zdroje energie, v podmínkách ČR především uhlí a zatím v menší míře obnovitelné zdroje. Jaderná energetika má rovněž určité výhody domácího zdroje, ovšem s tím, že proces od těžby uranu po výrobu elektřiny se neodehrává celý na území ČR.
  • Energetickou bezpečnost je třeba zajišťovat ve dvou základních úrovních – na začátku energetického zásobovacího řetězce i na jeho konci, kde je v případě přerušení dodávky energie nejvíce ohroženo zdraví občanů, vznikají ztráty a škody.
  • Oblast začátku zásobovacího energetického řetězce je vzhledem k rozložení světových zásob doménou zahraniční politiky. 
  • Oblast konce zásobovacího energetického řetězce je vzhledem k povinnosti zajišťovat základní funkce území doménou krajů a obcí s rozšířenou působností.
  • Zajištění základních potřeb začíná určením minimálních nouzových dodávek energie a definováním kritické infrastruktury. Cílem je vytvoření energeticky stabilních územních celků – ostrovů pro případ krizových stavů. Praha a statutární města, v nichž žije třetina obyvatel, a mají tam sídlo prakticky všechny významné orgány státní správy, jsou z hlediska energetické bezpečnosti, a to zejména blackoutů, nečekaně zranitelné.“

Co mimo jiné z uvedeného plyne pro tvorbu (a posuzování) energetické koncepce ČR, tedy  Státní energetické koncepce i územních energetických koncepcí? Že kritérium bezpečnosti je základní a vylučující. Pouze varianty, které je splňují, jsou přípustné. S tím souvisí řada otazníků. Uveďme na závěr alespoň několik z nich:

  • Je definováno kritérium energetické bezpečnosti? Známe minimální nouzové dodávky energie nutné pro udržení sociální soudržnosti v případě blackoutu?
  • Máme již dotažený koncept ostrovů života, které jsou energeticky za krizových situací stabilní?
  • Není například snaha o odpis části uhelných zásob jednáním, které působí proti bezpečnosti České republiky?
  • Není už nejvyšší čas zastřešit energetické vazby založené na soukromopodnikatelských (ne)dohodách politickou a institucionální dohodou?

Analýzy Vratislava Ludvíka na téma návrhu Státní energetické koncepce ČR jsme publikovali v článcích:

Počet příspěvků: 2, poslední 22.10.2011 04:30 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.