Eliška Wagnerová: Ústavní žaloba na Václava Klause by neměla být jen o amnestii

V právním státě prezident nesmí vystupovat z mantinelů ústavního pořádku a nahrazovat jej vlastní úvahou či vůlí, míní senátorka.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Protikorupční aktivisté kolem podnikatelů Karla Janečka a Martina Hausenblase spustili v lednu kvůli novoroční amnestii Václava Klause projekt KlausovaVELEZRADA.cz. Za podpory 17 občanských iniciativ vyzvali senátory k podání žaloby na prezidenta republiky pro velezradu (dle článku 65 Ústavy). K podání žaloby je zapotřebí souhlasu třetiny senátorů (respektive 27). Janeček pro iDnes.cz koncem minulého týdne uvedl, že na své straně má už kolem dvaceti senátorů.

Proč žaloba pro velezradu? Podle Ústavy nelze prezidenta trestně stíhat, ani stíhat za přestupek či jiný správní delikt. Jediným případem, kdy prezidenta stíhat lze, je na základě žaloby pro velezradu, kterou podává Senát k Ústavnímu soudu. ČESKOU POZICI zajímalo, jak Klausovu amnestii a Janečkovu protiklausovskou iniciativu hodnotí bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a dnes senátorka Eliška Wagnerová. V rozhovoru mimo jiné říká, že velezrada není trestný čin. A dodává, o jaké další aspekty by se případně ústavní žaloba na Klause měla opírat.

Hradní tajemnosti

ČESKÁ POZICE: Kvůli novoroční amnestii shánějí protikorupční aktivisté kolem podnikatele Karla Janečka v Senátu podporu pro podání žaloby pro velezradu na prezidenta Václava Klause. Jak na výzvu reagují kolegové v horní komoře? Podpoříte ji?

WAGNEROVÁ: Zatím se v senátorských kruzích spíše diskutuje o možnosti podat zmíněnou ústavní žalobu a o tom, jaké skutky by měla obsahovat. Někteří senátoři jsou aktivnější, jiní opatrnější. Uvidíme, jak bude vypadat výsledná podoba žaloby, na jejímž obsahu se pak musejí všichni, kdo ji podepíší, shodnout.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte Klausovu amnestii a to, že dodnes nevíme, kdo všechno se na jejím znění podílel?

WAGNEROVÁ: Vskutku je podivné, že jsou její autoři drženi v takové anonymitě za situace, kdy je Hrad přesvědčen o naprosté skvělosti amnestijního aktu. To nedává smysl.

Hned 2. ledna jsem v rozhovoru pro Deník Referendum amnestii zhodnotila jako skandální kvůli tomu, že vůbec nebyla brána v potaz otázka náhrady škody poškozených v amnestovaných případech, neboť jejich majetková práva jsou významný statek, který měl korigovat úvahy o rozsahu amnestie. Na tomto názoru trvám.

Od počátku jsem se také hlásila k autorství nálezu, který jako první zformuloval doktrínu o souvztažnosti výše trestu a délky trestního řízení a zformuloval test, na jehož základě se měla zkoumat přiměřenost délky řízení a kudy mají vést úvahy o snížení trestu. Ve zcela mimořádných případech jsem připustila i zastavení řízení. Dodala jsem však, že je vždy třeba vážit, aby využitím takového prostředku nebylo zasaženo do práv jiných účastníků trestního řízení, například poškozených, kteří od řízení rovněž očekávají ochranu svých práv. Zastavení trestního stíhání proto představuje podle Ústavního soudu, píše se v nálezu výslovně, „spíše krajní prostředek“. Dodávám, že by například mohlo jít o situaci, kdy poškozeným je stát, který je zároveň i odpovědný za organizaci trestního řízení, a tudíž i jeho délku.

ČESKÁ POZICE: Nejkritizovanější pasáží Klausovy amnestie byl článek II, který nařídil zastavit neskončené trestní stíhání trvající více než osm let. Je délka řízení vhodným důvodem pro plošnou abolici?

„Prohlášení více než osmiletého trvání trestního řízení za neproporcionální ve všech případech, v nichž hrozil desetiletý trest, je věru ničím neomluvitelný nonsens“WAGNEROVÁ: I jen trochu poučenému čtenáři tohoto nálezu bylo na první pohled jasné, že byť i jen při krácení trestu v důsledku délky řízení půjde o měření konkrétních veličin v individuálních případech a že nelze ani na okamžik uvažovat o tom, že lze stanovit jakousi objektivně a pro všechny případy platnou dobu, po kterou by bylo vedení trestního řízení přípustné.

Avšak právě o stanovení takové pro všechny případy platné délky řízení se zcela vadně pokusil amnestijní dekret v čl. II, v němž fakticky prohlásil více než osmileté trvání trestního řízení za neproporcionální ve všech případech, v nichž hrozil vysoký, desetiletý trest, což je věru naprostý a ničím neomluvitelný nonsens. Jeho tvůrci se dnes skrývají třeba právě proto, že jim to došlo a hluboce se stydí… Ale vážně – délka řízení není zásadně vhodným důvodem pro plošnou abolici, nejde-li o řízení vlekoucí se opravdu několik desetiletí.

Takovým příkladem byla rakouská amnestie z roku 1985. Měla kromě jiného aboliční část a zastavovalo se takové trestní stíhání, které započalo před rokem 1955 a nemohl být uložen vyšší trest než deset let odnětí svobody, nebo započalo před rokem 1965 a nemohl být uložen vyšší trest než pět let odnětí svobody anebo když započalo před rokem 1975 a hrozil maximálně trest tři roky odnětí svobody. To jsou ovšem extrémní délky řízení.

Velezrada není trestný čin

ČESKÁ POZICE: Jaký smysl má podávat měsíc před skončením Klausova působení na Hradě takovouto žalobu?

WAGNEROVÁ: Ústavní soud by tak dostal příležitost, aby se vyjádřil k ústavnímu „vykolíkování“ hřiště pro jednání prezidenta v podobných případech i v budoucnu a jasně dal najevo, kde končí prostor pro vlastní prezidentovu úvahu s ohledem na ústavní pořádek. V právním státě nesmí žádný orgán veřejné moci, a tím je nepochybně i prezident, z mantinelů ústavního pořádku, tak jak je interpretuje Ústavní soud, vystupovat a nahrazovat jej vlastní úvahou či vůlí.

Svým slibem se každý prezident hlásí k tomu, že jej bude respektovat. Je přitom zřejmé, že ústavní pořádek v poslední instanci interpretuje právě a jen Ústavní soud. Limit, který v podobě ohledu na práva poškozených (viz odpověď na předchozí otázku) stanovil zmíněný nález Ústavního soudu a další na něj navazující nálezy, prezidentský amnestijní výnos evidentně nedodržel.

ČESKÁ POZICE: Co to vlastně znamená velezrada? Jde o trestný čin?

WAGNEROVÁ: Právní úpravu toho, jaké jednání prezidenta je třeba považovat za velezradu, upravuje § 96 zákona o Ústavním soudu. Mimo jiné má jít o takové jednání prezidenta, které směřuje proti demokratickému řádu republiky. Bude-li ústavní žaloba podána, půjde o to, jak onen demokratický řád bude Ústavní soud interpretovat. Po mém soudu tento pojem inkluduje všechny maximy, které plynou z ústavního příkazu právní státnosti, další strukturální principy, na nichž je náš ústavní pořádek postaven (například dělba moci) a dále i ochranu základních práv.

„Bude-li ústavní žaloba podána, půjde o to, jak bude Ústavní soud interpretovat demokratický řád“Velezrada v naší koncepci rozhodně není trestný čin. Jde spíše o jakýsi koncept porušení základních „profesních pravidel“, která pro prezidenta republiky představují maximy obsažené v ústavním pořádku ve výše uvedeném rozsahu. Sám název „velezrada“ je zavádějící a jde zjevně o automatické převzetí názvu z první republiky, kdy ovšem šlo o trestný čin, o němž ale rozhodovaly politické orgány.

ČESKÁ POZICE: Existují nějaké příklady velezrady ze zahraničí?

WAGNEROVÁ: Dodnes nalezneme tento koncept ve Francii. Tvůrci našeho ústavního pořádku se spíše inspirovali německým modelem, ostatně jako i v jiných případech, byť jej zkopírovali nepřesně. V Německu prezident totiž ústavně odpovídá i za úmyslné porušení spolkových zákonů, nejen Základního zákona. Náš zákon o Ústavním soudu však například o formě zavinění mlčí. Mám ale za to, že právě proto lze žalovat jen jednání úmyslná. To proto, že obecně řečeno, se vedle ustanovení zákona o Ústavním soudu uplatňují i ustanovení trestního řádu, a protože jde o jakýsi speciální ústavní „kárný delikt“. Proto je na místě, s ohledem na podstatu materie, uplatňovat přísné trestněprávní maximy. Také proto je potřeba se o ústavní žalobě bavit velmi zodpovědně a žalovat případně jen to, co je zcela prokazatelné a není bagatelní.

Nejen amnestie…

ČESKÁ POZICE: Měla by se žaloba na prezidenta opírat i o jiné aspekty než jen amnestii?

WAGNEROVÁ: Ano, určitě. Jen za poslední rok je zcela zjevná jeho naprostá liknavost při doobsazování Ústavního soudu, neboť o osobě posledního nominanta rozhodoval Senát již téměř před rokem či třičtvrtěrokem. Stejně tak svévolné, veřejně pronesené odmítnutí ratifikovat smlouvu (rozhodnutí Evropské rady), která mění jeden z článků Smlouvy o fungování EU, pokud jde o mechanismus stability, ač jej k tomu dokonce Senát v prosinci 2012 vyzval. Nemluvě o tom, že ve druhém nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě je výslovně a nezpochybnitelně uvedeno, že prezident je povinen ratifikovat smlouvu po udělení souhlasu parlamentem „bez zbytečného odkladu“.

„Prezident v tomto případě naprosto jednoznačně nadřadil svou vůli, opíraje se o svůj vlastní politický názor, ústavnímu pořádku“Prezident v tomto případě naprosto jednoznačně nadřadil svou vůli, opíraje se o vlastní politický názor, ústavnímu pořádku. Ponechávám stranou další mezinárodní smlouvy, u nichž prezidentský podpis vázl, například dodatkový protokol k Evropské sociální chartě čekal na podpis dlouhých devět let, Statut Mezinárodního trestního soudu devět měsíců. To jen pro dokreslení, neboť oba dokumenty jsou již podepsány.

ČESKÁ POZICE: Věříte, že se novému prezidentovi Miloši Zemanovi podaří – jak avizoval – okolnosti kolem přípravy amnestie prošetřit? Například podle MF Dnes Zemanův blízký spolupracovník Jaroslav Hlinovský působil ve firmě Region Invest, kterou ovládali lidé později odsouzení v miliardovém podvodu s levným bydlením H-System, přičemž manažeři této firmy uniknou díky amnestii trestu…

WAGNEROVÁ: Nevím, uvidíme. Pro spekulaci v tak závažné materii nevidím prostor.


murdoch Čirou náhodou ho nechal 15:55 14.2.2013
Vlkodlac Proč 17:11 14.2.2013
murdoch Aha, takže Sládek se reálně 19:07 14.2.2013
Vlkodlac Je Vás to hodno? 8:05 15.2.2013
murdoch Je vám to jedno, jen 12:47 15.2.2013
Vlkodlac Snad už naposledy, prosím :-) 13:44 15.2.2013
Vlkodlac Tuším, mlhavě :-) 13:53 14.2.2013
murdoch Člověče, vy si opravdu 14:16 14.2.2013
Vlkodlac Nééé, jak Vás to mohlo napadnout? 15:43 14.2.2013
murdoch Máte pravdu, další debata je 19:25 13.2.2013
Vlkodlac Tak tak. 7:28 14.2.2013
murdoch Jen tak na okraj - víte, kdo 12:55 14.2.2013
murdoch "...místopředsedkyně ÚS 15:03 13.2.2013
Vlkodlac Nevím o co Vám jde. 18:48 13.2.2013
Jozef Gáfrik Blabolici dama protirecici si v kazde vete 19:30 12.2.2013
murdoch Láďo, to zpívání vám jde 19:49 12.2.2013
KARLTREU Feudál není neomezený 1:22 12.2.2013
jindrichmelar čím parazituje? 14:05 11.2.2013
murdoch Můžete mi jako nedovzdělanci 16:20 12.2.2013
murdoch Rozepsal jste se, o tom 12:10 13.2.2013

Počet příspěvků: 26, poslední 15.2.2013 01:44 Zobrazuji posledních 26 příspěvků.

Autor

Ondřej Koutník

Ondřej Koutník | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články