Elektronická evidence tržeb není jen bičem na neplatiče daní

Elektronická evidence tržeb (EET), svým rozsahem asi nejrozsáhlejší digitální projekt v historii Česka, je zásadní krok k digitalizaci podnikání.

Miroslav Petr 26.11.2016
Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Neochota k odvádění DPH odráží neochotu lidí důvěřovat své vládě. Pouhé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Stačí pár kliknutí a z běžného člověka se stane podnikatel. Nemusí se ani zvednout od stolu – a co víc, stát už ho nikdy nebude s ničím obtěžovat. Pro většinu podnikatelů je něco takového dnes bohužel jen čirá utopie. I když se objevují první vlaštovky digitálního zlidšťování státu, jako je elektronické daňové přiznání, právě těch, u nichž doslova platí, že čas jsou peníze, se to netýká.

Změnu může nečekaně přinést zatracovaná i oslavovaná elektronická evidence tržeb (EET). Systém elektronické evidence každé utržené koruny v ekonomice je obrovskou zkouškou pro české úřady a mohl by změnit pohled na svět samotných úředníků. Už rozsahem jde asi o nejrozsáhlejší digitální projekt v historii Česka.

Výhrady

Podobné projekty zatím v České republice příliš velké úspěchy neslavily. Jednotlivé dílčí kroky sice místy fungují, ale celkově chybí české digitalizaci státní správy jednota a jasný plán. Digitalizace je proto zatím často považovaná jen za nástroj zavádění dalších povinností, prakticky ale situaci podnikatelům příliš neulehčuje. Elektronická evidence tržeb například nijak zásadně neusnadní podávání kontrolního hlášení nebo daňového přiznání, tyto dokumenty budou muset podnikatelé nadále zpracovávat stejně jako doposud.

Namísto zjednodušujícího prvku je EET vnímána jako nucená digitalizace, jíž se nelze vyhnout a která podnikatelům činnost jen komplikuje. Především lidé bez větších technických znalostí se takových kroků obávají.

Namísto zjednodušujícího prvku je tudíž EET vnímána jako nucená digitalizace, jíž se nelze vyhnout a která podnikatelům činnost jen komplikuje. Především lidé bez větších technických znalostí se takových kroků obávají. Příkladem nucené digitalizace jsou i plátci DPH, kteří stejně jako firmy musejí mít povinně datovou schránku a přes ni odesílat kontrolní hlášení i přiznání k DPH. I to dokáže některým podnikatelům zkomplikovat život.

Zatímco odeslat přiznání k DPH nebylo pro řadu z nich nijak složité, s příchodem kontrolního hlášení svěřili mnozí tuto povinnost účetním – v obavě před sankcemi kvůli přísným termínům na odevzdání i kvůli celkové větší časové náročnosti úkonu. To pro řadu z nich znamená náklady navíc, a proto není divu, že proti takovému způsobu digitalizace mají podnikatelé výhrady. Společně s digitalizací by totiž mělo jít také zjednodušování samotné dokumentace, nikoli její komplikace.

Až na 24. místě

Již dlouho státní správa v Česku slibuje zjednodušení daňových přiznání, elektronické odeslání dokumentu by se pak nabízelo jako logický krok. Jenže zatím je portál pro elektronické vyplňování a podávání přiznání Daněelektronicky.cz pro mnohé podnikatele (a nejen je) spíše nepřehlednou džunglí s řadou nesrozumitelných požadavků. Kdo má správně nastavený internetový prohlížeč, ví, který formulář se ho týká a jak ho má správně vyplnit, a má datovou schránku nebo elektronický podpis, může tyto povinné dokumenty odeslat digitální cestou.

Česká republika se podle údajů Evropské komise ve studii o kvalitě digitálních veřejných služeb umístila z 28 členských států Evropské unie až na 24. místě

Bohužel komplikací a možností, jak udělat nějakou chybu, je tu dost, a proto se tohoto způsobu řada podnikatelů obává. Navíc – podání daňového přiznání nebo přehledu OSVČ jsou jedněmi z mála příkladů toho, že to dnes elektronicky jde. Potíž je v tom, že ne vždy je elektronická komunikace možná a jedinec často tápe. Schopnost úřadů vyměňovat si informace, které podnikatelé státu poskytují, je téměř nulová.

A minimální je i vývoj v této oblasti: od zavedení datových schránek se jejich schopnosti nijak zásadně nerozrostly, například elektronická platba správních poplatků je často stále nemožná. Česká republika se tak podle údajů Evropské komise ve studii o kvalitě digitálních veřejných služeb umístila z 28 členských států Evropské unie až na 24. místě. Hůře na tom jsou jen Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. A elektronická evidence tržeb jako taková na tom nic nezmění. Jako impuls by však zafungovat mohla.

Řešení na poslední chvíli

Prozatím však EET funguje před prosincovým startem spíše jako stresující faktor pro samotné podnikatele. Nervozita, horečné přípravy, ale i rostoucí obavy a kritika vygradovaly u většiny firem a podnikatelů, kterých se účtenková evidence bude týkat. Především u těch, kteří musejí začít s evidencí tržeb už od prvních prosincových dnů – tedy hospodských, majitelů barů, hotelů či penzionů.

Malé hospody na vesnicích, kterých je v Česku odhadem kolem 5700, jsou projektem EET ohrožené nejvíc. Velká část z nich odkládá řešení na poslední chvíli a nejradikálnější jsou připraveny EET zcela bojkotovat.

Navzdory masivní kampani, kterou ministerstvo financí spustilo v létě, není nedlouho před ostrým startem EET řada z nich připravena. Už od začátku listopadu si přitom všichni mohou odesílání účtenek a komunikaci se servery finanční správy zkoušet nanečisto. Systém má potvrdit identifikaci účtenky a odeslat zpět do zařízení podnikatele její unikátní kód (takzvaný FIK) do dvou vteřin.

„Je v tom zmatek. Z různých stran slyším něco jiného. Velký oříšek pro mě bylo vybrat zařízení s tiskárnou, které bude pro naši hospodu stačit,“ komentuje blížící se termín EET Zdeněk Karlík z malé vsi na Plzeňsku. K vyzkoušení systému ještě neměl příležitost a doufá, že alespoň v prvních dnech bude finanční správa k případným chybám tolerantní.

Právě malé hospody na vesnicích, kterých je v Česku odhadem kolem 5700, jsou projektem EET ohrožené nejvíc. Podle šetření, které provedla česká jednička v dodávkách gastronomických pokladen, společnost Storyous, odkládá řešení na poslední chvíli právě velká část vesnických hospod. A nejradikálnější z nich jsou připraveny EET zcela bojkotovat. „Mají obavy, že i taková změna, jakou je nutnost vydávání účtenek, naruší dlouhá léta budovaný ekosystém,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

Evidované přístupy

Údaje o tržbách, které takto finanční správa získá od podnikatelů a firem, doplní už od letošního ledna zavedený systém kontrolního hlášení, ve kterém musí všech zhruba půl milionu plátců DPH reportovat berňáku měsíčně nebo čtvrtletně údaje o všech přijatých a odeslaných fakturách. Již mnohokrát zaznělo, že státu se tak dostává do rukou obrovský objem citlivých obchodních údajů, zneužitelných v případě úniku dat třeba ke konkurenčnímu boji.

Přístupy pracovníků ministerstva financí do informačního systému jsou evidovány (logovány) a mohou do něj vstoupit pouze přes čipové karty a pouze v rozsahu oprávnění, které souvisí s výkonem jejich činností

„Takto plošně sebraný soubor citlivých dat dohromady tvoří extrémně cennou informaci jak o ekonomice jako celku, tak o občanech jako jednotlivcích. A jak jsme se v minulosti několikrát přesvědčili, zabezpečení citlivých údajů nepatří mezi silné stránky české státní správy,“ varuje třeba člen Rady Unie daňových poplatníků ČR Jan Rambousek.

Ministerstvo financí (také opakovaně) uklidňuje, že se nic takového nemůže stát. Podle Kateřiny Vaidišové z tiskového oddělení ministerstva jsou přístupy pracovníků do informačního systému evidovány (logovány) a mohou do něj vstoupit pouze přes čipové karty a pouze v rozsahu oprávnění, které souvisí s výkonem jejich činností.

S ubývajícím časem přibývá i protestů a pokusů, jak EET zastavit. Šance možná nejsou velké, navzdory tomu odpůrci evidence dávají najevo, že se s opatřením, které považují za diskriminační a zbytečnou administrativní zátěž zejména malých podnikatelů, nehodlají smířit. Ústavní stížnost už dříve podali někteří poslanci, kteří nedostali ve třetím čtení možnost se v rozpravě k zákonu o EET vyjádřit, podobně postupují i opoziční strany ODS a TOP 09.

Nově se také pokouší zastavit evidenci i samotní podnikatelé. A to prostřednictvím petice, ve které žádají vládu a parlament o okamžité zrušení zákona o EET. „Praktické přípravy na EET jasně ukázaly, že jeho vliv na české podnikatelské prostředí, zvláště na drobné venkovské živnostníky, řemeslníky, prodejce a hostinské, je destruktivní a diskriminační,“ píše se mimo jiné v petici, kterou inicioval podnikatel Ivo Hucl ze Šťáhlavic. K prvním několika stům podpisů při startu petice v polovině října jich potřebuje sehnat aspoň deset tisíc a odevzdat hned začátkem prosince poslancům.

Gradace aktivity dodavatelů zařízení

S tím, jak se blíží termín pro první fázi zavádění EET, tedy pro pohostinské a ubytovací služby, graduje i aktivita firem, které podnikatelům a firmám dodávají potřebná zařízení a vybavení. Kolik takových dodavatelů v Česku působí, se přesně neví. IT a telekomunikačních společností, které v této nové legislativní změně vidí velmi zajímavý obchodní potenciál, jsou desítky – alespoň podle odhadu Jana Mrvíka, výkonného ředitele společnosti Editel CZ, která se zabývá elektronickou výměnou dat.

S tím, jak se blíží termín pro první fázi zavádění EET, tedy pro pohostinské a ubytovací služby, graduje i aktivita firem, které podnikatelům a firmám dodávají potřebná zařízení a vybavení

„Jejich nadšení z EET je možná větší než nadšení samotného tvůrce myšlenky zavedení EET v Česku. Lze se domnívat, že v průběhu času se z nich vyprofiluje řekněme pětice s majoritním tržním podílem. Ostatní se budou určitým způsobem profilovat v rámci konkurenčního odlišení a budou spravovat zákazníky ze specifických sektorů,“ soudí Mrvík.

EET je podle něho v Česku potřebná a společně s kontrolním hlášením prý přispěje k lepšímu výběru daní. Část své agendy stát skutečně přenáší na komerční subjekty, takže by měl ušetřit na nákladech, lidech a podobně. Na druhé straně na EET vynaloží další prostředky, najme další lidi. „Ale buďme féroví a mějme za to, že celkový přínos pro stát a následně pro společnost bude vyšší než náklady s tím spojené,“ věří ředitel firmy Editel CZ.

Určitá historická tolerance

Není to však jen lepší výběr daní. EET by ráda byla prvním krokem k omezení šedé ekonomiky. Ta v České republice dosahuje podle odhadů karetní společnosti MasterCard zhruba jedenáct procent hrubého domácího produktu. Konkurenční Visa ve své loňské studii vypočítala podíl šedé ekonomiky ve výši dokonce 15 procent. Objemově je tak Česko srovnatelné s průměrem Evropské unie. Čím je specifické, jsou motivace k šedé ekonomice vedoucí.

Podle poradenské společnosti A. T. Kearney existuje v tuzemsku určitá historická tolerance spojená s vnímanou neefektivitou veřejné sféry a relativně nízkými tresty za aktivity v šedé ekonomice. Opatření několika posledních vlád se přitom zaměřovala na zajištění vymahatelnosti práva prostřednictvím zvýšené transparentnosti fakturace a kontrol. Podle firem, jako je Visa či MasterCard, je však klíč v podpoře bezhotovostních plateb.

Podle poradenské společnosti A. T. Kearney existuje v tuzemsku určitá historická tolerance spojená s vnímanou neefektivitou veřejné sféry a relativně nízkými tresty za aktivity v šedé ekonomice

S více než stovkou elektronických plateb na hlavu za rok se Česko sice řadí nad úroveň ostatních východoevropských zemí, ale stále je 40 procent pod průměrem EU. Důvodem je zejména děravá akceptační síť. V tuzemsku je totiž podle Visy stále 93 tisíc obchodníků, kteří platební terminál nemají, přestože by jej mít mohli a jejich zákazníci by možnost platit kartou ocenili.

Češi tak běžně používají kartu pro výběr hotovosti a následnou platbu v hotovosti za zboží a služby; na rozdíl od západní Evropy počet transakcí uskutečněných prostřednictvím bankomatů stále převažuje nad počtem transakcí platebními kartami. „Zvýšená nabídka možností výběru z bankomatu s nízkými nebo žádnými poplatky nepodporuje bezhotovostní platby, ačkoli by mohla být vyvážena dostatečným rozšířením bezkontaktních karet a obchodních prodejen s platebními terminály,“ říká Marcel Gajdoš, šéf karetní asociace Visa pro ČR a SR.

Zajištění efektivního postupu

Profesor ekonomie z univerzity Johannese Keplera v Linci Friedrich Schneider si dal tu práci a vymodeloval na příkladech evropských trhů vývoj elektronických transakcí a šedé ekonomiky. Podle jeho výsledků znamená například 15 procent nárůstu bezhotovostních plateb snížení šedé ekonomiky o šest až devět procent.

Ani EET, ani platby kartou však nejsou všespásné. Dokazuje to Estonsko, které je v rozvoji bezhotovostních plateb a elektronizace veškeré agendy již léta na špičce Evropy a světa. Přestože tam ročně lidé provedou v průměru 250 transakcí, podíl šedé ekonomiky se blíží 30 procentům. „Důvodem je, že Estonsko se potýká s velkým objemem práce na černo,“ vysvětluje Gajdoš. Nehlášené maloobchodní a obchodní transakce jsou totiž jen třetinou šedé ekonomiky. Zbylé dvě třetiny v Evropě tvoří práce na černo.

Státy na celém světě mají různé přístupy, ať už jde o elektronickou evidenci tržeb, nebo vyplácení různých benefitů, zjednodušování daňového systému, e-government a další. Odborníci se ale shodují, že žádný efektivní postup proti šedé ekonomice se bez podpory elektronických plateb neobejde.

Podobně je tomu v Česku, kde podle A. T. Kearney stojí v cestě rychlejšímu zlepšení vysoké příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. Očekávaně tak této oblasti vládnou obory jako stavebnictví, kde šedá ekonomika tvoří třetinu hrubé přidané hodnoty. Oproti tomu hotely a restaurace, jejichž trh je oproti stavebnictví v absolutních číslech třetinový, ale na které EET dopadne jako první, dosahují podílu šedé ekonomiky 19 procent hrubé přidané hodnoty.

Podle Timothyho Murphyho, generálního rady a dvojky v manažerské struktuře karetní společnosti MasterCard, se však šedé ekonomiky úplně zbavit nelze. Ani kombinací EET, elektronických plateb či dalších nástrojů. Se správně nastavenými pravidly ji lze pouze významně omezit.

„Dokud bude existovat hotovost, které se stoprocentně zbavit asi nelze, bude tu i šedá ekonomika. Trvat na nule je zbytečná ztráta času. Cílem by mělo být vynaložit dostatečné úsilí k omezení šedé ekonomiky a dosažení měřitelného úspěchu. I kdyby se podařilo snížit její objem z 11 procent HDP jen na devět, získala by vláda miliardy na investice do důležitých věcí. Ekonomiku nevyčistíme, můžeme ji ale udělat méně šedou,“ řekl Murphy v rozhovoru pro LN.

Státy na celém světě mají různé přístupy, ať už jde o elektronickou evidenci tržeb, nebo vyplácení různých benefitů, zjednodušování daňového systému, e-government a další. Odborníci se ale shodují, že žádný efektivní postup proti šedé ekonomice se bez podpory elektronických plateb neobejde.

Jak to celé funguje

(v ideálním případě)

  • Podnikatel zašle ze svého zařízení (tablet nebo pokladna se speciálním SW a tiskárnou) datovou zprávu o transakci (tržbě od zákazníka) ve formátu XML finanční správě.
  • Ze systému finanční správy je do dvou vteřin zasláno zpět potvrzení o přijetí s unikátním kódem FIK – identifikační údaj, vytvořený serverem finanční správy pro konkrétní tržbu, objeví se na účtence.
  • Podnikatel vystaví (vytiskne) zákazníkovi účtenku s kódem FIK nebo kódem PKP – podpisovým kódem poplatníka, který identifikuje na účtence daného podnikatele v případě výpadku internetu. Zařízení by v takovém případě mělo zaevidovat účtenku na finančním úřadě do 48 hodin.

Kdo a odkdy

prosinec 2016

ubytovací a pohostinská zařízení

březen 2017

maloobchod a velkoobchod

březen 2018

dosud nezařazení podnikatelé

červen 2018

výrobní řemeslné činnosti

V čem má EET pomoci

  • 80 miliard korun ročně je celková ztráta z nezaplacené DPH.
  • 160 miliard korun ročně je celková ztráta vlivem nepřiznaných tržeb.
  • 614 miliard korun ročně (15 procent z celého HDP) je velikost šedé ekonomiky (nepřiznané tržby – nezdaněné příjmy, práce načerno...) v Česku.

Stát očekává ročně přínos vlivem EET

  • 12,5 miliardy korun z restaurací, hotelů a obchodníků.
  • 5,5 miliardy korun z ostatních podnikatelských a řemeslných činností.