Ekopsychologický výzkum: Většinu Čechů projev změn klimatu děsí

Ze studie Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí sociálních psychologů z brněnské univerzity vyplývá, že 68 procent Čechů znepokojují dopady klimatické změny, jen o málo méně dokonce brzy očekává ekologickou katastrofu. Necelá pětina se však chce aktivně zapojit do práce či utratit víc peněz za ekologické zemědělství.

Dívka svými protesty reaguje na největší vlny horka, které zasáhly Švédsko od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dívka svými protesty reaguje na největší vlny horka, které zasáhly Švédsko od... | foto: The Guardian.
Dívka svými protesty reaguje na největší vlny horka, které zasáhly Švédsko od...

Exprezident Václav Klaus býval předsedou modré ODS, ale reprezentuje ještě jednu barvu. Je nejznámějším představitelem Červených. Aspoň dle kategorizace Čechů a jejich postoje k životnímu prostředí, jak ji na základě průzkumu vypracovali sociální psychologové z brněnské univerzity. Červených je mezi Čechy třetina. Nevěří na klimatickou změnu, nebo je jim to jedno, nepřejí si, aby je péče o přírodu omezovala. Typicky muž, jenž nadprůměrně důvěřuje prezidentu Miloši Zemanovi. Klaus se od ideových soukmenovců liší v zájmech; Červení nadprůměrně holdují bulváru, sportu a technice.

„Je několik překážek, které mnoha lidem brání připustit si změnu klimatu. Vnímají ji jako něco vzdáleného, co se stane bůhví kdy a zřejmě někomu jinému,“ řekl LN ekopsycholog Jan Krajhanzl, který s kolegy na základě výzkumu sepsal studii. Skoro polovina Čechů spadá pod Světlezelené – zamořená voda i sucho je trápí, ale očekávají, že to bude řešit stát, aniž by po nich něco chtěl. Jediní Tmavozelení, segment necelých 20 procent populace, jsou ochotní obětovat peníze i pohodlí, aby se neblahé změny životního prostředí ztlumily.

Největší skepse

Letní suchopár přinesl v mnoha obcích omezení používání vody. Ráno ale byly leckde stejně bazény napuštěné a z pokoutně omytých aut ještě kanuly kapky. Část lidí má pocit, že kvůli jednomu bazénu se svět nezboří. Jedno vysvětlení takového chování nabízí studie, pod níž jsou podepsáni sociální psychologové v čele s Janem Krajhanzlem. Češi nevěří, že by činy jednotlivce mohly něco ovlivnit. V porovnání se zbytkem Evropské unie je tuzemská skepse největší. Projevuje se to i na propasti mezi názorem na kondici životního prostředí a reálnými kroky.

Češi nevěří, že by činy jednotlivce mohly něco ovlivnit. V porovnání se zbytkem Evropské unie je tuzemská skepse největší. Projevuje se to i na propasti mezi názorem na kondici životního prostředí a reálnými kroky.

Osmašedesát procent Čechů hlásí, že cítí znepokojení nad dopady klimatické změny, jen o maličko lidí méně dokonce brzy očekává ekologickou katastrofu, pokud se něco nezmění. Ale jen necelá pětina z nich se chce aktivně zapojit do práce, utratit víc peněz za produkty ekologického zemědělství nebo připustit zdražení vody při nadspotřebě.

„Rozpor mezi názory a chováním je u většiny lidí běžná věc. Všichni chceme být zdraví, ale kolik z nás cvičí? Existují stovky výzkumů, které ukazují, jaké překážky lidem brání chovat se šetrně k životnímu prostředí. Například všichni vědí, že auta zamořují vzduch ve městech, přesto do nich každé ráno usedá mnoho lidí,“ popisuje Krajhanzl. Roli hrají pohodlnost, málo času i drolení viny. „Hodně lidí si řekne: Když nechám auto doma, nic tím nezměním, tak proč bych se omezoval, když autem pojedou ti ostatní. Dochází k rozptýlení pozornosti, jako by nikdo nemohl za nic,“ vysvětluje brněnský ekopsycholog.

Podpora aktivních kroků státu

Na druhém konci vyvěrá rozšířený názor Čechů, že o nápravu by se měl postarat stát, na paternalistické politiky tady lidi spoléhají víc, než je ve zbytku Evropy běžné. Z deklarací respondentů, jak je uváděli ve výzkumu, dokonce vyplývá, že opatřením ve prospěch udržitelného stavu přírody dávají absolutní prioritu.

Aktivní kroky českého státu v případě většiny dotazovaných environmentálních problémů podporuje více Čechů než v případě řešení nízkých mezd – opatření proti znečištění vod, odpadů či znečištění ovzduší mají dokonce větší podporu než řešení korupce

„Aktivní kroky českého státu v případě většiny dotazovaných environmentálních problémů podporuje více Čechů než v případě řešení nízkých mezd – opatření proti znečištění vod, odpadů či znečištění ovzduší mají dokonce větší podporu než řešení korupce,“ shrnují autoři studie Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí.

Stát na poptávku slyší. Nedávno vznikla společná platforma klíčových ministerstev, vědců a odborníků z praxe, aby urychleně dali do chodu léčebnou kúru na všechny problémy, kterými republika trpí. Od půdy, co neumí zadržet vodu, až po přehřátá města. Cokoli se děje systémově, podle výzkumu Češi většinou vítají. Ale jen do té míry, do jaké jim to ušetří peníze. Taková péče o blaho světa tuzemské nátuře konvenuje.

„Češi v této oblasti poměrně vybočují od evropského průměru. Rádi šetříme vodou a energií, vynikáme v používání nabíjecích baterií nebo pití vody z kohoutku místo balené. Méně se zapojujeme do aktivit, které nám jasnou úsporu nepřinášejí,“ dodává Krajhanzl. To je třeba nákup dražších vajec od slepic, jež neživoří v klecích, nebo výrobků bez palmového oleje. Jediná věc, které Češi propadli, i když na tom neušetří, je třídění odpadů. Zejména v odnášení plastů do speciálních kontejnerů patříme k evropské špičce.

Příroda, zdraví a životní prostředí

Systém sám ale nestačí, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) často opakuje, že změna se musí odehrát ve všech hlavách. A od koho se dá očekávat, že půjdou příkladem? Průzkum ukázal, že uvědomělejší vůči přírodě jsou spíš ženy než muži, dále lidé, kteří chodí častěji k volbám, mají všeobecné zájmy a sledují zpravodajství. Naopak to, je-li člověk z malé osady nebo velkoměsta, nedělá rozdíl.

Mezi respondenty jako téma, které je v médiích zajímá, jasně vyhrála příroda, zdraví a životní prostředí. Naopak propadl bulvár.

Zajímavostí je, že mezi respondenty jako téma, které je v médiích zajímá, jasně vyhrála příroda, zdraví a životní prostředí. Naopak propadl bulvár. Podle Krajhanzla výsledek odpovídá realitě, kdyby se Češi chtěli přikrašlovat, mohli to udělat na jiných nabízených okruzích. Navíc příroda, byť vlažněji, zajímá skoro každého. Bulvár přitahuje vášnivější fanoušky, ale je jich méně.

Tři skupiny Čechů podle vztahu k přírodě a životnímu prostředí

Tmavozelení

  • 19,4 procenta populace.
  • Vnímají závažnost environmentálních problémů v České republice, ať už jde o sucho, pesticidy v půdě a vodě, nebo znečištěné ovzduší. Aktivně se angažují a zapojují do nápravných opatření, a to i tehdy, když to znamená, že utratí víc peněz nebo omezí svoje pohodlí.
  • Typicky jde o ženu ve věku 47 let s čistým příjmem na hlavu v domácnosti mezi 18 a 20 tisíci (nejvíc ze všech skupin).
  • Zajímají je všeobecná témata a zpravodajství, podprůměrně bulvár, technika a sport, mimořádně rádi tráví čas v přírodě.
  • Více než ostatní nedůvěřují prezidentovi.

Světlezelení

  • 48,9 procenta populace.
  • Vnímají problémy přírody a životního prostředí stejně jako tmavozelení, ale ve vlastním konání jsou pasivní. Osobně se neangažují a doma dělají jenom taková opatření, díky nimž mohou ušetřit peníze, například že se sprchují místo dlouhých pobytů ve vaně.
  • Typicky se jde o ženu (jejich převaha v této skupině je ale velmi mírná) ve věku 51 let s čistým měsíčním příjmem na hlavu v domácnosti mezi 16 a 18 tisíci.
  • V oblasti koníčků a zájmů nejsou vyprofilovaní, ale rádi tráví čas v přírodě.

Červení

  • 31,7 procenta populace.
  • Entivoronmentální problémy podle nich neexistují nebo je jim to jedno, k přírodě mají manažerský přístup.
  • Typicky jde o muže ve věku 45 let, v ostatních aspektech se nevymyká průměru.
  • Moc nechodí do přírody, a když už, nebaví je to. Nadprůměrně se zajímají o bulvár, sport a techniku.
  • Nejvíc ze všech důvěřují prezidentovi.

Zdroj: Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí, výzkum vedený Janem Krajhanzlem z katedry environmentálních studií FSS MU

Počet příspěvků: 1, poslední 17.10.2018 04:35 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.