Ekonomika je rozjetá a nad svým potenciálním růstem

„Máme-li ze zákona vykonávat dozor nad finanční stabilitou, musíme k tomu mít patřičné nástroje,“ říká v rozhovoru guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Vojtěch Wolf 29.1.2018
Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky. | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru mimo jiné říká: „Dnes žijeme v zemi, kde se glorifikuje vlastnické bydlení. To jinde v Evropě nenajdete. Mimochodem to také ochromuje pracovní mobilitu, kdy se lidé nejsou ochotní stěhovat za prací. V Praze a dalších větších městech dochází k nafukování bubliny. Dnes tu vidíme extrémní cenový vývoj, který zejména v hlavním městě překročil nějakou míru, již by šlo brát vzhledem k vývoji příjmů a úrokových sazeb za přijatelnou. Nadhodnocení je hrozně těžké určit, protože je to v každé lokalitě jiné.“

LIDOVÉ NOVINY: Měl by váš nástupce v čele ČNB přijít zevnitř, nebo zvenčí banky?

RUSNOK: To je hrozně daleko. Obojí je možné. Na svém příkladu ale mohu říct, že mi velmi pomohlo, že jsem strávil přes dva roky jako člen bankovní rady, kdy jsem se mohl s institucí seznámit. Přechod je v takovém případě určitě snazší. Takže povýšení někoho ze současných členů považuji za ideální. To ale neznamená, že na post guvernéra nemůže přijít i schopný kandidát z venku.

LIDOVÉ NOVINY: U nás je jmenování členů bankovní rady unikátní v tom, že jde o výsostnou pravomoc prezidenta. Je tu ale riziko, že nějaký prezident jmenuje neakceptovatelné lidi. Existují ale návrhy, aby prezident členy rady ČNB navrhl a schválil je Senát, jako je tomu u ústavních soudců. Která z těch variant vám přijde lepší?

Dovedl bych si představit kontrasignaci Senátu či jiné ústavní autority. Otázkou ale je, jestli se má měnit něco, co funguje. A když to měnit, pak by bylo lepší uvažovat v těchto institucích, jako je ČNB či Ústavní soud, jen o jednom mandátu, který bude delší.

RUSNOK: Náš systém je opravdu poněkud exotický a ve světě něco takového není moc vidět. Pravda je, že se ale dosavadní praxe osvědčila nehledě na to, že jsme měli různé prezidenty. Žádného excesu jsem si za ta léta nevšiml. V této souvislosti mne na jednu zajímavost upozornil můj předchůdce Miroslav Singer. Když jmenuje členy rady výlučně jen prezident, velmi dobře si rozmyslí, koho tam dosadí.

Ta odpovědnost je skutečně jen na něm samotném a nemá se na koho vymluvit jako v případě ústavních soudců. Dovedl bych si představit kontrasignaci Senátu či jiné ústavní autority. Otázkou ale je, jestli se má měnit něco, co funguje. A když to měnit, pak by bylo lepší uvažovat v těchto institucích, jako je ČNB či Ústavní soud, jen o jednom mandátu, který bude delší.

LIDOVÉ NOVINY: Proč by měl být jmenován jen jednou?

RUSNOK: V případě opakovaného jmenování vidím riziko, že se dotyčný bude budoucímu jmenovateli chtít „zavděčit“. To je zcela přirozená reakce každého člověka. Proto bývají soudci ústavních soudů jmenováni na jedno dlouhé období, u nás se o tom vážně uvažuje. Platí to i u centrálních bank: Třeba Evropská centrální banka má jeden mandát na osm let. S eurem bych spíš počkal

LIDOVÉ NOVINY: V prosinci jste prohlásil, že euro by se mělo přijímat při kurzu 20 korun za euro. Jak jste se k takovému číslu dostal?

V případě opakovaného jmenování vidím riziko, že se dotyčný bude budoucímu jmenovateli chtít „zavděčit“. To je zcela přirozená reakce každého člověka. Proto bývají soudci ústavních soudů jmenováni na jedno dlouhé období, u nás se o tom vážně uvažuje. Platí to i u centrálních bank

RUSNOK: Ta informace se objevila na debatě exportérů počátkem prosince, kde premiér Andrej Babiš odpovídal na dotaz ohledně eura. Upozornil vývozce, že pokud euro chtějí, může to znamenat, že kurz bude právě takový. Zeptal se mne, jak to vidím. Odpověděl jsem, že pokud bychom vzali slovenskou analogii, pak toto číslo není mimo realitu.

Když vstupovali Slováci do kurzového mechanismu ERM2, kde musíte být před přijetím eura minimálně dva roky, měli kurz 36 korun za euro. Do přijetí eura jejich měna posílila asi o 25 procent na 30,1 koruny. V Česku by to analogicky znamenalo v době přijetí společné evropské měny za euro zhruba 20 korun. Samozřejmě pouze za předpokladu, že by tento proces probíhal podobně jako na Slovensku.

LIDOVÉ NOVINY: Chápeme to dobře, že premiér Babiš varoval v prosinci exportéry, aby nebyli tak nedočkaví, protože nad kurzem kolem 20 korun za euro můžou nakonec zaplakat? A vy jste mluvil stejně... Není to ale z vaší strany spíše politický výrok než ekonoma?

RUSNOK: Ano, řekl jsem to samé. Pokud by to bylo tak, jak říkáte, pak bych už nemohl říct nic, protože vše je nějak politické. Platí ale, že technicky a ekonomicky má tato úvaha svou logiku. Neslyšel jsem dosud nikoho seriózního, kdo by ji jakkoli zpochybnil. Stále platí, že ČNB je jen technický poradce vlády a výsostné rozhodnutí přijmout euro připadá vládě. Tvrdím, že můžeme jít oběma cestami, tedy přijmout euro brzy nebo až za delší dobu, a ani jedno nebude problém.

ČNB je jen technický poradce vlády a výsostné rozhodnutí přijmout euro připadá vládě. Tvrdím, že můžeme jít oběma cestami, tedy přijmout euro brzy nebo až za delší dobu, a ani jedno nebude problém.

Osobně se kloním k tomu, že naší nejlepší strategií je v tuto chvíli počkat, protože se nám nic nestane a dozvíme se alespoň, kam se bude eurozóna posunovat. Tím mám na mysli další prohlubování měnové a hospodářské unie nebo jak se bude vyvíjet debata o dělení rizik v eurozóně.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno ČNB nepovolila čínské investiční společnosti CEFC převzít podíl v J&T bance. Člověk zvenku si říká: CEFC má velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, Rusnok má také velmi blízko k prezidentovi, to tam musel být asi opravdu velký problém…

RUSNOK: Tak za prvé, o tom nerozhoduje žádný Rusnok. Za druhé, my se k případům, které nejsou pravomocně ukončeny, nemůžeme jakkoli vyjadřovat. Jde o únik informací z nějakého neukončeného procesu. Únik, který není z ČNB, a my to opravdu nebudeme komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: Nicméně vaše propojení s politikou je silné. Když Zeman hledal v roce 2013 respektovaného premiéra pro svou vládu jmenovanou bez ohledu na parlament, jmenoval právě vás, poté vás jmenoval do bankovní rady ČNB a nakonec i do jejího čela. Vy jste se zase nechal slyšet, že v prezidentských volbách budete volit Miloše Zemana. Nemáte pocit, že emisní banku, tedy expertní nepolitickou instituci zatahujete až příliš do politiky?

RUSNOK: První korekce: sloužím druhý mandát, už nemohu být znovu jmenován, takže se už nemohu nikomu „zavděčit“, ani panu Zemanovi, ani panu Drahošovi. Jsem v tomto zcela svobodný. A ten zbytek bych nerad komentoval, je na to teď příliš citlivá doba. Jsem přesvědčen, že výsledek voleb nijak nesníží kvalitu naší instituce, ať dopadnou jakkoli.

LIDOVÉ NOVINY: Takže větu „Budu volit Miloše Zemana“ tentokrát nevyslovíte?

Měnovou politiku dnes už neřídíme kurzem, jako to bylo do dubna loňského roku, ale teď ji skutečně ovlivňujeme pomocí úrokových sazeb. Kurz je jen pomocný vedlejší indikátor, který ale bedlivě sledujeme.

RUSNOK: Nezlobte se, nechci to více komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: Od února začnete ve svých prognózách představovat výhledy, jak se bude vyvíjet koruna. Můžete říci, kde vidíte korunu na konci letošního roku a jak se bude podle vás vyvíjet?

RUSNOK: Můžu zatím jen říct, že nás současný vývoj kurzu nijak neznervózňuje. Námi očekávanou trajektorii skutečně ukážeme až v únoru společně s prognózou. Chci ale zdůraznit, že měnovou politiku dnes už neřídíme kurzem, jako to bylo do dubna loňského roku, ale teď ji skutečně ovlivňujeme pomocí úrokových sazeb. Kurz je jen pomocný vedlejší indikátor, který ale bedlivě sledujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Už loni jste před prosincovým zasedáním prohlásil, že je šance 50:50, že se úrokové sazby zvednou v prosinci nebo pak na zasedání v únoru. Je vůbec nějaká šance, že by se 1. února, sazby nezvedly? Co by se muselo stát, aby se to nestalo?

RUSNOK: Před zasedáním bankovní rady se může stát cokoliv. Je ale pravda, že je velmi slušná pravděpodobnost, že sazby vzrostou, protože vše se vyvíjí v souladu s naší prognózou. Jsou tu ale drobné odchylky. Například jádrová inflace za prosinec je o 0,3 procentního bodu nižší, než jsme čekali, ale jinak je celková inflace nižší jen o 0,1 procentního bodu.

Ukazuje se, že v ekonomice nejsou žádné enormní inflační tlaky, a proto jsme blízko našemu inflačnímu cíli kolem dvou procent. Zpřísňovat měnové podmínky musíme rozumně, a to i s ohledem na vývoj kurzu koruny, ale i s tím, co se děje kolem nás. Dnes nás obklopuje extrémně uvolněná měnová politika eurozóny a dalších zemí a to musíme brát také v úvahu.

Ukazuje se, že v ekonomice nejsou žádné enormní inflační tlaky, a proto jsme blízko našemu inflačnímu cíli kolem dvou procent. Zpřísňovat měnové podmínky musíme rozumně, a to i s ohledem na vývoj kurzu koruny, ale i s tím, co se děje kolem nás. Dnes nás obklopuje extrémně uvolněná měnová politika eurozóny a dalších zemí a to musíme brát také v úvahu.

LIDOVÉ NOVINY: A kdybyste to měl vysvětlit někomu, kdo neměl ani semestr ekonomie?

RUSNOK: Důvod, proč budeme nejspíše zvyšovat sazby, je, že ekonomika je rozjetá a v posledních čtvrtletích se ukazuje, že je nad svým potenciálním růstem. To znamená takový růst, kdy ještě nevznikají nerovnováhy. Náš potenciální růst je odhadem mezi třemi až 3,5 procenta. V posledních čtvrtletích ale rosteme meziročním tempem pět procent.

To vede k tlaku, který v Česku vidíme obzvlášť na trhu práce či u růstu cen nemovitostí. To běžně vede ke zvýšení úrokových sazeb, aby tyto tlaky polevily. To děláme i my. I když jsme loni sazby dvakrát zvýšili, jsou stále velmi nízké. Jsme tak na cestě k normalizaci sazeb.

LIDOVÉ NOVINY: To znamená?

RUSNOK: Za normál se považuje reálná úroková míra, tedy nominální úroková míra minus inflace, kolem jednoho procenta. Pokud máte dvouprocentní inflaci, potřebujete nominální sazby kolem tří procent. Tímto směrem jsme se pomalu vydali. Samozřejmě nesmíme přestřelit, protože jsme malá otevřená ekonomika a kolem nás jsou úrokové sazby nízké či záporné.

Kdybychom dramaticky zvýšili úrokové sazby a šlápli na brzdu, zásadním způsobem se zvětší rozdíl mezi našimi sazbami a úroky v okolních zemích. Tím bychom sem nalákali spoustu spekulativního kapitálu, který tu bude chtít krátkodobě vydělat. To ale nepotřebujeme.

Kdybychom dramaticky zvýšili úrokové sazby a šlápli na brzdu, zásadním způsobem se zvětší rozdíl mezi našimi sazbami a úroky v okolních zemích. Tím bychom sem nalákali spoustu spekulativního kapitálu, který tu bude chtít krátkodobě vydělat. To ale nepotřebujeme, protože netrpíme akutním nedostatkem kapitálu. Tyto okolnosti musíme brát v úvahu při rozhodování o zvýšení sazeb.

LIDOVÉ NOVINY: Tedy čeští střadatelé, kteří mají v bankách uložené peníze, jež jim dnes banky neúročí, by měli být rádi, že nemáme záporné sazby a mohou doufat v to, že naopak zvolna porostou?

RUSNOK: Přesně tak. Na druhé straně dlužníci musejí počítat s tím, že se jim budou prodražovat úvěry.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to, že když už centrální banka sazby zvedá, zdražují dnes úvěry, ale na spořicích účtech to není vidět? Podle některých ekonomů na to mohou mít vliv i dřívější intervence ČNB, kdy je v ekonomice obrovský přebytek peněz.

RUSNOK: Je to podobné jako na benzinové pumpě. Když rostou ceny ropy při stabilním kurzu, na pumpách se najednou zvedají ceny velmi rychle, třeba v průběhu jednoho týdne. Když ale cena ropy klesá, ceny na čerpacích stanicích reagují mnohem pomaleji. Namísto týdne to trvá třeba dva nebo tři týdny, protože obchodníci se snaží využít vyšší marže a jediné, co tento problém řeší, je konkurence.

Když mají banky možnost, zvýšení sazeb promítnou do úroků na úvěrech, ale u úroků na vkladech čekají do poslední chvíle. Navíc je tu skutečně přemíra likvidity.

Podobné je to i u bank. Když mají možnost, zvýšení sazeb promítnou do úroků na úvěrech, ale u úroků na vkladech čekají do poslední chvíle. Navíc je tu skutečně přemíra likvidity. Ta tu ale není kvůli intervencím. Ty žádnou přebytečnou likviditu nevytvořily, to s tím nesouvisí.

LIDOVÉ NOVINY: Zpátky k sazbám: už dříve jste řekl, že byste chtěl, aby se sazby dostaly v průběhu dvou let někam ke třem procentům. Dnes jsme na 0,5 procentního bodu. Je reálné zvýšit sazby tak rychle? Zvažujete, že byste je namísto tradičního 0,25 procentního bodu zvedli rovnou o 0,5 procentního bodu?

RUSNOK: Jen jsem říkal, že bychom se rádi ke třem procentům přiblížili. Jestli nám to ale vůbec umožní vývoj, je otázka. Celosvětově se ukazuje, že reálná úroková míra je asi jinde než jedno procento, s nímž počítáme v našich modelech. Nejspíše je reálně někde kolem nuly. Takže jde o náš cíl. Jestli se tam dostaneme za dva roky, či ne, nikdo neví.

Když to bude později, také se nic neděje. Letos ale budeme zvyšovat sazby minimálně dvakrát. Můžeme samozřejmě zvýšit sazby i vícekrát. Zvýšit je o 0,5 procentního bodu v jednom kroku však nevidím příliš reálné. Takto rychle se sazby zvedají jen v době urgentní potřeby. Tu teď nevidím.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB má tři sazby. Zatím zvyšovala jen dvě z nich: reposazbu (Centrální banka od soukromých ústavů stahuje přebytečnou likviditu a vydává jim směnky, jež pak vykupuje za cenu navýšenou o dohodnutý úrok – repo sazbu; pozn. red.) a lombardní sazbu (za niž si banky mohou půjčit u ČNB peníze proti zástavě cenných papírů).

Je ve hře i zvyšování depozitní sazby, která se nezvedala? (Takzvanou depozitní neboli diskontní sazbou úročí ČNB depozita, tedy přebytečnou likviditu, jež si u ní ukládají soukromé banky.) Právě její zvýšení by bylo ještě jasnějším signálem, že utahování měnové politiky pokračuje…

Celosvětově se ukazuje, že reálná úroková míra je asi jinde než jedno procento, s nímž počítáme v našich modelech. Nejspíše je reálně někde kolem nuly.

RUSNOK: Před krizí nebyly na depozitních sazbách skoro žádné úložky. Většina byla právě na reposazbách. Rádi bychom se vrátili do doby, kdy klíčová byla reposazba. Dnes je reposazba 0,5 procenta a depozitní 0,05 procenta. Jako ideální vidíme, když je rozdíl jeden procentní bod. Při dalším zvedání sazeb se budeme snažit, aby platily tyto rozdíly. Při jejich zvyšování tak nejspíše depozitní sazbu opět nezvýšíme a poroste jen reposazba a lombardní sazba.

LIDOVÉ NOVINY: Nízké sazby a hromady peněz na účtech vedou lidi k nákupu nemovitostí. Důsledkem je obří nárůst cen nemovitostí hlavně v Praze a Brně, kdy se stále častěji hovoří o bublině. ČNB o tom také mluví. Co je podle vás příčinou?

RUSNOK: V Praze a dalších větších městech dochází k nafukování bubliny. Dnes tu vidíme extrémní cenový vývoj, který zejména v hlavním městě překročil nějakou míru, již by šlo brát vzhledem k vývoji příjmů a úrokových sazeb za přijatelnou. Nadhodnocení je hrozně těžké určit, protože je to v každé lokalitě jiné. Naši kolegové z výzkumu mluví ale asi o 10 až 15 procentech, jež jsou nad nějakou přijatelnou mírou.

Na kolik je to vliv levných peněz a jak moc je to ovlivněno samotnou nabídkou, neumím rozlišit. Zástupci realitní sféry tvrdí, že v Praze je spíše problém nabídky, kdy se údajně staví méně než například v době krize. Určitě jde i o vliv snadné dostupnosti peněz. Tam bych ale velmi rozlišoval, jestli jde o ty, kteří si pořizují vlastní bydlení, a ty, kteří si kupují byt jako podnikatelský projekt například na pronájem přes Airbnb. Domnívám se, že v Praze bude takto spekulativních nákupů hodně. Kolik jich přesně je, říct neumím.

LIDOVÉ NOVINY: Kde je přesně problém?

Zástupci realitní sféry tvrdí, že v Praze je spíše problém nabídky, kdy se údajně staví méně než například v době krize. Určitě jde i o vliv snadné dostupnosti peněz. Tam bych ale velmi rozlišoval, jestli jde o ty, kteří si pořizují vlastní bydlení, a ty, kteří si kupují byt jako podnikatelský projekt například na pronájem přes Airbnb.

RUSNOK: Hlídáme stabilitu bank a celé finanční sféry. Banky poskytují úvěry. To je jejich hlavní byznys. Jsme zvláštní země i v tom, že 60 procent ze všech úvěrů lidem a firmám tvoří úvěry na bydlení. To je obrovská část trhu. Proto nám tolik záleží na tom, aby trh nevygradoval do situace, kdy by míra rizika, které na sebe banky berou, byla příliš velká.

Abychom to mohli regulovat, využíváme makro obezřetnostní indikátory, jež jsou v Evropě standardní, a někde jsou už dokonce i součástí platné legislativy. Sem patří například i LTV, tedy maximální výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Bankám říkáme: nedávejte 100- a 90procentní hypotéky. Rizikovost samozřejmě není jen v hodnotě nemovitosti, ale ve schopnosti úvěr splácet.

LIDOVÉ NOVINY: Cílem ČNB je uzákonit limity pro výši hypoték v závislosti na ceně nemovitosti i příjmech dlužníka. V minulém volebním období padl zákon pod stůl. Už máte nějakou dohodu s ministerstvem financí, nebo budete čekat na stabilní vládu s důvěrou?

RUSNOK: Čekat na stabilnější vládu nebudeme. Vláda tu je, plní své povinnosti v běžné správě země a je tu i parlament, který slibuje, že bude projednávat zákony. Takže my pošleme ve spolupráci s resortem financí novelu zákona o ČNB do parlamentu znovu, s již v minulém období dojednanými kompromisy. A to co nejdříve. S paní ministryní Alenou Schillerovou jsem už o tom hovořil.

Jsme zvláštní země i v tom, že 60 procent ze všech úvěrů lidem a firmám tvoří úvěry na bydlení. To je obrovská část trhu. Proto nám tolik záleží na tom, aby trh nevygradoval do situace, kdy by míra rizika, které na sebe banky berou, byla příliš velká.

Nemáme na co čekat. Jestli po nás chce zákon, že se máme starat o finanční stabilitu v této zemi, pak k tomu potřebujeme také adekvátní nástroje. Jestli nám je odmítne parlament dát, dobře. Poslance jsme ale upozornili, proč je potřebujeme a co se může stát, když je nebudeme mít…

LIDOVÉ NOVINY: Parlament se skoro vždy promění a často jsou tam lidé, kteří nejsou v této oblasti příliš kompetentní. Neprohráli jste svůj boj v minulém období právě špatnou komunikací?

RUSNOK: Asi jsme ji úplně dobře nezvládli. Na druhou stranu to bylo krátce před volbami, kdy se všichni bili do prsou, jak zajistí vlastnické bydlení pro všechny. Nabízí se silná analogie: v USA se také v jisté době říkalo, že bydlení je právo, a není možné, aby někdo nedostal hypotéku. Krize v posledních desetiletích vznikaly vždy v dobrých časech a ve spojení s financováním bydlení. Takže ano, musíme tu komunikaci zlepšit.

Nikomu nic nezakazujme. Bojujeme se silnými zájmovými vlivy zprostředkovatelů hypoték, které zajímá, že se prodává, a ne to, co bude. Těm je jedno, jestli člověk bude za pět let v exekuci. Banky se sice tváří odpovědně, musí prověřovat úvěruschopnost klienta, ale jsou pod obřím tlakem akcionářů, aby zvyšovaly svůj tržní podíl a dál slušně vydělávaly a prodávaly hypotéky. Žijeme v zemi, kde se glorifikuje vlastnické bydlení. To jinde v Evropě nenajdete. Mimochodem to také ochromuje pracovní mobilitu, kdy se lidé nejsou ochotní stěhovat za prací. To je ale jiná diskuse…

LIDOVÉ NOVINY: Ale vy přece politiky znáte, víte, jak uvažují, i to, že většina poslanců jsou úplní nováčci. Neměl byste jim to osobně mnohem více a lépe vysvětlovat?

Bojujeme se silnými zájmovými vlivy zprostředkovatelů hypoték, které zajímá, že se prodává, a ne to, co bude. Těm je jedno, jestli člověk bude za pět let v exekuci. Banky se sice tváří odpovědně, musí prověřovat úvěruschopnost klienta, ale jsou pod obřím tlakem akcionářů, aby zvyšovaly svůj tržní podíl a dál slušně vydělávaly a prodávaly hypotéky.

RUSNOK: Vysvětlovat to taky budeme. Náš druhý pokus si musíme odpracovat. Nejde z naší strany o žádný plezír. Takže ano, osobně půjdu do sněmovny, půjdu na rozpočtový výbor a budu vysvětlovat, o co jde. Pokud máme ze zákona vykonávat dozor nad finanční stabilitou, musíme k tomu mít patřičné nástroje. To jde teď obtížně.

Nelze se tvářit, že když úvěry na bydlení tvoří 60 procent trhu, je to jen okrajová záležitost. Pokud by lidé například nepříznivým vývojem na trhu práce přestali splácet hypotéky, bude to mít i národohospodářské dopady. Když se vám dostanou lidé ve větším měřítku do exekucí, budou i méně spotřebovávat a bude to vytvářet negativní spirálu v ekonomice.

LIDOVÉ NOVINY: Máte však dnes i jiné nástroje, jak kontrolovat banky, například požadavky na kapitál…

RUSNOK: Pokud nedostaneme nové pravomoci, budeme využívat tyto nástroje, jako je využíváme už dnes. Jestli zjistíme, jako se to stalo, že to v některých bankách utíká, vlítneme na ně a budeme po nich chtít vyšší kapitál a požadovat, aby se našimi doporučeními řídili. To děláme už teď, ale je to mnohem pracnější i méně efektivní, protože – lidově řečeno – toho zajíce honíme už pozdě.

Druhou věcí je, že sice můžeme došlápnout velmi dobře na banky, které regulujeme, ale hůře na zahraniční banky, jež tu působí ať už formou poboček, nebo které tu fungují přeshraničně. To totiž připadá na tamní dohled.

Jiří Rusnok (57)

  • Guvernérem České národní banky je od července 2016; v Bankovní radě ČNB zasedá od března 2014.
  • Vystudoval VŠE v Praze. Působil ve Státní plánovací komisi a po roce 1989 na různých dalších postech ve státní správě i v Českomoravské konfederaci odborových svazů.
  • Za vlád vedených sociální demokracií byl ministrem financí i ministrem průmyslu. V sociální demokracii, z níž později vystoupil, patřil spíše k zastáncům „méně rozhazovačné“ politiky.
  • Prezident Miloš Zeman ho jmenoval premiérem úřednické vlády (červen 2013 až leden 2014).
  • Byl také předsedou představenstva ING Penzijního fondu a prezidentem Asociace penzijních fondů.



Počet příspěvků: 2, poslední 29.1.2018 01:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.