Ekonomické eso se dohodlo na spolupráci s lidovci

Pavel Kysilka, bývalý šéf ČNB, se stane hlasem ekonomického programu KDU-ČSL a STAN. Bude v expertním týmu spolupracovat s Petrem Zahradníkem, Ivanem Pilipem či třeba s lidoveckým poslancem Jaroslavem Kaškou.

Eliška Nová 12.7.2017
Pavel Kysilka, bývalý šéf České spořitelny, který by měl předsedat dozorčím... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Kysilka, bývalý šéf České spořitelny, který by měl předsedat dozorčím... | foto: Foto Michal ŠulaMAFRA
Pavel Kysilka, bývalý šéf České spořitelny, který by měl předsedat dozorčím... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Mít něco v programu nestačí. Lidovci by o tom mohli vyprávět. Straně dlouhodobě chybí výrazná tvář, která by komunikovala hospodářská témata. KDU-ČSL se pak často stává, že jsou pod palbou otázek, jak se postaví k tomu či onomu, i když jde o jejich původní návrh. Teď chtějí křesťanští demokraté vytáhnout eso z rukávu. O jejich ekonomický program se bude zasazovat bývalý šéf ČNB Pavel Kysilka.

Koalici lidovců a Starostů se tak do svých služeb podařilo naverbovat významného odborníka. „Jejich uskupení mě oslovilo, zda bych s nimi byl připravený sdílet své zkušenosti a názory, a já jsem souhlasil,“ řekl LN Kysilka.

O služby ekonoma stál přitom v minulosti i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Kysilka byl za ministerstvo financí členem dozorčí rady České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

O služby ekonoma stál přitom v minulosti i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Kysilka byl za ministerstvo financí členem dozorčí rady České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Na členství ale rezignoval loni v listopadu. „Vzdal to, o žádné další spolupráci už jsme nejednali,“ řekl LN Babiš. „Lidovci si mohou blahopřát, je to výborný odborník,“ dodal šéf ANO.

Kysilka je součástí expertního ekonomického týmu volební koalice. Spolu s ním se na programu podílel další ekonom a poradce prezidenta Hospodářské komory Petr Zahradník, bývalý ministr financí a jeden ze zakladatelů Unie svobody Ivan Pilip i poslanec KDU-ČSL Jaroslav Klaška. Pro Kysilku ale plánuje koalice ještě větší úlohu. Mohl by být jejich kandidátem na ministra financí. „Nevylučuji to,“ řekl včera předseda STAN Petr Gazdík.

Za ministerstvo budoucnosti

O tom, že by koalici měly pomoci výrazné osobnosti z podnikatelské sféry, které dříve podporovaly jiné strany, mluvil Gazdík před nedávnem. „Pochopily, že stát řízený jako firma není řešení,“ zmínil, když mluvil o představení ekonomického programu.

Kudy se má Česko ubírat, nastínil před časem předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Na konferenci pořádané lidoveckým Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku přitom promlouval i Kysilka. V oblasti hospodářství chce koalice lidovců a Starostů sázet hlavně na digitalizaci a investice do vědy, výzkumu a inovací. Bělobrádek v rozhovoru pro LN v květnu nastínil, že budou usilovat o ministerstvo budoucnosti.

„Shodovali jsme se s odbory, že za oblast digitální agendy by měl být zodpovědný člen vlády. Zodpovědnost by měla být na úrovni ministra a daná kompetenčním zákonem. Klidně by to mohla být oblast vědy, výzkumu a digitalizace nebo informatiky. Dává smysl, aby to bylo spolu. Mělo by se to jmenovat ministerstvo budoucnosti,“ řekl Bělobrádek.

Ve svém ekonomickém programu navrhuje koalice také zrušení EET pro malé podnikatele, zjednodušení daňového systému či podporu infrastruktury.

I na konferenci pořádané v půlce června si Bělobrádek povzdechl, že pokud budeme reagovat jen na to, co se ve světě děje, neposuneme se vpřed. Pavel Kysilka dodal: „Naší výhodou je dnes levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla a sousedství s Německem. Tyto naše konkurenční výhody ale nepřežijí test digitální epochy a dnes probíhající repatriace zisků zpět do zahraničí bude vystřídána repatriací samotné výroby.“ Stát by měl podle něj investovat do vzdělání, mít nízkou míru regulace, kterou dnes trpí menší podniky, a střední třídu.

Ve svém ekonomickém programu navrhuje koalice také zrušení EET pro malé podnikatele, zjednodušení daňového systému či podporu infrastruktury. Chce také daňově zvýhodnit rodiny s dětmi. „Když se rodiče starají o děti, měli by také o něco méně přispívat do důchodového systému a potom z něho více čerpat, protože jejich hlavní výdajová stránka je ve prospěch té rodiny,“ vysvětlil Klaška.

Ekonom nad zlato

Na to, že hodit svoje teze na papír nestačí, si před nedávnem postěžoval i Lubomír Zaorálek. „Oni nám to voliči nečtou. A já to říkám stokrát. Čtěte nám ty programy, čtěte je, my vám je sepíšeme, letní, zimní, podzimní, ale oni nám je, přátelé, opravdu nečtou. Národ by se měl stát státem čtenářů, kteří k tomu přistupují zodpovědně, a my je k tomu povedeme,“ prohlásil Zaorálek. I u ČSSD je po ekonomech poptávka.

Důvodů, proč je jich v politice nedostatek, je podle odborníků hned několik. „Špičkoví ekonomové jsou dobře placení – ať už v nadnárodních firmách, či třeba v ČNB. Vstup do politiky je pro ně spíše charitou,“ řekl LN před časem Pavel Šaradín. Ekonom František Bostl uvedl, že ekonomie na rozdíl od politiky pracuje s přesnými čísly, zatímco politika si s nimi často populisticky hraje.

Pavel Kysilka (58)

  • Na konci 80. let byl vědeckým pracovníkem Ekonomického ústavu Československé akademie věd v týmu Josefa Zieleniece.

  • Dva roky působil jako zástupce viceguvernéra Státní banky československé, v letech 1993 až 1999 pak jako viceguvernér České národní banky, bezmála rok byl také pověřen vedením ČNB.

  • Mezi roky 1992 a 1993 měl na starost přípravu a řízení měnové odluky Česka a Slovenska a zavedení české koruny.

  • Na přelomu milénia začal pracovat pro Českou spořitelnu jako hlavní ekonom, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

  • Loni v dubnu se stal za ministerstvo financí členem dozorčí rady České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky, rezignoval loni v listopadu.