Egyptolog Bárta: Abúsír otvírá novou kapitolu archeologických objevů

Češi nalezli unikátní pohřebiště staroegyptské elity. „Přirovnal bych to ke klanu Kennedyů na vrcholu moci,“ říká vedoucí výzkumu.

Profesor Miroslav Bárta, ředitel koncese v Abúsíru, na obhlídce svého pracoviště. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Profesor Miroslav Bárta, ředitel koncese v Abúsíru, na obhlídce svého pracoviště. | foto: © ČEgÚ, Martin FrouzČeská pozice
Profesor Miroslav Bárta, ředitel koncese v Abúsíru, na obhlídce svého pracoviště. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Objev světového významu. A v okolí hrobky princezny Šeretnebti se dají čekat i další. Čeští egyptologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevili hrobový komplex vysokých hodnostářů egyptské Staré říše zahrnující dvůr egyptské princezny datovaný do doby kolem 2500 před naším letopočtem. „Tímto jedinečným objevem otevíráme novou kapitolu dějin pohřebiště v Abúsíru,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI o úspěchu českého týmu profesor Miroslav Bárta, vedoucí archeologické expedice v Abúsíru.

„Můžeme díky tomu nahlédnout do doby před 4500 lety a krok za krokem dokumentovat život a posmrtnou existenci několika historicky významných osobností z doby stavitelů pyramid,“ doplňuje profesor Bárta, jenž je veřejnosti známý i studiem civilizačních kolapsů.

ČESKÁ POZICE: Jde skutečně o natolik významný objev, i v kontextu ostatních a předchozích?

BÁRTA: Rozhodně ano. V oblasti nejvýznamnějších pohřebišť starověkého hlavního města Egypta, Bílých zdí, pracuje několik zahraničních expedic. V Sakkáře Němci, Britové, Poláci, Francouzi a Holanďané, v Abúsíru pak my. V minulých letech ke srovnatelnému objevu rozhodně nedošlo. A v rámci našeho ústavního „žebříčku“, jemuž vévodí objev pyramidového komplexu panovníka Ranefera – před 30 lety – nebo nedotčené hrobky kněze Iufaa, zhruba před 16 lety, nestojí tento objev nikterak níže.

ČESKÁ POZICE: Můžete trochu přiblížit lokalitu v Abúsíru?

V našem ústavním žebříčku, jemuž vévodí objev pyramidového komplexu panovníka Ranefera, nestojí tento objev nikterak nížeBÁRTA: Jižní Abúsír, místo, kde došlo k nejnovějším a zcela převratným objevům českých egyptologů, je lokalitou, kde výzkumy probíhají již dvě desetiletí. Za tu dobu zde byla odkryta desítka historicky velmi významných hrobových komplexů patřících nejvyšším hodnostářům takzvané Staré říše z doby 2700–2200 před Kristem, kteří zastávali nejvyšší státní funkce a úřady v tehdejším hlavním městě sjednoceného Egypta, které se nazývalo v českém překladu Bílé zdi.

ČESKÁ POZICE: Jak dlouho se zabýváte výzkumem této oblasti?

BÁRTA: Výzkumy tohoto komplexu začaly v roce 2003 a postupně přinášely stále zajímavější nálezy. V roce 2007 byla objevena krásně vyzdobená hrobka kněze a hodnostáře Neferínpua, jehož pohřební komora byla nevykradená a poskytla nám unikátní zdroj informací o tehdejší době, hmotné kultuře a staroegyptském náboženství. Tento rok byly postupně čištěny nejhlubší části pohřebiště, na jehož začátku stojí mastaba dalšího vysokého hodnostáře a kněze Wesernefera. Letošek pak přinesl nálezy zcela nových hrobek patřících staroegyptské smetánce v čele s princeznou. V rámci naší práce v uplynulých letech jde o jeden z nejvýznamnějších objevů minulých dvou desetiletí.

ČESKÁ POZICE: Jak objevený komplex vypadá?

BÁRTA: Celý, doposud málo probádaný komplex sestává z několika výborně dochovaných mastab, skalních hrobek a pozoruhodného dvora s pilíři, které nesou jméno a tituly staroegyptské princezny. Prostor dvora je členěn čtyřmi pilíři, které nesou nápis v zahloubeném reliéfu obsahujícím jméno a tituly majitelky: „Vlastní dcera krále, jím milovaná, ctěná před Velkým bohem, Šeretnebtej.“ Jde o princeznu, která bezesporu náležela do královské rodiny abúsírských panovníků, jejichž pyramidové komplexy se nacházejí v severní části české koncese.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou tam další hrobky?

BÁRTA: Východně od komplexu princezny Šeretnebti je vchod do dvou dalších skalních hrobek, z nichž ta nejvýznamnější patřila staroegyptskému hodnostáři jménem Nefer a jeho manželce Hathorneferet. Průčelí vchodu do těchto hrobek lemují celkem čtyři vápencové bloky obsahující vázané sochy s mužskými a ženskými postavami. Jejich identita a vztah k jednotlivým hrobkám je zatím neznámá. Jejich identita je předmětem dalšího archeologického a historického zkoumání.

ČESKÁ POZICE: Co zatím víte o Neferově hrobce?

BÁRTA: Samotná Neferova skalní hrobka sestává z impozantní skalní kaple dlouhé přibližně 16 metrů, která je zcela vytesána ve skále. V těsné blízkosti vchodu, již uvnitř kaple, se nám podařilo objevit zazděnou místnost obsahující celkem čtyři sochy Nefera. Dva exempláře představují Nefera vstoje jako mladého agilního úředníka. Jedna socha ho zachycuje v pozici sedícího písaře s rozvinutým papyrovým svitkem. Poslední plastika zachycuje Nefera v láskyplném objetí s jeho manželkou. Tyto sochy měly za cíl zajistit zesnulému majiteli hrobky fyzickou identitu i po smrti a představovaly nezbytný předpoklad pro spokojený život na Onom světě.

ČESKÁ POZICE: Překvapilo vás něco?

BÁRTA: Velkým překvapením byla i vlastní kaple. Její západní stěna obsahovala původně tři stély, takzvané nepravé dveře, které představovaly jakousi mýtickou bránu oddělující svět živých a svět mrtvých, jíž zesnulý vstupoval na tento svět a zase se jí vracel zpět. Z těchto stél se dochovala jedna, patřící hodnostáři a knězi Neferovi. Tyto dveře jsou překrásně zdobeny hieroglyfickými nápisy obsahujícími jméno Nefera a jeho manželky Hathorneferet. Hlavní část nápisů však tvoří seznamy jeho funkcí u dvora a v zádušních chrámech staroegyptských panovníků.

Výzkum není zdaleka u konce a vyžádá si ještě nemalé investice v řádu několika let. Podle mého odhadu a dostupných informací poskytnutých dosavadním výzkumem máme co do činění s komplexem jedné rodiny čítajícím hrobky a mnohé památky nejméně desítky vynikajících osobností své doby. Přirovnal bych to například ke klanu Kennedyů na vrcholu své moci – když nepočítáme JFK jako prezidenta (úsměv).

ČESKÁ POZICE: Jde skutečně o natolik cenné nálezy, jak tvrdila světová média?

BÁRTA: Tentokrát mají světová média pravdu. Soubor těchto památek má unikátní hodnotu, a to již nyní, přestože výzkum není zdaleka dokončen. Čeká nás zejména dlouhý proces dokumentace jednotlivých pohřebních šachet, jichž jsou téměř dvě desítky. A pak ještě výzkum celé vstupní části tohoto komplexu, který si vyžádá nemalé časové, intelektuální a finanční investice.

Navzdory tomu je však již nyní možné konstatovat, že byly objeveny archeologicky, uměnovědně a historicky unikátní prameny, které přinášejí zcela nové informace o době stavitelů pyramid, tehdejších lidských osudech, kultuře, umění, náboženských představách, fungování státní administrativy i detailech procesu, jenž nakonec vedl k zániku slavné doby stavitelů pyramid.

ČESKÁ POZICE: Jací vědci se účastní vašich expedic?

BÁRTA: Našich výzkumů se účastní několik desítek odborníků z různých oblastí společenskovědních, přírodovědných i technických disciplín. Mezi ně patří zejména archeologie, egyptologie, lingvistika, filologie, religionistika, geofyzika, dálkový průzkum země, geoinformatika, geologie, archeobotanika a archeozoologie, antropologie a mnohé další. Z jejich dílčích výsledků pak skládáme unikátní mozaiku komplexní společnosti, staroegyptské civilizace, toho, jak vznikala, dosáhla vrcholu a vyrovnávala se s hlubokou společenskou krizí.

ČESKÁ POZICE: Ve vědě je moderní mluvit o „interdisciplinaritě“, ale čeští egyptologové ji opravdu naplňují...

BÁRTA: Snažíme se samozřejmě i o širší pohled na staroegyptskou civilizaci jako takovou. Jen v posledních letech se můžeme pochlubit teorií rekonstruující mechanismus změny klimatu v době 3. tisíciletí před Kristem na základě zejména sedimentologických, archeobotanických a entomologických nálezů nebo vydáním prvního detailního satelitního atlasu pyramidových polí. Dnešní egyptologie je podle mne – a myslím, že jsme do dokázali zejména v naší publikaci o kolapsech komplexních systémů, která je i dnes, po roce od svého vydání, nejprodávanější publikací nakladatelství Academia – strategickou disciplínou, která pomáhá rozkrývat anatomii a mechanismy fungování komplexních civilizací v minulosti této planety.

ČESKÁ POZICE: Jak vidíte budoucnost vaší práce na této archeologické koncesi?

BÁRTA: Česká expedice v Abúsíru představuje největší vědeckou expedici této země v zahraničí. Egyptologie jako taková je však formálně součástí společenských věd, které jsou v dnešní době značně diskreditované a znevýhodňované. Takže se potýkáme, stejně jako ostatně většina vědeckých institucí, projektů i společnosti jako takové, s velkými finančními škrty, jež mohou mít dlouhodobě značně negativní vliv na kvalitu a rozsah naší práce do budoucna.

ČESKÁ POZICE: Máte obavy, co bude dál?

BÁRTA: V součinnosti s naší mateřskou institucí, Filozofickou fakultou a Univerzitou Karlovou se snažíme svízelnou situaci řešit, ale je to běh na dlouhou trať. Nutně proto vystupuje do popředí velkorysost některých českých firem (INSET, Jíša Rent-car, MIBCON), kterým egyptologie coby významný společenskovědní obor není lhostejná. Udržení vysoké mezinárodní úrovně české egyptologie, jak ji vybudovali naši starší kolegové, je náš nejvýznamnější úkol v nadcházejících měsících.



Počet příspěvků: 3, poslední 5.11.2012 09:15 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.