Dvoudenní volby umožňují machinace s hlasy

„Český volební systém poškozuje strany, které těsně překročí pětiprocentní uzavírací klauzuli, a zároveň mají podporu rovnoměrně rozmělněnou po celém území Česka. Systém by měl fungovat poměrněji, aby každý dostal, co mu náleží,“ říká v rozhovoru Marek Antoš, expert na volební právo.

Marek Antoš, expert na volební právo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Marek Antoš, expert na volební právo. | foto: Foto Michal RůžičkaMAFRA
Marek Antoš, expert na volební právo.

Marek Antoš, expert na volební právo, v rozhovoru mimo jiné říká: „Naše dvoudenní volby jsou ve světě prakticky unikátní, je to úplně zbytečné a vzbuzuje otazníky, co se děje v noci z pátku na sobotu ve volebních místnostech. A to především v obcích, kde má starosta ,pod palcem‘ některé členy volební komise, zapisovatele, ředitele školy, kde se často volební místnosti nacházejí, a i třeba obecní policisty, kteří volební místnosti hlídají. Aniž bych tedy chtěl říct, že ty problémy jsou masové, v komunálních volbách je riziko zneužití poměrně velké.“

LIDOVÉ NOVINY: Poslanci projednávají zákon, který by měl stanovit finanční stropy pro volební kampaně, ve sněmovních volbách na 90 milionů. Považujete to za dobrý nápad?

ANTOŠ: Je to lákavá myšlenka, ale pochybuji o efektu stropů. Je příliš snadné a lákavé je všelijak obcházet a zákon může logicky regulovat jen výdaje samotné strany, mnohem hůř se ale omezují kampaně na její podporu od třetích osob. Navíc vznikají pochybnosti o ústavnosti finančních stropů.

Je špatně, aby politické strany utrácely stovky milionů za billboardy jako třeba ČSSD v roce 2010 a sháněly peníze všude možně. Stropy ale tento problém nemohou vyřešit a naopak vytvoří problémy nové.

V USA je to chápáno jako protiústavní omezení svobody projevu, v Evropě je to obvykle i přes určité kontroverze ústavními soudy akceptováno. Stropy totiž mohou omezovat nové strany, které při vstupu na politické kolbiště musejí investovat více peněz, aby se dostaly do povědomí voličů.

Chápu tedy argumentaci, že je špatně, aby politické strany utrácely stovky milionů za billboardy jako třeba ČSSD v roce 2010 a sháněly peníze všude možně. Stropy ale tento problém nemohou vyřešit a naopak vytvoří problémy nové– po každých volbách se bude zpochybňovat, zda účtenky sedí a zda billboard stál tolik, co měl. Spíše bych se zasazoval o větší transparentnost volebního klání, aby se voliči už před volbami mohli podívat, jak financování kampaně probíhá, než stanovit pevnou částku, kolik maximálně lze za kampaň utratit.

LIDOVÉ NOVINY: Pokus o regulaci v první přímé volbě prezidenta v roce 2013 dopadl fiaskem, zákon masivně porušoval i vítěz voleb Miloš Zeman...

ANTOŠ: To je pravda. Navržená novela se z toho snaží poučit tím, že zavádí lepší kontrolní mechanismus v podobě specializovaného úřadu. Jde o určité zlepšení oproti prezidentské volbě, kde dodržování stropu kontroloval v podstatě bezmocný senátní výbor, ale podle mě je špatný samotný princip.

LIDOVÉ NOVINY: Aktuálně poslanci projednávají také omezení darů politickým stranám a hnutím. Maximálně by od jedné osoby mohly dostat tři miliony korun ročně. Je to krok správným směrem?

ANTOŠ: I k tomuto jsem skeptický. Pokud někdo bude chtít stranu prostřednictvím peněz ovlivňovat, cestu si vždy najde – nic mu například nebrání dary účelově rozložit na více firem. Zákon také vůbec neřeší otázku úvěrů, které přitom mají stejný korupční potenciál jako dary.

Pokud je cílem zamezit, aby velcí dárci ovlivňovali politiku stran, pak se to nemůže podařit pomocí právní regulace. Půjde leda apelovat na morálku jednotlivých stran a sponzorů a upozorňovat, pokud někdo bude své dary účelově rozkládat.

Jinými slovy, pokud je cílem zamezit, aby velcí dárci ovlivňovali politiku stran, pak se to nemůže podařit pomocí právní regulace. Půjde leda apelovat na morálku jednotlivých stran a sponzorů a upozorňovat, pokud někdo bude své dary účelově rozkládat.

LIDOVÉ NOVINY: Obě novely směřují k financování stran. Vyžaduje tato oblast čtvrtstoletí po změně režimu zásadní regulaci?

ANTOŠ: Za největší problém fungování českého politického systému považuji stav politických stran. Jsou velmi malé a nemají dost členů, aby mohly plnit svou společenskou funkci. To je problém, protože přivedením pár černých duší lze poměrně snadno získat ve straně pozici.Ale hlavně, malé množství členů nevygeneruje dostatek peněz, a tím pádem jsou strany závislé na velkých dárcích a státních příspěvcích.

LIDOVÉ NOVINY: Lze to nějak řešit?

Nabízí se inspirace z Německa, kde funguje systém, který stranám dává peníze podle míry jejich „zakořenění“ ve společnosti. Jednak je tam vazba na počet mandátů v zastupitelských sborech, jednak stát přidává peníze k prostředkům vybraným od dárců. Strana sice může přijmout velký dar, ale stát k němu „přihodí“ jen malou částku. A naopak několik tisíc malých darů stát v podstatě zdvojnásobí, což je pro strany motivační hledat primárně dárce z řad občanů a menších firem.

Ten systém je velmi propracovaný a vznikl na základě velkých skandálů s financováním politických stran a pokynů německého ústavního soudu. Máme možnost poučit se od sousedů, ale tímto směrem bohužel žádné návrhy nejdou a základní mechanismus financování stran zůstává stále stejně špatný.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, v současné době je zakázána televizní reklama na politické strany, přitom například v USA je to standardní způsob agitace. Není čas to změnit?

Za největší problém fungování českého politického systému považuji stav politických stran. Jsou velmi malé a nemají dost členů, aby mohly plnit svou společenskou funkci. To je problém, protože přivedením pár černých duší lze poměrně snadno získat ve straně pozici.

ANTOŠ: Významným argumentem pro tento zákaz bývala skutečnost, že kmitočty pro televizní vysílání představují vzácný statek, který přirozeně omezuje konkurenci mezi provozovateli televizního vysílání. Pokud by televizní stanice mohly vysílat politickou reklamu, mohlo by to narušit rovnost stran v politické soutěži a výrazně by posílal vliv vlastníků televizních stanic.

Jenže po digitalizaci už tento fyzikální argument neplatí. A nevím, jestli pro to lze najít jakýkoli jiný argument. Pokud ne, pak by šlo o protiústavní omezení svobody projevu stran, které by v televizi kampaň chtěly vést. Takové by se jistě našly, zejména ty, jejichž voliči moc nepoužívají internet a nečtou noviny, zato sledují televizi a současný stav je tedy poškozuje.

Jako ústavní právník tedy potřebuji vidět racionální zdůvodnění zákazu, ale zároveň nejsem fanouškem politické agitace v televizi. Jednak více směřuje k negativní kampani, což je dobře vidět v USA, jednak je reklamní prostor v televizi mnohem dražší než jinde, což by strany nutilo hledat další zdroje financování.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že volby v Česku odpovídají západním demokratickým standardům?

ANTOŠ: To určitě ano. Z výzkumů mapujících důvěru ve volby po celém světě vyplývá, že v Česku se výsledkům voleb věří a nedochází k zásadním pochybením. Určité nešvary ale existují a je velký problém, že neexistují nástroje k efektivnímu vynucování pravidel o průběhu voleb. Jedinou možností je zrušení voleb soudem, což je ale nesmírně silný zásah do demokratického procesu, a proto se to soudy zdráhají činit až na úplné „prasárny“.

Z výzkumů mapujících důvěru ve volby po celém světě vyplývá, že v Česku se výsledkům voleb věří a nedochází k zásadním pochybením. Určité nešvary ale existují a je velký problém, že neexistují nástroje k efektivnímu vynucování pravidel o průběhu voleb.

Racionální přístup tedy bohužel je, že žádná sankce prakticky nehrozí, a proto se vyplatí porušovat pravidla. Proto si myslím, že by bylo namístě zřídit orgán, který by řešil stížnosti na neférovou kampaň už v jejím průběhu a měl by v ruce i určité nástroje. Smysl by dávaly například pokuty za přestupky a správní delikty nebo předběžná opatření přikazující ukončit určité chování v kampani.

LIDOVÉ NOVINY: V první den první přímé volby prezidenta byl v deníku Blesk zveřejněn velký inzerát, který dehonestoval Karla Schwarzenberga. Soud přesto neusoudil, že mohl ovlivnit výsledek voleb. Je představitelné, aby soud zrušil celostátní volby?

ANTOŠ: Nejvyšší správní soud rozhodl, že sice byl závažně porušen volební zákon, ale rozdíl mezi oběma kandidáty byl tak velký, že není pravděpodobné, že by bez tohoto inzerátu volby dopadly odlišně. Mně to přijde přesvědčivé. A dovedu si představit, že kdyby rozdíl v počtu hlasů nebyl deset procent, ale třeba půl procenta jako teď v Rakousku, soud by mohl kvůli zásadnímu pochybení zrušit i celostátní volby. Na druhou stranu je pravda, že psychologická bariéra na straně soudu je značná. Aby nikým nevolení soudci zpochybnili vůli pěti milionů voličů, to už chce odvahu...

LIDOVÉ NOVINY: Už na podzim se budou konat krajské a senátní volby. Není u těch krajských problém, že jsou často „referendem“ o aktuálních celostátních tématech?

Psychologická bariéra na straně soudu je značná. Aby nikým nevolení soudci zpochybnili vůli pěti milionů voličů, to už chce odvahu...

ANTOŠ: Jsou to tradiční volby druhého řádu, takže voliči je nevnímají tak důležité, a proto se nebojí volit méně vyzkoušené strany. A je proto logické, že se do nich promítá celostátní politika, je to příležitost voličů vyjádřit se v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny vyjádřit k politice vlády.

Dalo by se ale pracovat s termínem, do zastupitelstev krajů a obcí by se mohlo volit současně. To by umožnilo více akcentovat lokální témata. Obecně je volebních termínů příliš mnoho, synchronizují se jen senátní volby s krajskými nebo obecními. Vede to k permanentní volební kampani a oslabuje to disciplínu voličů, což má negativní vliv na volební účast.

LIDOVÉ NOVINY: Na komunální úrovni se někdy objevuje kupování voličů. Volby v několika obcích kvůli tomu byly zrušeny, v severočeské Krupce dokonce opakovaně. Lze s tím něco dělat?

ANTOŠ: Obecně považuji komunální volby za nejrizikovější. Za prvé proto, že se volební systém sice tváří, že volič může volit jednotlivé osoby a sestavit si svůj „dream team“ napříč kandidátkami, ale to funguje leda na malých vesnicích. Jinak totiž volič reálně jen odevzdává kus svého hlasu určité straně, na jejíž kandidátní listině zakřížkovaná osoba kandiduje.

Na malé obci by si člověk své sousedy asi nekoupil, aby se stal starostou. Jen zlomek z těchto machinací přitom vidíme, jen máloco se totiž dostane před soudy.

Ve větších obcích dokonce nefunguje ani negativní volba. Ukázalo se to na Praze 5, kde voliči ODS masově křížkovali všechny osoby pod tehdejším starostou Jančíkem, ale ten byl kvůli skrytému fungování volebního systému i přesto zvolen. To je úplně špatně.

Druhý problém se týká především malých měst, kde není úplně složité ovlivnit výsledek voleb pomocí kupování voličů jako v Krupce. Tyto obce už jsou relativně velké, takže dává ekonomický smysl neférovým způsobem obsadit radnici a současně v nich už nefungují bezprostřední osobní vazby, takže se lidé nestydí nechat se koupit. Na malé obci by si člověk své sousedy asi nekoupil, aby se stal starostou. (úsměv) Jen zlomek z těchto machinací přitom vidíme, jen máloco se totiž dostane před soudy.

Tomáš Lebeda s kolegy z olomoucké katedry politologie zkoumá atypické chování voličů, tedy když v podobných okrscích dopadnou volby úplně jinak, a snaží se rozdíly vysvětlovat. Jeden z předběžných závěrů výzkumu je, že velmi negativní efekt mají dvoudenní volby. To u nás bylo zavedeno v roce 1971, když se KSČ bála, že v reakci na normalizaci klesne volební účast. Dvoudenní volby dávaly režimu možnost absentéry dostat k urnám alespoň druhý den.

Co se týče prezidentské volby, pokud nedojde ke změně právní úpravy, pravděpodobně nás čeká podobný chaos a rozdělení společnosti jako při první prezidentské volbě. Za největší problém považuji podmínky navrhování kandidátů.

Ponechali jsme si to jako tradici, přitom je to ve světě prakticky unikátní, úplně zbytečné a vzbuzuje to otazníky, co se děje v noci z pátku na sobotu ve volebních místnostech. A to především v obcích, kde má starosta „pod palcem“ některé členy volební komise, zapisovatele, ředitele školy, kde se často volební místnosti nacházejí, a i třeba obecní policisty, kteří volební místnosti hlídají. Aniž bych tedy chtěl říct, že ty problémy jsou masové, v komunálních volbách je riziko zneužití poměrně velké.

LIDOVÉ NOVINY: Na přelomu let 2017 a 2018 nás čekají v relativně rychlém sledu nejprve volby do Poslanecké sněmovny a poté volby prezidenta republiky. Co lze čekat?

ANTOŠ: Co se týče prezidentské volby, pokud nedojde ke změně právní úpravy, pravděpodobně nás čeká podobný chaos a rozdělení společnosti jako při první prezidentské volbě. Za největší problém považuji podmínky navrhování kandidátů. Díky Nejvyššímu správnímu soudu už je sice jasné, jak počítat procenta při vyřazování neplatných podpisů, ale určitě se bude opakovat problém, že ministerstvo vnitra vůbec nekontroluje, zda lidé archy opravdu podepsali. Kontroluje se jen soulad údajů s centrálními registry.

Navrhoval bych takzvaný systém alternativní volby, který původně pochází z Austrálie a pro volbu hlavy státu se používá v Irsku. Lidé v něm místo hlasování pro jediného kandidáta všechny kandidáty seřadí podle svých preferencí a volby jsou tím pádem rozhodnuty v jediném kole.

A to znamená, že mnohdy jsou i „pravé“ podpisy vyřazeny, protože lidé si spletli trvalý pobyt s bydlištěm. Pro kandidáta je vlastně nejracionálnější, kdyby podpisy zfalšoval kompletně, třeba si vypsal jména z obchodního rejstříku. To nemá znít jako návod, to je upozornění na zásadní chybu systému. Kdo poctivě sbírá podpisy na ulicích, může dopadnout mnohem hůře než kandidát, který si vše opsal z internetu. A nepodceňoval bych, že někteří kandidáti už to teď takto sbírají... (úsměv) Parlament by na to měl zareagovat a zákon změnit.

LIDOVÉ NOVINY: Objevil se návrh, že by to mohlo být po rakouském vzoru šest nebo osm tisíc úředně ověřených podpisů.

ANTOŠ: To by problém vyřešilo, ale znamenalo by to zásah do ústavy, která přímo obsahuje požadavek na 50 tisíc podpisů. Pouhý zákon by nemohl stanovit, že stačí několik tisíc podpisů, ale ověřených.

LIDOVÉ NOVINY: Máme-li přímou volbu prezidenta, nedávalo by smysl zakotvit také možnost jeho odvolání na základě lidové iniciativy?

ANTOŠ: To není šťastná cesta, aby někdo neustále sbíral podpisy pro odvolání prezidenta. Vedlo by to k další polarizaci společnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud současný systém příliš polarizuje společnost, co byste navrhoval?

ANTOŠ: Takzvaný systém alternativní volby, který původně pochází z Austrálie a pro volbu hlavy státu se používá v Irsku. Lidé v něm místo hlasování pro jediného kandidáta všechny kandidáty seřadí podle svých preferencí a volby jsou tím pádem rozhodnuty v jediném kole. Celkově to přispívá k výběru kandidáta přijatelného pro nejvíce voličů, což by bylo plus, protože prezident má v českém ústavním systému především reprezentační roli.

LIDOVÉ NOVINY: Ve volbách do Poslanecké sněmovny se často diskutuje o možných změnách volebního systému, který je údajně nespravedlivý a generuje slabé vlády. To se ale ve volbách v letech 2010 a 2013 nepotvrdilo, ne?

Negativní efekty se v posledních dvou volbách projevily méně než v roce 2006, ale ten systém je stále stejně špatný. Vyčítám mu několik věcí. Za prvé se nechová férově k voličům v různých krajích.

ANTOŠ: Je pravda, že se negativní efekty v posledních dvou volbách projevily méně než v roce 2006, ale ten systém je stále stejně špatný. (úsměv) Vyčítám mu několik věcí. Za prvé se nechová férově k voličům v různých krajích. Pokud se volič v Karlovarském nebo Libereckém kraji chce chovat racionálně, nemůže s klidným srdcem volit stranu, která má v preferencích méně než deset procent, protože na rozdíl od větších krajů tam taková strana nemá velkou šanci na mandát. A z výsledků voleb vyplývá, že voliči tak skutečně uvažují, protože v těchto krajích lidé volí malé strany mnohem méně než ve zbytku republiky. Tohle prostě není fér.

Současný systém zároveň dává velký prostor náhodě. V roce 2006 od sebe oba „stovkové“ bloky odlišovalo dvě stě tisíc hlasů, ale bylo by stačilo pár set hlasů v Jihočeském kraji, aby „menší“ stovka měla většinu. Je to příklad ukazující, že přestože je odevzdáno pět milionů hlasů, o výsledku rozhoduje několik hlasů kdesi.

Třetí rovina je, že systém poškozuje strany, které těsně překročí pětiprocentní uzavírací klauzuli, a zároveň mají podporu rovnoměrně rozmělněnou po celém území České republiky. V posledních dvou volbách se žádná taková strana nevyskytla, proto se negativní důsledky volebního systému neprojevily v takové míře jako v roce 2006, ale to je jen shoda okolností.

Irituje mě pravidlo uzavíracích klauzulí pro koalice. Úplně z toho čiší účelovost zavedení v době opoziční smlouvy proti tehdejší Čtyřkoalici. Navíc to neumožňuje vytvářet transparentní koalice menších stran

Český volební systém by měl fungovat poměrněji, aby každý dostal, co mu náleží, když už přímo naše ústava jako jedna z mála v Evropě zakotvuje poměrný volební systém.

LIDOVÉ NOVINY: Má smysl celostátní uzavírací klauzule?

ANTOŠ: Určitě ano, protože bez ní by mohla uspět i regionální uskupení, k proniknutí do sněmovny by stačilo jen pár procent v jednom kraji. To by se mohlo podařit řadě stran a taková fragmentace sněmovny by byla naprosto nežádoucí. Například senátor Ivo Valenta je velmi populární na Uherskohradišťsku a jistě by dokázal s nějakou stranou získat pár poslaneckých křesel za Zlínský kraj.

Irituje mě ale pravidlo uzavíracích klauzulí pro koalice (dvě strany v koalici musí překonat desetiprocentní práh, tři 15procentní, čtyři a více 20procentní – pozn. red.). Úplně z toho čiší účelovost zavedení v době opoziční smlouvy proti tehdejší Čtyřkoalici. Navíc to neumožňuje vytvářet transparentní koalice menších stran, takže se to obchází pomocí toho, že lidé z různých stran kandidují na jedné kandidátce.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku stále volíme jako před mnoha desítkami let, neexistuje možnost internetového a dokonce ani korespondenčního hlasování. Bylo by to namístě změnit?

V Estonsku lze po internetu volit už asi deset let a funguje jim to velmi pěkně, ale ke zvýšení volební účasti to bohužel nevedlo

ANTOŠ: Je dobře, že se o tom diskutuje. Internetové volby se nabízejí jako jedno z řešení problému, že ve všech demokratických zemích v uplynulých 30 letech klesala volební účast. Je ale třeba říct, že v Estonsku lze po internetu volit už asi deset let a funguje jim to velmi pěkně, ale ke zvýšení volební účasti to bohužel nevedlo.

Internetové volby jsou každopádně až poslední krok na dlouhé cestě. A my nejsme v elektronizaci veřejné správy nyní ani tam, kde byli Estonci v roce 2000, kdy začali o internetových volbách poprvé vážně uvažovat. Nutnou podmínkou jsou rozšířené občanské průkazy s elektronickým čipem, o které si dnes sice lze zažádat, ale vzhledem k praktické nevyužitelnosti čipu to skoro nikdo nedělá.

Nemáme ani centralizovaný registr voličů, takže pokud chcete volit mimo trvalé bydliště, musíte si vyřídit voličský průkaz. Je o to překvapivě velký zájem, v prezidentské volbě jich bylo vydáno asi sto tisíc. A dalších několik procent lidí by jistě volit chtělo, ale odradila je tato administrativní překážka. Spíše než na snění o elektronických volbách bych se proto soustředil na elektronizaci administrativního zázemí voleb.

LIDOVÉ NOVINY: A korespondenční hlasování?

ANTOŠ: To se dá zavést snáze, řada zemí to umožňuje. Omezil bych to ale jen na občany žijící v zahraničí nebo na lidi hospitalizované v nemocnici a podobně. Pokud bychom to umožnili všem, neuvěřitelně by to usnadnilo nekalé praktiky, jako je kupování hlasů. Už by nebylo třeba svážet voliče mikrobusy do volebních místností a navíc by nikdo neměl šanci se o nakupování dozvědět.

Marek Antoš (36)

  • Odborník na ústavní právo, vyučuje ho na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
  • Zabývá se především volebním právem.
  • Kromě práv vystudoval i politologii na Fakultě sociálních věd UK.
  • Vedle své akademické kariéry je internetovým podnikatelem, ředitelem firmy Internet Info, která provozuje weby Lupa.cz či Měšec.cz. Působí také v oborových sdruženích SPIR a CZ. NIC.

Počet příspěvků: 2, poslední 1.7.2016 01:22 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.