Dva miliony Čechů si kvůli robotům budou muset hledat novou práci

Věštby, kolik lidí přijde kvůli umělé inteligenci, robotizaci a automatizaci o práci, nás bombardují několik let. Ekonom David Marek vzal se svými kolegy ekonomický model z roku 2013 a přepočítal jej pro dnešní českou ekonomiku.

Jan Klesla 14.4.2018
Robotizace ve službách (ilustrace). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robotizace ve službách (ilustrace). | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Robotizace ve službách (ilustrace).

Obyčejná kancelář ve velké firmě, práce je v plném proudu. Na stolech tiše předou počítače, na monitorech problikávají programy, neozývá se ale žádné klapání klávesnic, nikdo nemluví, na židlích nikdo nesedí. V místnosti není jediný živý člověk, usilovně v ní pracují neviditelní roboti. Přesněji řečeno programy, které nahradily běžnou úředničinu, jako je hledání informací na internetu, kopírování tabulek a přeposílání e-mailem. Nejde o žádnou utopii, ale o skutečný pohled do české společnosti v roce 2018.

Podobně, jako když u továrního pásu nahradily lidské ruce ty mechanické, když se na místo člověka u stroje postavil jiný stroj, si za stůl sedl chytrý počítačový program. Stejně jako roboti nahradili úmorně se opakující sestavování dílů, děrování, skládání, pájení, několik stejných pohybů rukou u výrobní linky, nahradil v podstatě jednoduchou, mechanickou práci, kterou tráví hodiny života zástupy lidí v kancelářích.

Nejvíce ve službách

Věštby, kolik lidí přijde kvůli robotům o práci, nás bombardují už několik let, ze všech stran létají desítky procent a stovky tisíc nezaměstnaných. Ekonom David Marek ale jako první u nás vzal se svými kolegy původní ekonomický model z roku 2013, kterým to vše začalo, a přepočítal jej pro dnešní českou ekonomiku. V porovnání odvětví, která mohou být zasažena nástupem umělé inteligence, automatizace a robotizace, jim vyšlo, že už během následujících několika let jsou u nás vysoce ohroženy skoro dva miliony pracovních míst.

Ve skupině nejvíce ohrožených pozic je právě ve službách milion Čechů, v průmyslu necelých 700 tisíc. Přitom v kancelářích, obchodech a restauracích to na rozdíl od průmyslu, o němž se dnes mluví nejvíc, čeká jen málokdo. Tím větší to může být náraz.

„Největší dopad bude ve službách,“ říká Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Ve skupině nejvíce ohrožených pozic je právě v nich milion Čechů, v průmyslu necelých 700 tisíc. Přitom v kancelářích, obchodech a restauracích to na rozdíl od průmyslu, o němž se dnes mluví nejvíc, čeká jen málokdo. Tím větší to může být náraz. Změny mohou být hodně rychlé. „Minimálně pětina kancelářské práce prakticky v každé firmě jde už dnes nahradit stroji,“ říká Markův kolega Jan Hejtmánek, jenž programuje softwarové roboty, kteří uprazdňují kancelářské židle.

Podobné nabízejí dnes prakticky všechny velké IT a poradenské společnosti. Je to ale jen první krok. Stejně jako v průmyslu je jednodušší, levnější, a především rychlejší výrobní linku neměnit. Teprve později se koupí nové stroje a zmizí i počítače, klávesnice i židle. Nejde ale zdaleka jen o kanceláře, stačí se podívat do supermarketu v obchodním centru ve větším městě a pak si zajít na něco k snědku do vedlejšího řetězce rychlého občerstvení.

Desítky pokladních a prodavačů nahradily samoobslužné pokladny a dotykové obrazovky, kde se každý obslouží sám. Zlomek lidí je třeba, aby dohlédli, že všechno funguje, jak má, nebo vydali rychlý oběd. Rychle přibývá i restaurací, kde namísto několika pobíhajících číšníků leží na stolech tablety a jen jeden či dva vrchní roznášejí jídlo z kuchyně a kasírují hosty.

Přesun na jiná místa

Největší úbytek zaměstnanců ze všech neprůmyslových odvětví ekonomiky čeká právě velko- a maloobchod, kde se má v příštím desetiletí uvolnit přibližně 300 tisíc míst. To je mimochodem přesně tolik, kolik dnes chybí lidí v českém hospodářství. Velké změny čekají i průmysl, jenže v něm se mechanizuje, čímž klesá počet lidí dlouhodobě – od roku 1970 jich ubylo osm procent. Na druhém konci pomyslného žebříčku jsou trochu překvapivě finance. „Banky a další instituce si už tímto procesem z velké části prošly,“ potvrzuje Marek.

Lidé na ulici nekončí, hlad po zaměstnancích je především u nás obrovský. A tak se v průmyslu i ve službách či administrativě lidé s nástupem automatů a robotů jen přesunují na jiná místa nebo se ruší ta, na která se nikoho sehnat nepodařilo.

I velké české finanční ústavy se dušují, že prakticky zmizelo rozdělení na ty, kdo mluví s klienty, a ty, kteří obsluhují interní systémy. V zahraničí přitom podíl živých bankéřů dramaticky klesá, v jedné dánské investiční bance už zastanou plnou polovinu práce roboti. Lidé ale na ulici nekončí, hlad po zaměstnancích je především u nás obrovský. A tak se v průmyslu i ve službách či administrativě lidé s nástupem automatů a robotů jen přesunují na jiná místa nebo se ruší ta, na která se nikoho sehnat nepodařilo.

Málokterý vánoční dárek potěší tak málo jako zjištění, že hodnota člověka a jeho práce je 126 korun. Tedy cena za učebnici hromadné korespondence a jednoduchých programů v tabulkovém editoru. Mnohý úředník či úřednice tak pod stromečkem zjistili, že dopisy, různá potvrzení a další typicky úřední kusy papíru nemusí vyplňovat ručně tužkou či v lepším případě na počítači celý den, ale během pár vteřin to za ně udělají programy, jež už dnes mají v počítači. Dobře míněná snaha příbuzných ušetřit obdarovanému kus života ho může přivést k prozření, že jeho práce není třeba.

Dva typy činnosti

V blízké budoucnosti se bude pracovní činnost dělit především na dva typy: opakující se, repetitivní, a alespoň do nějaké míry kreativní řešení problémů. „Programovat ve smyslu jen přepisovat řádky kódu je ale stejná manuální práce jako skládat cihly,“ říká Hejtmánek s tím, že to je ta část, kterou snadno zastanou chytré stroje – a vlastně to nikomu nebude chybět. Lidí bude ale pořád nedostatek. „Lidé se musejí učit řešit problémy, jež vytvářejí jiní lidé,“ dodává a uvádí příklad stále nových právních předpisů, podobně jako je nové evropské nařízení o ochraně dat GDPR.

V blízké budoucnosti se bude pracovní činnost dělit především na dva typy: opakující se, repetitivní, a alespoň do nějaké míry kreativní řešení problémů. Programovat ve smyslu jen přepisovat řádky kódu je ale stejná manuální práce jako skládat cihly.

Jedna britská firma prý musela investovat do automatizace jen proto, aby vůbec byla schopná dělat to, co před půl rokem zvládli jen lidé. Nová místa ale budou vznikat ve všech oblastech. I podle zkušeností ze sousedního Německa se budou úbytky starých míst rychle nahrazovat novými. Podle německého Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB) má do roku 2025 u našich sousedů zmizet 1,54 milionu míst, ale 1,51 milionu nových má vzniknout.

Podobné výsledky v celosvětovém měřítku ukázala loňská studie poradenské společnosti McKinsey, která navázala na asi neslavnější ze záplavy předpovědí ze stejné dílny z roku 2015. „Otázka není, kolik vznikne nových pracovních míst, ale v jakých zemích a jaké bude jejich ohodnocení,“ řekl loni Indexu LN Michael Chui, šéf výzkumného týmu McKinsey Global Institute. Nejde jen o globální problém, bytostně se dotýká i české ekonomiky.

Nižší střední třída

„Patříme k zemím nejvíce ohroženým digitalizací, můžeme přijít přibližně o deset procent pracovních míst. Vytvoří se sice místa nová, ale ta nemusí být v České republice. V Německu jsme slyšeli, že jedním z jejich cílů je dostat dceřiné firmy zpět domů,“ varuje první muž českých odborů Josef Středula. Hlavní problém, který se s nástupem robotů a umělé inteligence ukáže, je podle něho malý vliv, který v Česku máme na převážně zahraniční firmy a jejich rozhodování o zaměstnanosti. Odbory varují především před celospolečenskými dopady změn pracovního trhu.

Jak v Německu, tak jinde na světě i u nás platí, že hrozba nahrazení člověka strojem klesá se stoupajícím vzděláním a složitostí povolání. Podobně jako u našich sousedů také v Česku technologická změna nejvíc dopadne na nižší střední třídu.

Přeloženo do češtiny, jakou práci a za kolik budou dělat lidé, které buď nahradí stroje, nebo se kvůli moderním technologiím jejich pozice přesune. Buď do levnější země – většina call center v USA je dnes například obsluhována z Asie, Indie, nebo alespoň z Mexika, Američané na druhém konci linky jsou příliš drazí; hlas s lámanou angličtinou se ozve namísto recepčního i v řadě velkých hotelů. Nebo se naopak budou místa vracet blíže k mateřskému kapitálu – jelikož bude třeba mnohem méně zaměstnanců, firmy si to budou moci dovolit.

Jak v Německu, tak jinde na světě i u nás platí, že hrozba nahrazení člověka strojem klesá se stoupajícím vzděláním a složitostí povolání. Podobně jako u našich sousedů také v Česku technologická změna nejvíc dopadne na nižší střední třídu. Dle výpočtů Davida Marka a jeho týmu z Deloitte je v pásmu s nejvyšším ohrožením z hlediska profesí více než čtvrt milionu techniků, 300 tisíc úředníků, obdobné množství lidí v obchodě a službách, a ještě více řemeslníků. Kvalifikovaní zaměstnanci ať už technických, nebo netechnických oborů jsou pravděpodobně v bezpečí.

Přístup firem

Podobná čísla vycházejí i německému IAB. Tamní nižší střední třídu může digitalizace zásadně ovlivnit, takzvaných středně a méně kvalifikovaných specialistů ubude do konce desetiletí desetkrát víc než nevzdělaných. Do skončení následující pětiletky to má být více než tři čtvrtě milionu lidí. Na jedné straně se úbytek bude vyrovnávat novými místy s potřebnou lepší kvalifikací, na druhé ale překvapivě nemusí dopadnout na ty nejméně kvalifikované.

„K automatizaci práce budou firmy logicky přistupovat tam, kde to je možné, ale hlavně, kde se jim to nejvíc vyplatí,“ říká Marek s tím, že někde nakonec změny nemusejí nastat kvůli nákladům. Levné zaměstnance, kteří třeba jen doplňují díly, se nevyplatí nahrazovat. Naopak středně kvalifikované, jejichž platy postupně rostou, se vyplatí nahradit nejvíce. Nůžky v pracovní síle by se tak mohly začít rozevírat i u nás. Markův tým sestavil scénáře, jak budou Češi schopní se přizpůsobit, respektive rekvalifikovat.

K automatizaci práce budou firmy logicky přistupovat tam, kde to je možné, ale hlavně, kde se jim to nejvíc vyplatí, přičemž někde nakonec změny nemusejí nastat kvůli nákladům. Levné zaměstnance, kteří třeba jen doplňují díly, se nevyplatí nahrazovat. Naopak středně kvalifikované, jejichž platy postupně rostou, se vyplatí nahradit nejvíce. Nůžky v pracovní síle by se tak mohly začít rozevírat i u nás.

V nejlepším případě by měla i za 15 let zůstat nezaměstnanost na stejně mizivých číslech, jako je dnes, pokud se nezmění celá ekonomika. V těch nejčernějších ale může klidně dosáhnout 16 procent, a to jen pokud se bude tuzemskému hospodářství dařit. Jinak to může být ještě mnohem horší. Jedním z návrhů řešení je i aktuální odborářská iniciativa zkracování pracovní doby, nejprve o půl hodiny. „Ano, jdeme přesně tímto směrem,“ potvrzuje nasměrování těchto úvah do budoucna Středula.

„Dělat takové změny postupně a přirozeně je lepší. V Německu máte už dnes v průmyslu 35hodinovou pracovní dobu, a to už je velký rozdíl,“ dodává. Obrovský dopad může mít i vliv demografie a strukturálních změn celé ekonomiky. Například Evropský ekonomický a sociální výbor uvádí, že by úbytek pracovních míst mohl vyrovnávat stárnoucí populaci především ve vyspělých zemích.

Podobně ne úplně černě vyšla i loňská analýza Úřadu vlády, podle které by digitalizace „neměla zásadně ovlivnit počet pracovních míst v globální či uzavřené ekonomice“. Na jedné straně bude sice podle vládních expertů nových míst méně, měla by ale být lépe placená.

Vliv na HDP a ekonomiku

Sám o sobě říká, že je „ajťák“, i když v typickém korporátním obleku, ale pro robotizaci kanceláří prý podle Jana Hejtmánka nejsou třeba. „Učíme lidi v byznysu být tak trochu ajťáci, více klikat – a za to budou mít lepší plat,“ říká muž, který může za onu prázdnou kancelář bez lidí. „Lidé mohou a musí na stroje dohlížet. A to nebývá hůře placená práce,“ vysvětluje. Podle výpočtů jeho kolegů by dokonce v optimistickém scénáři, kdy se všichni vzorně rekvalifikují, platy mohly růst v příštím desetiletí až dvojnásobnou rychlostí.

Obrovský dopad bude ale nová technologie mít i na celkový HDP a růst celé ekonomiky. Průměrné tempo růstu našeho hospodářství v příštích 16 letech by tak mohlo dosáhnout 3,9 procenta ročně, což jsou v dlouhém období mimořádně dobrá čísla.

Obrovský dopad bude ale nová technologie mít i na celkový HDP a růst celé ekonomiky. Průměrné tempo růstu našeho hospodářství v příštích 16 letech by tak mohlo dosáhnout 3,9 procenta ročně, což jsou v dlouhém období mimořádně dobrá čísla. Potenciál celého Česka by se pak do roku 2033 měl zvednout až o tři čtvrtiny, což je opět dvojnásobný růst. Nejsme v tom sami, naši velcí západní sousedé si malují růst až o 80 miliard eur v příštích deseti letech. A stejně vyšší platy a zisky podnikatelů.

Zkušenosti z Německa už dnes ukazují, že opět závisí na struktuře celé ekonomiky. Velké korporace, domácí i zahraniční, mají dostatek kapitálu a zdrojů na investice, většina zaměstnanců ale pracuje v malých a středních firmách. Právě v nich bude zásadní, zda se zvládnou přizpůsobit. Na tom se vzácně shodnou jak experti, tak odbory.

Riziko automatizace v české ekonomice podle odvětví

Úbytek pracovních míst v důsledku robotizace (v tisících)

Nízká míra rizika

Daná pracovní pozice bude do roku 2033 nahrazena robotizací s 0 až 30procentní pravděpodobností.

Střední míra rizika

Daná pracovní pozice bude do roku 2033 nahrazena robotizací s 31 až 70procentní pravděpodobností.

Vysoká míra rizika

Daná pracovní pozice bude do roku 2033 nahrazena robotizací s 71 až 100procentní pravděpodobností.

  • Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu: 9, 6, 14
  • Těžba a dobývání: 3, 6, 17
  • Činnosti v oblasti nemovitostí: 15, 9, 20
  • Kulturní, zábavní a rekreační činnosti: 16, 9, 21
  • Peněžnictví a pojišťovnictví: 31, 11, 23
  • Ostatní činnosti: 9, 9, 24
  • Informační a komunikační činnosti: 53, 16, 24
  • Zásobování vodou; činnosti související s odpady a sanacemi: 10, 11, 28
  • Zemědělství, lesnictví, rybářství: 11, 45, 35
  • Profesní, vědecké a technické činnosti: 80, 24, 44
  • Vzdělávání: 138, 36, 46
  • Ubytování, stravování a pohostinství: 18, 22, 65
  • Zdravotní a sociální péče: 115, 50, 89
  • Administrativní a podpůrné činnosti: 31, 41, 96
  • Stavebnictví: 42, 48, 104
  • Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení: 78, 51, 134
  • Doprava a skladování: 26, 37, 182
  • Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel: 99, 98, 279
  • Zpracovatelský průmysl: 186, 246, 635
  • Ekonomika celkem: 998, 773, 1853

Počet příspěvků: 1, poslední 18.4.2018 02:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.