Drahoš versus Zeman aneb Boj o Hrad v přímém přenosu

Hradní kampaň vrcholí. V úterý 23. ledna se poprvé Jiří Drahoš střetl s Milošem Zemanem v televizním duelu. Většina marketérů a sociologů se shoduje, že všechno předchozí smaže dojem z duelů obou kandidátů. Drahoš je v o to složitější situaci, že Zeman už má v tomto ohledu léty natrénovaný grif, na jeho osobitý styl jsou lidé zvyklí.

Duel na TV Prima. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Duel na TV Prima. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Duel na TV Prima. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Televizní debaty jsou vrcholem prezidentských kampaní všude ve světě. Finální soupeři si čelí v rozložení jeden na jednoho a kamera nemilosrdně snímá každé jejich gesto či výraz. V praxi politických marketérů je to královská disciplína, která umí zlomit váhající voliče. V úterý 23. ledna poprvé se v tomto ringu společně sešli Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Duel se odehrál v pražském divadle Karlín, v přenosu televize Prima.

Sál zaplnili podporovatelé obou kandidátů a hlasitě vyjadřovali, s kým souzní. Vedle moderátorových otázek museli Drahoš se Zemanem čelit i svým dotazům navzájem. Zeman si neodpustil výčitku, že se s ním Drahoš nestřetl již dříve, a přesto o něm mluví. „Nabyl jsem dojmu, že se do mě nešťastně zamiloval,“ uvedl. Akademik kontroval tím, že mu Zeman chyběl hlavně v debatách před prvním kolem.

Stěžejní úkol

Úvodem se hradní adepti věnovali situaci okolo vlády. Drahoš řekl, že by jmenoval vítěze voleb, Zeman zopakoval, že i druhé pověření dá Andreji Babišovi. Rozdíl je v tom, že Drahoš by chtěl, aby ANO nabídlo osobu, která není trestně stíhaná. Zeman zdůraznil, že je vlastně jedno, kdo z nich vyhraje, protože Babišovu vládu jmenuje dřív, než mu skončí nynější mandát. Zeman působil uvolněněji a zvládl Drahoše jemně stírat tím, že se nedrží tématu. U Drahoše bylo zřejmé, že s politickou rétorikou nemá tolik zkušeností. Diskusi sledovalo 1,6 milionu lidí.

Stěžejním úkolem pro Drahoše tak bylo a je, aby nenechal protivníka ovládnout duel, s čímž si v úterý 23. ledna úplně neporadil

Příprava na televizní duely je náročná. „Jedna je obsahová připravenost na témata, která mohou být očekávána. Druhá je příprava na to, co chce kandidát komunikovat, a to navzdory tomu, co bude součástí témat. Směřuje se k tomu, aby byl vždy schopen, ať už je téma jakékoliv, přejít k vlastnímu. Třetí složkou je pak řeč těla či vystupování,“ vypočítává politická marketérka Anna Shavit, která v roce 2013 pomáhala s kampaní tehdejšímu Zemanovu vyzyvateli Karlu Schwarzenbergovi.

Prima jako téma vybrala třeba ústavní právo na držení zbraně nebo migraci. Stěžejním úkolem pro Drahoše tak bylo a je, aby nenechal protivníka ovládnout duel, s čímž si v úterý 23. ledna úplně neporadil. Ostré finále kampaně zahájil Zeman tím, že byl ve dvou televizích sám, na Nově a Barrandově. Někteří experti míní, že se Drahoš dopustil chyby, když soupeřovi nechal volnou arénu.

Velmi vyrovnané šance

„Zeman dostal hodinu na to, aby řekl to, co chce, jednomu a půl milionu voličů. Působil výrazně smířlivěji než obvykle, zavtipkoval, vyvrátil tím nejspíš i spekulace o smrtelné chorobě. Nemohl lépe zasáhnout nerozhodnuté voliče, které potřebuje Drahoš mobilizovat proti Zemanovi. Byla to jednoznačná chyba,“ uvádí majitel komunikační agentury C&B Tomáš Jirsa v odkazu na první debatu na Nově. Většina marketérů a sociologů se ale shoduje, že všechno předchozí smaže dojem z duelů, kde se setkají oba.

Debaty hrají letos o to větší roli, že šance mezi oběma prezidentskými finalisty jsou velmi vyrovnané a velká část voličů nerozhodnutá. Komu dají svůj hlas a jestli vůbec, se odhodlávají až těsně před volbami.

Drahoš je v o to složitější situaci, že Zeman už má v tomhle ohledu léty natrénovaný grif, na jeho osobitý styl jsou lidé zvyklí. Do Drahoše se naopak vkládají očekávání, která se zatím neopírají o zkušenost a mohou vyústit ve zklamání. „Řada potenciálních voličů Jiřího Drahoše však hledá pana dokonalého a může u nich snadno ztratit body,“ uvádí Milan Hejl, spoluzakladatel agentury AMI Communications. Efekt mohou zničit i zdánlivé maličkosti.

„Pozor je třeba dávat na zvedání hlavy a brady, což svědčí o pohrdání. Důležité je také obočí, které ukazuje na nervozitu a na to, v jakém rozpoložení člověk je a jak příjemné mu je téma. Umí-li někdo ovládat obočí, je to obrovská výhoda,“ popisuje Roman Bradáč, expert na mediální kulturu a mimo jiné někdejší televizní ředitel. Debaty hrají letos o to větší roli, že šance mezi oběma prezidentskými finalisty jsou velmi vyrovnané a velká část voličů nerozhodnutá. Komu dají svůj hlas a jestli vůbec, se odhodlávají až těsně před volbami.

Tehdy se také odehraje druhá společná debata kandidátů, ve čtvrtek 25. ledna večer na České televizi. Uchazeči o Hrad se na 90 minut potkají v Rudolfinu. Na rozdíl od Primy nejsou témata známa. Důležité také je, aby kandidáti při vší taktice nezapomínali, co je pro ně přirozené. Působí pak křečovitě, což diváky odrazuje. Při první přímé volbě v roce 2013 se to podle Bradáče stalo Janu Fischerovi, který svůj projev doplnil o přepjaté pohyby rukou. „Kdosi na něm pracoval a z poměrně oblíbeného politika udělal jiného chlapa. Nepřiměřeně gestikuloval, nepřirozeně se pohyboval, zvedal hlavu v momentě, kdy neměl,“ přibližuje Bradáč.

Jak šel život obou kandidátů

Miloš Zeman

  • 28. září 1944

Miloš Zeman se narodil v Kolíně, kde žil po rozvodu rodičů (1946) s matkou a babičkou.

  • 1963

Absolvoval střední ekonomickou školu v Kolíně.

  • 1965–1969

Studuje Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. Studium završil diplomovou prací Futurologie a budoucnost.

  • 1968

Během pražského jara vstoupil do KSČ.

  • 1970

Kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací je vyloučen z KSČ.

  • 1971

Zeman se žení s Blankou, spolužačkou ze střední školy. O rok později se narodil syn David. Svazek se rozpadl v roce 1978.

  • 1971–1984

Pracoval v tělovýchovném podniku Sportpropag, kde působil v oddělení komplexního modelování.

  • 1984

Zeman začíná pracovat v zemědělském podniku Agrodat. Zde se věnuje tvorbě simulačních modelů zemědělských systémů.

  • srpen 1989

Technický magazín vydal slavný Zemanův článek nazvaný Prognostika a přestavba, kvůli němuž přišel v Agrodatu o práci. V Československé televizi kritizuje stav ekonomiky.

  • listopad 1989

Zeman se rychle zapojil do revolučního dění v centrále rodícího se Občanského fóra. Na manifestaci na Letenské pláni dokládal vymyšlenými údaji neefektivnost komunistického režimu.

  • leden 1990

Stal se zaměstnancem Prognostického ústavu. Přišel do Federálního shromáždění jako poslanec za Občanské fórum. Svůj mandát obhájil v červnových volbách.

  • leden 1992

Vstoupil do ČSSD. O rok později se stal jejím předsedou.

  • červenec 1993

Podruhé se oženil, jeho manželkou se stala Ivana Bednarčíková. Manželům se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina.

  • červen 1996

Zeman se stává předsedou Poslanecké sněmovny.

  • červen 1998

Po předčasných volbách se stal premiérem. Vznikl opoziční pakt s ODS Václava Klause o toleranci menšinového kabinetu.

  • duben 2001

Rozhodl se neobhajovat pozici předsedy ČSSD, v čele strany ho nahradil Vladimír Špidla. Ze strany vystoupil v roce 2007.

  • červenec 2002

Zeman opustil post premiéra a odešel do ústraní.

  • leden 2003

Ve druhé prezidentské volbě Zeman vypadl hned v prvním kole, kdy skončil za Klausem i senátorkou Jaroslavou Moserovou.

  • 2005

Na Vysočině vydává knihu Jak jsem se mýlil v politice.

  • březen 2008

Zemanovi blízcí založili spolek Přátelé Miloše Zemana, jehož cílem bylo dostat někdejšího premiéra na Hrad.

  • březen 2010

Zeman byl zvolen předsedou SPOZ, v květnu se této funkce vzdal a v listopadu se stal čestným předsedou.

  • 26. leden 2013

V přímé prezidentské volbě porazil Karla Schwarzenberga. Do úřadu nastoupil 8. března.

  • 9. březen 2017

Zeman na Pražském hradě oznámil, že se podruhé pokusí získat prezidentskou funkci.

  • listopad 2017

Ministerstvo vnitra mu uznalo kolem 104 tisíc podpisů.

Jiří Drahoš

  • 20. únor 1949

Jiří Drahoš přišel na svět v severomoravském Jablunkově. S mladším bratrem Josefem vyrůstá v rodině učitele Jiřího a zdravotní sestry Anny.

  • 1967

Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Jablunkově.

  • 1967–1972

Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Poté měl před sebou rok základní vojenské služby.

  • podzim 1973

Drahoš nastoupil na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (ČSAV).

  • 1974

Svatba s vystudovanou knihovnicí Evou, s níž se seznámil během vysokoškolských studií. Do manželství se narodily dvě dcery Radka (* 1979) a Lenka (* 1981).

  • 1977

Drahoš obhájil disertační práci „Rovnováha kapalina-pára za vyšších tlaků. Generalizovaná metoda výpočtu” a obdržel titul kandidát věd (CSc.). Byla mu udělena cena ČSAV.

  • 1978

Nastoupil v ČSAV, v oddělení chemických reaktorů se věnuje modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů.

  • 1985–1986

Drahoš byl na ročním studijním pobytu na univerzitě v západoněmeckém Hannoveru, kam mu otevřelo cestu stipendium Humboldtovy nadace.

  • 1989

Přednášel od ledna na půlroční stáži jako hostující profesor na univerzitě v brazilském Sao Paulo.

  • 1992

Stal se zástupcem ředitele Ústavu teoretických základů chemické techniky. V červenci 1993 se pracoviště přejmenovalo na Ústav chemických procesů Akademie věd ČR.

  • 1994

Drahoš se habilitoval docentem na Vysoké škole chemicko-technologické, titul získal v oboru chemické inženýrství.

  • 1995–2003

Byl ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd.

  • 1999

Obhájil svůj poslední čistě vědecký titul, stal se doktorem věd. V rámci své vědecké kariéry se podepsal pod 70 článků v impaktovaných časopisech, podílel se na deseti mezinárodních a deseti československých patentech a jeho práce se dočkaly asi tisícovky citací.

  • 2003

Drahoš se stal profesorem chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické.

  • 2004

V Ústavu chemických procesů sesedl z ředitelského postu do židle náměstka. V této funkci pak setrval do roku 2005, v němž vystoupal až na pozici místopředsedy Akademie věd České republiky.

  • březen 2009

Ve vedení Akademie věd nahradil dosavadního předsedu Václava Pačese. Na další pětileté období byl Akademickým sněmem AV ČR v prosinci 2012 potvrzen jako jediný kandidát.

  • 28. říjen 2012

Drahoš přebírá od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání – medaili Za zásluhy v oblasti vědy.

  • 24. březen 2017

Po uplynutí druhého funkčního období odešel z vedení Akademie věd ČR.

  • březen 2017

Drahoš v kulturním domě v Jablunkově deklaroval svůj záměr ucházet se o Pražský hrad.

  • listopad 2017

Ministerstvu vnitra uznalo k registraci přes 141 tisíc podpisů.



Počet příspěvků: 1, poslední 28.1.2018 08:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.