Dožití ve zdraví v Česku odpovídá zhruba průměru Evropské unie

Dnešní děti čeká v průměru o osm let delší život než padesátníky. Prodlouží se jim však jenom počet prochuravěných let. Muž ročník 1962 měl při narození naději na 62,8 zdravého roku života, chlapeček narozený v roce 2015 však jen 62,4 roku. U holčiček je délka roků prožitých bez zdravotního omezení i po 50 letech stejná: 63,7 roku.

S rostoucím věkem klientů rostou i výdaje zdravotních pojišťoven. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy S rostoucím věkem klientů rostou i výdaje zdravotních pojišťoven. | foto: Shutterstock
S rostoucím věkem klientů rostou i výdaje zdravotních pojišťoven.

Dobrou zprávou je, že lidé mají delší život. Za uplynulých 50 let vzrostla očekávaná průměrná délka dožití v Česku o více než osm let na 76 let u mužů a 81 let u žen. Klíčová otázka však zní, zda roky navíc dokážeme prožít naplno, nebo je prostůněme. Aby na to šlo odpovědět, počítá se takzvaná délka dožití ve zdraví. A ta už pro Čechy dobře nevypadá, u mužů se za uplynulých 50 let dokonce zkrátila.

Muž ročník 1962 měl při narození naději na 62,8 zdravého roku života, chlapeček narozený v roce 2015 se ale může těšit jenom na 62,4 roku života ve zdraví. U holčiček je pak délka roků prožitých bez zdravotního omezení i po 50 letech stejná: 63,7 roku. To znamená, že osm let navíc, o které za tu dobu narostl předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace, Češi pouze prostůňou.

Nedostatečná zdravotní gramotnost

„Jestliže tedy žijeme déle, není to zásluha naší lepší životosprávy, ale pouze kvalitní medicíny, která nás dokáže udržet déle při životě,“ komentuje to Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu, která statistické údaje z databází Světové zdravotnické organizace (WHO) a Eurostatu LN poskytla. Obzvlášť varovně pak působí například srovnání se Švédskem.

Většina Čechů není dostatečně zdravotně gramotná. Tato neznalost má i ekonomické důsledky. Na léčení civilizačních nemocí se ročně vydává okolo 185 miliard korun.

Tamní obyvatelé měli před 50 lety očekávaný počet let života ve zdraví statisticky nižší než Češi. Jejich dnešní ratolesti už ale mají naději, že prožijí o 12 let delší život bez zdravotních postižení než malincí Češi. U děvčat pak tento rozdíl činí deset let. Příčiny jsou nasnadě. Češi se málo hýbou, kouří, pijí alkohol, solí a chybí jim pravidelnější kontrola krevního tlaku. Jejich zdraví proto hodně pustoší civilizační choroby.

WHO tvrdí, že člověk dokáže aktivně ovlivnit své zdraví z 80 procent. Pouze 20 procent tvoří neovlivnitelné faktory, jako je genetika či nekvalitní zdravotní péče. Jenže v Česku se pacient vede spíš k pasivitě. „V lidech pěstujeme pocit, že se o ně systém postará,“ domnívá se profesor Julius Špičák, místopředseda zdravotního výboru sněmovny za ANO. S paternalistickým přístupem lékařů k pacientům pak úzce souvisí i další důvod, proč Češi mají sklon vlastní zdraví spíše zanedbávat.

Před časem ukázal průzkum, na kterém se podílel i Státní zdravotní ústav, že téměř 60 procent Čechů příliš nechápe, jak mohou rozvíjet a posilovat vlastní zdraví. To znamená, že většina Čechů není dostatečně zdravotně gramotná. Tato neznalost má přitom i ekonomické důsledky. Na léčení civilizačních nemocí se ročně vydává okolo 185 miliard korun.

Švédský zdravý životní styl

„Efektivní prevencí by však bylo možné rychle dosáhnout snížení výskytu závažných neinfekčních chronických onemocnění minimálně o pět procent, což by přineslo úspory na zdravotní péči okolo deseti miliard korun ročně a znamenalo přínos dalších deseti miliard do HDP omezením ztrát z absencí v zaměstnání,“ uvedly v dokumentu Budoucnost českého zdravotnictví přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva Jolana Těšinová a náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Skandinávci jsou mnohem ochotnější dodržovat zdravý životní styl a také pečovat o čisté životní prostředí. Jen znečištěné ovzduší v Česku zkracuje naději dožití podle Státního zdravotního ústavu o zhruba devět měsíců.

Oproti Švédsku je tu pak i další významný rozdíl. Dnešní švédští chlapci mohou očekávat, že prožijí přes 92 procent svého života ve zdraví, zatímco nedávno narození čeští občánci mají vyhlídku jen na 82 procent života stráveného ve zdraví a bez větších zdravotních omezení. U holčiček je to podobné. Malé Švédky mají naději prožít ve zdraví 88 procent svého života, zatímco Češky o deset procent méně.

Svědčí to o tom, že Skandinávci jsou mnohem ochotnější dodržovat zdravý životní styl a také pečovat o čisté životní prostředí. Jen znečištěné ovzduší v Česku zkracuje naději dožití podle Státního zdravotního ústavu o zhruba devět měsíců. „Chronické vystavení polétavému prachu představuje ztrátu zhruba 96 000 let života ročně v důsledku předčasné úmrtnosti,“ upřesnila zatím poslední vydaná Zpráva o zdraví obyvatel ČR.

Nutno ovšem přiznat, že Švédové s Islanďany, Nory a Malťany, pokud jde o počet zdravých let života, patří v Evropě k premiantům. Ve srovnání se všemi zeměmi osmadvacítky na tom Česko není nijak hrozně. Hodnoty naděje dožití ve zdraví v Česku odpovídají plus minus pár měsíců průměrným hodnotám v EU.

Malá role pohlaví

Pozoruhodná je však další věc. Pohlavní rozdíl hraje pramalou roli v tom, kolik let lidé prožijí ve zdraví. Naději dožití mají Evropanky v průměru o 5,4 roku delší než muži. Ale tuto dobu také většinou prožijí se zdravotními omezeními a v nemoci. Naději na dožití ve zdraví mají ženy totiž v průměru jen 0,7 roku delší než jejich protějšky. To znamená, že muži stráví větší část svých poněkud kratších životů bez větších zdravotních omezení. Je však třeba si uvědomit, že údaje o naději dožití ve zdraví nejsou takzvaná tvrdá data.

Pohlavní rozdíl hraje pramalou roli v tom, kolik let lidé prožijí ve zdraví. Naději dožití mají Evropanky v průměru o 5,4 roku delší než muži. Ale tuto dobu také většinou prožijí se zdravotními omezeními a v nemoci. Naději na dožití ve zdraví mají ženy totiž v průměru jen 0,7 roku delší než jejich protějšky. To znamená, že muži stráví větší část svých poněkud kratších životů bez větších zdravotních omezení.

Statistici a demografové tento údaj počítají tak, že od naděje dožití odečtou počet let strávených se zdravotním omezením. A ten se zjišťuje mimo jiné i dotazníkovým šetřením. Výsledky jsou tak subjektivně ovlivněny i tím, jak sami lidé vnímají vlastní zdravotní stav. Přesto je dobré k nim také přihlížet. Život v Česku se má totiž prodlužovat.

Muži narození loni nyní mají podle Českého statistického úřadu naději dožít se 76 let. Do poloviny století by se mužská střední délka života mohla protáhnout na 82,1 roku a do konce století na 87,7 roku. Ženy s loňským datem narození se mohou dožít 81,8 roku. V půlce století by to mohlo být o 4,9 roku víc a do konce století ještě o dalšího 4,5 roku víc. Jde jen o odhady, demografové nedokážou předvídat události, které by to mohly ovlivnit, a to třeba epidemie, ekonomické krize, války, objev léků či změny zákonů.

Pokud by se ale měly začít naplňovat, bude to mít závažné dopady nejen na systém veřejného zdravotního pojištění, ale i na další kapitoly rozpočtu, jako jsou důchody a různé dávky. Pomoci tomu předejít by proto podle odborníků měly i legislativní úpravy. K nim by mohlo patřit zejména zavedení nástrojů motivujících pojištěnce k větší odpovědnosti za své zdraví.

Počet příspěvků: 1, poslední 23.1.2019 01:34 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.