Dotace na výměnu kotle dostávají spíše movití než chudí na vesnici

Nevhodné topení není nevinnou aktivitou, po níž nikomu zvenku nic není. I proto musejí všechny staré neekologické kotle do září 2022 zmizet z provozu. Nedostává se ale peněz, času ani řemeslníků. Stát teď naposled rozděluje evropské dotace, za něž si mohou lidé čistší vytápění pořídit. Dohromady už šlo či půjde skoro o devět miliard.

Na venkově bývá v zimě často horší vzduch než ve městech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na venkově bývá v zimě často horší vzduch než ve městech. | foto: ARCHIV RADNICE
Na venkově bývá v zimě často horší vzduch než ve městech.

Domácnosti na Ostravsku vyrobí skoro tolik rakovinotvorných látek jako tamní hutě. Dva roky starý vědecký pokus ukázal, že nevhodné topení zdaleka není nevinnou aktivitou, po které nikomu zvenčí nic není. I proto musejí všechny staré neekologické kotle do září 2022 zmizet z provozu. Stát teď naposledy rozděluje evropské dotace, za něž si mohou lidé čistší vytápění pořídit. Jako první začal v pondělí 13. května žádosti přijímat Moravskoslezský kraj – a přidělená půlmiliarda byla rozebraná za 54 vteřin.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) obratem oznámil, že na sever Moravy přidá další půlmiliardu oproti plánované alokaci – aby každý, kdo projeví zájem, uspěl. Poptávku zrychluje, že v této v pořadí třetí vlně stát zavedl i bezúročné půjčky. Úvěr je vedle severní Moravy k dispozici také Ústeckému a Karlovarskému kraji, kde se nejvíc potkává počet špinavých zdrojů s nedostatkem vlastních peněz.

Nedostatek certifikovaných topenářů

„Výměna starých kotlů je naprostá priorita. Čím dříve je vyměníme, tím dříve budeme dýchat čistší vzduch,“ dodal ministr Richard Brabec (ANO). Dohromady už šlo či půjde skoro o devět miliard, díky nimž ukončí čmoudivý život necelých 91 tisíc nevhodných lokálních topenišť. Jenomže to nestačí; dohromady jich v zemi chrlí emise asi 300 tisíc.

Svízel také tkví v počtu certifikovaných topenářů – bez nich nelze dotaci získat. Množství řemeslníků osciluje v řádu desítek na kraj, ale tempo výměny musí být devět tisíc kotlů měsíčně. A to se nestihne. Prostě na to fyzicky nejsou lidi.

„Nejčastějším příjemcem dotací je movitější člověk, který výměnu až tolik nepotřebuje, ale víc se orientuje a nebojí se podat žádost. Ti do toho jdou častěji než ti chudší na vesnici, kteří by to nejvíc potřebovali,“ řekl LN Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který sdružuje podnikatele s dřevními palivy a kotly. Další svízel tkví v počtu certifikovaných topenářů – bez nich nelze dotaci získat. Množství řemeslníků osciluje v řádu desítek na kraj, ale tempo výměny musí být devět tisíc kotlů měsíčně. „A to se nestihne. Prostě na to fyzicky nejsou lidi,“ dodává Stupavský.

Celkově drží potřebné profesní osvědčení 2150 topenářů. Jedině v součinnosti s jedním z nich představují peníze utracené za nový kotel uznatelný dotační náklad. Legální způsob, jímž by se to dalo nahradit či obejít, neexistuje. Jak ukázal včerejší moravskoslezský příklad, váhat se nevyplatí, protože nejdřív bleskovou rychlostí dojde alokace a hned vzápětí řemeslníci. Zákon počítá s tím, že od září 2022 se staré kotle na uhlí, a občas v rámci spalovací „kreativity“ na kus plastu, stanou nelegálními. Kdo se zastaralého zařízení nezbaví, vystaví se hrozbě 50tisícové pokuty.

Environmentální závazky

Česká republika musí vymýtit neekologické domácí zdroje i proto, aby dostála environmentálním závazkům v rámci Evropské unie. Nedaří se nám plnit všechny potřebné ukazatele a lokální topeniště patří k trojici vlivů, jež se na špinavém vzduchu podílejí s absolutní dominancí; trio doplňují průmysl a doprava. Chroničtí přikladači uhlím mnohdy nechtějí měnit návyky, k neochotě žádat o dotaci přispívá i obava z administrativy a chybějící zdroje na předplacení investice. Po republice probleskují příklady starostů, kteří to vzali do vlastních rukou.

Česká republika musí vymýtit neekologické domácí zdroje i proto, aby dostála environmentálním závazkům v rámci Evropské unie. Nedaří se nám plnit všechny potřebné ukazatele a lokální topeniště patří k trojici vlivů, jež se na špinavém vzduchu podílejí s absolutní dominancí; trio doplňují průmysl a doprava.

Obejdou usedlíky, kterým z komínů stoupá černo, vysvětlí jim, oč v kotlíkové vlně jde, sepíší dotační žádost a předfinancují výměnu z obecního rozpočtu. „Žádosti o dotace jsou jednoduché. Ovšem lidé, kteří nikdy nic podobného nepodávali, s nimi i tak měli problém. Proto jsme se rozhodli jim s tím pomoci. U starších obyvatel to bylo těžší, nakonec ale všude zabodoval argument, že si všichni užijeme čistší ovzduší,“ sdělil LN již dříve Jindřich Müller, hlava radnice středočeské Malíče.

Proaktivní politici v protiuhelném tažení se vyskytují především v menších vesnicích, protože tam zvládají mít přehled, kolik restů se v jejich správě vyskytuje. „Stává se to, ale velmi zřídka. Znám také několik takových obcí, ale je to opravdu o tom starostovi a lidech, plošně to bohužel nefunguje. Skvělá demonstrace je třeba Horní Jiřetín, obec přímo vedle krajiny zdevastované povrchovou těžbou uhlí. Starosta Vladimír Buřt si tam dal tu práci, obešel lidi, dělal osvětu a už je tam nainstalováno spoustu peletových kamen i kotlů,“ přitakává Stupavský.

Kotle na biomasu tvořily v prvních dvou výzvách skoro třetinový podíl toho, co si domácnosti pořizovaly. Třetinu nových zdrojů představovala tepelná čerpadla, která jsou z nových zdrojů vůbec nejoblíbenější. Jejich provoz vyjde lacino, protože protáčejí vodu, další palivo nevyžadují. Klesá jim ale účinnost ve velkých či hůře zaizolovaných domech, pak si začnou pomáhat odběrem elektřiny.

Tu chybí zápal, jinde osvěta

Začala odtikávat lhůta, do níž musejí neekologické kotle pryč. Kdo na výměnu nezíská dotaci teď, bude muset sáhnout do vlastních zdrojů. Nynější, třetí vlna evropských subvencí je poslední. „Zájem očekáváme vyšší, ale záleží to kraj od kraje. V některých obyvatelé moc zájem nemají, jako třeba v Karlovarském či Jihomoravském, v těch relativně bohatších krajích se zase dotace čerpá hrozně pomalu,“ říká v rozhovoru předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to je, že v bohatších krajích to jde hůř?

STUPAVSKÝ: Nejhorší situace byla vždy ve středních Čechách. Táhne se to, jak lidé žádají, ale hlavně jak pomalu krajští úředníci dotace zpracovávají. Ale proč to tak je, nevím. Pak je druhý pól, a to jsou příhraniční oblasti, kde bychom potřebovali, aby si lidé kotle měnili, a tam zase chybí osvěta.

LIDOVÉ NOVINY: Čekáte růst zájmu o kotle na biomasu, tedy dřevo, pelety či brikety – je mezi nimi rozdíl?

STUPAVSKÝ: Když se někdo rozhodne topit tuhými palivy, nic s výjimkou pelet není automatizované. Pořád musíte palivo skladovat, sušit, chodit roztápět a přikládat. Jen peletové kotle jsou plně automatizované – umějí si samy přikládat, samy se zapalují a čistí. Musíte mít jen dost pelet v zásobníku. Komfortem je to podobné topení plynem, olejem či elektřinou.

LIDOVÉ NOVINY: Budou stíhat topenáři?

STUPAVSKÝ: Kotlíková dotace ve všech svých výzvách dohromady počítá s výměnou maximálně sto tisíc nekvalitních zdrojů vytápění, takže pořád zůstane minimálně dvě stě tisíc kotlů, které budou muset jít pryč. Kdyby se to mělo stihnout do zákonem daného září 2022, je to devět tisíc kotlů měsíčně, a to víme, že se nestihne. Prostě na to nejsou lidi, topenáři, kteří by to fyzicky vyměnili.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje řešení?

STUPAVSKÝ: Všichni čekáme, co ministerstvo životního prostředí udělá, co se stane, až datum 1. září 2022 nastane. Kdo je uvědomělejší a rychlejší, bude to mít z krku, nebude to muset platit ze svého. Já bych neváhal.

LIDOVÉ NOVINY: Co se tedy bude dít, až rozhodné datum uplyne?

STUPAVSKÝ: Nikdo přesně neví. Z ministerstva se na to zdráhají odpovědět. Myslím si, že to bude podobné jako s povinnými kontrolami kotlů. Když budou všichni dodržovat pravidla, nebo aspoň příliš neukazovat, že je nedodržují, dostanou čas navíc si povinnou výměnu zařídit.

LIDOVÉ NOVINY: V předchozích výzvách šlo pořídit kombinované kotle na uhlí a biomasu. Už to nejde. Proč se na to dávaly peníze?

STUPAVSKÝ: Řekl bych, že za tím byl významný lobbing firem, které kotle spalující uhlí vyráběly. Já jsem se s tím také setkal, dokonce zástupci České republiky, lidé z ministerstev, jezdili do Bruselu vysvětlovat, proč tu potřebujeme dotovat i uhelné zdroje. Že prý je to tady tradiční vytápění. Evropská komise byla od začátku proti.

LIDOVÉ NOVINY: Největší zájem zatím byl – vedle kombinovaných kotlů – o tepelná čerpadla. Proč myslíte, že poroste poptávka po peletových kotlích, ne po čerpadlech?

STUPAVSKÝ: Poroste oboje. Tepelné čerpadlo má velkou výhodu, že nepotřebujete moc prostoru pro kotelnu. Novější domy nemají sklepy ani velké technické místnosti. Ale pro domy s větší tepelnou ztrátou, nad 15 kilowattů, už je čerpadlo dost neefektivní. Naopak ve stavbách s menší tepelnou ztrátou, pod deset kilowattů určitě, nemůžeme s pevnými palivy čerpadlům moc konkurovat.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se změnit instalovaný kombinovaný kotel z předchozí vlny na čistě peletový? Nebo se musí vyhodit?

STUPAVSKÝ: Určitě ne. Stačí jen vyměnit palivo, kotel to pobere. Ale vždycky bude trochu nižší účinnost, než kdyby si člověk koupil kotel přímo konstruovaný pro spalování pelet. Je to něco za něco.

LIDOVÉ NOVINY: V obcích, kam je zavedený, vítězí plyn?

STUPAVSKÝ: Nemám takovou statistiku, ale řekl bych, že ano. Pořád máme plyn levný. Když to porovnáme v cenách, vytápění plynem je asi o deset procent dražší než peletami. Teď šel plyn nahoru a do budoucna bych řekl, že se nůžky ještě rozevřou, protože dřeva bude kvůli kůrovcové kalamitě nadbytek. Zrovna jsme si spočítali, že meziročně veškeré energie na vytápění vzrostly, plyn průměrně o pět procent, elektřina o třináct, uhlí o deset, jenom dřevní paliva klesla, a to o pět procent.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou zvláštní nároky na dřevo, aby se z něj dala vyrobit peleta, nebo je to jedno?

STUPAVSKÝ: Pokud chcete vyrábět tu nejvyšší kvalitu pelet, o niž je také nejvyšší zájem, potřebujete mít dřevo odkorněné. Jediný nárok je, aby se předtím, než se na pilách a v dřevozpracujících závodech kmeny nařežou na prkna, fošny a tak dál, odstranila kůra. To se většinou stejně děje.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se dá použít kůrovcové dřevo?

STUPAVSKÝ: Na kvalitu pelet to vliv nemá. Jen je toho dřeva tolik, že u nás nestačí pilařské kapacity, aby se všechno pořezalo. Máme tu jednu smutnou statistiku v rámci Evropy, že jsme největším vývozcem kulatiny. Dřevo opouští republiku bez přidané hodnoty, ta se přidá až v Německu či Rakousku. Z toho, co se u nás dlouhodobě těží, bez ohledu na kůrovce, zpracováváme jen polovinu. Půlku vyvážíme na západ, hlavně do Rakouska. Nemáme tu pilařské kapacity, aby se zpracovaly větší objemy. Ale už se nějaké nové pily stavějí a další projekty připravují – bude to lepší.

Domácí chrliče emisí

Nevhodná lokální topeniště jsou jedním ze tří dominantních faktorů, které otravují vzduch v republice, vedle průmyslu a dopravy. Proto stát poskytuje evropské dotace na jejich výměnu za zařízení s čistšími palivy.

300–350 tisíc

Nevyhovujících zastaralých kotlů ještě zbývá vyměnit.

září 2022

Datum, odkdy nikdo nesmí starý neekologický kotel používat.

3,125 miliardy

Objem peněz ve třetí vlně kotlíkových dotací, přibude k nim ještě 500 milionů navíc pro Moravskoslezský kraj.

Co lze pořídit

  • Tepelné čerpadlo

až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 120 tisíc korun.

  • Samopřikládací kotel na biomasu

až 80 procent výdajů, nejvýše 120 tisíc korun.

  • Kotel na biomasu s ručním přikládáním

až 80 procent výdajů, nejvýše 100 tisíc korun.

  • Plynový kondenzační kotel

až 75 procent výdajů, nejvýše 95 tisíc korun.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.