Dostavět Dukovany? Vláda řeší, zda některý z uchazečů není rizikem

Ministryně průmyslu Marta Nováková prosazuje dostavbu jaderných bloků, přestože se tato nákladná investice patrně nikdy nevrátí. Cena však není jediný problém, který je s případnou dostavbou spojen. V současnosti totiž mají prakticky všechny probíhající stavby jaderných reaktorů v západním světě problémy.

Roman Šitner 14.1.2019
Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: Petr Lemberk, MAFRA
Jaderná elektrárna Dukovany.

Dostavba jaderné elektrárny Dukovany má být v dalších týdnech o kus blíž. Vláda bude řešit, zda není některý z uchazečů do budoucna rizikem. Zájem mají firmy ze Spojených států, Koreje či Francie, ale i ruský Rosatom nebo čínská společnost China General Nuclear.

Ministryně průmyslu Marta Nováková před Vánoci ujišťovala, že studie geopolitických rizik bude hotova do konce roku. Zda se tak stalo, mluvčí ministerstva zatím neví (článek byl publikován v LN dne 8. ledna – pozn. red.). „Jde o materiály, které jsou určeny pro jednání vlády a nebudou jakkoli zveřejňovány předtím, než se s nimi vláda bude mít možnost seznámit,“ říká mluvčí úřadu Milan Řepka. I kdyby tak studie byla, bude zatím tajná.

Výsledek analýzy a případné rozhodnutí vlády může vyřadit některé uchazeče o dostavbu. Například v roce 2009 vláda z tendru na prodej Českých aerolinií vyloučila kvůli geopolitickým rizikům ruský Aeroflot. Právě ruský Rosatom je nyní favoritem dostavby Dukovan.

Podporu má například od Kanceláře prezidenta republiky. Hrad na stavbu nových reaktorů v Česku nejvíce tlačí a ohrazuje se proti každému odkladu. Prezident Miloš Zeman pak prosazuje nikoliv tendr, ale mezistátní dohodu, jakou Maďarsko udělalo s Ruskem u své elektrárny Paks.

Pod premiérovým vedením

Hodnocení geopolitických rizik jednotlivých dodavatelů v Česku předchází samotnému rozhodnutí, zda vůbec stavět, i studii o tom, jak celý projekt financovat. Nakonec i energetická koncepce Česka, která by jádro měla mít jako svou prioritu, se během letošního roku bude teprve konzultovat s Evropskou unií. Vše si již vzal pod palec premiér Andrej Babiš. „Komise, která má rozhodovat o investičním modelu, pracuje pod vedením premiéra,“ popisovala na snídani Lidových novin Marta Nováková. Uvedla také, že se na ministerstvu neřeší, zda se nový jaderný zdroj vůbec vyplatí postavit. „Jde o strategické rozhodnutí, stát by měl zajistit cenově dostupné energie pro občany, řešíme, jaká bude spotřeba a jaké máme zdroje,“ popisovala technokratický přístup.

Hodnocení geopolitických rizik jednotlivých dodavatelů v Česku předchází samotnému rozhodnutí, zda vůbec stavět, i studii o tom, jak celý projekt financovat.

„Pokud by investovala soukromá společnost ČEZ, je rentabilita podstatná. Pokud ji nechtějí řešit, říkají, že rezignovali na možnost, že by to ČEZ stavěl,“ reaguje minoritní akcionář ČEZ a energetický expert Michal Šnobr. „Myslím, že i kdyby investoval pouze stát, cena projektu a návratnost musí být podstatné i pro spotřebitele a daňové poplatníky.“ Hlavní potíž je podle Novákové právě ve třiceti procentech minoritních akcionářů ČEZ, jejichž jménem se Šnobr snaží vystupovat. Ti nestojí o to, aby se firma pustila do rizikového projektu, na kterém může nakonec prodělat. Žádají tak státní garance, aby byla dostavba Dukovan nebo případně Temelína pro ČEZ nakonec výhodná i při nepříznivém vývoji cen energií. Šnobr ukazuje na britský příklad, kdy má elektrárna Hinkley Point od státu garantovány výkupní ceny elektřiny.

Ty budou v době spuštění elektrárny, tedy zhruba za deset let, kolem 150 eur za megawatthodinu, což je téměř trojnásobek stávajících cen. Pokud takto elektřina zdraží, bude se elektrárna vyplácet. Pokud nikoliv, náklady ponese stát.

„Nyní se jeví, že se jádro nevyplatí, ale nelze vyloučit, že se investice ale nakonec vrátí,“ říká šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle něj si členové komory myslí, že Česko má jen dvě možnosti, jak výrobu elektřiny do budoucna řešit – buď plyn, nebo jádro.

Hraběcí rady z Evropy

„Přichází nám hraběcí rady z Evropské komise, plyn ale nemáme,“ řekla Nováková k tomu, zda by se Česko mohlo místo jádra opřít o plynové elektrárny. „Evropa nám zezelenala, ale jsme jejich členy dobrovolně,“ dodala k evropským ekologickým cílům, které uhelné elektrárny staví na druhou kolej. Dodává ale, že Česko nechce zopakovat chyby se solárními elektrárnami.

Celkové náklady stát odhaduje někdy na 100, jindy na 120, 150 nebo až 200 miliard korun za tisícimegawattový zdroj.

Jádro by mělo před rozhodnutím o dostavbě Dukovan získat i politickou podporu opozice. Projekt, který je prakticky na další dvě dekády, by měl přežít také případné střídání vlád. Celkové náklady stát odhaduje někdy na 100, jindy na 120, 150 nebo až 200 miliard korun za tisícimegawattový zdroj.

Reálné ceny podobných projektů současnosti jsou ale nad 200 miliardami korun. Cena však není jediný problém. V současnosti mají prakticky všechny probíhající stavby jaderných reaktorů v západním světě problémy.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.1.2019 11:42 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.