Dostavba Dukovan: Protichůdná očekávání státu a ČEZ

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce, aby ČEZ postavil nové reaktory v jaderné elektrárně Dukovany bez státních garancí. ČEZ preferuje převedení rizik na stát, který chce s ČEZ jednoznačně určit pravidla. Advokátní kancelář Rowan Legal má zajistit, aby smlouva neobsahovala pro stát žádné nástrahy a počítala se všemi možnostmi vývoje.

Roman Šitner 9.7.2019
Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: wikimedia.org
Jaderná elektrárna Dukovany.

Podmínky dostavby jaderné elektrárny Dukovany pohlídá advokátní kancelář Rowan Legal. Ta bude Česku radit při přípravě smlouvy s polostátním gigantem ČEZ. Najatí právníci mají především čelit tlaku energetiků, kteří chtějí co největší míru rizik přehodit na stát. Výběr pro LN bez dalších podrobností potvrdil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Obě strany do jednání vstupují s odporujícími si očekáváními.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce, aby ČEZ pokud možno nové reaktory postavil na své riziko a bez státních garancí. ČEZ preferuje převedení rizik z prodražení či vývoje trhu na stát. Smlouva má předcházet vypsání tendru na dodavatele stavby. Stát chce s ČEZ jednoznačně určit pravidla. Rowan Legal má za úkol zajistit, aby smlouva neobsahovala pro stát žádné nástrahy a počítala se všemi možnostmi vývoje.

Lukrativní zakázka

Pro Rowan jde o lukrativní zakázku za miliony korun. Konkrétní dohoda zatím není v registru smluv a ministerstvo průmyslu na otázky neodpovědělo. „Jako advokátní kancelář jsme vázáni mlčenlivostí,“ reagoval partner Rowan Legal Josef Donát. Rámcová smlouva má být hotova v průběhu léta. Finální dohoda, která odstartuje přípravu na tendr, se očekává do konce roku. Kdo elektrárnu postaví, ale nebude jasné dříve než za pět let.

Rowan Legal je jedna z nejvýznamnějších advokátních kanceláří v Česku. Pravidelně se udržuje na předních příčkách v žebříčku Právnická firma roku. Zaměřuje se na oblast veřejných zakázek a mezinárodní arbitráž. ČEZ pro ni není neznámým klientem, právní služby mu poskytovala již v minulosti. Nový reaktor v Dukovanech může vyjít podle nejoptimističtějšího scénáře na 120 miliard korun, realistické odhady se ale – s odkazem na obdobné projekty na Slovensku či v Maďarsku – pohybují kolem 200 miliard korun.

Takto velký projekt, navíc s rizikem prodražení a nejasného výnosu, se nelíbí minoritním akcionářům, kteří vlastní 30 procent ČEZ. Není jisté, kolik to bude stát, ani jaká situace bude na trhu s energiemi v příštích desítkách let. Proto šéf ČEZ Daniel Beneš loni navrhl firmu rozdělit – jadernou elektrárnu by budovala část plně vlastněná státem, které by připadly Temelín i Dukovany, drobným akcionářům by zůstal zbytek firmy. Tento plán ale valnou hromadou neprošel. Premiér Andrej Babiš (ANO) preferuje, aby nové reaktory postavila stoprocentní dceřiná společnost gigantu ČEZ.

Rizikem je i nejasná budoucnost jádra. Evropský parlament ho v květnu zařadil mezi špinavé, tedy nepodporované zdroje. I když jde zatím o návrh, znamená to, že budoucí výstavba elektrárny může narážet s případnou státní podporou. Varováním je i sousední Německo, které se rozhodlo s jadernou energetikou skoncovat.