Donald Trump jako politický pankáč

Prezident USA Donald Trump vyrušil před dvěma měsíci na summitu NATO v Bruselu evropské spojence z klidu. Útočil, boural a rozbíjel, aby se po „divokém koncertu“ uklidnil a mohl znovu útočit. A „punkově neformální cestou“ – posty na Twitteru.

Trump zopakoval, že chce po členských zemích aliance větší výdaje na obranu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trump zopakoval, že chce po členských zemích aliance větší výdaje na obranu. | foto: Reuters
Trump zopakoval, že chce po členských zemích aliance větší výdaje na obranu.

Byla to brutální bouře, která před dvěma měsíci zasáhla na summitu NATO v Bruselu Evropu přes Atlantik. Se zběsilou zuřivostí se otřela o základy Severoatlantické aliance, ale jak rychle přišla, tak odešla. Zdánlivě. Americký prezident Donald Trump totiž ukázal, že kvůli spravedlivějšímu sdílení výdajů na kolektivní obranu je ochotný být „politickým pankáčem“.

Přesně podle původní definice punk rocku jako hudebního směru s rychlými, tvrdými a krátkými skladbami nevyžadujícími virtuózní ovládání nástrojů a často s hrubými politickými texty proti společenskému uspořádání šířenými neformálními cestami.

A když vám v autě v poslední době neustále rezonují úvodní slova jedné z vypalovaček české „bejbypankové“ kapely, kterou zbožňuje má dcera, „já budu prezidentem pankovejch států, na hlavu si přimontuju číro ze salátu. Všechny pecky budu zpívat v barevnym domě, kulatá pracovna bude jenom pro mě...“, je srovnání téměř dokonalé.

O Trumpovi jako punkerovi nedávno hovořil i americký herec Robert De Niro. A vlivný americký televizní producent Greg Gutfeld jeho červencové „turné po Evropě“ přirovnal ke koncertu legendárních Ramones v Londýně, kde zničili celou scénu: „Donald Trump je jako Ramones politiky.“

Čtyři procenta by byla lepší

Dva měsíce a kousek od červencového summitu NATO v Bruselu se zdá dostatečně dlouhou dobou na odstup a zhodnocení toho, co se na něm odehrálo a co v novodobé historii Severoatlantické aliance asi nikdo nepamatuje. I předchozí američtí prezidenti, přinejmenším za uplynulých 40 let, nabádali spojence, aby na svou obranu dávali více. Zdráhali se však na Evropany tlačit, protože si uvědomovali, že právě od nich ostatní spojenci očekávají klid a jistotu.

V Bruselu na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie Trump nečekaně požádal, aby ostatní země zvedly výdaje na požadovaná dvě procenta hned, a následně přisadil, že čtyři procenta by byla lepší

Trump na summit vlétl jako zlá bytná, která se od nájemníků snaží vybrat „dlužnou“ činži. Zdrženlivost a úctu k oboustranně výhodnému spojenectví nechal za oceánem. Státy Aliance se nedávno dohodly, že kvůli změně bezpečnostního prostředí – především po ruské anexi Krymu – postupně do roku 2024 zvýší obranné výdaje na dvě procenta HDP.

Trump už dříve naznačil, že pokud tak neučiní, USA by mohly přehodnotit své závazky k evropským spojencům, tedy, že by Evropa, respektive některé země, „nemusela mít dosavadní garanci“, že jim v případě ohrožení Američané přispěchají na pomoc.V Bruselu zašel Trump ještě dál. Na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie nečekaně požádal, aby ostatní země zvedly výdaje na požadovaná dvě procenta hned, a následně přisadil, že čtyři procenta by byla lepší.

Zároveň pohrozil, že pokud to neučiní, „mohou USA řešit bezpečnost unilaterální cestou“. Na dotaz, zda to lze vykládat jako hrozbu možného odchodu USA z NATO, odpověděl, „že by to mohl udělat“, ale nepovažuje to za nutné. Spojenci bezprecedentně přerušili jednání, aby „neprali špinavé prádlo“ před Gruzií a Ukrajinou, a pokračovali na mimořádném zasedání. Po něm Trump smířlivěji oznámil své „vítězství“ – členské země NATO se dohodly pokrok urychlit.

Celkové obranné výdaje

Navzdory tvrzením, že „nikdy nevyhrožoval odchodem z NATO“, Trumpova slova vyděsila. Navzdory velkým pravomocem amerického prezidenta by pro takový krok potřeboval souhlas Senátu. Ten v reakci rychle schválil (97 hlasy ku dvěma) opatření, aby v novém návrhu zákona o obraně byl znovu potvrzen závazek vůči NATO a platnost článku 5 o vzájemné obraně. Zahraniční výbor Senátu také přijal ustanovení, které podporuje strategický význam NATO.

Celkové obranné výdaje evropských členských zemí převyšují ty dalších velmocenských hráčů – Ruska a Číny –, ale bez vojenských schopností USA by operace NATO vyžadovaly mnohem více času, plánování, rizika i budoucích masivních investic do techniky a vybavení, které v tuto chvíli mají jen USA

Mezi tím se však znovu rozproudila debata, zda by Aliance mohla přežít bez své dominantní vojenské síly, přičemž řada expertů si tuto otázku klade už od Trumpova zvolení. Kapacity ostatních zemí by, přinejmenším na papíře, zřejmě stačily k plnění základního poslání Aliance – kolektivní teritoriální obraně, odstrašení Ruska a řešení regionálních krizí.

Evropští spojenci mají celkem asi 1,78 milionu vojáků, USA 1,3 milionu a Rusko zhruba 900 tisíc, i když mobilizace by jejich počet ve prospěch Moskvy zřejmě změnila. Evropské členské země NATO mají sedm tisíc tanků, 2600 bojových letounů a 380 bojových vrtulníků, což by pravděpodobně umožnilo Evropě odolávat v konfliktu plného rozsahu. Británie a Francie udržují odstrašující jaderný arzenál, jenž je sice mnohem menší než USA, ale dostatečný, aby případného útočníka odradil.

Celkové obranné výdaje evropských členských zemí převyšují ty dalších velmocenských hráčů – Ruska a Číny –, ale bez vojenských schopností USA by operace NATO vyžadovaly mnohem více času, plánování, rizika i budoucích masivních investic do techniky a vybavení, které v tuto chvíli mají jen USA. Bez evropských spojenců by USA musely přehodnotit své mocenské projekty ve vzdálených částech světa a dávat desítky miliard dolarů navíc na operace například v Afghánistánu a na Blízkém východě.

Nepřímé výdaje

Trump nakonec odjížděl spokojen s tím, že Aliance je silnější než dříve. Slyšel, že po letech razantních škrtů spojenci miliardy dolarů přidávají. Nikoliv však kvůli Trumpovi, ale především kvůli sobě. Trumpovu „hrozbu“ však spojenci začali vnímat jako „nový pocit naléhavosti“ a rozvratné nejistoty z jeho nepředvídatelnosti.

Nepřímé výdaje představují vlastní obranné rozpočty zemí. V této oblasti mají státy dávat na své armády zmíněná dvě procenta, přičemž USA dávají na obranu zdaleka nejvíce i v absolutních číslech – loni 686 miliard dolarů. Následuje Británie (55), Francie (46) a Německo (45,5 miliardy). Podíl USA na celkových výdajích na obranu všech 29 členů Aliance v roce 2017 činil přibližně 67 procent.

Trefně to shrnul bývalý americký vyslanec při NATO Nicolas Burns, který v bruselské centrále byl při teroristických útocích 11. září 2001: „Všechny země nám přispěchaly na pomoc. Musíte ukázat loajalitu, abyste získali takovou věrnost.“. A právě tou Trump v Bruselu neoplýval a ve své kritice spojenců míchal jablka s hruškami.

Má pravdu, že USA dávají na společnou obranu zdaleka nejvíc, přičemž o tomto nepoměru ostatní spojenci vědí. Není to ale 90 procent, jak tvrdil.Slučuje přímé výdaje na chod NATO, tedy částky, kterými země podle speciálního klíče každoročně přispívají do společného rozpočtu Aliance a z nichž se hradí provoz civilních struktur, velitelství, infrastruktura a některé společné kapacity, jako jsou letouny včasné výstrahy. Z loňské celkové částky 2,17 miliardy dolarů zaplatily USA 22 procent.

Pak jsou tu nepřímé výdaje, které představují vlastní obranné rozpočty zemí. V této oblasti mají státy dávat na své armády zmíněná dvě procenta, přičemž USA dávají na obranu zdaleka nejvíce i v absolutních číslech – loni 686 miliard dolarů. Následuje Británie (55), Francie (46) a Německo (45,5 miliardy). Podíl USA na celkových výdajích na obranu všech 29 členů Aliance v roce 2017 činil přibližně 67 procent.

Symbol ochoty investovat do obrany

Podle odhadů jen ale zhruba 15 až 20 procent souvisí přímo s obranou Evropy. Velká část amerického obranného rozpočtu totiž jde na lodě, letadla a vojáky v Asii, na Blízkém východě a jinde ve světě. Neustále omílaná dvě procenta HDP jsou ověřená historií – umožňují udržet strukturu, modernizaci, naplněnost a velikost ozbrojených sil dané země.Za „první republiky“, v letech 1918 až 1933, činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Neustále omílaná dvě procenta HDP jsou ověřená historií – umožňují udržet strukturu, modernizaci, naplněnost a velikost ozbrojených sil dané země. A průběhem let se stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak totiž neodrážejí skutečnost, nakolik je, či není obrana dané země funkční a schopná.

Dvě procenta HDP se však průběhem let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak totiž neodrážejí skutečnost, nakolik je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice dvě procenta HDP splňuje, ale více než 70 procent obranného rozpočtu jde na platy, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent obranného rozpočtu má každoročně jít na modernizaci armády a zvyšování její bojeschopnosti. Trump dlouhodobě kritizuje třeba Berlín, protože navzdory své ekonomické síle dal loni na obranu jen 1,24 procenta a počítá s navýšením maximálně na 1,6 procenta do roku 2024. Dvě procenta jsou nereálná, protože by znamenalo až 75 miliard eur.

Výhrady k posuzování dle procent má i český premiér Andrej Babiš. Spíše je podle něho důležité mluvit o absolutních výdajích: „V roce 2013 byl náš výdaj 1,03 procenta a v roce 2019 1,17, rozdíl je tedy jen 0,14 procenta. Ale když přes absolutní částku, kdy výdaje v roce 2013 byly 42 miliard korun a v roce 2019 budou 65,6 miliardy korun, pak jsme za šest let navýšili výdaje na obranu o 50 procent.“ Nicméně dvou procent chce dosáhnout do roku 2024.

Donald Trump a NATO.

Černí pasažéři

Pokud Řecko v absolutních číslech dává na obranu 4,9 miliardy dolarů (2,3 procenta HDP) a Německo desetkrát více (1,2 procenta HDP), která země dělá více pro kontinentální obranu? Je pro evropskou bezpečnost přínosnější Turecko, které přijalo tři miliony uprchlíků, nebo Dánsko, jež v Afghánistánu ztratilo už desítky vojáků?

Trumpova prohlášení, že považuje evropské členské země NATO za černé pasažéry na Američany financovaném poválečném míru, vyvedla spojence z klidu. Podobně jako když se ujal úřadu. Od té doby Aliance zvýšila obranné výdaje za rok 2017 o 5,2 procenta, tedy zhruba o 14 miliard dolarů.

Jedno je jisté. Trumpova prohlášení, že považuje evropské členské země NATO za černé pasažéry na Američany financovaném poválečném míru, vyvedla spojence z klidu. Podobně jako když se ujal úřadu. Od té doby Aliance zvýšila obranné výdaje za rok 2017 o 5,2 procenta, tedy zhruba o 14 miliard dolarů.

Většina lidí sice bude tvrdit, že „punk“ zrovna v lásce nemá a nevyhledává jej, ale některé songy možná nedokáže dostat z hlavy: „Na radě bezpečnosti zívaj světa hosti, zapoguju, přestanou hned myslet na blbosti. Žádná tréma, nou probléma, když je tvoje nebe vzduch, pak ať klidně královnu ochraňuje Bůh.“

NATO bez USA nemůže existovat

Odchod USA ze Severoatlantické aliance je vzhledem k provázanosti obranných kapacit katastrofický scénář, říká český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

ČESKÁ POZICE: Zdá se, že americký prezident Donald Trump donutil ostrou kritikou spojence, aby začali vážně přemýšlet o spravedlivějším sdílení nákladů na kolektivní obranu.

ŠEDIVÝ: Trumpova metoda je brutální, jde přímo a bezohledně k věci. Druhou věcí je, že USA nesou nadměrnou zátěž. Nejsou to však jen čísla, ale i vojenské schopnosti, které nikdo jiný nemá.

ČESKÁ POZICE: Byla hrozba, že by USA jednaly v otázkách bezpečnosti na vlastní pěst, reálná?

ŠEDIVÝ: Trump sice odjížděl jakoby spokojený, ale nesmíme se spokojit s konstatováním, že teď jsme to stejně jako před Trumpem zvládli, že jednota byla zachována, že další summit bude až za tři roky, a proto se nemusíme příliš honit. Američané nyní budou důrazně požadovat plnění závazků. A nelze vyloučit, že se obrátí přinejmenším částečně ke spojencům zády, když nebude patrný jejich zásadnější a odpovědnější přístup.

ČESKÁ POZICE: Mohla by Severoatlantická aliance bez USA dál fungovat?

ŠEDIVÝ: Aliance bez USA nemůže existovat. To by byl konec. Proto musíme udělat vše, aby se takový katastrofický scénář neuskutečnil. Pokud by měl nastat, pak by se evropské země snažily udržet a posílit své bilaterální vztahy s USA. Je otázkou, zda by obsahovaly i obrannou garanci.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.