Dočkáme se někdy vyšších důchodů?

Vytvoření druhého pilíře bylo z hlediska důchodové problematiky možná správným, zatímco z makroekonomického nesprávným krokem. Existuje řešení, které by bylo správné z obou hledisek?

Lidí v penzi přibývá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidí v penzi přibývá. | foto: ČTKČeská pozice
Lidí v penzi přibývá. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na podzim 2004 jsem jel z Košic do Bratislavy. Podél silnice billboardy soukromých fondů bombastickými hesly hlásaly výhody druhého pilíře penzijního systému. V paměti mi utkvěl jediný, se sloganem o švýcarském důchodu. V té době sice u našich bratrů rostl HDP více než pětiprocentním tempem, navzdory tomu se mi nechtělo věřit, že Slováci jednou budou brát důchod jako Švýcaři.

Slovenská vláda krátce nato zavedla druhý pilíř, což znamenalo, že ten, kdo do něj vstoupí, odvede do soukromého fondu devět procent ze své hrubé mzdy. A to povinně, bez možnosti ze systému vystoupit. Po deseti letech však přišlo zklamání.

Studie Světové banky

Letos v lednu asi tři tisíce lidí poprvé obdržely penzi z fondu, kam spořili. K důchodu od státu prý penzista s průměrným platem dostal ze soukromého fondu měsíčně jen osm až dvanáct eur, ti šťastnější dokonce až třicet! Premiér Fico to označil za hanbu a vláda rozhodla, že Slovákům opět, od roku 2007 už počtvrté, umožní vystoupit z druhého pilíře a zůstat jen ve státem průběžně financovaném systému.

K zavedení druhého pilíře i Slováky inspirovala studie Světové banky z roku 1994, která doporučila zemím zavést třípilířový systém

„V systému, kde je 1,5 milionu investorů, milion lidí nemá co dělat. Tito občané nikdy nebudou mít vyšší důchod, než jaký by dostali ze státního pilíře,“ řekl Fico. Někteří ekonomové tvrdí, že druhý pilíř, kde je nyní 6,4 miliardy eur, dlouho nevydrží, vláda jej patrně zruší.

K zavedení druhého pilíře i Slováky inspirovala studie Světové banky z roku 1994 s názvem Policies to Protect the Old and Promote Growth, která doporučila zemím zavést třípilířový systém.

  • První, ten státní, známe.
  • Ve druhém zaměstnanec platí pevnou částku ze mzdy do soukromého fondu a důchod se stanovuje na základě obnosu evidovaného v době odchodu do penze na jeho účtu a v tu chvíli očekávané délky života. Předpokládá se, že fondy mezi sebou budou soupeřit o členy vyššími výnosy a lidé budou vstupovat či přestupovat do fondu, který nabídne lepší investice. Výsledkem měly být vyšší důchody.
  • Princip třetího pilíře také všichni známe, funguje u nás dobře.

Druhý pilíř v té či oné podobě kromě Slovenska bohužel zavedlo ještě osm zemí – Bulharsko, Česko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko a Rumunsko. V zájmu vytvoření druhého pilíře se logicky daly do pohybu obrovské síly.

Deficit státního pilíře

Oblast působnosti finančních domů se díky druhému pilíři významně rozšířila, fondy, většinou zákonem garantovaně, každý měsíc obdržely od lidí obrovské částky, což bankéře svádělo k lehkomyslnosti i k utrácení. Stále se však sázelo na to, že pokud na reformě někdo vydělá (fond), přinese to užitek i pro druhé (klient).

Jelikož se příspěvek ve výši zhruba deseti procent výdělku nedostává do státního, ale do soukromého pilíře, vzniká v prvním deficit

Po finanční krizi v roce 2008 však některé investice ztratily až 30 procent a nevíme, co se s penězi stane, pokud za tři či čtyři desetiletí spoření nastanou tři velké krize nebo, nedej Bože, když někdo zrovna po dlouhodobé krizi půjde do důchodu.

Jelikož se příspěvek ve výši zhruba deseti procent výdělku nedostává do státního, ale do soukromého pilíře, vzniká v prvním deficit, který stát obvykle vyrovná tím, že si vezme úvěr ve stejné výši jako částka, která se dostává do druhého pilíře. V důsledku toho však roste schodek veřejných financí i státní dluh a ztěžuje se plnění maastrichtských kritérií.

Vytvoření druhého pilíře tedy bylo z hlediska důchodové problematiky možná správným, zatímco z makroekonomického hlediska nesprávným krokem. Existuje vůbec řešení, které by bylo správné z obou hledisek?

Počet příspěvků: 31, poslední 10.2.2015 03:00 Zobrazuji posledních 31 příspěvků.