Dobrovolná regulace digitálního obsahu nestačí

Evropská komise navrhuje, aby výzvy s teroristickým obsahem z internetu do hodiny zmizely. Všechno ale regulovat nejde, a lidé by se měli víc řídit hlavou a méně zapojovat emoce, říká v rozhovoru Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost.

Česká eurokomisařka Věra Jourová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká eurokomisařka Věra Jourová. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Česká eurokomisařka Věra Jourová.

Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost, v rozhovoru mimo jiné říká: „Doporučujeme členským zemím, aby zavedly stejná pravidla pro online jako pro jakékoliv jiné formy politické kampaně. Zároveň apelujeme, aby více chránily osobní data občanů. Ze stop, které v digitálním světě zanecháte, se dají sestavit profily. Kdosi pak může vědět, na co myslíte před spaním, z čeho máte obavy, a pak vám servírovat příslušné poplašné zprávy. To vše je technologicky možné a často se to děje.“

LIDOVÉ NOVINY: Evropská komise navrhuje, aby provozovatelé serverů na žádost policie nebo státního zástupce do hodiny museli mazat z webu příspěvky s teroristickým obsahem. Proč je třeba řešit to v Bruselu? Nestačí autoregulace společností, jako je Google nebo Facebook?

JOUROVÁ: Máme dohodu s největšími poskytovateli, takže 90 procent digitálního obsahu v Evropě je dnes již regulováno na základě dobrovolnosti. To samo o sobě ale nestačí. Jednak je tam pořád těch zbývajících deset procent, jednak je třeba jednat opravdu rychle. První dvě hodiny jsou z hlediska šíření zpráv po internetu kritické. Když byl na webu více aktivní Islámský stát, měl během hodiny v Evropě 100 tisíc přeposlání. Ta jedna hodina je proto opravdu důležitá.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to prakticky bude vypadat?

První dvě hodiny jsou z hlediska šíření zpráv po internetu kritické. Když byl na webu více aktivní Islámský stát, měl během hodiny v Evropě 100 tisíc přeposlání. Ta jedna hodina je proto opravdu důležitá.

JOUROVÁ: Evropská komise navrhuje dva mechanismy. Prvním bude příkaz ke smazání a zároveň zazálohování obsahu na šest měsíců, což je důležité pro případné vyšetřování. Druhou formou je doporučení, zda určité příspěvky na webu nechat. Klíčová je i proaktivní část – aby firmy samy příspěvky propagující terorismus vyhledávaly. A aby vyvíjely systémy, které takové příspěvky detekují a odfiltrují. Naše iniciativa má ale mnohem širší dopad. Nejde jen o posty na webu, ale o otázku vnitřní bezpečnosti. Hrozba terorismu zůstává vážná – byť by to byl jen svět digitální, nikoliv ten reálný.

LIDOVÉ NOVINY: Nemáte obavy, že nastane situace jako v Německu, kdy poskytovatelé z obavy před postihem na webu raději mažou i příspěvky, které trestněprávně postižitelné nejsou?

JOUROVÁ: Německo je specifický případ. Počet nenávistných reakcí tam dramaticky stoupal, Německo má odlišnou historickou zkušenost. Nechceme být stejně striktní jako v Německu, kde se v případě pochybností opravdu maže. Stručně řečeno, když budou pochyby, raději nechat. Pokud si firmy nastaví vlastní, přísnější pravidla, pak mohou jít na rámec unijních pravidel.

LIDOVÉ NOVINY: Není samotné nahlášení příspěvku spíše věcí pro evropského prokurátora? Proč by to měla být kompetence národních států, když internet hranice nezná?

JOUROVÁ: Pokud se na této kompetenci shodnou členské země, pak nepochybně ano. To by ale musela jednomyslně schválit Evropská rada. A do toho máme ještě daleko, protože teď teprve začínají konzultace s členskými zeměmi EU.

LIDOVÉ NOVINY: Podle šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by lidé měli být na webu více ochráněni v době, kdy se spustí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Už existují nějaké návrhy, jak by taková ochrana měla vypadat?

Co platí v reálném světě, mělo by platit i v tom digitálním. Papírové noviny mají řadu omezení – inzerce musí být označena, musejí dodržovat lhůtu, v níž se nesmí zveřejňovat průzkumy. V případě online médií panuje anarchie, mnoho věcí zůstává nedořešeno.

JOUROVÁ: Co platí v reálném světě, mělo by platit i v tom digitálním. Mířím tím i na média. Papírové noviny mají řadu omezení – inzerce musí být označena, musejí dodržovat lhůtu, v níž se nesmí zveřejňovat průzkumy. V případě online médií panuje anarchie, mnoho věcí zůstává nedořešeno.

Doporučujeme členským zemím, aby zavedly stejná pravidla pro online jako pro jakékoliv jiné formy politické kampaně. Zároveň apelujeme, aby více chránily osobní data občanů. Ze stop, které v digitálním světě zanecháte, se dají sestavit profily. Kdosi pak může vědět, na co myslíte před spaním, z čeho máte obavy, a pak vám servírovat příslušné poplašné zprávy. To vše je technologicky možné a často se to děje.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se ale odlišit, kde končí cílená inzerce, která na webu funguje, a začíná manipulace s cílenými fake news?

JOUROVÁ: Odlišit se to nedá. Internet je zavalen manipulativními zprávami, svou podstatou je to volný a neregulovaný prostor. S tím dělat nic nemůžeme a ani nechceme. Jde ale o to, aby lidé zapojili více hlavu a nejen emoce, s nimiž poplašné zprávy pracují. Aby si uvědomili, kdo všechno jejich data může sbírat a využívat. Chceme dát lidem zpět možnost rozhodnout se, zda a s kým chtějí svá data sdílet.

LIDOVÉ NOVINY: A stojí o to?

Internet je zavalen manipulativními zprávami, svou podstatou je to volný a neregulovaný prostor. S tím dělat nic nemůžeme a ani nechceme. Jde ale o to, aby si lidé uvědomili, kdo všechno jejich data může sbírat a využívat. Chceme dát lidem zpět možnost rozhodnout se, zda a s kým chtějí svá data sdílet.

JOUROVÁ: Doufám, že ano. Nechci, aby šli lidé k volbám jak ovce na porážku. Aby byli objekty nechtěného nátlaku a manipulace.

LIDOVÉ NOVINY: Do evropských voleb zbývá sedm měsíců. Co byste ráda dotáhla do konce?

JOUROVÁ: Ráda bych dotáhla do konce projekt evropského veřejného žalobce. Ten by sice měl začít fungovat až koncem roku 2020, řadu věcí je ale nutné ještě projednat, je třeba vybrat personál. Evropský prokurátor musí zaměstnat nejlepší mozky na finanční kriminalitu, které tu máme. Určitě bych ráda dotáhla některé plány související s ochranou spotřebitelů. Sem patří třeba zákaz agresivního podomního prodeje, chceme vrátit členským zemím možnost, aby si o tom samy rozhodly.

V Bruselu mi vyčítají, že je tato iniciativa příliš šitá na míru českým poměrům. Jenže šmejdi nejsou jen v Česku, je to otázka minimálně pěti dalších zemí, kde se takové praktiky objevují. A zdaleka necílí jen na seniory, ale také na maminky na mateřské dovolené, občany s handicapem a nezaměstnané. Budu se snažit, aby investice z evropských fondů plynuly do smysluplných projektů. To sice není má kompetence, nicméně mi na tom záleží.

LIDOVÉ NOVINY: Do vašich kompetencí sahá řada věcí a třeba digitální agenda se pořád rozrůstá. Když jste před čtyřmi lety do Evropské komise nastupovala, počítala jste, že budete tak na očích?

Před čtyřmi lety nějaké ovlivňování voleb prostřednictvím manipulací na internetu nikdo neřešil. To samé sociální sítě. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že mě budou brát vážně manažeři firem, jako je Google nebo Facebook, asi bych mu nevěřila.

JOUROVÁ: Lidé se dělí na údržbáře a vývojáře. Do té první skupiny jsem nikdy nepatřila, stojaté vody mě nebaví. Jinak je fakt, že věci se hodně rychle vyvíjejí. Před čtyřmi lety nějaké ovlivňování voleb prostřednictvím manipulací na internetu nikdo neřešil. To samé sociální sítě. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že mě budou brát vážně manažeři firem, jako je Google nebo Facebook, asi bych mu nevěřila.



Počet příspěvků: 2, poslední 9.10.2018 08:55 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.