Dobrá příprava z hurikánu požehnání neučiní

Brexit se stále odsouvá. Řada ekonomů se domnívá, že tato nejistota je to nejhorší, co se mohlo stát. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Je divoký brexit stále tak nebezpečný?

Jan Macháček 20.6.2019
Brexit je jako hurikán. Můžete se na něj připravit, ale požehnáním nebude. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brexit je jako hurikán. Můžete se na něj připravit, ale požehnáním nebude. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Brexit je jako hurikán. Můžete se na něj připravit, ale požehnáním nebude.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Je tvrdý či divoký brexit (resp. brexit bez dohody) stále tak nebezpečný? Je vůbec možné, když se vše pořád odkládá, mluvit o ekonomickém šoku, který postihne Británii a kontinent? Všichni přece měli spoustu času připravit si krizové scénáře. Řada ekonomů a institucí se domnívá, že vůbec nejhorší je protahovaná nejistota či nastavovaná kaše. Z ekonomického pohledu je dnes lepší čistý řez.


 
Michal Brožka, hlavní ekonom CYRRUS, lektor Unicorn College

Michal Brožka, hlavní ekonom CYRRUS, lektor Unicorn College

Dohodu zatím nevzdávat

Kdybychom v červnu 2016 po hlasování po brexitu věděli, co bude následovat, báli bychom se tehdy asi víc. Kdyby převládla myšlenka, že Británie nebude schopná se s EU a především sama se sebou dohodnout na spořádaném odchodu ani do léta 2019, a že v létě 2019 se možná stane premiérem Trumpův oblíbenec Boris Johnson, byl by okamžitý šok do ekonomiky větší, než jaký tehdy nastal.

Brexit bez dohody pořád považuji za nebezpečný. Současně ale souhlasím s tím, že čím déle to trvá, tím více jsou finanční trh a ekonomika na tuto možnost připraveni. Pokud bychom věděli, že nejistota bude převládat další 2 až 3 roky a na konci bude polovičatá dohoda, bylo by asi lepší udělat rychlý řez.

Z ekonomického pohledu je nejlepší spolupráce, tedy dohoda. Pokud dohoda není možná, pak tu máme dva špatné extrémy. Jeden je špatný pro demokracii, druhý pro ekonomiku. Ten první je žádný brexit, případně druhé referendum. Ten druhý je okamžitý odchod, kterému někdo říká čistý řez. O čistotě takového řezu by se dalo dlouze polemizovat. Kolik lidí a firem se bude snažit nějakým způsobem nově vytvořenou hranici obejít? Kolik Britů si vzpomene, že jeho babička byla Irka a rychle si pořídí irský pas? Zhruba půlka Britů si odchod nepřeje. Co se myslí tou čistotou řezu úplně nechápu a použil bych spíš termín rychlý řez.

Odhady dopadu brexitu, se kterými jsem se setkal, ukazují na nižší HDP o zhruba 2 až 4 procenta. To rozhodně není zanedbatelné, ale není to podstatné. Samotná Bank of England odhaduje negativní dopad tvrdého brexitu na HDP ve výši kolem 7 procent. Začátkem roku 2019 odhadovala negativní dopad na HDP od referenda kolem 2 procent. Podobné odhady se sice dají zpochybnit v řadě míst, ale domnívám se, že jsou relevantní a v případě tvrdého brexitu by Británie pořád zaplatila dodatečnou cenu alespoň 5 procent HDP. Nesrovnatelně těžší otázkou ale je, jak se celá věc přenese do dlouhodobé prosperity.

Brexit bez dohody pořád považuji za nebezpečný. Současně ale souhlasím s tím, že čím déle to trvá, tím více jsou finanční trh a ekonomika na tuto možnost připraveni. Pokud bychom věděli, že nejistota bude převládat další 2 až 3 roky a na konci bude polovičatá dohoda, bylo by asi lepší udělat rychlý řez. Protože ale nevíme, jak dlouho to bude trvat, snaha o dohodu by měla pokračovat. Pořád platí, že brexit je do určité míry výlet do neznáma, kde můžeme narazit na černou labuť.



Jan Mládek, ekonom

Jan Mládek, ekonom

Lid bohužel rozhodl

Divoký brexit není tak nebezpečný, jako neschopnost britských i evropských politiků přijmout finální řešení. Dnes jsme se dostali do situace, kdy platí přísloví: Lepší konec bídy, než bída bez konce. Rozvodové řízení se táhne již příliš dlouho a z odpovědnost za tu délku nesou, jak to obvykle bývá u všech rozvodů, obě strany, britská i evropská.

Rozhodnutí britských voličů o brexitu je velmi nešťastné, přinese hospodářské a politické škody nejen Spojenému království, ale i zbytkové EU (včetně Česka). Bylo nešťastné, že britské elity se zřekly své odpovědnosti v zastupitelské demokracii a dotázaly se britského lidu na jeho názor ohledně brexitu. Na tak komplexní problém se jej vůbec ptát neměly. Ale když už se zeptaly a lid rozhodl, tak by měly jeho rozhodnutí respektovat a nehrát různé hry.

Tvrdý brexit by po několik týdnů samozřejmě nebyl nic příjemného. V Calais i v Doveru by stály kolony kamiónů a celníci by nevěděli, co mají dělat. Nicméně časem by si vše sedlo, celníci i přepravci by věděli, jaký papír mají použít, cla by se poněkud zvedla, ale kolečka ekonomiky by běžela dále.

Poté co byla dojednána rozvodová dohoda, měl parlament Spojeného království souhlasit či nesouhlasit s touto dohodou, ne to hrát do ztracena. Evropský parlament dohodu schválil. Tvrdý brexit byl z nějakých důvodů některými zájmovými skupinami naprosto démonizován. Podle některých vypukne v Británii po brexitu téměř hlad, nebude, co jíst, a hospodářství se zhroutí.

Tvrdý brexit by po několik týdnů samozřejmě nebyl nic příjemného. V Calais i v Doveru by stály kolony kamiónů a celníci by nevěděli, co mají dělat. Nicméně časem by si vše sedlo, celníci i přepravci by věděli, jaký papír mají použít, cla by se poněkud zvedla, ale kolečka ekonomiky by běžela dále. A to nemluvím o tom, že 50 procent britského zahraničního obchodu je se zeměmi mimo EU, kde by se nic zásadního nestalo.

Alternativou je dnešní situace, kdy brexit je odložen do 1. října 2019, a není vůbec jasné, co se do té doby vyřeší. V EU proběhly volby a probíhá formování nové komise, hledá se nástupce Jeana-Claude Junckera a hledají se evropští komisaři. Zkušenosti z minulých dvou voleb říkají, že nová komise nebude dříve než v prosince 2019, spíše ale později. Do prosince to trvalo v dobách, kdy byla v Evropském parlamentu předem daná koalice lidovců a socialistů. Tato koalice už nyní nemá většinu a tak formování komise bude složitější a delší.

Dnes už je jasné, že protahovaná krize s odchodem Británie z EU bude na škodu všem a bude ohrožovat a fungování zbylé EU. Můžeme jen litovat, že k tvrdému brexitu nedošlo již v březnu 2019, v současné době, tedy v červnu 2019, jsme již mohli mít nejhorší za sebou. Vzájemné vztahy EU a Británie mohly začít fungovat v nové realitě a EU se mohla bavit, jak bude fungovat v novém složení. Namísto toho budou v Evropském parlamentu probíhat neproduktivní debaty s Nigelem Faragem a jeho europoslanci o tom, proč je Británie stále ještě v EU a proč jeho europoslanci stále ještě musí sedět v parlamentu, když tam vlastně být nechtějí.



Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra, z.ú. a analytik AMO

Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra, z.ú. a analytik AMO

Odchod bez dohody jako nástroj vyjednávání

O odchodu Spojeného království z EU bez dohody se mluví dlouho. Mohlo by se zdát, že času na přípravy všichni měli dost. Není tomu tak. Na opatření pro případ divokého brexitu se sice už vynaložilo na obou stranách hodně peněz ve veřejném i soukromém sektoru, stále ale v myslích všech hrálo silnou roli to, že jde o přípravy na prozatím politicky neprůchodný scénář. Racionalita na obou stranách jednoznačně velí dohodnout se. 

Přípravy veřejného sektoru byly hlavně demonstrací síly vůči druhé straně jednání. Britové se například dali do školení chybějících stovek celníků, ale začali jen šest měsíců před plánovaným dubnovým odchodem, když dle odhadů k zaučení použitelného celního úředníka potřebujete alespoň rok a půl. Navzdory skandálům s najímáním firem na přepravu nezbytných léků, které neměly žádné lodě, by se Britům asi nakonec podařilo základní kapacity na trajektech pro léky zajistit. Stále ale jde o krizový scénář, který by nikdo nechtěl zkoušet v praxi. Že se dobře připravím na příchod hurikánu, neznamená, že mohu být klidný, když hurikán skutečně dorazí, protože nezpůsobí žádné škody. Podobně na tom je i soukromý sektor. Že si firmy na hrozící první týdny případného chaosu hromadně plánovaly technické odstávky výroby je racionální řešení. Pokud je zde ale šance se tomuto scénáři vyhnout, většina firem nakonec raději plány přehodnotí.

Stále jde o krizový scénář, který by nikdo nechtěl zkoušet v praxi. Že se dobře připravím na příchod hurikánu, neznamená, že mohu být klidný, když hurikán skutečně dorazí, protože nezpůsobí žádné škody.

Odchod bez dohody znamená pád do režimu Světové obchodní organizace (WTO) bez jakéhokoliv přechodného období. Obchod s EU by se v Británii ze dne na den překlopil z bezbariérového režimu vnitřního trhu a celní unie do základního režimu globálního obchodu. To znamená otazníky nad většinou přeshraničních vazeb a hodně papírování. Dopředu nevíte, jak státní správa na druhé straně bude posuzovat vaše zboží dle místa výroby jednotlivých jeho komponentů, jestli vám uzná certifikace či kvalifikace vašich zaměstnanců atd.

Ani spotřebitelé nemají v případě odchodu Spojeného království z EU bez dohody zaručeno, že výrobky firem z druhé strany, na které si zvykli, po vyprázdnění skladů i nadále najdou v obchodech. Bude záležet na rozhodnutí každé firmy, jestli jí dodatečná administrativa a náklady na přeshraniční obchod v novém režimu skutečně stojí za to. U Britů je to o to horší, že bez přechodného období utrpí nejen jejich obchod s Evropou, ale i s třetími zeměmi, se kterými má EU uzavřeny zóny volného obchodu. Jde přitom o země jako Kanada, Jižní Korea, Jihoafrická republika, nově také Japonsko. Britům se tyto dohody nakonec podaří „překlopit“ i na svou ekonomiku, ale to ještě nějaký čas zabere.

Odchod bez dohody je hlavně nástrojem vyjednávání. Tak k němu opakovaně přistupoval i současný favorit na britského premiéra Boris Johnson. Jestli je brexit bez dohody neodvratný, může dávat smysl volání po tom, aby už jednou konečně přišel a bylo to za námi. Jinak takový přístup ale moc smyslu nedává, zejména pokud je šance získat v dohodě přechodné období s časově omezenou účastní na vnitřním trhu EU.

Pro ostrovní ekonomiku odchod bez dohody totiž znamená, že firmy budou muset vynaložit náklady na přizpůsobení se globálnímu režimu, ale jen do té doby, než Británie uzavře obchodní dohody s dalšími ekonomikami. Pak už vše bude zase jinak. Bez přechodného období tak britské firmy pravděpodobně čeká papírování, recertifikace a nejistota. Dopředu jen těžko odhadovat, komu se i tak vyplatí obchodovat přes hranice, a kdo počká, jak dopadne jednání o budoucím vztahu. Ekonomická racionalita nevolá po odchodu bez dohody, ale po tom, aby se politici na obou stranách konečně dohodli a přestali si brát ekonomiku za rukojmí svého handrkování o slovíčka v takzvané irské pojistce (odchod bez dohody je ostatně pro irskou otázku to nejhorší možné řešení).



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Konzervativci v ohrožení

Naprosto souhlasím, že tato protahovaná nejistota je ze všeho nejhorší. Firmy nemůžou udělat kvalifikované rozhodnutí o tom, zda budou jejich dodávky nebo výrobky zatíženy cly, nebo kdy a jakým disrupcím bude čelit jejich výrobní proces. Totéž samozřejmě platí pro najímání pracovníků a negativní dopad má tato situace také ve světě mimo podnikání.

Jednou cestou ven by byl i takzvaný no-deal brexit, ale nevěřím tomu, že budoucí premiér Velké Británie bude mít dost odvahy a dost podpory v Dolní sněmovně, aby toto řešení prosadil už teď v říjnu, jakkoliv se teď ve volební kampani mohou někteří kandidáti tvářit, že to je jejich cílem.

Situace je teď ve stavu čekání, kdy vláda Theresy Mayové nejspíše už žádné nové kroky nepodnikne a úmysly nové vlády (Borise Johnsona?) ještě neznáme. Pokládám za pravděpodobné, že 31. října Velká Británie nevystoupí. Pak přijde ke slovu dokonce i nová Komise, tedy vyjednavač na straně EU. Znamená to sice odložení brexitu o další (značný) časový úsek, ale taktéž možnost odblokování tohoto stavu, ze kterého – jak se zatím zdá – není cesty ven.

Jednou cestou ven by byl i takzvaný no-deal brexit, ale nevěřím tomu, že budoucí premiér Velké Británie bude mít dost odvahy a dost podpory v Dolní sněmovně, aby toto řešení prosadil už teď v říjnu, jakkoliv se teď ve volební kampani mohou někteří kandidáti tvářit, že to je jejich cílem. Jako nejzazší hranici odsouvání brexitu vidím rok 2022, kdy nejpozději musí v Británii proběhnout nové volby. Jak viděli konzervativci před měsícem, pokud do té doby brexit neprosadí, budou už jenom bývalou stranou. To je dostatečný strašák, aby se věci pohnuly.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Šok už přišel

Tvrdý brexit už se na britské ekonomice podepsal. Nejistota, která kolem něj panuje, podle odhadů ekonomů stála Velkou Británii každý rok 800 miliard korun. Dohromady se náklady vlády na tisíce nových úředníků a veškerou agendu spojenou s brexitem tak samotné rozhodnutí vyšlo už každého Brita na přibližně 30 tisíc korun.

Pro Brity by bylo nejlepší, kdyby už bylo rozhodnuto a období nejistoty skončilo. Vláda Velké Británie v čele s novým premiérem bude muset ukázat, že dokáže každému Britovi jeho ztracených 30 tisíc vynahradit.

To nejsou zanedbatelné náklady a ukazuje to, že už se vysoká pravděpodobnost tvrdého brexitu promítla do ekonomiky a samotný odchod bez dohody by tak mohl mít jen minimální dodatečný efekt.

Pro Brity by bylo nejlepší, kdyby už bylo rozhodnuto a období nejistoty skončilo. Vláda Velké Británie v čele s novým premiérem bude muset ukázat, že dokáže každému Britovi jeho ztracených 30 tisíc vynahradit. Protože pokud to nedokážou Britové, tak dostane Evropská unie černé na bílém potvrzení, že utíkat z ní se nevyplatí. A to je špatné jak pro její odpůrce, tak pro příznivce. Představitelé EU totiž budou moc dobře vědět, že i když se budou chovat arogantně, nedemokraticky a budou ještě více odtržení od reality, tak jim v zásadě nic nehrozí. Británie byla pro nás všechny nadějí, že by mohlo dojít k alespoň nějaké sebereflexi. Zatím to vypadá, že to povede k úplnému opaku.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články