Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 22
  • Poslední: 16.3.2018 13:40
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Dědictví V. Havla.

Dobrý článek. K hodnocení V. Havla náleží i jeho rozhodující podíl na naší současnosti. Uzavřel totiž národu skrytou koalici s komunisty a StB, což se projevilo zastoupením komunistů v čele s Čalfou v našich vládách a parlamentech, přičemž KSČM slouží jen jako strašák, aby to vypadalo, že s komunisty nikdy. StBáky ochraňoval. jak mohl, zejména pokynem min. vnitra Sachera z 2.4.1090 zlikvidovat svazky StB prezidenta, členů vlád, zákonodárných sborů a vedení politických stran. A tak lidé, kteří měli s komunisty problémy za totality, měli s nimi problémy i po SAMETu, pokud nepatřili ke kamarádům V. Havla. A všichni společně rozkradli a zdevastovali tuto zemi. Pár vyvolených se sice má dobře, ale je to na úkor drtivé většiny, decimované nízkými příjmy, důchody, exekucemi, nezaměstnaností a korupcí. A trvá to již 28 let. Pro ty lidi opět všechny cesty vedou k Bílé Hoře a je to dědictví V. Havla a jeho podvodu na národ.

Kdo podpori prezidenta?

Pan Studynka odvedl dobrou praci ale na neco zapomel. Na nas narod. Gottwald mel sirokou podporu v narodu. Kdyz v roce 1948 neziskali komunisti vetsinu, stale diky socialistum s Fierlingerem mohl neomezene vladnout. A narod jasal. A jak je to s nasim narodem dnes? Mohl by se prezident, jak si ho pan Studynka predstavuje oprit o nas narod? Zajiste ne. A proc? Protoze se nenasel nikdo, kdo by nasemu narodu vysvetlil to, o cem pan Studynka psal. Zadny politik nevzbudil v narode pocit vlastenectvi. Nesmime zapomet, ze Masaryk se nestal nahodou prezidentem. To byla jeho umorna prace na mezinarodnim parketu a narod to pochopil. Dnesni de facto bezvladi je vysledek ubohosti nasich politiku. Jejich obeti je nase republika, ktera je stale zaostala rozvojova zem. A komunisti a jejich stare struktury , ktere ruinovali pomoci Ruska nasi zem, maji stale ambice se dostat k moci.

Re: Kdo podpori prezidenta?

"Dnesni de facto bezvladi je vysledek ubohosti nasich politiku." Není to pravda. Skutečné příčiny dnešního bezvládí jsou dvě. První je volební systém podle zásad poměrného zastoupení a skutečnost, že nejsou voleni zástupci občanů přímo, ale politické strany a hnutí. Druhou příčinou je ničím neomezená "volná soutěž politických stran", která neustále a nepřetržitě probíhá tam, kde nemá co dělat. Konkrétně na půdě poslanecké sněmovny, senátu, úřadu prezidenta či soudů. To jsou totiž demokratické moci, které mají mít ve svých rukou přímo občané (čl. 2, odst.1 ústavy) a prostřednictvím nich mají vykonávat svou "veškerou státní moc". Namísto toho, moc zákonodárnou, výkonnou a soudní mají ve svých rukou politické strany a hnutí a jejich politici a to v rozporu se zmíněným článkem ústavy. Ano, jejich obětí je stát a jeho občané, ze kteréhho oni a ony dělají rozvojový stát.

Re: Kdo podpori prezidenta?

Dekuji za upresneni meho prispevku. Mam totiz zkusenost se systemem, kde strany jen rozhodnuti pripravuji, ale nakonec lid ma posledni slovo. Vlada a parlament potom rozhoduji, jak se rozhodnuti lidu uvede v zivot.

Re: Kdo podpori prezidenta?

Ve státě, kde politické strany připravují a navrhují rozhodnutí, přičemž tato schvalují zástupci občanů - fyzické osoby existuje skutečná zastupitelská demokracie. Takové státy jsou však jen dva na světě. V takovém systému mají politické strany pouze poradní, byť důležitý hlas. Konečné slovo mají vždy občané a tak by to mělo být ve všech státech, které si chtějí říkat demokratické. Mezi takové státy ovšem Česká republika zdaleka nepatří.

Re: Kdo podpori prezidenta?

Jedna se o primou demokraci. Aby se ji dalo porozumet, je dobre si uvedomit, jak vznikla. Aby se stala systemem statu, bylo prolito ve Svycarsku mnoho krve. Byly to "nabozenske" valky kde se jednalo o obchodni cesty pres Alpy. Nakonec Napoleon Svycarum "domluvil" ze si preje Svycarsko jako stat. Nejdulezitejsi v prime demokracii je kompromis. Pri volbach jsou vitezove a porazeni. Vysledek voleb musi prines politicky mir. Proto je zvykem, ze i porazenym se da za pravdu. Hlasovalo se o zruseni poplatku za TV. Vyhrali zastanci ponechani poplatku. Poplatky zustaly, ale jsou nyni podstatne nizsi. To je prima demokracie.

Re: Kdo podpori prezidenta?

prima přímá demokracie.

Re: Kdo podpori prezidenta?

K prime demokraci je zapotrebi narod, ktery je k tomu schopny.

Re: Kdo podpori prezidenta?

K a ž d ý národ je k tomu schopný. Nesmí být ovšem ovládán t.zv. elitami, které jím pohrdají. Zejména ne "elitami", vzcházejícími z politických stran. Ten národ ovšem musí žít v systému, který mu dovoluje přímo prosadit jeho moc, pokud to občané uznají za vhodné (zákon o obecném referendu).

Re: Kdo podpori prezidenta?

Pane Cech Svata pravda. Politici se v prime demokracii boji referenda, jak cert krize. Jenze narod musi pouzit system ke svemu prospechu. Musi si vyhledat vlastence, kteri budou sledovat jen a jen blaho naroda. Referendum musi byt tak formulovano, aby pripoustelo i protinavrh. System nesmi dovolit vznik totality. U nas byla volba prezidenta provedena referendem. Vysledek nutno povazovat za vuli lidu. Problem je, ze Zeman neni demokrat. Nerespektuje, ze byl zvolen jen malou vetsinou. Zeman nejevi ani naznakem, ze je pripraven ke kompromisu. V systemu prime demokracie by nebyl volitelny. Za to je zodpovedna komise vytvorena v parlamenti. V prime demokracii se taky nedemonstruje proti vysledkum voleb.

Re: Kdo podpori prezidenta?

Jakkoliv s Vámi souhlasím, v jednom Vás musím opravit. Ve Švýcarsku není přímá, ale zastupitelská demokracie. Taková zastupitelská demokracie, kde občané mají ve svých rukou nástroj (referendum, všeobčanské hlasování), pomocí něhož mohou zvrátit rozhodnutí svých zástupců . Je to sice prvek přímé demokracie, nicméně není v rozhodování státu jediný. O běžných věcech rozhodují zástupci občanů, zvolení do zastupitelského sboru.

Re: Kdo podpori prezidenta?

Abychom si rozumeli, cemu Svycari rikaji " prima demokracie"

https://www.vimentis.ch/d/publikation/231/Das+politische+System+der+Schweiz.html

Jsem přesvědčen,

že naše ústava není moc dobrá, ale současně, jen tak účelově ji změnit, by mohlo situaci ještě zhoršit. Vždy jsem se vzhlížel v nějaké formě poloprezidentského systému, tak třeba Francie byla pro mě vzorem. Jenže, nedovedu si v současné době představit, jak politici vedou seriózní debatu o nové ústavě. Takže raději ať věci zůstanou tak, jak jsou.

Re: Jsem přesvědčen,

Naše ústava nejen že "není moc dobrá", ona je vyloženě špatná. Měnit ji jakkoliv k ničemu nepovede. Je nutno ji komplexně zavrhnout a zrušit a vypracovat ústavu zcela novou. I Slováci mají ústavu mnpohem lepší než my. Dovolit politikům jakékoliv debaty o nové ústavě by vedlo jen k dalšímu právnickému paskvilu, jakým je ústava dnešní. O té také vedli politici debatu a výsledek je tristní. Ústavu musí vypracovat ústavní právníci a schválit by ji měli všichni občané v referendu. Politiky k tomu nepouštět, ti totiž zkazí i to, co se jinak zkazit nedá.

Re: Jsem přesvědčen,

Já si to myslím také, jen jsem se vyjádřil poněkud zastřeněji. A souhlasím, chceme-li změnit systém, tedy myslím politické fungování, nikoliv ve smyslu ideologickém, není možné provádět pouze dílčí změny. Jenže jsem pesimista, protože to politici nikdy nepřipustí a veřejnost není dost rozhodná, aby se to v referendu změnilo. A bohužel, zákon o ústavním referendu dosud nemáme.

Nejsou lidi.

Těžko odebírat ústavní práva prezidentovi, který byl zvolen v přímé volbě, podle logiky věcí by měl těch práv mít víc. Jsem přesvědčen, pokud by vyhrál volby někdo jiný než Zeman, byla by otázka rozšíření pravomocí na stole. Z druhé strany, ústavní soud plus prezident by byla přijatelná náhrada za senát.

Těžko hodit svůj hlas kandidátům, kteří jsou politicky jen nepopsaná kniha. Důstojný vzhled a slušné chování není zárukou ničeho. Minimálně jedno období na postu senátora může například z Pavla Fischera udělat reálného kandidáta na prezidenta.

Re: Nejsou lidi.

Přijatelná náhrada za senát? Poněkud bych to změnil. Ústavní soud a senát by byla přijatelná náhrada za poslaneckou sněmovnu. Ústavní soud by v tom případě nesměl hrát mrtvého brouka jako dosud, ale aktivně dbát na dodržování ústavy kýmkoliv, zejména politickými stranami. I prezidenta s mnohem vyššími pravomocemi si dovedu klidně představit. Ono totiž "všeho moc je někdy až příliš". Absolutní moc politických stran a hntí, které v rozporu s čl. 2, odst.1 ústavy téměř zcela ovládají moc zákonodárnou, výkonnou a soudní je v přímém rozporu nejen s ústavou, ale s racionalitou celého systému řízení státu. Docela by se mi i líbil systém řízení senát - prezident - Ústavní soud..

Pane Čech asi se shodneme, všeho moc škodí.

Šanci velkou bude mít příště Fischer Pavel

Škoda byla, že vloni do předvolebního boje nastoupil až v koncem října.

Seriózní rozbor!

Toto je seriózní rozbor a ne nějaké opozičně laděné politikum. Tak by se mělo vysvětlovat lidem, jaký vztah má určitá politická funkce na jejich život, proč vlastně tedy volí a pak by se chovali i odpovědněji při volbě a nepodléhali populistickým řečem politiků, nebo levnému nadávání na poměry.

Chválím tento článek!

Re: Seriózní rozbor!

I já článek chválím!

Jak to vidím já.

Nominace kandidátů senátory či poslanci, čili čl. 56, odst.5 naší ústavy odporuje Listině základních práv a svobod. Dochází tak k jinde nevídanému paradoxu, kdy ústava státu odporuje ústavnímu pořádku stejného státu. Podle mne by každý kandidát měl sesbírat podpisy stejného počtu občanů. Poslanci ani senátoři totiž nejsou žádní nadlidé. Jsou to stejní občané, jako každý jiný. Že jsou poslanci zvolenými politickými stranami a hnutími dosazeni do poslanecké sněmovny je nikterak nevyzdvihuje nad úroveň běžných občanů. Senátoři, byť jsou občany přímo voleni, k tomu také mají mandát pouze od zmíněného, nedemokratického článku a odstavce ústavy.