Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 10
  • Poslední: 11.8.2017 18:42
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
pokračování II

Na žebříčku nejbohatších zemí světa z roku 1924 se

Československo umístilo na desátém místě, daleko před Německem, Rakouskem,

Nizozemskem a Itálií. V roce 1934 bylo Česko-slovensko desátou průmyslově

nejvyspělejší zemí světa. Ale tohoto výsledku dosáhli naši dědové a tatínkové

proto, že se nikam nepřipisovali, nepolitikařili, ale poctivě pracovali,

protože chtěli, abychom se mi měli lépe. Nevymýšlejme vymyšlené a zaveďme

osvědčené metody, tedy třeba Baťovu účast na zisku a ztrátě. Paní Kabourková

držím Vám pěsti, asi budete mít spoustu nepřátel, ale nevzdávejte se! Je

načase, aby se akademikům někdo podíval pod ruce.

pokračování I.

Zde se dostávám k nadpisu, připomíná mi to, že za komunistů všichni

kradli, stalo se to obecně přijatým pravidlem a heslo „kdo nekrade okrádá

vlastní rodinu“ bylo standardem!! Článek je primárně o resortních VVI. Jinak je

spíše příspěvek v diskusi plný omylů a neznalostí, kdy názory jeho autora mě

děsí. Argumentací ad absurdum dojdu k závěru, že dle statistik se v Barceloně

krade víc než u nás, a proto na krádežích není nic špatného. Tedy „ghost

writing“, politikaření a podobné podvody jsou normální ve světě, tak proč ne u

nás? To je myšleno vážně? To je argument čtyřleté Mařenky, „ale ona taky trhá

panence nožičky“.

„K“ jako komentář, kradu, kradeš, krademe-národu se smějeme

Skvělý článek, konečně někdo hovoří o

poměrech, vztazích, majetku, hodnocení a výsledcích ve výzkumu. Věda, výzkum a

vysoké školy jsou stále opředeny akademickými svobodami, ale nikdo nehovoří o

tom, co se děje uvnitř. Jak výzkumníci řídí organizace, jak politikaří a

intrikují.Autorka evidentně trefila hřebíček na hlavičku, a to ve všech

ohledech. Slova o omylech na jeden článek jsou slova neznalosti. Ale co nejvíce

mě na komentáři p. Štyse zarazilo, je argumentace, že něco„připisování na

publikace apod. - se děje všude na světě a není specifikem českých vvi

(včetně AV).Též se všude na světě děje to, že vědci se dělí na bádající a

politické“.

Re: „K“ jako komentář, kradu, kradeš, krademe-národu se smějeme

To jako že mám popřít realitu když se mi nelíbí.

Věda na celém světě je cestou jako státní peníze přelít výrobcům přístrojů a chemikálií. Mnohdy, a u nás více než ve světě, se nedostanete ani ke špičkovým přístrojům, ani k primárním datům z nich. U nás se neprodávají a prodejci ani nevědí, co po nich vlastně chcete. Ve Vídni jako v Nových Hradech.

Hraniční výzkum se dělá u firem a to nikoliv na území naší republiky. S (asi jedinou) výjimkou elektronové mikroskopie.

Re: „K“ jako komentář, kradu, kradeš, krademe-národu se smějeme

Proč byste měl realitu popírat? Někdo to po Vás žádá? Naopak, i Vy se můžete zasadit o to, aby se realita změnila.

Mám takový pocit, že jste článek vůbec nepochopil, protože jste nepopsal jediný omyl, který v něm údajně je. Já jsem rád, že někdo konečně popsal současný systém jinak, než že je všechno v pořádku, "jen" vědci nemají dostatek zdrojů.

Píšete, že existuje realita, která je evidentně špatná, zde se dokonce shodnete s autorkou článku.

Opravdu chcete tuto realitu zachovat beze změny?

Pokud vezmu to, co jste napsal, tak vy říkáte, že veškeré finance, které šly na vědu, byly čerpány zbytečně, protože u nás, podle Vašeho komentáře, vlastně žádná věda není.

Docela dost omylů na jeden článek

1) Především: některé rezortní ústavy se zachovaly jako příspěvkové organizace. Například Česká geologická služba. A funguje i nadále a dělá i výzkum v mezinárodních projektech http://www.geology.cz/extranet-eng/science. Účast v mezinárodních projektech právní forma příspěvkové organizace nijak neomezuje. Spíše to bylo tak, že (a) Akademie věd se chtěla dostat mimo jakoukoliv státní kontrolu a zbavit se konečně těch otravných pokusů dostat její výzkumníky do služeb společnosti na vysokých školách a (b) snahu ministerstev zbavit se rezortních ústavů s tím, že "stát se o ně nějak postará".

2) Ghost writing, připisování na publikace apod. se děje všude na světě a není specifikem českých vvi (včetně AV).

3) Též se všude na světě děje to, že vědci se dělí na bádající a politické. Skutečné bádání totiž vyžaduje všechen čas, maximálně je produktivní z něj oddělit čas na přednášení, které přináší kontakt se studenty a sebevzdělávání v širší kontextu disciplíny. Politika na jakékoliv úrovni kdekoliv

Pokračování

Politika na jakékoliv úrovni kdekoliv na na světě vnáší do vedení „kompromisní“ osobnosti.

4) MŠMT nemá vůči vvi žádné obecné pravomoci a to byste viděli ten řev, kdyby je dostalo. Ono nemá pravomoci ani vůči vysokým školám.

5) Výzkum v přímé zakázce státu patří na příspěvkové organizace. Akademický výzkum na vysoké školy. A i ty degenerují a to celosvětově. Protože jsou politicky řízeny.

Jakž takž se těmto trendům vymykají ústavy Společnosti Maxe Plancka, v jejichž vedení se střídají ředitelé vybraní jako špičkoví vědci – vedoucí laboratoří – kteří jsou až do důchodu plně finančně zajištění. Při každém odchodu dochází z náročné (4-6 leté) re-evaluaci směřování ústavu. K něčemu takovému u nás nikdo nemá odvahu.

Re: Pokračování

Ad Štýs: Souhlasím s Vaším komentářem, ale domnívám se, že státem financovaná věda musí být vždy pod politickým řízením (na rozdíl od soukromé vědy). Problém ovšem je, nakolik je politická sešlost racionální a zdravá, a samozřejmě, jak velký finanční objem ze státního rozpočtu je účelné na státní vědu vynakládat, a jak účelná jsou kriteria hodnotící efektivnost výzkumu. Že se těmito financemi hrubě plýtvá, je obecně známou skutečností.

Re: Docela dost omylů na jeden článek

Dovolím si reagovat na Váš příspěvek.

V článku není uvedeno, že se všechny příspěvkové organizace transformovaly, je tam uvedeno cituji: „...vyústila v přeměnu 81 státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce...“. Takže předpokládám, že z Vaší strany došlo k chybnému vyložení textu.

Také nerozumím Vaší argumentaci, že „Ghost writing, připisování na publikace apod. se děje všude na světě.“ Znamená to tedy, že je to správné? Považuji to za obdobu typické české výmluvy: „Já ukradl jen málo, ale soused krade více.“

Když připustíme, že se vědci dělí na bádající a politické. Pokud se budeme bavit o politických vědcích, nezabývají se vědou v pravém slova smyslu, a proto by neměli být placeni z peněz určených na vědu a výzkum. Právě tito lidé snižují využitelnost finančních prostředků na jejich primární účel.

To, že MŠMT nemá žádné obecné pravomoci, má za výsledek možné plýtvání finančními prostředky. Chybí možnost účelné kontroly nejen výzkumných organizací, ale také vysokých škol.

Re: Docela dost omylů na jeden článek - doplnění

Každý rok se navyšují výdaje státního rozpočtu v těchto oblastech, ale jak probíhá kontrola čerpání těchto prostředků? A probíhá vůbec taková kontrola? Je zřejmé, že příjemci dotací obdobnou kontrolu nebudou chtít, proč by také měli, že?

Sám přiznáváte, že dochází k degeneraci, protože je zde příliš politiky. Takže sám říkáte, že je to špatně. Ale z toho, co píšete, vyplývá, že nepřipouštíte žádnou změnu ani o ní nepřemýšlíte. Myslíte si, že bez výrazných změn dojde k posunu kupředu? Nebo by bylo lepší pořád jen přisypávat ze státního rozpočtu peníze, které stát vlastně ani nemůže kontrolovat, a tudíž neví, kam jdou.

Musím také říct, že stále v článku nevidím zmíněné omyly. Chápu ale, že tak, jak jste to napsal, to zní lépe.