Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 9
  • Poslední: 26.11.2013 21:52
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Kam s ním?

"Do deseti let však evropská legislativa skládkování zcela zakáže. Na odpad si proto už dnes pomýšlejí majitelé spaloven, které jej využívají k výrobě elektřiny a tepla."  Po průchodu spalovnou se objem odpadu zmenší, ale stále jsou to desítky procent původního objemu. Kam s tím zbytkem? Převážně zase na skládku. Samozřejmě ji můžeme jinak nazvat a tvářit se, že to už není skládkování.

Samozřejmě máte pravdu, jedná

Samozřejmě máte pravdu, jedná se o skládkování energeticky využitelného odpadu. Skládkovat se samozřejmě bude dál, protože řadu odpadů nelze využít ani energeticky a samozřejmě i po energetickém využití odpadu vzniklý odpad nelze zcela využít. Jen bych trochu korigoval Vaše procenta, objemově se množství odpadu zmenší zhrubě na desetinu, hmotnostně na necelou třetinu až čtvrtinu a z toho se ještě vytřídí minimálně železný šrot. A samozřejmě tento odpad již nezahnívá, nepáchne, nepřitahuje hlodavce a tak dále...

České odmítání spaloven

Klasické spalovny jsou běžný způsob likvidace "Restmuhl", ktrerý se nedá recyklovat (v Německu tak končí zhruba 1/3 odpadu) . Jen v kotlince slovo spalovna vyvolá hrůzu. Podobné projekty s pneumatikami ji v důsledku bohužel jen přiživují. Přitom do klasických spaloven v zahraničí některé české strojírenské firmy dodávají svoje technologie (turbíny atd.)

Tato technologie nemá naději

Tato technologie nemá naději na splnění EIU ::

To chce výzkumný projekt "České Nanotechnologie"

to prachy i predmět "Podnikání" umizí beze stopy do ztracena ..... tak se ztratilo 1.5 mld

Pár otázek

"V tomto případě by z pneumatik měly podle ekologů raději vzniknout například povrchy cyklostezek a sportovišť, střešní krytiny, povrchy či takzvané zahradnické mulče." No to je určitě výborná představa, ale zkusil to už někdo v praxi? A ty zahradnické mulče, to je co? A dá se na to spotřebovat 10 tisíc tun pneumatik? A nebo je to jenom obyčejné blábolení neználků z Arniky?

Zkuste slušnější prosby o informace

Je chvályhodné, že máte zájem o informace z oblasti recyklace. Svou žádost byste ale měl formulovat slušněji, nebo Vás každý příště rovnou pošlena google.S povrchy sportovišť a dětských hřišť z recyklovaných pneumatik se u nás setkáváme běžně. Abych ale nevyzdvihoval nějakou českou firmu oproti jiným, uvedu příklad velkokapacitního zařízení u Košic, které jsem měl kdysi možnost navštívit - http://www.vods.sk/divizie/zber-a-spracovanie-opotrebovanych-pneumatik/vyrobky/. Ještě žádanější jsou gumoasfaltové povrchy vozovek - např. zde  http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/248112-tissi-provoz-na-vsetinsku-zajisti-specialni-gumoasfalt/. 

Díky, rád se nechám poučit.

Díky, rád se nechám poučit. Co se týče gumových povrchů sportovišť, o těch samozřejmě vím, po dešti se na nich výborně sportuje :-). O gumových asfaltech jsem tedy ještě neslyšel, ale proč ne, pokud se ukáže, že výhoda nižšího hluku není kromě vyšší ceny vykoupena i řadou dalších nevýhod (například uvolňováním mikročástic a tedy zvýšením prašnosti nebo podstatně kratší životností). Že by se ale používal odhlučněný asfalt na cyklostezky, to asi nedává moc smysl. Ale je to dražší a "ekologické", takže hurá pro evropské dotace.

Nejprve díky dotacím svézt na hromadu

Potom hromadu "nechtěně" zapálit.  Je vyděláno, gumy shoří, lidi si zvyknou. Pneumatika je solidní stavební prvek, třeba na stavbu poldrů, až  guma shnije, měla by hráz udržet již vzrostlá výsadba dubů. Ale ani stěna obydlí není zbytečná, až budovatel  zbohatne, snadno ji rozebere a dusanou hlínu vrátí zahrádce. Svahy lze měnit na terasy, ale opět s pomocí křovin.