Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 18
  • Poslední: 26.7.2012 12:08
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Nechybělo mnoho a byla to groteska

Já si myslím, že každá generace (zde reprezentovaná politologem Houdou), si zákonitě vytváří antiteze proti názorům svých vychovatelů, učitelů, rodičů. Jestliže rodiče (anebo jejich vrstevníci) demonstrují A, je nesmírně důležité pro rozvoj osobnosti nové generace lobovat pro B. Politolog Houda tak nečiní násilně, agresivně… kdyby opustil řemeslně popisné klišé, byla by to zábavná groteska :)

Chybělo mnoho, aby to byl komentář

A já si myslím, že každá generace, co už je za zenitem (zde reprezentovaná blazeovaným komentátorem Ducarem)...Radši jinak: Blazeovaný komentátor Ducar, zde reprezentuje skupinu lidí (určitě nereprezentuje žádnou generaci - to je totiž skoro tak nicneříkající kategorie jako např. "lidstvo"; přinejmenším v tomto případě je použita úplně nesmyslně), kteří se nacházejí v období svého života, kdy se člověk buď stává moudrým, anebo ne, přičemž ti zde reprezentovaní začínají panikařit - příznaky moudrosti totiž na sobě nepozorují, každý názor, který v sobě nacházejí shledávají vypůjčený. Proto každý, kdo je mladší než oni a má svůj názor (což je pro ně nejen děsivé, ale dost možná, že i docela nepředstavitelné), ho podle nich získal pouze bezmyšlenkovitou negací cizích názorů. Zakrýt pravý původ své nevraživosti ovšem vyžaduje i trochu vychytralé vynalézavosti - nejblíže po ruce (protože i dost primitivní), a čtenářsky stále vděčný, je motiv vypůjčený z psychologie, motiv pubertální vzpoury proti autoritám - je tam vše, co spolehlivě ponižuje autora a snižuje hodnotu práce: vztek, iracionalita, nezralost, omezenost, to všechno namířené proti nejbližším lidem - učitelům, rodičům, vychovatelům, je tam i blahosklonné odpuštění viníkům, mládí je jim přeci omluvou; pak už stačí jen aplikovat na vybranou skupinu a trochu zamaskovat původ výchozí figury, např. řečí o "generaci". Ale psychologii je spíš třeba použít na našeho komentátora - jsme zde svědky takové drobné hysterická reakce, která je výrazem vcelku bezútěšné životní situace - ubývá sil a kolem se objevují jiné názory, mnohým přestává člověk rozumět. Může pak, pokud je z těch, kteří chtějí plýtvat ubývajícími silami na zakrývání svého slábnutí, buď na vše přikyvovat (ó, jak jste schopni držet krok s dobou) anebo vše odmítat (ó, zralí mužové, ty vaše šediny stříbrné, jak ty jen dokážou chránit vás zbrklosti, v mládí jež tolik krásu nám kazí; Homér) - jízlivá poznámka sestřelí kohoutka, výchovná lekce zdarma, toho si važ, chlapče. Ale třeba se pletu. Ale ta Vaše generační teorie, to je teda selanka, no vážně moc pěkná. Pěkně jste ho utřel. Ale s noblesou, na přísně vědeckých základech! - "reprezentace" (lingvistika, nebo kognitivní věda?), "zákonitě" (klasika každé vědecké teorie), "demonstrace", "A" a "B" (to je z teorie množin, ne?), "antiteze" (Hegel?), "generace" (ta bude od Thibaudeta),  "rozvoj osobnosti" (Maslowova pyramida), "lobbovat" (politologie! - to byl majstrštyk, to jste si autora pěkně povodil). Á propos - kde jste vlastně vzal názory Vy, pane Ducare (máte-li nějaké; myslím samozřejmě nějaké stejně tak kvalitní, jako ty, co už jste představil)? Negací názorů vlastního otce, učitele, vychovatele? Udělal jste si katalog a pak jste všechno odpálil? A rodiče, vychovatelé a učitelé taky jen negovali, že? Všichni reagovali a negovali a "na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha" (Jan, 1,1-2) - pranázor A. A každá druhá generace má tedy správný názor A, každá první je celá úplně mimo ("lobbuje" pro B, ve skutečnosti non-A). Anebo je to jinak - Vy už máte vlastní názor C, protože jste už ze vzdoru vyrostl, už máte "rozvinutou osobnost" (ale přesto určitě shovívavě uznáváte, že období negace bylo pro Vaše rozvinutí "nesmírně důležité"). Kdy to bylo, co jste nám tak krásně rozkvetl? Je na to zase nějaký zákon (třeba A+B-x=C)? Mohu také doufat?Těším se na Vaše další příspěvky, určitě nějaké budou - je to i v zájmu této diskuze, bez nich by to už nebyla tak zábavná groteska :) :)

:):) se píše jinak :))

     Pokouší se tak tvářit, ale kritická reakce na můj příspěvek to není, Juliáne, je to mistrně zaobalená suplika. Nicméně uznávám, že se jedná o dokonalý padělek silvestrovské scénky ve stylu Felixe Holzmanna, kde několik záměrných sémiotických zlozvyků v textu vyslal na pozdrav jeho skutečný autor :)      Rozumím – měl bych se cítit provinile, vyjít ze střehu a vyklopit své know how, uspořádat textařský workshop a vybártrovat náklady na antidepresiva pro politologa Houdu, který považuje starosvětské pohádky za ideologickou diverzi. Dobrý pokus, Juliáne, ale zamítá se, nelze, jedná se o přísně tajné informace.      Koncepce Vašeho textu je postavena na dezinformační masáži, která má vyvolat mé částečné zhroucení, a několika relevantních otázkách, které nám umožní zapříst kavárensky nezávazný rozhovor:      "Á propos - kde jste vlastně vzal názory Vy, pane Ducare…" Názory si neberu, názory si vytvářím. Některá lidská mláďata se rodí s prenatálním vzděláním zakódovaným v mozku, v koulích a v srdci (děvčata koule nemají a nikdy mít nebudou). Jedná se o zvláštní druh energie, vznikající na bázi elektrických výbojů v DNA spirálách. Batolata, která se rodí bez těchto výbojů, musí vychodit základku, střední školu a vejšku, aby mohla předstírat alespoň (ka)pičku kreativity svých indigových spoluobčanů, resp. dětí, protože indigové děti nestárnou… v padesáti vypadají na pětadvacet, nemají vrásky ani šedivé vlasy, při souloži vyvolávají díky excitovaným hladinám v DNA svědivé pocity na zádech svých partnerů, a tak dále a tak podobně. Rozumíte mi, Juliáne?      "Anebo je to jinak - Vy už máte vlastní názor C…" Nikdy nemám předem žádný názor. Do každého myšlenkového procesu vstupuji jako naprostý idiot (tabula rasa) a za pohybu si třeba i elementární názory vždy znovu vytvářím, čerstvé elementární názory pak vypadají zdánlivě jako klony, mají však nepatrné odchylky v polarizaci, potřebné pro vytváření vzájemného koherentního tahu v nové situaci. Nemusím snad zdůrazňovat, Juliáne, že se jedná o časové prodlevy v rozměru nanosekund. Když mi například sdělíte: "Těším se na Vaše další příspěvky, určitě nějaké budou - je to i v zájmu této diskuze, bez nich by to už nebyla tak zábavná groteska"… je mi za několik nanosekund jasné, že se skutečně těšíte. Pro srovnání – rozvážný a moudrý člověk, jako jste například Vy anebo Jan Schneider, by s takovým rozhodnutím otálel možná i několik vteřin. Ve finále to znamená, že vychovatelé, učitelé ani rodiče neměli na tvorbu mých názorů nikdy žádný vliv, vždy jen kroutili hlavami a přemýšleli, jak mne připravit o sebevědomí. Rozumíte mi, Juliáne?      Jako bonus v rámci našeho kavárenského rozhovoru Vám věnuji následující link, jedná se o reakci na první dva odstavce vašeho textu. Bonsoir. Bonjour. Mon chéri.............................................. Dobrý Will Hunting 

No… teď jdu spát, ozvu se po poledni, občas mám noční směnu jako mariachi, přítel je námořní kapitán, katamaran, před půlnocí dorazili ze Středozemního moře s rozporcovaným žralokem :) Vy jste učil na základní škole, žejo?, nejspíš aritmetiku a občanku. Budu předpokládat, že patříte do rodiny vnuka Houdy, který hledá to místo na slunci. A nečekejte nějaké ohledy, rozebereme to přísně vědecky, podnětů nabízíte letmým odhadem přehršli :)

A to je právě ono. Proč by

A to je právě ono. Proč by měl mít osobní zkušenost? Aby věděl, co je "pravda" a co ne? Ponechme nyní stranou otazníky nad "historickou pravdou" a tím, jestli něco takového vůbec existuje a/nebo je toho možné dosáhnout (a koneckonců jestli vůbec nějaká historie je). Kdybyste pátrala dále než jen za to, co se o panu Houdovi píše zde, tak zjistíte, že o "té době" bude asi vědět více než leckterý pamětník nebo pamětnice, čímž nemyslím Petrušku Šustrovou, které si také celkem vážím. Nevšimla jsem si, že bych psala, že s textem pana Houdy polemizujete a už vůbec ne, že byste oba texty stavěla proti sobě.Prostě mi vadí tenhle postoj: někdo, kdo to nezažil, nám bude vykládat, co se stalo a jaké to bylo (já vím, že jste to neřekla). Ale že je něco jiného konfident a příslušník nám musel říct on.

Předesílám, že beru tenhle

Předesílám, že beru tenhle dialog jako rozhovor a ne jako při. Rozdíl mezi konfidentem a estébákem či příslušníkem mi pan Houda opravdu vysvětlovat nemusel. Měla jsem tu čest na vlastní kůži :-) Mimochodem, Petruška píše, že slovensky se film jmenuje Eštébák a diví se kdo to tak blbě přeložil do češtiny. Přirozeně rozdíl vysvětluje též. Já zas nesnáším, když někdo má názor, ještě než film nebo divadlo viděl. Proto jsem vlastně v diskusi reagovala. Ale to není na vás, Michaelo.

Především to je film ne?

A ten může fantazírovat kde a jak  chce.  Vystavovat film natočenej v roce 2011 nějaké analýze mindráku společnosti, proč jako? A ta paralela s Kolerem, vždyť je to trapné. Film je film, tzn filmová kritika toho co se z filmařskýho hlediska nepovedlo, volba hlavní role, špatná dynamika. Ale tohle motání jablek s hruškama proč jako. Mám film který má 108 minut. Narvat do toho reálie tý doby, tak aby divák chápal problematikuv celé její komplexnosti by potřeboval těch hodin 20 a ještě by to nestačilo. Seriál Vyprávěj zaplacenej poplatníkama měl těch hodin asi 60 a nebylo v něm autentickýho vůbec nic. ALe to je jedno, jen mi to přijde moc laciný. A spíše z toho čouhá pohled na společnost autora článku. A ty tlachy o funkci protestsongu v našem ďůlku.  V dnešní době může dobře cílená vodrhovačka udělat větší službu, než rok akademickýho tlachání. Společnost potřebuje konzumovat racionální informace a je úplně jedno co ji k tomu dovede. Tzn pokud alespoň nějakej divák tohodle filmu pocítí touhu naštudovat si něco více. Tak je to OK.

Je 23 let po.

Ten co to zažil ten zná reálie, ten kdo ne tak u toho je to stejnak jedno. Tento film asi neměl být dokument nebo autentická drama či rekonstrukce.Tzn proč se snažit někde hledat nějaké hluboké pravdy o společnosti zrovna v tomto filmu?.  Strejně jako si nikdo nedokáže dostatečně vsugerovat historické okamžiky z románů. Prostě vlastní prožitek s vlastním obsahem hlavy. Tzn kdyby byl tento článek o učebnici dějepisu, či multimediálním vzdělávacím kurzu o té době. Chápal bych to. Ale takhle to nechápu vůbec.

Pochopit autora mi nedělá problém.

Poukazuje na lživost filmu - nebylo to my v. oni. Bylo to my v práci, na schůzích a u voleb versus my doma, v hospodě nebo s přáteli. Byla to schizofrenie, v níž jsme sami poškozovali sebe. Není to o založené Říma - tady může film fantazírovat. Je to o našich životech. Tady je třeba být pravdivý.

To je právě ta léčka.

Všichni ne. Pardon. To tedy opravdu ne. Nechci to vytahovat, ale když už jste začal, musím protestovat: do toho zmasakrovaného davu mě jen tak nedostanete. Ani mého tátu: když umřel, zanechal nám obálku "otevřít po mé smrti". Sešli jsme se s bratry a mámou, nalili panáky a čekali. Dědictví v Austrálii? Tajné konto v zahraničí? Přiznané nemanželské děti? Nikoliv. Nepoužité volební lístky. Řvali jsme blahem, táta udělal svůj poslední vtip až po své smrti. Proč jsme si komplikovali život nechozením k tzv. volbám? Aby nás po letech někdo házel na jednu hromadu s těmi, kteří si "nechtěli komplikovat život"? Ti nad námi měli výhody, v práci, v přijímání na školy, měli pasy a mnoho různých nepříjemností se jim zase vyhnulo. A teď mám držet hubu a nechat se s nimi házet na stejnou hromadu? Nene, vážený pane, mluvte za sebe!

Inu,

však jsem taky uvedl tehdy oficiální číslo 99,7 %. Takže nechápu, proč se tady čertíte... Těch 0,3 % voličů jsem si tehdy dílem vážil, dílem je považoval za sociopaty. Po puči roku 1989 se mi mé domněnky také mnohdy potvrdily (pan Cibulka a spol.)

99,7% nejsou všichni, neuhýbejte sám sobě.

Napsal jste dvě věci, které jsou vzájemně rozporné. Měl byste napsat "skoro všichni". Tím by ale vznikla trhlina, která by zničila argumentaci, spočívající na onom "všichni", to víme oba.A pak ještě něco - těch 99,7% lidí, co volilo-nevolilo, prostě chodilo k volbám, i když dneska tvrdí, že "vždycky věděli, že ten režim je zločinný", to nebyli sociopati? Když jejich postoji opravdu nejlépe odpovídala ona velmi černá anekdota "A víte proč budujeme pro naše děti socialismus?" - ? - "Protože si ti parchanti nic lepšího nezaslouží!"

Všichni jsme byli oběťmi i tyrany v jedné osobě

Stále mám před očima titulky pondělních Rudých práv: "99,7 % občanů volilo kandidáty Národní fronty!". Všichni jsme poslušně nacupitali do volebních místností, dostali šest lístků s předem vytištěným jedním jménem na každém z nich a bez, byť jen letmého, pohledu na "plentu" jsme své lístky uvědoměle naházeli do urny.

Perfektní rozbřesk!

Dlouho jsem nečetl nic tak jak-prdýlka-na-hrneček pasujícího! Recenzentův vhled do normalizace je mrazivě přesný. A jeho závěry jsou "nepříjemně" aktuální. Velmi děkuji. (Téměř jsem dostal chuť se na ten opus jít podívat, když je to taková šmíra...)p.s. Recenze mne logicky dovedla ke vzpomínce na dávnou "interchartovní" diskusi o hrdinství a "hrdinství" občanských postojů, kde jednou z diskutovaných tezí byla obecná výčitka (vytáčka) lidu obecného lidu "chartovnímu" ve stylu "nojó, vy si to můžete dovolit, ale co my - ?" .....

Také jsem ještě neviděla a

Také jsem ještě neviděla a půjdu se podívat. Už proto, co o tom filmu napsala v pátek do Lidových novin Petruška Šustrová. Při pohledu na autorovu fotku bych si troufla odhadnout, že ona asi ví o minulém režimu víc. Ale může být proto i sentimentální. Její glosa se s touto recenzí zcela rozchází. To je výzva. Udělat si vlastní názor dřív, než se přidám na něčí stranu.

Vážená paní Reslová, Vaše

Vážená paní Reslová, Vaše postřehy z kultury jsou mnohdy trefné, ale - bohužel - občas trpí tím, že si s některými věcmi (obyčejně hledáním) nedáváte práci tak jako zde. Zjistila jste si něco o panu Houdovi? Třeba co vystudoval, co dělá, co napsal? Ne, evidentně jste se podívala jen na jeho fotografii. 

Michaelo, o panu Houdovi jsem

Michaelo, o panu Houdovi jsem si přečetla, že je politolog a ročník 1981, zhruba jako můj starší syn a z toho jsem dovodila, že osobní zkušenost s dobou, v níž se film odehrává, nemá. Nic víc.Ale možná jste si nevšimla vy, že s jeho textem nepolemizuji, ani bych nemohla, protože jsem film neviděla. Napsala jsem, že se půjdu podívat, protože mě překvapilo, že Petruška Šustrová, která naopak osobní zkušenosti má, film v LN ocenila. Cituji: "normalizační prostředí tam není zachyceno idylicky, jak je v kraji zvykem, spíš dost pravdivě." Možná jste si měla nejdřív tu její glosu najít... :-)

Nevím kolik let prožil autor článku jako dospělý v této době neb

to má z nějakých pramenů..Já tu dobu prožil.Otec bývalý živnostníček,matka z maloburžoazní rodiny.Když jsem byl dítě,poslala mi teta z Anglie(sestra otce si vzala anglického letce) něco jako samopal,kde se spoušť natáhla na péro a jak se vracelo vrčelo to:-)).Takové hračky tu neexistovali.Vedle v ulici byl takový tělesně postižený človíček.Já jako dítě s tím lítal po dvorku a STŘÍLEL:-))..Jednou mi matka řekla,že nás ten mrzáček asi udal a byli za rodiči páni a chtěli vidět tu hračku:-).To bylo první a poslední mé setkání s ASI  STB :-))...jinak jsem je nikdy do dnes neviděl ani neměl s nimi problém.I když jsem je neměl rád,budu dnes volit komunisty.Oni nám stát nerozprodalli cizincům atd adt...