Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 6
  • Poslední: 9.7.2012 10:37
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
Konečně rozumný názor. Je

Konečně rozumný názor. Je jasné, že VŠ nejsou stejné a nemají stejný účel. Rozdělení na 1) vzdělanostní (tzv. výzkumné university), 2) odborné (tzv. profesní) a 3) ostatní odpovídá současnému stavu. Klíčové je stanovení účelu, podle toho je možné potom hodnotit - tj. stanovit žebříčky v rámci jednotlivých skupin.Stanovení typů VŠ s ohledem na účel a pro jednotlivé typy stanovení kriterií hodnocení je základem pro rozumný přístup k problému. Každá VŠ by si mohla svobodně zvolit typ, ale potom by byla hodnocena v rámci daného typu VŠ - takže stanovení typu by  muselo být značně realistické. Každopádně základem by muselo být stanovení několika (řekněme 3 typů) a rozčlenění škol do těchto skupin.Praktické důsledky jsou jasné - vzdělanostní jsou ty, které se v základních světových žebříčcích umístí do 1000 pozice (UK, ČVUT, MU, VUT, možná ještě někdo - a to v tomto pořadí). profesní jsou zbývající státní + některé soukromé, ostatní je většina těch soukromých.Bohužel je skutečností, že kvalitní universita může vzniknout pouze časem, bez určité tradice to není možné. Snaha povýšit některé nově vzniklé soukromé školy nad státní university je marná - tradici nelze nahradit, pouze nově vzniklou tradicí. Soukromé university mají šanci povýšit, ale chce to čas - tak 20 až 40 let minimálně (nebo světové špičkové výkony, ale to u nás nehrozí).Tradice u UK a ČVUT je zřejmá, MU a VUT  si ji dokázaly získat, což je skvělé. Lze doufat, že Pardubice, Olomouc a Ostrava se dokáží v dalším období zařadit mezi špičku. Mezinárodní hodnocení universit je objektivní a je třeba z něj vycházet. Rozdíl mezi UK (pozice cca 250) a MU (pozice cca 750) jsou dvě třídy. Pokud MU postoupí (v dalších řekněme 15-30 letech) na pozici 500, potom bude rozdíl pouze 1 třídy - jakékoliv řeči o tom, že MU tzv. "dohání" UK jsou nesmysl, pravý opak je pravdou. Prostě realismus opřený o mezinárodní hodnocení je jediný možný základ.  

Rohlíky přes internet

"(nebo světové špičkové výkony, ale to u nás nehrozí)"Pane Součku… žijete v realitě anebo si zřejmě podobně jako autor článku Michal Stehlík nakupujete i rohlíky přes internet? :)

Významná část absolventů VŠ po cca roce 2001

je jen hromada namyšlených a nepoužitelných votroubků s tituly, uplatnitelných toliko ve veřejné sféře. Tato sféra, jak známo, hodnoty privátní sférou vytvořené zejména spotřebovává - a tudíž si ty naše úřady a instituce, ale i většina tzv. vysokých škol či tzv. univerzit, na sebe nemusejí vydělat. A bytní a bytní a napuchají a natékají - až to už většinu soukromých firem přestalo bavit a z přetitulovaného, leč nevzdělaného, Česka buď zcela odcházejí, anebo ofšórují, anebo šidí daně na vykrmování parazitů, kde to jen jde.Tak vzniká český rozpočtový deficit, ta stále silněji tikající časovaná bomba pod naší postelí.

Vezmu vás za slovo

 Dobrý den, pane děkane. V závěrečné části textu nenápadně předkládáte váš sarkastický názor na poměry ve vysokém školství. Možná jste chtěl jen zavtipkovat, možná si skutečně povzdechnout a ulevit. Vezmu vás za slovo.Vzdělanostní, odborné… dva odlišné typy balíků vědomostí, nicméně určené pro koho? Na 400 knihomolů v paralelce připadají řekněme 2 renesanční posluchači, schopni mimořádně pronikavého, nezávislého analytického myšlení a tvůrčího zacházení s nabytými vědomostmi. Takováto diverzifikace vysokého školství je zdaleka nejblíž realitě, podle nadprodukce knihomolů a jejich schopnosti vyvolávat dojem vzdělanosti lze hodnotit efektivitu práce pedagogů. Můj pohled na věc? Při obrábění lidské duše vznikají zmetky stejně jako v továrně na soustruhu, knihomol = zmetek (špatný materiál), knihomola lze dodělat, protlačit výstupní kontrolou, vybavit diplomem a podstrčit do společnosti. A čekat, kde to začne skřípat, kde se to podělá… :)

Komunikace

Ještě se trochu zapomíná na aspekt komunikace mezi obory. Můžu mít univerzitu s co nejširším záběrem, ta bude ale velká, struktrurovaná a rozdělená do fakult. Pokud bude navíc rozesetá po větším městě - což jsou prakticky všechny české univerzity - pak je deklarovaný široký záběr jen hezká teorie. Takže - není ona ta otázka z článkuv české realitě spíše hypotetická? Není to tak, že valná většina českých univerzit jsou sdružení specializovaných škol?Zajímavá otázka je, například, do jaké míry za úspěchem britských univerzit stojí systém kolejí, které nejsou organizovány podle oborů. Mnohé další přední univerzity mají alespoň Campus.  

To mate pochopitelne

To mate pochopitelne pravdu.Alespon trochu to kompenzuji dvouobory, idealne mezifakultni, ale ten problem pochopitelne existuje.Ale nerekl bych, ze to rusi celou uvahu, protoze ta je nakonec spise o tendencich a sebeidentite, nikoli o soucasnem stavu. Soucasny stav je prave to, co by se melo zmenit, a to, cim je dan, je mimo jine i legislativa a zavedeny akreditacni proces (a evropska vzdelanostni politka?), ktere mezifakultni/mezioborovou spolupraci (resp. vubec "vzdelanostni" pojeti) nepodporuji. Ohledne anglosaskych uni je to zajimavy postreh, ale at uz je to tak, ci tak, stejne timto systemem nemuzeme jit...