Diskuse o ceně za zvládnutí změny klimatu je jako absurdní drama

Chceme dát peníze na tuzemské továrny a výstavbu větrných elektráren, rychlou veřejnou dopravu a elektromobily, nebo je pošleme Kremlu za ropu a plyn či Kypru za uhlí, jež vytěžily firmy Pavla Tykače?

Obnovitelné zdroje energie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obnovitelné zdroje energie. | foto: Montáž Alessandro CanuČeská pozice
Obnovitelné zdroje energie.

Nejnovější zpráva vědeckého mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC) brutálně otevřeně připomněla, že stojíme před největší hrozbou moderní doby. Pokud nezastavíme nárůst globální teploty, může se pod tíhou jeho ničivých přírodních a společenských dopadů, například nedostatku vody a přesunů masy lidí z neobyvatelných částí Země, zhroutit celá naše civilizace.

V této souvislosti se neustálé debaty, kolik jsme ochotní za zvládnutí změny klimatu zaplatit, posouvají do polohy absurdního dramatu. Nejmarkantnější je to v České republice u obnovitelných zdrojů energie (OZE). V podstatě se bavíme o tom, je-li lepší ušetřit za cestu tím, že zůstaneme sedět v hořícím autě s poškozenými brzdami, které se řítí k okraji propasti, místo nákupu jízdenky do pohodlného elektrobusu, jenž je nyní možná pomalejší (například proto, že má brzdy), ale projede bezpečně kolem útesů a bude pokračovat v cestě.

Ušetřená investice

Takový je, obrazně řečeno, rozdíl mezi využíváním fosilních paliv a OZE. Zatímco ty první patří k hlavním příčinám klimatických změn, druhé jsou nejlepší odpovědí na otázku, jak čistě vyrábět energii. Jaderné reaktory jsou v tomto přirovnání něčím jako vírou, že se hořící auto na okraji propasti odlepí od země a poletí. Přitom náklady na OZE nejsou nic jiného než investice, po nichž u nás voláme, pokud jde třeba o dálnice. U čistých zdrojů energie je to najednou problém.

České ministerstvo životního prostředí si nechalo spočítat, kolik by nás stálo snížení emisí skleníkových plynů o 83 procent do roku 2050. Byla by to, zejména kvůli nákladům na OZE a zvyšování efektivity využití energie, obrovská částka – 1400 miliard korun. Jenže zároveň to znamená ušetřit přibližně stejnou částku za dovoz fosilních paliv.

České ministerstvo životního prostředí si nechalo konzervativní energetickou konzultační firmou spočítat, kolik by nás stálo snížení emisí skleníkových plynů o 83 procent do roku 2050. Byla by to, zejména kvůli nákladům na OZE a zvyšování efektivity využití energie, obrovská částka – 1400 miliard korun. Jenže zároveň to znamená ušetřit přibližně stejnou částku za dovoz fosilních paliv, nemluvě o úsporách mnoha desítek miliard ročně díky nižším škodám způsobeným znečištěním, například na zdraví lidí.

A teď si řekněme, jestli chceme dát peníze do domácích továren a výstavby větrných elektráren, pohodlné a rychlé veřejné dopravy a elektromobilů, instalace solárních panelů a baterií či na výstavbu výtopen na biomasu, nebo je poslat Kremlu za ropu a plyn či Kypru za uhlí vytěžené firmami Pavla Tykače.

Nesmyslné účetní vyjádření

I kdyby se náklady nevrátily, byl by to důvod změnu klimatu neřešit? Je to stejné, jako by si vláda USA v roce 1941 řekla, že „nepůjčí“ vojenskou techniku a vybavení Británii a SSSR. Po válce se vrátilo jen 15 procent půjčky. Navíc USA poslaly do Ruska dvě miliardy masových konzerv a obuly 15 milionů příslušníků Rudé armády. Bylo to účetně výhodné? Ani náhodou. Rozhýbalo to americký průmysl a umožnilo zachránit Evropu a svět před nacismem? Rozhodně ano.

Spoustu věcí – a především ty nejdůležitější – účetně vyjádřit nelze. Stejné to je se změnou klimatu, respektive dilematem mezi OZE a fosilními palivy.

Spoustu věcí – a především ty nejdůležitější – účetně vyjádřit nelze. Stejné to je se změnou klimatu, respektive dilematem mezi OZE a fosilními palivy.Můžeme se pokoušet udržet rychlé otáčení peněz v kolabujícím stroji a po nás potopa, nebo investovat do budoucnosti – naší a našich dětí a vnoučat – a přestat si hrát na účetní tam, kde to postrádá smysl.

Počet příspěvků: 3, poslední 19.10.2018 12:01 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.