Díra v zákoně připravila evropské státy o desítky miliard

Obchodníci s akciemi připravili pokladny řady evropských států prostřednictvím komplikovaných akciových obchodů, které jsou označovány jako cum-ex, až o 55,2 miliardy eur. Využívali k tomu legální díru v německém zákoně, která umožnila, aby jedna a táž akcie patřila v jeden okamžik dvěma různých majitelům.

Vojtěch Wolf 30.10.2018
Zdanění internetu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdanění internetu. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zdanění internetu.

Když se řekne aféra cum-ex, jen málokdo ví – na rozdíl například od jména amerického investičního bankéře Bernieho Madoffa, který je považován za pachatele největší zpronevěry v historii USA ve výši až 65 miliard dolarů –, o co vlastně jde. Případ cum-ex se přitom týká finančních machinací, které vytáhly z kapes evropských daňových poplatníků obdobně vysokou částku, jaké dosáhla škoda způsobená před deseti lety Madoffem.

Podle odhadů odborníků i médií připravili finančníci v několika posledních letech prostřednictvím relativně komplikovaných akciových obchodů označovaných právě jako cum-ex řadu evropských zemí v čele s Německem přinejmenším o 55,2 miliardy eur (asi 1,424 bilionu korun). Jedná se tak o mnohem větší škodu, než se předpokládalo, když před pár lety vyšlo najevo, že několik německých bank využilo legální díry v zákoně, jež umožnila, aby jedna a táž akcie patřila v jeden okamžik dvěma různým majitelům.

Dvojnásobná vratka daně

Při transakcích cum-ex si účastníci – tedy banky a brokeři – mezi sebou rychle vyměňují akcie s nárokem a bez nároku na dividendu v době, která je rozhodná pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo dané akcie v rozhodný okamžik vlastní. O refundaci daně z kapitálového příjmu pak žádají obě strany.

Při transakcích cum-ex si účastníci – tedy banky a brokeři – mezi sebou rychle vyměňují akcie s nárokem a bez nároku na dividendu v době, která je rozhodná pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo dané akcie v rozhodný okamžik vlastní.

Jinými slovy, daň byla fakticky zaplacena jen jednou, ale berní úřad ji vrátil dvakrát. „Banka odsouhlasí prodat akcii například penzijnímu fondu před výplatou dividendy, ale akcii dodá až po její výplatě. V danou chvíli mohou požadovat daňovou vratku obě společnosti,“ popsala agentura Reuters, jak to funguje.

Nejvíce poškozeni byli přitom Němci. „Je jednoznačné, že došlo k porušení zákona – jak může být legální dostat něco vráceno dvakrát nebo třikrát, co bylo zaplaceno pouze jednou?“ rozčiloval se kvůli tomu bývalý ministr financí v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko Norbert Walter-Borjans. Ten v minulosti přitom proslul bojem proti daňovým podvodům.

Spolkový ministr financí Olaf Scholz se ke skandálu, který zasáhl hned několik evropských států, zatím osobně nevyjádřil.

„V minulosti jsme informovali několik zemí ohledně řízení v této věci. Německá vláda však v nedávných letech podnikla kroky, aby bylo těmto obchodům v zemi zabráněno. Boj proti přeshraničním daňovým únikům a agresivnímu vyhýbání se placení daní je v našich prioritách postaven velmi vysoko,“ uvedlo k tomu německé ministerstvo financí.

Největší daňová loupež

Podle Christopha Spengela, odborníka na daně a profesora na univerzitě v Mannheimu, přišli němečtí daňoví poplatníci v letech 2001 až 2016 v důsledku transakcí cum-ex nejméně o 31,8 miliardy eur. Německé ministerstvo financí je však ve svých vyjádřeních zdrženlivé. Zatím jen sdělilo, že si je vědomo asi 418 takto podvodných transakcí za asi 5,7 miliardy eur. Ostatní odhady škody jsou podle ministerstva ve chvíli, kdy rozsáhlé vyšetřování ještě stále probíhá, jen obyčejné spekulace.

Podle Christopha Spengela, odborníka na daně a profesora na univerzitě v Mannheimu, přišli němečtí daňoví poplatníci v letech 2001 až 2016 v důsledku transakcí cum-ex nejméně o 31,8 miliardy eur.

Kromě našeho nejbližšího západního souseda poškodily tyto transakce minimálně také dalších deset evropských zemí, a to Francii, Španělsko, Itálii, Nizozemsko, Dánsko, Belgii, Rakousko, Finsko, Norsko a Švýcarsko. Podle odhadů profesora Spengela přišly Francouze daňové podvody na přinejmenším 17 miliard eur, Italy na 4,5 miliardy, Dány na 1,7 miliardy a Belgičany na přibližně 201 milionů eur.

„Jedná se o případ obrovské chamtivosti. Budeme pátrat po pachatelích, dokud nedostaneme zpátky poslední korunu,“ prohlásil dánský premiér Lars Lökke Rasmussen. „Jde o největší daňovou krádež v historii Evropy,“ konstatoval Spengel.

Podvodné akciové obchody

Při transakcích cum-ex si účastníci mezi sebou rychle vyměňují firemní akcie s nárokem a bez nároku na dividendu v době, která je rozhodná pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo tyto akcie v rozhodnou chvíli vlastní. Obě strany pak žádají o refundaci daně z kapitálového příjmu. O rozsáhlém vyšetřování daňových podvodů informovala ve spolupráci s dvěma desítkami médií z různých zemí jako Itálie, Francie, Nizozemska, Dánska, Belgie německá nezisková organizace Correctiv. Vylákáno takto mělo být až 55,2 miliardy eur.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.