Digitální technologie všechny problémy nevyřeší

Ideologie solucionismu a internetcentrismu chtějí změnit demokracii, zlepšit transparentnost, zefektivnit kulturu a potírat kriminalitu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © PublicAffairsČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V nepříliš vzdálené budoucnosti budou digitální technologie schopné díky sběru dat optimálně řešit politické, kulturní i každodenní lidské problémy. Digitální přístupy zásadně změní náš život – od kriminality, přes korupci až po obezitu.

Toto přesvědčení však tvrdě kritizuje Evgeny Morozov, americký výzkumník běloruského původu, který se zabývá politickými a společenskými dopady digitálních technologií. Ten se ve své knize To Save Everything, Click Here: The Folly of Technological Solutionism (Chceš-li vše uložit, klikni zde. Pošetilost technologického solucionismu) vydal na křižácké tažení proti víře, že digitálními technologiemi lze vyřešit všechny problémy. A ve svém svatém zápalu nešetří nikoho.

Původ v Silicon Valley

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg v jedné přednášce prohlásil, že jeho skutečnou motivací jsou obrovské globální problémy, přičemž jeho firma nabízí potřebnou infrastrukturu k jejich řešení. Dle Morozova jde o projev dvou ideologií – solucionismu a internetcentrismu. Obě mají původ v Silicon Valley a jejich cílem je změnit demokracii, zlepšit transparentnost, zefektivnit kulturu a potírat kriminalitu.

Morozov definuje ideologii solucionismu jako pokus vyřešit s pomocí digitálních technologií všechny problémy světaMorozov odvozuje název solucionismus od anglického slova solution (česky řešení) a definuje tuto ideologii jako pokus vyřešit s pomocí digitálních technologií všechny problémy světa. Za příklad může posloužit německo-britský projekt BinCam, který usiluje o modernizaci vyhazovaného odpadu.

Na vnitřní straně poklopu odpadkového koše je umístěna kamera, která po každém jeho uzavření zachytí, co bylo vyhozeno. Na základě těchto snímků je pak tento odpad vyhodnocen například dle toho, zda by jej bylo možné recyklovat nebo kolik z něj bylo potravin. Tyto informace se následně společně se snímkem objeví na facebookové stránce majitele odpadkového koše. Dle tvůrců projektu BinCam by s pomocí Facebooku mohla vzniknout soutěž v třídění odpadků, jež by přispěla k jejich uvědomělejšímu vyhazování.

Internet jako náboženství

Druhá ideologie – internetcentrismus – nejenže dává internet do centra všeho dění, ale činí z něj i náboženství. Ten se totiž podobá Božímu daru, který může vše zničit, ale sám je nezničitelný. Internet dokáže vyřešit všechny problémy, a pokud zanikne privátní sféra, je to v zájmu dobra. Problém spočívá v tom, že posvátný internet nelze uchopit tradičními demokratickými nástroji a že si mnozí dokážou představit spíše konec světa než jeho zánik.

Oblíbeným mýtem internetcentrismu je, že se z internetu stal revoluční nástroj, který promění dějiny stejně, jako Guttenbergův objev knihtisku pomohl šířit reformaci křesťanství, což následně změnilo společenský řád. Reformace zcela vyhovuje tomu, jak internetcentristé nahlížejí na svět – státní zřízení je monarchie, velké koncerny katolická církev, laická veřejnost nevědomé stádo a oni protestantští reformátoři.

Ideologie internetcentrismu nejen dává internet do centra všeho dění, ale činí z něj i náboženstvíDle internetcentristů tvoří transparentnost jeden ze základů svobodného šíření informací na internetu. Morozov však tvrdí, že transparentnost může změnit chování v politice. Kalifornský zákon Political Reform Act z roku 1974 nařizuje zveřejňovat jména, adresy a zaměstnavatele dárců nad sto dolarů. Dříve končily tyto informace v archivech, ale s nástupem internetu se objevily webové stránky, které je zveřejňují.

Oběť transparentnosti

Na jedné takové webové stránce se objevilo i jméno profesora Kalifornské univerzity, který daroval sto dolarů na kampaň iniciativy proti legalizaci sňatků partnerů stejného pohlaví – Proposition 8. A následně začal dostávat nenávistné e-maily a stal se cílem pomluv kolegů a nadřízených. Stoupenci iniciativy cenu za toleranci alternativních způsobů života pravděpodobně nedostanou, ale tento případ ukazuje, že transparentnost ovlivňuje svobodu projevu.

Málokdo totiž asi bude finančně podporovat islámské nebo homosexuální organizace, může-li být po zveřejnění svého jména veřejně pranýřován. Podobně je tomu v případě digitalizace soudních jednání. Bude-li je možné vyhledat na internetu, může to mít dopad na ochotu vypovídat před soudem i spolupracovat se státními úřady. V politice požadovaná transparentnost může také vést k nevyčnívání v diskusi a opatrnějšímu vyslovování názorů.

Podle Morozova má transparentnost dopad na kvalitu diskuse. Ta se stává její obětí.V roce 1993 začal Federal Open Market Committee, nejdůležitější výbor Fedu, zveřejňovat po nátlaku Kongresu výsledky hlasování jeho členů. A studie z roku 2008 ukázala, že od tohoto zveřejňování se častěji neodchylovali od většinového názoru a méně projevovali odlišné názory než před rokem 1993. Podle Morozova má transparentnost dopad na kvalitu diskuse. Ta se stává její obětí.

Open government

Nejasný je i obsah transparentního vládnutí – Open Governmentu. Týká se zveřejňování všech státních dokumentů, nebo jen jejich nižšího utajování? Podle stoupenců Open Governmentu by měly být například aktuální, úplné či ničím omezované.

Pokud však Severní Korea elektronicky zveřejní nezkrácené propagandistické prohlášení ústředního výboru komunistické strany ve stejný den, kdy bylo vydané, splňuje rovněž požadavky na transparentnost. Obamova vláda si vzala transparentní vládnutí za své, ale žádná před ní nepronásledovala únik informací a whistleblowery stejně nekompromisně jako ona.

Na internetu lze vyhledat mapy amerických měst, na nichž je uvedena míra kriminality v jejich čtvrtích. Měly by pomáhat identifikovat problémové oblasti a zefektivnit práci policie. Současně však v jejich důsledku v částech města s vyšší kriminalitou klesají ceny nemovitostí a lze je obtížně prodat. Kvůli obavě o investice do bydlení se pak snižuje ochota nahlásit trestnou činnost.

Po digitalizaci pozemkových knih a jejich zveřejnění na internetu se v Indii odehrálo mnoho soudních procesů. Většina chudých indických rodin totiž nemá žádné doklady o vlastnictví pozemků, protože v minulosti byly tyto obchody často uzavírané ústně. A poté, co někteří vlastníci nemohli doložit své majetkové právo, začali je bohatí obchodníci s pomocí právníků z jejich pozemků vyhánět.

Problém softwarových programů

Ten, kdo vystupuje proti internetcentrismu, je okamžitě nařčen z nepřátelství k digitálním technologiím, přičemž tolerance internetových nadšenců v podstatě neexistuje. Šéfredaktor amerického měsíčníku Wired Kevin Kelly se například pozastavuje nad neochotou křesťanské denominace Amišů používat moderní technologie. Dle něho tímto odmítáním brání vývoji nejen svých dětí, ale nepřímo i zbytku společnosti.

Softwarové programy často vyvíjejí privátní firmy, které stát nekontroluje, a proto nikdo neví, jaké předsudky a diskriminace jsou jejich součástíKelly navazuje na jednu z intelektuálních amerických tradic – spisovatelka ruského původu Ayn Randová (1905–1982) přirovnala ve své sbírce esejů The New Left: The Anti-Industrial Revolution (Nová levice. Protiindustriální revoluce) omezování přístupu k technologiím k cenzuře. Doba před internetem byla ve znamení odborných znalostí, postinternetová pak populismu, a protože jde o revoluci, každý odpor je marný.

Policie v Los Angeles používá softwarový program PredPol k analýze vloupání, krádeží aut a dalších zločinů. A z dat o jejich výskytu zjišťuje oblasti, ve kterých je kriminalita nejpravděpodobnější, a na ně se zaměřuje. Podobně jako společnost Amazon se s pomocí algoritmů snaží nejen identifikovat budoucí chování zločinců, ale i ho usměrňovat.

Pokles kriminality dává stoupencům tohoto programu za pravdu – v tomto případě však na rozdíl od Amazonu nejde o prodej knih nebo hudby. Tyto softwarové programy totiž často vyvíjejí privátní firmy, které stát nekontroluje, a proto nikdo neví, jaké předsudky a diskriminace jsou jejich součástí.

Mýtus a naivita

Mýtus, že sběr dat zlepšuje situaci ve společnosti, je dnes neotřesitelný. Kdo však nemá profil na Facebooku, stává se podezřelým nejen pro policii, ale i pro své okolí. Pomoci by mohl sběr vlastních dat a jejich dobrovolné zveřejňování. Chce-li například pojišťovna stanovit povinné ručení, lze jí poskytnout data z automobilového počítače o řidičových schopnostech. Zaměstnavatele zase může aplikace v chytrém telefonu informovat o konzumaci alkoholu dotyčného člověka nebo zdravotní pojišťovnu o jeho životosprávě.

Morozov výstižně ukazuje posedlost daty v informačním věku spojenou s obrovskou dávkou naivityPodobně jako disidenty za studené války dráždila slabost Západu, protože mu bránila obstát v souboji se sovětskou hrozbou, pozastavuje se Morozov nad neochotou vidět evidentní – digitální technologie všechny potíže nevyřeší. Četné příklady, jež uvádí, ale tvoří jen povrch problému. Pokud by se chtěl dostat k jeho jádru, musel by se více zamyslet – jako například počítačový mág a internetový guru Jaron Lanier.

Navzdory tomu Morozov výstižně ukazuje posedlost daty v informačním věku spojenou s obrovskou dávkou naivity. Například šéf Facebooku Zuckerberg si myslí, že napětí na Blízkém východě nevyplývá z hluboké nenávisti Arabů a Židů, ale z nedostatečného digitálního propojení. A kdyby všichni byli připojení k internetu a na Facebooku, neexistovalo by žádné nedorozumění, a tudíž ani války.

To Save Everything, Click Here: The Folly of Technological Solutionism
(Chceš-li vše uložit, klikni zde. Pošetilost technologického solucionismu)
AUTOR: Evgeny Morozov
VYDAL: PublicAffairs 2013
ROZSAH: 432 stran


Josef Pepa Nos Dárek Bestii. 7:01 23.12.2013
bezouska titulek knihy ... 13:57 19.12.2013
Samboush IT si prožije ještě 13:02 18.12.2013

Počet příspěvků: 3, poslední 23.12.2013 07:01 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.