Digitalizace průmyslu, nebo montovna?

Česko je v otázce podpory nových technologií na křižovatce, tentokrát by si ale mohlo vybrat správný směr. Experti připravují strategii pro novou vlnu průmyslové revoluce po německém vzoru.

Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé... | foto: Shutterstock
Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v minulém týdnu na brněnském strojírenském veletrhu představil plán Národní strategie pro průmysl 4.0, kterou pro jeho resort připravuje skupina expertů ve spolupráci s oborovými svazy.

Pojem průmysl 4.0 se už dlouho skloňuje v sousedním Německu a zahrnuje trendy digitalizace a automatizace výroby. Včetně například masivního nasazení inteligentních robotů a technologií, jako je 3D tisk. Přitom právě němečtí zástupci odstartovali zájem o modernizaci výroby i u nás.

Za jeden provaz jako Němci

Iniciativa, na níž s ministerstvem pracuje desítka lidí, má být na podzim rozpracována do konkrétních kroků podpory digitalizace českého průmyslu. Do března příštího roku Mládek představí akční plán, který má obsahovat komplexní strategii vlády v této oblasti.

„Strojař bude muset vědět něco nejen o informatice či elektrotechnice, ale i o sociálních dopadech a principech ekonomického fungování.“

Vladimír Mařík, ředitel Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, kterého do vedení svého expertního týmu ministerstvo průmyslu pozvalo, upozorňuje, že zásadní roli bude hrát vzdělávání. „Bude potřeba provázat mnoho disciplín a oborů, což na našich školách dosud chybí. Strojař bude muset vědět něco nejen o informatice či elektrotechnice, ale i o sociálních dopadech a principech ekonomického fungování,“ dodává Mařík.

Proto je klíčové, aby příprava strategie nezůstala jednomu ministerstvu, ale zapojila se i další. „Když mluvíme o komplexní strategii, je jasné, že se do jednání musejí přizvat i další resorty, jako je ministerstvo školství, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, a stejně tak i vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace,“ uvedl Bernard Bauer z Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Roztříštěnost přístupu jednotlivých úřadů vidí jako hlavní problém i Milena Jabůrková, předsedkyně expertního týmu pro digitální ekonomiku Svazu průmyslu a členka představenstva české společnosti IBM. „Existují desítky digitálních strategií, nejsou však nijak propojeny, neexistuje jednotná zastřešující vize či plán,“ uvedla s tím, že agendu musí řídit na vládní úrovni jeden koordinátor.

Nejen levná montovna

„Jsme taková malá evropská Čína. Montovna, která svůj relativní úspěch založila na levné pracovní síle a slabém kurzu měny.“

Pokud Česko nástup digitalizace v průmyslu promešká, bude to znamenat tvrdé dopady na celou ekonomiku. „Jsme taková malá evropská Čína. Montovna, která svůj relativní úspěch založila na levné pracovní síle a slabém kurzu měny. To je hodně špatný základ pro zbytek 21. století,“ upozorňuje ekonom Pavel Kohout. Současný model výroby nebude do budoucna konkurenceschopný, s nárůstem množství práce robotů bude její cena dále klesat.

Podobně to vidí i šéfka Technologické agentury ČR Rút Bízková. „Nástup digitalizace bude znamenat problém pro země jako Česko, které je zdrojem meziproduktů,“ říká. V Česku se například vyrábějí plastové díly, pokud se ale nově vytisknou na 3D tiskárnách tam, kde budou potřeba, znamená to pro nás riziko. „Pokud nezareagujeme včas, zejména ve vzdělávání a v podpoře výzkumu, bude pozdě a bude to pro naši ekonomiku problém,“ varuje Bízková.

Odolná bublina

Pamatujete dobu, kdy se vše jen vzdáleně spřízněné s internetem označovalo jako e-cokoliv, dostávalo koncovku .com či alespoň číslice 2.0? Kdy online firmy dosahovaly miliardových zisků, jejich hodnota na burzách prorážela nebesa a zdálo se, že jejich mladí šéfové hlásající digitální revoluci budou vládnout světu? Právě před patnácti lety vrcholila internetová bublina, která jen o pár měsíců později skončila fenomenálním krachem.

Podobnosti s dneškem nelze nevidět: hodnota online gigantů vzrostla jen letos o pětinu a technologických firem oceněných přes miliardu dolarů - přezdívaných pro svou vzácnost jednorožci - je nejvíc v historii. Mnozí si proto myslí, že nás opět čeká pěkně hlasité prasknutí.

Proměna všech odvětví

Na druhé straně je ale internet úplně někde jinde než na přelomu tisíciletí. A to doslova. Zatímco tehdy k němu vedla cesta přes soustavu šedobéžových krabic obvykle někde na stole v ložnici, teď ho má každý přímo v kapse. A není to jen e-mail, webové stránky, hry, nebo nakupování zboží na dobírku. Digitalizace mění tradiční odvětví všude kolem nás: jídlo dostanete z téměř jakékoliv restaurace domů za čtvrt hodiny, nákup za pár desetikorun ve večerce zaplatíte, aniž musíte hledat drobné, cesta taxíkem na letiště se dá pořídit za dvě stokoruny a třetina turistů nebydlí v hotelích, ale pronajímaných bytech.

Jistě, kolem digitální ekonomiky se pohybuje dost obchodníků s teplou vodou, s krásnými prezentacemi a schopností skvěle prodávat hlavně sama sebe. A těm se špatně věří. Vůbec ale nejde o krásné řeči, a dokonce ani honbu za miliardovými „jednorožci“.

Dnes se začínají především měnit samotné základy ekonomiky - průmysl, strojírenství, výroba. „Ajťák“ už brzy nebude jen chlapík, co nám nastaví heslo do počítače, ale klidně i skladník v robotizované šroubárně. Skutečná digitální revoluce znamená proměnu všech tradičních odvětví, stejně jako příchod parního stroje. A taková „bublina“ jen tak nesplaskne.