Trumpovu čínskou politiku odskáče jeho volič

DEBATA JANA MACHÁČKA Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí. objednat zasílání e-mailem

USA pod Donaldem Trumpem přecházejí na silový přístup k mezinárodnímu obchodu. Především s těmi zeměmi a entitami, které mají vůči USA obchodní přebytek, jedná Trump z pozice síly (například s EU). Amerika ještě nevystoupila z WTO, ale možná se tak brzy stane.

Zároveň nastává nová studená technologická válka. Americká vláda hodlá schvalovat každý obchod americké firmy s čínskou firmou Huawei. Otázka je, co má dělat Evropa. Čekat až se vítr přežene a v Bílém domě bude sedět někdo jiný? Držet a bránit pravidla multilateralismu v mezinárodním obchodu a WTO? Pokusit se Čínu držet v systému mezinárodního obchodu a globální dělby práce bez ohledu na povahu tamějšího režimu a jeho imperiální ambice? Nebo se přizpůsobit nové realitě, kdy Trump jedná z pozice síly a dát se také plně na americkou stranu v nové technologické studené válce a odříznout se od Číny v citlivých technologiích?

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Neopětujme hlouposti

Nejenom, že má EU udržet Čínu v systému mezinárodního obchodu, má si s Čínou dojednat obchodní dohodu. Donald Trump rozumí máločemu, a tak nepřekvapí, že nerozumí ekonomii a mezinárodnímu obchodu. V systému, kde jeho země obchoduje s více než jednou další zemí, není bilaterální obchodní bilance nic jiného než účetní artefakt. Je naprosto škodlivé vyvozovat z tohoto účetního artefaktu nějaké politické závěry. Jak opakuji na tomto místě už poněkolikáté, moje obchodní bilance se supermarketem je zásadně negativní. Znamená to snad, že na našem bilaterálním obchodu prodělávám?

Donald Trump je tak otřesně špatný prezident, že Miloš Zeman si o tom může nechat jen zdát. EU by se měla snažit neprovokovat jej, neopětovat jeho hloupé nápady s navyšováním cel a měla by využít jeho hlouposti, například již zmíněnou obchodní dohodou s Čínou. Pokud Donald Trump nechce, aby jeho obyvatelé měli levnější nákupy, proč by to měla svým obyvatelům odpírat EU?

Nezbývá než věřit, že Demokratická strana se z minula poučila a nenominuje proti Donaldu Trumpovi někoho obdobně nepopulárního a nevolitelného, jako byla Hillary Clintonová. Snad bude jejich kandidát také nakloněný mezinárodní spolupráci.

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Zachovat současný stav

Pokud neexistuje alternativa k současnému uspořádání mezinárodní obchodní výměny a toků kapitálu, měla by EU stát na straně zachování současného stavu podle pravidel WTO. Obchodní války nikdy nemají jednoho vítěze. Cesta je přes vylepšování pravidel WTO. Hlavním poškozeným v případě růstu protekcionismu by se nakonec mohly stát především rozvojové země afrického kontinentu.

Vyjednávání o podobě brexitu ukazuje na nervozitu trhů a firem v případě scénáře bez dohody a výrazného zkomplikování obchodní výměny i toků kapitálu.

Na druhou stranu USA mají již zkušenost s omezením obchodu s Japonskem. Japonci problém obchodních bariér vyřešili vývozem kapitálu do USA, zřízením výrobních kapacit a vytvořením nových pracovních míst přímo v USA. Je možné, že to je hlavní motivací navrhovaných restriktivních opatření. Získat větší příliv čínských investic přímo do USA.

Je otázkou, zda Čína zvládne přechod ekonomiky od modelu růstu, založeného na kopírování a vylepšování existujících výrobků a technologií, na ekonomiku, která bude schopna díky vlastnímu výzkumu přicházet s novými inovacemi. Japonsko tuto fázi přechodu příliš nezvládlo a je otázkou, zda Čína se svým modelem centrálně řízené ekonomiky tento potenciál má. Obecně se věří, že inovace vyžadují svobodu jednotlivce a systém, který motivuje jednotlivce přicházet s novými nápady a uvádět je i při vysokém riziku na trh.

Otázkou také je, zda se již Čína neocitla na pomyslné hranici ekonomické úrovně, která ji díky velikosti a růstu kupní síly dovolí větší koncentraci na domácí trh, který bude plně kompenzovat případné propady exportu na trhy USA. V takovém případě by hlavním postiženým byl americký nízkopříjmový spotřebitel, typický volič Donalda Trumpa, který by si musel najít zřejmě dražší alternativu ke stávajícím čínským výrobkům. Čína má dlouhodobě potenciál stát se cílovým trhem pro produkci ze zbytku světa. V krátké době při růstu životní úrovně se může stát Čína čistým dovozcem vůči zbytku světa.

EU by tedy měla sehrát roli prostředníka a trvat na uspořádání dle stávajících nebo modifikovaných pravidel WTO. Užitečné by bylo znát, zda pozice Donalda Trumpa je pouze jeho osobní iniciativou, která zmizí s jeho mandátem prezidenta, nebo zda se jedná o dlouhodobou změnu strategie administrativy USA k současné podobě mezinárodní obchodní výměny.

Michal Brožka, hlavní ekonom CYRRUS, lektor Unicorn College

Politika výhružek nikomu neprospěje

Těžká otázka. Řekl bych, že obchod s Čínou ano, ale otázka je, podle jakých pravidel a jak je vymáhat. Čína v mnoha ohledech nepostupuje v mezinárodní soutěži čistě. V otázkách technologií běžný člověk ani nedokáže posoudit, zda ta či ona strana hraje opravdu fér či nefér. Mám na mysli například aktuální aféru Huawei.

Čína je nedemokratická země s velkým významem. Státní aparát zde má velký vliv na chod soukromého sektoru. Obecné doporučení zní chovat se adekvátně. Ale co to znamená? Lpět na dodržování smluv. Pokud dodržovány nejsou, pak považuji za adekvátní použít i bariéry v zahraničním obchodu. Ale pokud dotaz zní, připojit se k politice Donalda Trumpa, pak jednoznačně řeknu ne. Politika výhrůžek, překvapení, nenaplněných slibů, ukazování svalů a nespolupráce ve finále prospěje snad jen několika jednotlivcům.